Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Zlatá mládež vaří v USA bolševickou revoluci: Cesta k rychlé kariéře přes černý rasismus. Řízený chaos proti Trumpovi. Vymkne se z rukou? Kdo skončí pod gilotinou nebo před popravčí četou? Všechno tu už bylo...

Zlatá mládež vaří v USA bolševickou revoluci: Cesta k rychlé kariéře přes černý rasismus. Řízený chaos proti Trumpovi. Vymkne se z rukou? Kdo skončí pod gilotinou nebo před popravčí četou? Všechno tu už bylo...

20. 6. 2020

Tisk článku

Viktorie Nikiforová uvádí pozoruhodná fakta o hojné účasti dětí z bohatých rodin na zničujících protestech proti údajnému policejnímu násilí vůči černochům a údajnému rasismu v USA

Obecně se má za to, že nepokoje v USA pořádají nižší vrstvy americké společnosti – a především černá chudina, která "trpí diskriminací". To však platí jen částečně. V předních řadách pogromistů je také zlatá mládež – bohaté děti amerických elit. Co přimělo tyto lidi se vzbouřit?

Rozsáhlé nepokoje v New Yorku, které šokují svět podívanou na to, jak se kultovní metropole najednou proměnila v hořící enklávu třetího světa, snadno nemusely vůbec vzplanout. Na konci května guvernér státu New York Andrew Cuomo vyzval demokratického starostu hlavního města Billa de Blasia, aby poslal do New Yorku armádu. Po tvrdém sporu však starosta odmítl.

Výsledek je známý: Protestující zaútočili na policii, zablokovali mosty, rozbíjeli obchody a plenili. Policie zůstala pasivní, pokojně vyjednávala, nebo před vzbouřenci klečela na kolenou. 

Proč Bill de Blasio odmítl vyslat vojáky do města i přes riziko, že ho guvernér odvolá? Protože mezi vzbouřenci byla i jeho dcera Chiara de Blasio.

Černá kariéra

Bill de Blasio je přední člen Demokratické strany a potomek Američanů, kteří pracovali ve státní službě, ve zpravodajských službách, v propagandě a v žurnalistice. V roce 1991 potkal svou budoucí manželku Chirlane McCrayovou, černou aktivistku, která tak jako on pracovala v administrativě tehdejšího starosty New Yorku. Hlavním úspěchem tehdy šestatřicetileté McCrayové bylo zveřejnění eseje s názvem „Jsem lesba!“ Vydělala na tom slušné peníze a dokonce si vysloužila titul „spisovatelka“.

Později McCrayová o svém manželovi řekla: „Vždycky moc chtěl být zvolen do vysokého úřadu.“ Ambicím politika však bránila skutečnost, že se cítil být příliš bílý. Vysoký de Blasio měl atletickou postavu a vypadal dokonce jako typický WASP (bílý protestant anglosaského původu). S touto „vadou“ však začal úspěšně bojovat.

Nejprve si změnil jméno Warren Wilhelm zděděné po otci, který spáchal sebevraždu, na italské jméno z matčiny strany (Bill de Blasio). Tím okamžitě stoupl v očích potomků newyorských Italů. Černá žena, navíc feministka, demokratka a lesba by mu pomohla dále vylepšit obraz v očích vedení Demokratické strany a barevných voličů. Proto de Blasio v roce 1994 uzavřel sňatek s Chirlane McCrayovou. Z jejich manželství vzešel syn Dante a dcera Chiara. McCrayová však byla příliš zaměstnána svojí kariérou a podle jejího vlastního přiznání byla špatnou matkou. Obě děti mají tmavou pleť a činorodě se zúčastňují všech předvolebních kampaní svého otce.

Syn si v roce 2013 nechal udělat afro příčesek a pózoval na reklamních plakátech. Osmnáctiletá dcera v mnoha rozhovorech pro média vyprávěla o tom, jak trpěla závislostí na alkoholu a drogách a jak se z toho všeho dokázala vyléčit. Fotografie šťastné rasově smíšené rodiny, jejíž členové mávají duhovými vlajkami na gay-parádách, pomohly Billovi de Blasio stát se starostou New Yorku.

Čtěte ZDE: Antifa: Teroristická organizace řádí. Trump staví obranu. V Richmondu se upaluje jako v Oděse. Teror výbavou i české pobočky? Piráti své soudruhy podporují. A Hamáček nás chce ve spolupráci s Bruselem odzbrojit...

Důvod k hrdosti

Starostovy děti vystudovaly nejprestižnější univerzity v USA, pózovaly pro módní časopisy a současně projevovaly radikálně levicové přesvědčení. Například Dantemu minulý rok vyšel článek v časopise „USA Today“. „Naučili nás bát se těch, kteří by nás měli chránit,“ popsal v něm svůj strach z policie.

Čím vyděsili policisté mladého muže z bohaté privilegované rodiny? Policejní vůz pomalu projížděl čtvrtí, po níž Dante zrovna kráčel. To hocha vážně vyděsilo, vnitřně ho to zranilo a připomnělo mu to utrpení jeho černých bratrů. Právě v té době Bill de Blasio aktivně bojoval za hlasy barevných voličů v předvolebním boji za prezidentské křeslo. Hlavním bodem rétoriky Billa de Blasia byla protiopatření proti policejní zvůli. Například v New Yorku bojuje proti metodě „zastav a prohledej“, kterou místní policisté aktivně používají proti podezřelým osobám.

Chiara de Blasio zavádí myšlenky svého otce do života. Na konci května vyrazila se vzbouřenci, kteří házeli cihly na policii a zapalovali auta, a začala se napřímo bít s policisty. Byla zatčena 1. června.

Jak může newyorská policie ochránit město před vzbouřenými anarchisty, když mají v předních řadách starostovu dceru?“ pokládají na Twitteru případnou otázku zástupci newyorské policie. „Nyní už je jasné, proč nepovolal do města armádu.

Sotva Chiaru propustili na svobodu, Bill de Blasio prohlásil, že je na svou dceru hrdý.

Smetánka honorace

Případ Chiary není ojedinělý. Na demonstracích a protestních akcích se podílí nepřiměřeně velké množství zlaté mládeže – těch lidí, kteří by se teoreticky měli nejvíce strachovat o zachování současného řádu a kapitálu svých otců.

Na protestech Black Lives Matter (BLM) lze spatřit britskou aristokratku Caru Delevingne – příbuznou princezny Diany, Zoë Kravitzovou – dceru a vnučku mocných celebrit showbyznysu, Paris – dceru Michaela Jacksona a dědičku jeho milionů. Tyto dívky jsou pokládány za modelky a herečky, ale v podstatě ztělesňují moc peněz, na nichž byla založena moc Západu.

Působivý je také počet bílých límečků a absolventů prestižních univerzit. V noci na 30. května se během protestů v Brooklynu dva lidé pokusili rozdat demonstrantům „Molotovovy koktejly“, a pak je začali házet na policii. Když je policisté zadrželi, ukázalo se, že nepředstavovali žádnou deklasovanou chudinu, ale smetánku honorace newyorských elit.

Z dvaatřicetiletého Colinforda Mattise se vyklubal absolvent Princetonské university a zaměstnanec advokátní kanceláře Pryor Cashman. Jeho společník, jednatřicetiletý Urooj Rahman, pracuje jako advokát v New Yorku. Kauci za ně složila jejich kolegyně z Washingtonu, která za Obamy pracovala na ministerstvu zahraničí a ministerstvu obrany.

Nejagresivnějším blokem protestujících se staly oddíly Antify – prezident Trump je označil za teroristickou organizaci. Panuje názor, že bojovné osazenstvo Antify tvoří elementy z řad nevzdělané a barevné chudiny. Leč podle nezávislého newyorského novináře Davida Marcuse, který provedl vlastní vyšetřování činnosti těchto bojůvek, tomu tak není. Do řad Antify vstupuje stále více bílých dívek a chlapců z bohatých rodin s vysokou úrovní vzdělání a blahobytu. Ti neznají smutný život v ghettu svých barevných vrstevníků. Marcus hledá kořeny hnutí mezi britskými punky z osmdesátých let. A vysvětluje jejich vyhlášenou módu nošení masek tím, že tito bojovníci prostě nechtějí, aby jejich bílé tváře zářily v černém davu demonstrantů.

Obecně lze vidět, že myšlenky BLM – nenávist vůči policii, černý rasismus, požadavek na příslušníky bílé rasy, aby „platili a káli se“ – již pevně zakořenily v podvědomí současné vzdělané vrstvy v USA. Není proto divu, že zlatá mládež nasává tento módní trend – diktuje jí to přirozený stádní instinkt. Proto na ulici vycházejí lidé, kteří by se spíše měli modlit za policisty chránící jejich blahobyt.

Čtěte ZDE: Revoluce v USA: Kde jsou její tváře? Vlastnosti davu. Historie obrácená naruby. Kdo je dnešním Leninem? Atmosféra Bilderbergu. Výpověď o stavu elit. Blahobytem zkažená mládež. Kolegové na barikádách

Bohatí proti bohatým

Lze říci, že občanská válka-light organizovaná Demokratickou stranou v předvečer prezidentských voleb v USA je přísně řízená a účast bohatých dětí v ní to jen potvrzuje. Jenomže v zemi se čtyřiceti miliony nezaměstnaných a půl miliardou střelných zbraní v rukou lidí mohou podobné hry řízeného chaosu vést k chaosu neřízenému a celonárodní katastrofě.

V mnoha zemích světa začínaly grandiózní historické převraty tím, že přední zástupci elit a jejich "progresivní děti" se rozhodli, „že tak žít dál nelze“, a vyvolali nepokoje. Zpočátku byly řízené, ale brzy se zvrtly do režimu masové konfrontace a smetly své podněcovatele – spolu s celou elitou.

Pro děti boháčů, které házejí kameny na policisty, existuje spousta historických analogií: francouzští šlechtici v osmnáctém století, ruští velmoži ve století dvacátém. Všichni vařili revoluci, a ta ukončila jejich dny: skončili pod gilotinou nebo před popravčí četou.

Zdroj.

Doporučujeme

Na začátek stránky