Řada zástupců bělošské zatím-ještě-mírné-většiny se americkým republikánům dlouhá léta pokouší říci, že pokud se nepovede zastavit demografický úpadek bílé Ameriky, bude jejich strana odsouzena k zániku a trpnému přihlížení přeměny země na demokraty ovládaný stát jedné strany.
Nastane doba, kdy všechny obecně zažité republikánské pravdy a přijímané názory – založené ostatně na poznatcích z voleb v převážně bělošské Americe – jednoduše přestanou platit. Nastane doba, kdy mantra „ale hospodářství přece šlape dobře“ republikány nespasí. Vždyť už v minulých volbách v listopadu 2016 nemohl být konvenční republikán nejspíš zvolen prezidentem. Tehdy se ale naštěstí jako deus ex machina objevil Donald Trump.
Trumpova zahraniční i obchodní politika v duchu „Amerika na prvním místě“ spolu s příslibem výrazného omezení imigrace, která je z velké většiny nebělošská, jako by vyslyšela demografickou úzkost bílých Američanů. Trump svou kampaň nevedl jako republikán. Získal na svou stranu i některé tradičně demokratické „modré límečky“, které globalizace ekonomicky ohrožuje nejviditelněji. Jak ale v následujících měsících a letech podotkl nejeden analytik a politolog, samotné ekonomické téma by Trumpa do Bílého domu nedotlačilo. Během voleb totiž viselo ve vzduchu i nevyřčené téma bělošské identity.
Masová imigrace připravuje demokracii o legitimitu
I tak bylo Trumpovo vítězství velmi těsné. Během uplynulých čtyř let se navíc tato výhoda dále ztenčila s tím, jak na seznamy voličů přibylo ohromné množství nebělochů a imigrantů, kteří minimálně ze 70 % hlasují pro demokraty.
Kdyby si chtěl zajistit znovuzvolení, musel by Trump od prvního dne v Oválné pracovně učinit svou prioritou následující: 1) zastavit imigraci, a to ilegální i legální a 2) zastavit masivní volební podvody, kterých se až na výjimky dopouštějí demokraté a jejich spojenci.
Barevnou imigraci lze vcelku oprávněně považovat jen za další nezvratnější formu ovlivňování voleb. Stejně jako jsou totiž republikánské hlasy anulovány započtením hlasů neexistujících demokratických voličů nebo obyčejnou manipulací součtu hlasů, plní tutéž funkci i zanesení imigrantů na seznamy voličů. Proto ostatně levice legální i ilegální imigraci tak nadšeně podporuje. Jejím cílem je přeměnit prostřednictvím demografického nahrazení bělošské většiny barevnými Ameriku na stát jejich strany.
Tato strategie levice ale dělá z demokracie trhací kalendář. Podstatou demokracie má být myšlenka, že vláda bude více nakloněna tomu pečovat o obecné blaho, pokud budou vládnoucí elity vybírány obyvatelstvem. Jestliže si však místo toho elity „volí“ lid prostřednictvím výměny obyvatelstva masovou imigrací, celá legitimita demokracie je postavena na hlavu.
Lid si má zvolit svou vládu – ne vláda lid. Elity, jež si své postavení udržují umožněním masové imigrace a velké výměny obyvatelstva, tudíž nejsou legitimně demokratické.
Trump sice tu a tam podnikl chvályhodná opatření ke snížení imigrace i proti dalším podobám ovlivňování voleb, nejspíš to však bylo takříkajíc s křížkem po funuse. Vypadá to, že karty pro prezidentské volby 2020 jsou v tomto směru zatím rozdány spíš ve prospěch Demokratů.
Zdá se však, že by se jim vlastní hloupostí přece jen mohlo podařit prohrát.
Čtěte ZDE: Trump má soupeře: Zradí Biden partaj nebo víru? Falešná představa o tradičních politických stranách. Jen hlupáci stále důvěřují. Křesťanské principy na ústupu. Devatero deviací pro úspěšnou kandidaturu
Kdo místo Sanderse
Ještě před několika dny byl lídrem o demokratickou nominaci vermontský senátor Bernie Sanders. Tento muž nejenže má blízko k marxismu, čímž se řadí daleko nalevo od hlavního proudu Demokratické strany, ale dokonce ani není jejím členem. Stranické vedení ho pro jeho otevřený a čitelný marxismus všeobecně nesnáší.
Nebylo moc pravděpodobné, že se Bernie v čele udrží – vždyť američtí demokraté mají takřka bezedné zkušenosti s volebními čachry a podvody. Sanderse z nominace „vyštípali“ už před čtyřmi lety a nyní byli připraveni to zopakovat, kdyby se ho nepovedlo zastavit nějak jinak.
Nebylo jasné jen to, na kterém kandidátovi ze zbytku pole se vedení strany nakonec usnese. Musel to být centrista, jelikož oligarchie rozhodně chce zachovat status quo se svými privilegii. Tím je vyřazena Elizabeth Warrenová, proto musela volba padnout na někoho z pětice Joe Biden, Pete Buttigieg, Amy Klobucharová, Tom Steyer nebo Mike Bloomberg.
Málokdo věřil právě v Bidenovu nominaci. Vždycky to totiž byl divný patron – a dnes se z něj stal sešlý a senilní divný patron. Může se „pyšnit“ bohatou minulostí vážně podivného chování k ženám a dívkám, stejně jako neobratného a patologického lhaní: kopírování od jiných politiků a následných bizarních vytáček. Biden i celá jeho rodina jsou očividně hluboce zkorumpovaní, zkažení lidé a on sám bezostyšně prosazuje zájmy lichvářských podnikatelů s kreditními kartami, registrovaných ve státě Delaware.
Senilita postupuje
Joe Biden se skoro doslova rozpadá před očima. Zatím jsme během kampaně byli svědky toho, jak mu málem vypadly umělé zuby a jedno oko se mu zalilo krví.
Jistě, zdravotní neduhy nikdy zvlášť nerozhodily Hillary Clintonovou.
Joe Biden však očividně upadá do senility. Často bývá viditelně zmatený. Nesouvisle blábolí. Plete si svou sestru s manželkou. Zapomíná, ve kterém státě se právě nachází, i o jaký úřad se uchází. A jak jeho senilita postupuje, Bidenovo už tak ne moc jisté sebeovládání dále ochabuje. Proto se připravme na ještě podivnější chování a ještě bizarnější lži.
Bude to s ním už jen horší. Jak se z primárek přesuneme ke stranickému nominačnímu sjezdu a vlastnímu prezidentskému klání, nabitý rozvrh a drtivý stres dále naberou na obrátkách. Tenhle starý nešťatsník by měl už jen trávit čas před televizí někde v geriatrickém křídle kliniky, ne se ucházet o prezidentský úřad, tím méně pak skutečně sedět v Bílém domě.
Řada vnímavějších demokratů to viděla, proto také slušné výsledky Petea Buttigiega a Amy Klobucharové v úvodních primárkách. Zdálo se, že když Buttigieg vyčká dostatečně dlouho na vyvanutí Bidenovy i Sandersovy podpory, mohl by nominaci získat on. Pro demokraty by byl perfektní: coby nevýrazný centrista by oligarchii umožnil nadále v klidu kořistit a jako historicky první gay v úřadě by dal liberálům záminku cítit se ohromně pokrokově a morálně. Mohl se stát prezidentskou obdobou duhového kamene proti bezdomovcům.
Politiku demokratů nejlépe symbolizuje tento duhový kámen proti bezdomovcům z liberální Mekky, kalifornského San Franciska
Pak však přišly primárky v Severní Karolíně, kde o výsledku rozhodují (ehm) méně vnímaví demokraté. Z nějakého důvodu nespatřují afroameričtí voliči v Bidenově stále viditelnějším mentálním chátrání větší hendikep, pokud vůbec nějaký. Tzv. Bernie bros o Bidenových voličích mluví jako o „málo informovaných lidech“. Buďme ale přesnější: Bidena vynesli k výhře intelektuálně poněkud deficitní černoši. Je mezi nimi natolik populární, že nejspíš ani nebylo třeba uchylovat se k přímému podvodu. Vyhrál zde s přehledem.
Demokracie versus monarchie
Stranický establishment okamžitě zavětřil změnu ovzduší: nastal čas sjednotit se za Bidenem. Začaly drnčet telefony a rozběhly se handly. Buttigieg s Klobucharovou odstoupili jako první, následováni miliardáři Steyerem a Bloombergem.
Všichni jmenovaní dobře vědí, že Biden není způsobilý k tomu stát se prezidentem. Kdyby měli v duši sebemenší špetku pocitu povinnosti k vlasti nebo i straně, z klání by neodstupovali. Naneštěstí ale jde o vypočítavé sociopaty, kteří očekávají šťavnatou odměnu.
Možná jim zamávali před očima viceprezidentským postem: jelikož Biden nebude schopen vládnout, jeho číslu dvě se otevírá nesmírně lákavá a pravděpodobná možnost řídit zemi spolu se svou kamarilou nevolených stranických insiderů.
Vzpružen kapitulací svých centristických protivníků Biden rozdrtil Sanderse v primárkách tzv. volebního Super-úterý (nebo, jak mu říká Biden, „Super-čtvrtka“). Asi k tomu vedení strany ani nepotřebovalo tradičně podvádět.
Vyslat do prezidentských voleb zjevně senilního muže je akt naprostého cynismu. Demokraté se tím dopouštějí obrovského podvodu na americkém lidu. Jde o klasickou „klamavou reklamu“, neboť Joe Biden není schopen vykonávat úřad, o který se uchází. Fakticky tak budou vládnout lidé v pozadí, které nikdo nezvolil.
Smutnou pravdou je, že se klidně může najít dost cyniků, prosťáčků a hysterek/iků střihu „zastavme Trumpa za každou cenu“ na to, aby se Joe Biden dostal do Bílého domu.
Čtěte ZDE: Volební drama od úterka naplno: Kdo proti Trumpovi? "Komunistický" rebel, nebo Joe z bažin? Mileniálové trockistovi rozumějí. Barevní a duhoví si neškrtli. Jakou další krizi ještě ve světě vyvolají? Půjde o život
Jak na něho
Doufejme nicméně, že Trump přesto Bidena porazí.
Může považovat na nečekanou přízeň osudu, že mu demokraté vybrali protivníka, který je výrazně méně řečnicky zdatný než on. Trump by se měl také poradit s odborníky na stařeckou demenci ohledně možné strategie, jak Bidenovy slabiny využít v debatách. Demence neovlivňuje jen paměť, ale také sebekontrolu. Může se proto také stát, že nádavkem k blábolení a zmatenosti uvidíme také výbuchy nepříčetné zuřivosti. Možná to působí krutě, jistě to však je milosrdnější než dát klíče od Bílého domu do rukou Bidenovi a potažmo lidem, kteří tahají za jeho nitky.
Získá-li Biden nominaci, dopustil by se Trump omylu jeho podceněním – právě proto, že Biden nemůže být mozkem své vlastní kampaně. Demokratická strana je sice hloupá, šílená a plná ohavných záměrů, při jejich uskutečnování se však chová ukázněně a systematicky.
Z metapolitické perspektivy by nejlepším výsledkem byly volby, jejichž hlavním tématem by byla debata globalismus versus nacionalismus, jelikož v tomto střetu nemohou bělošští nacionalisté prohrát. Kdyby vybrali za kandidáta Sanderse, stal by leitmotivem klání kapitalismus kontra socialismus, což není z amerického pohledu smysluplná debata.
Pokud k volbám na podzim skutečně dojde - a nebudou odloženy kvůli epidemii koronaviru, jak se již občas ozývá - budeme svědky jednoho z nejbizarnějších prezidentských klání v americké historii.
Šílené je, že jejich výsledek, pokud vyhraje nemocný Biden, bude mít další katastrofální důsledky na celý nemocný svět.
Zdroj.
