Je třeba říci, že to, co Itálie nyní provádí, je pro "světlé zítřky" EU mnohem horší než ochod Velké Británie. Rozhoduje se totiž zavést paralelní měnu vedle eura. Bude používána pro vnitřní rozpočty a nazývá se mini BOT – Buoni Ordinari del Tesoro, což v italštině znamená „běžné státní obligace“. Mini – protože její nominální hodnota bude zatím dosti malá – 100 eur.
Ve skutečnosti budou obligace vydávány ministerstvem financí a znamenají krok směrem k finanční nezávislosti Itálie. Žádná nezávislost není slučitelná s členstvím v EU, natož pak nezávislost finanční.
Zástupci italské vlády říkají, že v případě tlaku ze strany Bruselu země opustí EU a změní tyto obligace na plnohodnotné peníze. A není radno o tom pochybovat. Navíc není jasné, zda budou mini BOTy čistými vládními dluhopisy, nebo faktickými penězi. Budou v Itálii ve volném oběhu a mohou plnit funkci plnohodnotného platidla. Jedná se tudíž o státem podporovanou paralelní měnu se všemi jejími atributy.
V každém případě to znamená porušení pravidel EU a útok na euro, což potvrdil i prezident Centrální banky EU Mario Draghi, přestože on sám je Ital, ale globalista a oponent současné demarše italské vlády. Rozhodující vládní skupina vedená Matteem Salvinim je však velmi odhodlaná.
Italská Fronda
Italové demonstrovali gesto neposlušnosti již na vzhledu cenného papíru – bankovky. Zobrazuje jistého Enrica Matteiho, majitele společnosti ENI, který se snažil zrušit ropný monopol britských a amerických korporací a za záhadných okolností zemřel.
Mattei je legendární postava podobná ruskému podnikateli Robertu Nobelovi, který svým ropným obchodem téměř zadusil Rockefellery. Mattei – coby symbol italské ekonomické suverenity a národní hrdina Itálie. Sdělení je srozumitelné, zejména pokud uvážíme, že návrh podobné bankovky se posuzuje již nejeden rok.
Spoutat Italy se bažinám nepodaří, jsou to dávní mistři finančních machinací a otcové bankovnictví v celé Evropě. Proto vědí, jak dělat věci elegantně a efektivně. Můžeme si být jisti, že za vzpourou proti globalizaci stojí v Itálii jisté seriózní síly staré evropské aristokracie, která se chce pomstít za svoji porážku ve dvacátém století. A s určitostí lze rovněž říci, že ani Vatikán nestojí stranou. Tudíž politické zázemí italské „frondy“ (šlechtického povstání) je dosti silné.
A pokud si k tomu přidáme ideologické sympatie Trumpovy, Putinovy a možná i Si Ťin-pchingovy, pak i bez přispění Anglie lze říci, že společnost sympatizantů stojících na straně Italů je velmi mocná.
Bruselská finanční oprátka
Vlastní důvod je ovšem prostý: Itálie skomírá nedostatkem peněz v ekonomice. Peníze chybí i na investice, protože všechna práva na jejich emise jsou v rukou Bruselu kontrolovaného MMF (není náhodou, že Christine Lagardeová si přesedla z křesla generální ředitelky MMF na post prezidentky Evropské centrální banky), který je zase pod vlivem Německa a Francie, přičemž Itálie byla od svého vlivu odříznuta.
Pro Itálii má Evropská unie v kapse pouze přísná nařízení ve vztahu ke státnímu dluhu a k HDP, tudíž Itálie už žádné finanční prostředky nedostane. A zadlužená je natolik, že nemůže pomýšlet na žádný ekonomický rozvoj, a všechno je stále horší a horší. Proto se země vzbouřila.
Jean-Claude Juncker, než odstoupil, uvedl, že se Itálie potýká s nadměrným převisem výdajům nad příjmy v rozporu s normami EU, a proto může být pokutována miliardami eur. Žádné zemi za to ještě nikdy nebyla uložena pokuta, dokonce ani Francii, která si takové disproporce a deficity dovoluje poměrně často. Co je však dovoleno Francii, není dovoleno Itálii. Juncker se tak nakonec i vyjádřil: „Francie je Francie“.
Čtěte ZDE: Dnes i u nás můžeme volit Salviniho: Šokující, protože úplně normální projev. Evropa pod mocnou ochranou. Hrůza vatikánských marxistů. Šance na záchranu. Čí zbrojnoši chceme být? Klíč pro racionální volbu
Báječný Matteo Salvini
„Já nevládnu zemi na sražené na kolena,“ prohlásil rozhořčeně Matteo Salvini a projevil tak více rozhodnosti než Britové v otázce vystoupení z EU. „Nejsme Řecko,“ přizvukuje mu předseda italského rozpočtového výboru Claudio Borghi. „Jsme čistými přispěvateli do rozpočtu EU. Máme přebytek v zahraničním obchodu i v základní bilanci státního rozpočtu. Nikomu nic nedlužíme. Jsme v lepší formě než Francie.“
„Nebudu se věšet pro nějaké hloupé pravidlo,“ říká Salvini. „Dokud nezaměstnanost neklesne pod 5%, máme povinnost investovat. Existují u nás regiony, kde je nezaměstnanost mládeže 50%. Potřebujeme Trumpovu medicínu, pozitivní finanční šok, abychom resetovali zemi.“
To není třeba komentovat.
Itálie potřebuje peníze a EU vyžaduje snížení státních výdajů a zvýšení daní. Pro Itálii by to byla smrt. Jako člen eurozóny nemá Itálie právo vydávat paralelní měnu, ale nemá jinou možnost. A pokud vláda zaplatí za své dluhy v mini BOTech, zařadí je do rozpočtu a uvede do oběhu, objem peněz v ekonomice se zvýší bez navýšení konta oficiální měny v eurech. Vláda tak očekává, že se tím prosmýkne mezi Scyllou a Charybdou.
Píchnutí do vosího hnízda
Odborníci tvrdí, že italská měnová vynalézavost vyvolá politické konflikty. Itálie udělá to, co nebylo dovoleno Řecku. A stane se to precedentem pro Španělsko a Portugalsko, které zažívají stejné potíže a dráždí je stejná pokušení. Dokonce i Řekové budou požadovat revizi postojů vůči nim samotným.
Vznikem mini BOTů totiž fakticky okamžitě devalvuje euro a také italské státní dluhopisy denominované v eurech, jichž pouze Francie drží v hodnotě přes 300 miliard eur. Euro se z této rány už nemusí vzpamatovat. A pokud ano, pak za cenu zmenšení EU a vážné finanční krize následované politickou krizí. Především v Německu a ve Francii, kde je už tak značný neklid.
Nejzajímavější na tom ovšem je, že Itálie nemá kam ustoupit – za zády má už jenom Řím. Spasit se jinými prostředky nemůže a odklad rozhodnutí pouze posílí jeho nevyhnutelnost. Itálie zavádí tzv. „peníze v obležení“ – měnu používanou ve výjimečných krizových situacích (např. při válečném obležení). „Peníze v obležení“ je měna určená pro krátkodobý oběh. Jako přechodové období k čemusi dalšímu. Ale k čemu? V Bruselu říkají, že vyhlídky jsou příliš hrozné na to, abychom o nich přemýšleli.
Čtěte ZDE: Občané zemí EU zvolili euthanásii Evropy: Zelený běs otevře opět naplno brány migrantské invazi muslimů. Ztratíme navždy své domovy? Brusel to už tiše plánuje. Babiš v tom jede s ním? Jen czexit: pryč z toho Titaniku!
Proces rozpadu
V současné době má Itálie deficit podílu dluhu na HDP ve výši 2,5%, přičemž norma nepřipouští víc než 2,04. Čili střet je nevyhnutelný. Brusel křičí, že Řím porušuje finanční předpisy EU. Jenže současný Řím je připraven poslat všechny do pekla a opustit unii, pokud členství má znamenat smrt Itálie.
EU požaduje snížení dluhu, ale Itálie je již tak dlouho v útlumu, že splnit recepty Bruselu by byla sebevražda. Italská vláda, váhající mezi EU a opozicí, ztratila kontrolu nad událostmi a brzy se zhroutí. Zatímco se připravuje na demisi, Itálie se připravuje na paralelní měnu. A EU se připravuje na nové kolo vnitřních konfliktů, pro něž už v zásadě neexistuje žádný kompromis. Tudíž prognózy, které předpokládaly zúžit EU na jakési jádro sestávající z řady zemí na severozápadě Evropy, jsou blíž k realizaci než kdykoli předtím.
Sotva zahájený proces rozpadu EU je nebezpečný, protože není známo, kde a kdy se zastaví. Jestli se navíc do vzniklého vakua ponoří USA, Rusko, Británie a Čína, slabá východoevropská periferie ztratí orientaci a zůstane na půl cesty mezi několika mocenskými centry a Írán a Turecko zůstanou viset ve vzduchu, potom vyhlídky na nové územní rozdělení Evropy budou reálnější, než by se mohlo zdát.
Zdroj.
