Separatistické tendence se dnes probouzejí na těch nejneočekávanějších místech planety. Není to jen dojem, že bohaté regiony jako Katalánsko, Kalifornie nebo Skotsko se snaží rychle vyskočit z potápějící se lodi bortícího se hospodářství. Nyní se chtějí odtrhnout od mateřského státu dvě bohaté provincie Kanady. Jak k tomu došlo?
Kanadská Prérie, tak se říká dvěma nejbohatším provinciím Kanady – Albertě a Saskatchewanu. Rozkládají se na jihozápadě země, jsou bohaté na ropu, mají prosperující zemědělství i průmysl, po celé generace hlasují pro konzervativce a jsou navyklé užívat si ekonomického růstu i v dobách těžkých pro ostatní provincie. V očích východních Kanaďanů jsou obyvatelé Prérie úzkoprsí maloměšťáci bez smyslu pro hodnoty globalizace a liberalismu.
Pro obyvatele Alberty a Saskatchewanu jsou charakteristická secesní tendence. A téma odloučení se objevuje obvykle na pozadí hospodářských krizí. Během Velké hospodářské krize vláda v Albertě prosazovala myšlenku sociálního kreditu, federální vláda však byla silně proti. Obyvatelé Alberty už byli připraveni „sbalit si věci“. V letech 1970 – 1980 způsobil nárůst separatistického sentimentu pokles světových cen ropy.
Houževnatí Trudeauovci
Dnes obyvatele Alberty a Saskatchewanu opět zaměstnává myšlenka na odloučení od Ottawy. Bezprostřední příčinou jejich nespokojenosti jsou výsledky letošních federálních voleb. I přes jasné vítězství konzervativců v Prérii (podpora dosud vládnoucí Liberální strany zde byla asi 10%) se opět podařilo vyhrát federální parlamentní volby Liberální straně, byť s minimálním náskokem. V bloku s další liberální stranou hodlá vytvořit vlastní vládu. A v jejím čele má opět stanout neodstranitelný vůdce liberálů Justin Trudeau.
Voliči Alberty a Saskatchewanu vidí, jak jsou konzervativci opět odstavováni od moci. Dalších několik let bude Trudeauova vláda prosazovat ryze liberální agendu. A nejde pouze o to, že vládne v rozporu se všemi bytostnými zájmy obyvatel Prérie. Všemohoucí klan Trudeauovců začíná kanadskou veřejnost unavovat svou neodstranitelností. Tato rodina po desetiletí demonstruje, nakolik jsou zabetonované všechny sociální výtahy v kanadském politickém životě.
Liberální strana, jejímiž prominentními členy Trudeauovci vždy byli, vládla Kanadě s krátkými přestávkami téměř celou druhou polovinu dvacátého století. Téměř šestnáct let byl předsedou vlády Pierre-Elliot Trudeau. Po krátkém pobytu v opozici se strana vrátila k moci – tentokrát pod vedením nejstaršího syna Pierre-Elliotta – Justina Trudeaua. A nyní bude předsedou vlády znovu. Mimoděk vzniká dojem, že nejvyšší post v zemi se vpravdě "imperiálně" už dědí jen po rodové linii. Co bychom asi tak slyšeli od liberálních médií, být to někde jinde...
Čtěte ZDE: Za další metou zvrácenosti: Šílený kanadský zákon všem vzorem? Homoteror kulminuje. Tradiční rodina zničena? Dohnat a předehnat norský Barnevernet! Hrstka deviantů útočí na 7 miliard lidí. Dočkáme se téhož?
Liberální marasmus
Spolu s tím přecházejí po rodové linii i ekonomické problémy země. Za vlády staršího Trudeaua se kanadský státní dluh zvýšil sedmkrát. V prvních třech letech funkčního období Trudeaua mladšího narostl rozpočtový schodek z nuly na 18 miliard USD.
Na tyto nepříjemné paralely se navíc naložil korupční skandál, který dokazuje, jak úzce jsou propojeny politické a obchodní zájmy klanu Trudeauovců. Dnes je Trudeau mladší obviňován ze snahy zachránit před trestním stíháním stavební společnost SNC-Lavalin, která čelí podezření z poskytování úplatků za účelem získání výhodných kontraktů v Libyi.
SNC-Lavalin není ledajaká společnost. Je to jedna z nejstarších a nejbohatších společností v Quebecu. V její správní radě má tradiční zastoupení rodinný fond Trudeauovců. Rodinné vztahy politiků s těmito byznysmeny se táhnou celá desetiletí a vyvíjejí se na vzájemně výhodném základě.
Zajímavé ovšem je, že Trudeau svoji podporou quebeckého byznysu dělá vše pro to, aby zničil byznys v Albertě, a to i za cenu vlastní pověsti. Všechny zákony přijaté vládnoucí liberální stranou v posledních letech snížily vládní investice do těžby ropy a vývoje nových vrtů, uvalily na ropné zaměstnance nadměrné daně a ve všech směrech bránily rozvoji největšího projektu provincie – plynovodu Trans Mountain, do něhož se již investovalo více než čtyři miliardy dolarů.
Řádění ekologických aktivistů
K politickým rozporům se přidávají hluboké kulturní rozdíly. Alberta je pohrdavě nazývána „kanadským Texasem“, čímž se naráží jak na bohatství, tak na údajnou "kulturní" zaostalost obyvatel provincie. Na druhé straně anglicky mluvící obyvatelstvo Prérie hledí skrze prsty na frankofonní provincie a jejich liberální agendu, včetně legalizace marihuany a bláznivého "boje za práva LGBT".
Produkce ropy se stává nejen předmětem hospodářských sporů, ale i naléhavou politickou otázkou. Globalisté z východních provincií jsou připraveni bojovat na život a na smrt za uzavření ropných vrtů v západních oblastech. Během parlamentních voleb se v Ottawě a Montrealu konaly demonstrace za snížení emisí oxidu uhlíku a proti globálnímu oteplování. Ropný průmysl je již dlouho klimatickými alarmisty označován za jednoznačného viníka údajné změny klimatu v Kanadě.
Tyto demonstrace ve stylu pomatené Grety Thunbergové nebyly v žádném případě spontánní. Zúčastnilo se jich 350 až 500 tisíc lidí. Veřejné instituce, školy a univerzity vyhlásily den volna, veřejná doprava fungovala zdarma. Pochodů se zúčastnili všichni přední politici země, s výjimkou konzervativců zastupujících zájmy voličů západních provincií.
Aktivisté z východních provincií pravidelně útočí na ropné vrty v Albertě a požadují jejich okamžité uzavření. Nedávno policie na jedné takové demonstraci zadržela starostu Vancouveru Kennedyho Stewarta.
Čtěte ZDE: Američtí jestřábi v Trumpově éře: Nezbývá, než napadnout Kanadu! Červený plán opět ožívá? Zlámeme vám hokejky! Past na vysoušeče washingtonských bažin
Nespokojenost roste
Tento neustálý tlak ze strany jejich spoluobčanů spolu s poklesem světových cen ropy pomalu ale jistě podráží ekonomiku Alberty a Saskatchewanu. Další potíže způsobuje americká obchodní válka s Čínou. V obavách z nespolehlivosti kanadských dodavatelů začínají Číňané ukončovat dohody s místními farmáři a raději nakupují sóju a pšenici z Jižní Ameriky. Zemědělci v západních provinciích nedokážou prodat svoji úrodu. A když se místní obyvatelé snaží dávat najevo Ottawě své obavy hlasováním za konzervativce, nikdo je neslyší. Vládní program Liberální strany požaduje další snížení produkce ropy a přechod od tradičního zemědělství k pěstování marihuany – Trudeau považuje její legalizaci za svůj hlavní příspěvek k boji proti hospodářské depresi.
Podle průzkumů veřejného mínění vzrostl v Albertě za posledních 10 let počet obyvatel, kteří nemají žádné úspory a žijí ze dne na den, z 29% na 50%. Navíc 60% obyvatel Alberty se domnívá, že zažívají nejhorší ekonomickou situaci ve svém životě. Ze 46% na 9% se snížil počet těch, kteří věří, že federální vláda může místním obyvatelům pomoci.
Masivní zklamání z politiky Trudeaua a Liberální strany způsobilo, že kanadský Západ masivně hlasoval pro konzervativce. A když se ukázalo, že liberálové opět získali federální moc, obyvatelstvo provincie začalo opět vážně mluvit o odtržení od trudeauovské Kanady.
Poslední naděje: Wexit
Myšlenka Wexitu (od slova Western) začala dominovat na sociálních sítích hned v noci po 21. říjnu, kdy se konaly parlamentní volby. Skupina „separatistů“ na Facebooku má již desítky tisíc členů. Hashtagy #sascseparation a #albertaseparation zaplavily kanadský Twitter. Příznivci Wexitu pořádají shromáždění v Edmontonu a dalších městech Alberty. Kanadští senátoři plánují založit „caucus“ – politické hnutí pro otázky odtržení západní Kanady. A to je první krok k vytvoření plnohodnotné politické strany prosazující životní zájmy západních separatistů.
Na pomoc separatistům se obyvatelé západních provincií snaží přesně vyčíslit, o kolik přeplácejí federální rozpočet na daních. Podle některých odborníků zaplatila Alberta za posledních 58 let 476 miliard dolarů na rozvoj nenáviděného frankofonního Quebecu. Není známo, jakými fakty je to podloženo, ale téma doplácení na centrum je klasickým „argumentem“ všech separatistů na světě.
Ještě nedávno působila Kanada jako ostrov prosperity, kde se „slasti“ kapitalismu zmírňovaly solidní sociální podporou občanů. Američané s liberálním přesvědčením, kteří byli rozčarováni vítězstvím Trumpa, se masivně chystali emigrovat do Kanady. Avšak nyní i zde blížící se světová hospodářská krize rozdělila zemi na dvě nerovné části, které jsou ve stavu latentní občanské války.
Pro Justina Trudeaua nebude snadné vyřešit problém opětovně probuzeného západního separatismu. A to tím spíš, že o sobě začíná dávat vědět i separatismus frankofonních provincií. Quebecký blok – strana obhajující nezávislost Quebecu – už ztrojnásobila svou přítomnost v parlamentu.
Zdroj.
