Pokusy Kyjeva o podporu národního strojírenského průmyslu vyvolaly nespokojenost Bruselu. Velvyslanec EU Matti Maasikas zaslal dopis ukrajinskému předsedovi vlády Denysu Šmygalovi a předsedovi parlamentu Dmytrovi Razumkovi s upozorněním na nepřípustnost porušení asociační dohody s EU. Jak mohou evropští úředníci diktovat podmínky ukrajinské vládě?
Vážný negativní dopad
Brusel je nespokojen s rozhodnutím kabinetu ministrů Ukrajiny o nákupu zařízení „s potvrzeným stupněm lokalizace výroby“. Maasikas to považuje za „podstatné porušení zásad rovného obchodu a nediskriminace“.
Kritiku vyvolal i zákon zaregistrovaný v Radě, jehož cílem bylo „vytvoření předpokladů pro udržitelný rozvoj a modernizaci domácího průmyslu“. Velvyslanec EU poukázal na to, že tento dokument zahrnuje „lokalizaci výroby průmyslového zboží a vozidel“, a proto je v rozporu s asociační dohodou s EU a s Dohodou se Světovou obchodní organizací (WTO).
Kromě toho má velvyslanec podezření, že lokalizace je zaváděna i v projektech financovaných mezinárodními finančními institucemi, zejména Evropskou investiční bankou. „To by mohlo negativně ovlivnit působení těchto institucí na Ukrajině i odpovídající podporu EU,“ varoval Maasikas.
Analytik ukrajinského institutu Growford Alexej Kušč se domnívá, že po kritice Maasikase „je ohrožena makrofinanční pomoc EU ve výši 1,2 miliardy EUR a investiční programy Evropské banky pro obnovu a rozvoj“. „Všechny banky s evropským kapitálem, které působí na Ukrajině (a to je mnoho velkých finančních institucí), mohou zastavit poskytování úvěrů,“ varuje.
Čtěte ZDE: Do zkázy a zpět: Uzavře se ukrajinský kruh? Zpečetí světová krize osud rukojmí války proti Rusku? Nálož s několika doutnáky. Vznikne federace s Ruskem? Klasika z dílny KGB a CIA. Jen Porošenko s Bidenem si nakradli
Profesorská předpověď
V červnu 2020 uplynulo od podpisu asociační dohody, na kterou se odkazuje Maasikas, šest let. Jde o dokument, „za nímž stál Majdan.“ Přání bývalého prezidenta Viktora Janukovyče z roku 2013 neodmítnout asociační dohodu, ale prostě jen s ní zbytečně nepospíchat, vedlo k masovým protestům. A posléze ke státnímu převratu.
Po vítězství Euromajdanu a útěku Janukovyče obnovila nová vláda jednání s Bruselem. V březnu 2014 podepsala politickou část dohody a v červnu – ekonomickou. Rusko a Ukrajina vzájemně omezily přístup na své trhy. V důsledku toho se od roku 2013 do roku 2019 obchod mezi oběma zeměmi snížil téměř čtyřikrát – z 38,5 na 10,2 miliardy dolarů.
Fakt, že podmínky asociace s EU nejsou pro Ukrajinu příznivé, byl vysloven na samém počátku. V roce 2015 profesor Norského institutu strategických studií Erik Reinert poté, co prostudoval znění dohody, poznamenal: „Jsou tam klausule o tom, že pokud ukrajinský průmysl začne překážet evropskému, budou zavedena vývozní omezení. V té smlouvě není rovnost. Soudím, že nyní vás budou nutit takové dohody uzavírat, a proto se musíte sjednotit okolo myšlenky industrializace,“ doporučil expert. A dodal: „Pokud zabijete celý průmysl, nevyhnutelně nastane silná emigrace.“
Norský profesor měl pravdu. V letech 2014–2015 se index průmyslové výroby na Ukrajině zhroutil. Pak nastal sice růst, ale pouze z malé základny, čili v podmínkách naprostého minima.
Na Ukrajině přiznávají pokles průmyslového vývozu. V roce 2019 se mezi deseti hlavními vývozními artikly pouze čtyři týkaly průmyslu (metalurgie). Zahraniční obchod (110 miliard USD) je nižší, než před Majdanem (140 miliard). Ukazuje se, že asociační dohoda nenahradila Ukrajině ztrátu ruského trhu.
Ani se zemědělským vývozem nebylo vše snadné. „Naše sebevědomí je velmi nízké. Proto Evropa před nás staví opravdu maximum překážek, aby na své trhy nepustila ukrajinské produkty,“ vysvětloval před čtyřmi lety ministr zemědělství Taras Kutovyj.
Čtěte ZDE: Ukrajina: Plán likvidace zbylých elit a výprodej země. Saakašviliho blamáž? Utopické vize přesunu průmyslu z Číny. Řízený pád pokračuje. Ukázka dědictví majdanů a barevných revolucí. Kolonizace model 2.1
Emigrace je katastrofa, návrat problém
V Evropě na ukrajinské zboží nečekají, potvrdil to jeden z nejbohatších lidí v zemi, bývalý první náměstek Porošenkovy administrativy a obchodník Jurii Kosiuk. „Zóna volného obchodu, kterou tak silně propagují – to je podvod na Ukrajinu. Žádné otevření trhů se nekoná,“ řekl. „Na vývoz potravinářských výrobků byla uvalena katastroficky velká omezení, nebo kvóty.“
A jak předpověděl norský profesor, migrace Ukrajinců se stala otázkou národní bezpečnosti. V roce 2018 označil šéf ukrajinského ministerstva zahraničí Pavel Klimkin situaci za katastrofální. Agentura Bloomberg uvedla, že v důsledku odchodu Ukrajinců přišla země o pracovní sílu.
Navíc karanténa v Evropě, kvůli níž se vrátily tisíce pracovníků do vlasti, znamená pro Kyjeva rovněž problém. Alexej Kušč si není jistý, že je vláda schopna nahradit převody peněz, které od pracujících v cizině po celá ta léta proudí do země a snižují tak negativní dopad odlivu kapitálu.
Kromě toho podle údajů investiční společnosti ICU vzhledem k omezením spojeným s epidemií klesl na Ukrajině ve druhém čtvrtletí HDP o deset procent v ročním vyjádření. A zotavení se neočekává, hlásí agentura Reuters. Kyjev se proto rozhodl podpořit průmysl, přitom velmi opatrně: jde pouze o částečnou lokalizaci výroby. Ale i to způsobilo křik z Bruselu.
Kyjevská advokátka Tetiana Montianová známá svou tvrdou kritikou současné kyjevské vlády se vyjádřila takto: „Za to hopsali na Majdanu. Mysleli si, že na Západě jsou nějací altruisti. Jenomže oni zařídili Majdan ne proto, aby Ukrajincům pomohli k dobrému životu, ale aby vyhnali miliony na pole do Evropy, zatímco zlikvidují průmysl.“
„EU nikdy neskrývala, co hodlá udělat,“ vzpomíná Montianová. „Ale kdo čte smlouvy? Najatí kompradoři jako Arsenij Jaceňuk mluvili o platech v tisících EUR. Jestliže jste jim uvěřili a ničíte zemi pro pohádku o evropské rodině národů, co na to říct? S písní na rtech – vpřed!“
Podle ruského politologa Alexandra Nosoviče Kyjev nebude moci ignorovat nespokojenost Bruselu. „Ukrajinské vládě nezbude nic jiného, než stáhnout ocas mezi nohy a řídit se pokyny EU. Je nutné plnit dohodu, pod níž se Kyjev podepsal. Podepsal, ale nepřečetl,“ poznamenal odborník.
Nosovič zdůrazňuje, že není namístě si stěžovat a mluvit o podvodu. „Pokud si tento dokument pečlivě prostudujete, je zřejmé, že neodpovídá zájmům ukrajinské ekonomiky,“ dodal expert.
„Bývalá sovětská republika se může připojit k procesu evropské integrace pouze na periferii eurosystému,“ vysvětluje Nosovič. „Prakticky to znamená, že bude dodávat suroviny a pracovní sílu a všechno ostatní dovážet z centra. Průmysl, který Ukrajina zdědila po SSSR, není v tomto modelu žádoucí a ve strategické perspektivě nemá žádnou šanci. Taková země nepotřebuje 16 jaderných reaktorů, ani stavbu lodí, raketovou technologii a další průmyslová odvětví,“ uzavřel.
Podle Nosovičova názoru byla snaha zvýšit úroveň lokalizace „ojedinělým pokusem, který bude tvrdě potlačen“. V Kyjevě se budou hodně rozčilovat, požadovat další dotace, ale po Janukovyčovi už nikdo nemá v úmyslu vážně měnit ekonomický kurz.
Zdroj.
