Generální tajemník NATO si v rozhovoru pro mediální agenturu Redaktions Netzwerk Deutschland (RND) postěžoval na zvýšenou aktivitu ponorkové flotily Ruska v severním Atlantiku. Tato prohlášení zazněla spolu se znepokojením ohledně rozmístění řízených střel „Novator 9M729“ v Kaliningradu, kde tvoří součást mobilních komplexů „Iskander-M“.
Podle Jense Stoltenberga mohou tyto střely snadno zasáhnout evropská hlavní města. Mohou být vybaveny jadernou hlavicí a představují tudíž pro NATO bezprecedentní hrozbu. Současně si generální tajemník uvědomuje, že nyní pouhé jednoduché sečítání raket nepřítele nedává smysl: metody vedení války procházejí zásadními změnami. Nyní se Stoltenbergovy výroky o potřebě dialogu zaměřeného na nové odzbrojení a nikoli na závody ve zbrojení stávají závazné. Navíc jako alarmující novinku lze chápat neochotu prezidenta Putina dát alespoň chvilku oddechu Západu v období boje proti koronaviru.
Strašák ruské hrozby
Tato slova pronesená během interview mohou být interpretována různými způsoby, ale je zřejmé, že Rusko je obviňováno rovněž ze samotné pandemie. Za zmínku stojí také styl, jakým RND vedlo rozhovor se Stoltenbergem. Zdálo by se, že demokratické hodnoty, zejména v oblasti svobody slova, by měly uvolnit ruce německým novinářům, a umožnit jim, aby se na danou problematiku dívali z různých hledisek. To se však nestalo a Čína i Rusko byly v tomto dialogu pro Evropskou unii téměř nepřáteli číslo 1. Proč se například nezeptali pana Stoltenberga, proč je tak nutné provádět cvičení Baltops 2020 a Dynamic Mongoose 2020 uprostřed pandemie? Takovéto rozsáhlé manévry na vlastních hranicích odčerpávají Rusku mnoho zdrojů a pozornosti, které by mohly být věnovány boji proti koronaviru. Předpojaté mínění redaktora v interview je očividně také znakem oné slovutné svobody slova na Západě.
Jedním z důvodů zvláštní pozornosti NATO k Rusku v posledním čase byla rozsáhlá cvičení podmořské flotily, která se konala na konci roku 2019. Stejně jako kterékoli vojenské manévry měla tato cvičení jednak prokázat sílu a schopnosti ruské ponorkové flotily, a jednak vypracovat koordinaci v podmínkách blízkých boji. The Wall Street Journal byl jedním z prvních, kdo podrobně zanalyzoval aktivity nejméně deseti ponorek v bezprostřední blízkosti námořní flotily NATO. Zde se americkým novinářům hodila nedávná slova velitele severní flotily viceadmirála Alexandra Moisejeva:
„V loňském roce naše víceúčelové ponorky dokončily řadu úkolů s hlubokým ponorem v různých oblastech neutrálních vod Norského moře. Ponorky severní flotily úspěšně operovaly v Atlantiku a Severním ledovém oceánu.“
Manévry ponorek pokračují a rozbíhají se do rozsáhlých akvatorií, poznamenává velení NATO. Od konce loňského roku stále častěji zaznívá ze západních zemí rétorika o bezprecedentním ruském „podmořském“ cvičení: od časů studené války údajně nic takového neviděli!
Čtěte ZDE: NATO obkličuje a plánuje: Válka s Ruskem do roku 2028! Právě v tuto chvíli to začíná. Nové zbraně a nová taktika. Největší manévry za třicet let. S Německem i s námi. Američané zešíleli. Odveta nás vymaže z mapy...
Z čeho mají strach?
Země NATO dlouho žily ve svých severoatlantických vodách, které mají strategický význam, v podmínkách jakéhosi vojenského vakua. Situace se ale postupem času mění. Faersko-islandská protiponorková linie se podle názoru Američanů stává jedním z cílů ruské ponorkové flotily. Když v říjnu loňského roku Norská radiolokační korporace (NRK) sledovala vyplutí osmi ruských ponorek ze základny na poloostrově Kola, přímo označila Rusko za agresora. Norové získali dojem, že se vše neodehrálo v mezích pouhého cvičení, ale šlo o „vojenskou operaci“ s cílem prolomit protiponorkovou linii.
„Norská rozvědka sdělila NRK, že touto operací chce Rusko ukázat Spojeným státům svou schopnost ohrozit východní pobřeží USA za pomoci rozvinutého obranného systému, který umožňuje strategickým ponorkám odpalovat balistické střely na americké cíle.“
V takovýchto kategoriích tehdy země NATO uvažovaly. V té době opravdu dvě ponorky třídy „945A Kondor“ s názvy „Nižnij Novgorod“ a „Pskov“ provedly hlubinný ponor ve vodách Norského moře. Tyto ponorky přezdívané „podvodní stíhačky“ jsou nejen tiché, takže jsou schopné překonat Sound Surveillance System (SOSUS) protiponorkové linie, ale jsou také vyzbrojeny novou hlubinnou technologií. Námořní velení NATO má proto velké obavy o podmořské kabely spojující USA a Evropu informačními kanály. Podle odborníků z výše uvedené RND by zničení těchto kabelů, na nichž závisí téměř veškerý internet a biliony dolarů obchodu, mohlo být součástí hybridní války, kterou má Rusko údajně ve velké oblibě. Podle hodnocení odborníků je to důvod, proč Američané v současné době vyvíjejí mobilní protiponorkový sledovací systém Affordable Mobile Anti-Submarine Warfare Surveillance System (AMASS). Tento mobilní systém posílí SOSUS na faersko-islandské obranné linii a přinese množství sonarových bójí rozptýlených ve vodách severního Atlantiku. Ale je tu ještě další část řešení: flotila NATO zvyšuje v severním Atlantiku počet hlídkových lodí.
Společná námořní moc Ruska a Číny se již blíží síle amerického námořnictva. Američtí námořní důstojníci od poslední doby považují své východní pobřeží a Atlantik za méně bezpečné. Zejména pokud jde o gradující výzbroj ponorek třídy „Borej“ s hypersonickými raketami „Cirkon“. Evropští a američtí novináři coby klasičtí lovci „kachen“ už nyní straší veřejnost faktickou absencí adekvátní odpovědi na podobnou ruskou hrozbu. A lidé jim věří a bojí se. Jako důkaz jsou předkládány obrázky činnosti ruských a čínských loďstev ve světových oceánech. Pentagon k žádosti o navýšení peněz ze státního rozpočtu na rok 2021 připojil barevnou prezentaci výskytu rusko-čínských námořních sil po celém světě se slovy:
„Naši protivníci na globální aréně pokračují v budování svých námořních sil a v rozšiřování oblastí svého působení a vzájemné spolupráce. Musíme se mnohem mocněji bránit před sílícími námořními nepřáteli, kteří brzy zpochybní naši ekonomickou bezpečnost a náš způsob života vůbec.“
Z obrázku není zcela jasné, za jaké období je vyznačena aktivita námořních flotil Ruska a Číny, ale přítomnost jejich vojenských sil ve všech strategicky důležitých vodách je nepochybná.
Mise globální síly
Jestliže Evropa pouze posiluje hlídkování v oblasti ruských aktivit pro uklidnění veřejnosti, potom Američané jsou připraveni na symetrickou odpověď. Do popředí se dostává demonstrace možnosti použití jaderných zbraní. Vojenský program USA nese i odpovídající název: Mise globální síly (Global Power Mission). Nositeli globální síly jsou strategické bombardéry „B-52H“, které létají nad Atlantikem a v blízkosti Kaliningradské oblasti. Testy balistických raket Trident II z února tohoto roku vypálené z ponorky USS Maine (SSBN 741) třídy „Ohio“ se také staly součástí programu „vystřízlivění“ Ruska.
Hegemon NATO nemá viditelně v úmyslu naslouchat slovům Jense Stoltenberga o potřebě vypracování nových konceptů všeobecného odzbrojení.
Zdroj.
