Peking uvalil na USA řadu sankcí z důvodu „vážného porušování mezinárodního práva“ a „zasahování do vnitřních záležitostí Číny“, uvedla představitelka čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying. Tyto sankce, stejně jako tón Huanina prohlášení, se mohou jevit jako rutinní záležitost. Ve skutečnosti je to velmi důležitý zlom, který dává v sázku osud celé světové ekonomiky.
Trefa do černého
Před pár dny podepsal Donald Trump zákon „o demokracii a lidských právech v Hongkongu“, čímž reagoval na protahující se rozbroje mezi aktivisty místní opozice a vládou orientovanou na Peking. Tento zákon je samozřejmě bezzubý. Znamená pouze to, že jednou v budoucnu mohou Spojené státy uvalit sankce na osoby zapojené do potlačování protestů a na některé obchodní operace s Hongkongem. Kromě toho se jím Amerika zavazuje nedodávat speciální policejní vybavení do hongkongské správní oblasti ČLR, což je omezení už vysloveně symbolické.
Čína v tom jako obvykle shledala vměšování do svých vnitřních záležitostí a ústy mluvčí Hua dočasně zakázala posuzovat žádosti USA o povolení americkým vojenským lodím a letadlům přistávat v Hongkongu. Pro Američany to ovšem rovněž není velký problém, protože v oblasti mají spoustu spojenců a základen, kde mohou v případě potřeby vyřídit cokoli bez byrokratických obstrukcí.
Obecně lze říci, že čínská odpověď není tak úplně „zrcadlová“, ale srovnatelná co do snesitelnosti. Pokud by tu ovšem nebylo jedno velké „ale“: Peking ve stejném balíčku uvalil sankce proti několika americkým nevládním organizacím a zdůraznil tři z nich – Human Rights Watch (HRW), Freedom House (FH) a Národní demokratický institut pro mezinárodní záležitosti (NDIFIA). A přestože podrobnosti o těchto sankcích ještě nebyly oznámeny, už nyní můžeme říci, že tohle začíná už být vážné.
Čtěte ZDE: Nová paranoia v USA: Východ válcuje západní demokracii? Západ prý musí utáhnout šrouby. Ochrání Washington svůj primitivní lid? Jak vyhnat čínskou Hydru z trhu? Za vším hledej výrobce zbraní
Politika dlouhých prstů
Human Rights Watch je oficiálně mezinárodní organizace pro lidská práva, možná nejznámější a nejaktivnější. V zásadě nepřijímá granty od žádné vlády, protože si vystačí se soukromými dary (nejen od George Sorose). Tyto dvě okolnosti předurčují fakt, že třeba Rusko kupodivu zatím nezavedlo žádná zvláštní omezení na činnost HRW, i když je spolu s Izraelem a Čínou neustálým terčem kritiky ze strany těchto „ochránců lidských práv“. To znamená, že Čína šla dál než Rusko a vzala přitom v úvahu souvislosti mezi HRW, Hongkongem a Ujgurskou provincií.
Freedom House jsou také "obhájci lidských práv", ale jiného zaměření. Je to organizace přímo řízená americkou vládou, která hradí ze tří čtvrtin její rozpočet celé organizace. FH se zodpovídá vládě a vystupuje jako advokát amerických vojenských operací proti „nedemokratickým režimům“ po celém světě. Ruská Rada federace navrhla zařazení této organizace do seznamu nežádoucích, ministerstvo spravedlnosti tak ovšem neučinilo, protože FH nevykonává žádné činnosti „v terénu“. Pracuje v oblasti čistého PR a každoročně sestavuje slovutné hodnocení „svobodných“ a „nesvobodných“ zemí. Rusko od roku 2004 klasifikuje jako „zcela nesvobodné“.
Za tyto ratingy je FH kritizována i v samotné Americe s odůvodněním, že Ruská federace prostě nemůže být na stejné úrovni s absolutistickými monarchiemi Perského zálivu a africkými diktaturami – ve výsledku je to pro prý zavádějící a důvěryhodnost FH snižující.
Analytika je však analytika a černý PR je černý PR. A FH je za něj placená.
A konečně NDIFIA byla vytvořená americkou vládou, sídlí ve Washingtonu a přímo zasahuje do vnitřních záležitostí třetích zemí – poskytuje finanční pomoc „svým“ (neboli na USA orientovaným) politikům a sdružením. V Rusku byla tato organizace na začátku roku 2016 označena za nežádoucí a vyhoštěna ze země. Číňané ji dlouho snášeli, a teprve teď jim došla trpělivost. A má to svůj důvod.
Konec sázek na Demokratickou stranu
NDIFIA totiž není tolik spojena s vládou, ale především s Demokratickou stranou (mimochodem, druhou osobou v této organizaci je bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová). Moskva a Peking však mají k americkým Demokratům poměrně odlišný přístup.
Za rok budou v USA prezidentské volby a v Moskvě budou bezpochyby držet palce Donaldu Trumpovi – ani ne tak kvůli naději, že splní svůj slib „vyjít s Ruskem“, ale protože Demokratická strana USA je přímo fanaticky antiruská. Přízrak k válce odhodlané Hillary Clintonové ji stále ještě ovládá.
V Číně tomu tak není. Tam naopak doufají, že Trump a jeho tvrdé obchodní vyjednávání je pouze „dočasným nedorozuměním“ na jedno funkční období a jsou připraveni přivítat Joe Bidena jako nového prezidenta. V Číně je nepochybně oceňován a respektován, mosty s ním byly nastaveny již dávno před Obamou, který v ČLR naopak žádný respekt neměl a Číňané se všechny problémy snažili řešit prostřednictvím Bidena. Teď však učinil Peking v tomto směru dramatický krok.
Možná, že Čína již nevěří v Bidenovo vítězství (a má pro to pádný důvod), možná NDIFIA překročila „červenou čáru“. V každém případě dnes tu již máme konflikt nejen s Trumpem, ale také s alternativou k němu v podobě Demokratů, s nimiž se dosud Peking snažil udržovat dobré vztahy.
Čtěte ZDE: Majdan v Podnebesí: Proč musí být Hongkong odtržen? USA diktují Číně podmínky chování ve vlastní zemi. Demokraté a Republikáni ve vzácné shodě. Řádění v ulicích v tomto případě nevadí. V čí prospěch?
Už víc než obchodní válka
Číňané nejsou vůbec nakloněni konfrontaci s USA – značně to škodí jejich byznysu. Situace v Hongkongu však dosáhla kriticky nebezpečného bodu. Poté, co byla splněna formální žádost protestujících (zrušení zákona o vydávání zločinců do pevninské Číny) a opozice vyhrála komunální volby, počty demonstrantů se sice snížily, ale konfrontace v ulicích se naopak vyostřily. Menší a různorodé skupiny aktivistů postupují zvlášť agresivně – kromě jiného pravidelně blokují důležité trasy a vládní budovy, což způsobuje obrovské ztráty.
Vláda ČLR očividně zvažuje různé scénáře na zastavení tohoto „festivalu neposlušnosti“ a čeká jen na okamžik, kdy hongkongská společnost, která ztrácí své důchody, masově odmítne sympatizovat s opozicí. Proti tomu ovšem směřuje zákon podepsaný Trumpem, protože Bílý dům má samozřejmě eminentní zájem na zachování ohniska nestability v Hongkongu.
V Pekingu to dobře vědí. Proto prohlásili, že Washington „podporuje zločince“. Celá věc je natolik potenciálně nebezpečná (ohrožení územní celistvosti země), že Peking skřípl americké "neziskovky" tak či onak zapojené do hongkongských nepokojů. Učinil tak s vědomím, že ohrozil uzavření obchodní dohody s USA, která byla ohlášena na konec roku.
Tato dohoda je přitom nezbytná pro obě strany Pro Peking, který utrpěl ztráty z obchodní války, i pro Trumpa, pro něhož bude významným vítězstvím v zahraniční politice. Ale koneckonců pro celý svět, který stojí před hrozbou nové hospodářské krize vyvolané právě touto obchodní válkou.
Možná v Podnebesí předpokládají, že Trump fakticky kašle na "obhájce lidských práv", kteří ho sami vážně nemají rádi a stojí za nimi Demokraté. Pokud však bude Bílý dům pod vlivem ani ne tak vnějších jako vnitřních faktorů nucen přistoupi k dalším odvetným opatřením, která ještě zesílí hospodářskou konfrontaci s Čínou, potom riziko nové světové hospodářské krize dramaticky vzroste.
A to už se týká nás všech.
Zdroj.
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde