Velké překvapení si připravil před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu lídr britské euroskeptické Brexit Party Nigel Farage.
Na úterní předvolební mítink v Londýně si pozval bývalého českého prezidenta Václava Klause, který vystoupil se svým projevem hned po exministryni a bývalé člence Konzervativní strany Ann Widdecombové, jež se nyní vrátila z politického důchodu a vstoupila do nově vzniklé brexitové strany. Do poslední chvíle o tom nikdo nevěděl.
„Ahoj brexitáři,
ahoj Londýne. Je fantastické tu vidět tolik lidí. Věříte v Brexit? Kdy ho chceme, teď?“ přivítal do tyrkysové stranické barvy laděné publikum předseda strany Richard Tice na mítinku v britské metropoli. „Pravda je, že naše země na tom může být mnohem lépe. Ale místo toho jsme byli totálně poníženi neschopným vedením,“ dostává kritikou premiérky Theresy Mayové a jejích kolegů publikum do varu. „Ona nevěří v nic, jen se snaží udržet na čísle déle. My jsme ale optimističtí, víme, že se věci musejí změnit, že to jde mnohem lépe.
Potřebujeme v politice mnohem lepší lidi. Británie je na dně a potřebuje změnu. Musíme vyhrát a musíme vyhrát o hodně. Nejezděte na víkend, nezapomeňte na to a jděte volit,“ burcuje lidi a krátce na to přivítá na pódiu „železnou Ann“, jak překřtil jeden z internetových fanoušků jedenasedmdesátiletou Ann Widdecombovou, která má tak zvučný hlas, že málem strhne mikrofon. Víc takových důchodců…
„Náš parlament je plný zbabělců,“ hříme bělovlasá dáma, „který věří, že jeho vůle je důležitější než vůle lidí. Chci se zeptat na pár věcí. Když zůstaneme v EU, můžeme mít kontrolu nad našimi zákony? A druhá: je možné zůstat v EU a mít zároveň kontrolu nad našimi hranicemi? A je možné tam být a kontrolovat vlastní obchod? A nakonec zůstat tam a sami si demokraticky vládnout? Odpověď je jasná. Ne. Přesto nám někdo tvrdí, že jsme nevěděli, pro co jsme hlasovali. Ale my jsme přesně věděli, pro co jsme hlasovali. A taky víme, pro co hlasovali ti, kteří chtějí v EU zůstat. Zbytek národa chce, abychom nemohli rozhodovat o vlastním národě. Kdo by s trochou hrdosti na Británii mohl takto volit?“ pokládá řečnické otázky politička. „Slibovali nám v roce 2016, že jakékoli rozhodnutí v referendu bude respektováno. V roce 2017 obě velké strany řekly, že budeme mít Brexit…“
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Nenechme si ukrást brexit! Úmyslně rozplizlá debata. Británie je rozpolcená. Skončila v Evropě demokracie již definitivně? Slepený domeček z karet. Tuto bitvu jsme již prohráli. Co dál?
Jak to dopadlo, víme…
Ann Widdecombová přidává na otáčkách. „Buď nechají odejít ti ve Westminsteru Británii z EU, nebo se postaráme, aby oni odešli z Westminsteru. Čtvrtek je začátek, není to konec. (Britové začínají volit již ve čtvrtek.) Je to začátek demokracie v této zemi. Abychom si mohli být jisti, že můžeme rozhodovat o vlastním národě a že bude plněna vůle tohoto národa a ne těch, kteří jdou proti lidem. Máme národ, který chce odejít z EU, a parlament, který tam chce zůstat. Je na čase ukázat, kdo je tady boss. Nikdo mi nemůže namluvit, že si můžeme sami vládnout. Byla jsem sedm let ve vládě, a tak vím, jak bylo nemožné přijmout zákon, který EU nechtěla, a odmítnout zákon, který jsme nechtěli my. To je realita.“
„Jestli tohle není inspirace, tak už nevím co,“ komentuje její vstoupení moderátor a šéf strany Richard Tice, než přivítá Václava Klause, jehož představuje jako euroskeptika, vášnivého obhájce demokratických národních států a muže, který nevěří v politickou korektnost.
Václav Klaus je z divoké atmosféry v londýnské Olympii lehce zaskočen a sám přiznává, že na podobné mítinky, ač v cizině mluví často, není úplně zvyklý. „V Česku máte mnoho přátel, možná to nevíte. To je velmi důležité. Musím vám říct, že když jsme slyšeli výsledky referenda, mnoho Čechů otevíralo šampaňské. Byl to velký večer i pro nás. Nebylo to jen vaše vítězství, ale vítězství celé Evropy. Mnoho díků za to,“ sděluje za nadšeného potlesku publika. „Sdílíme s vámi stejnou kritiku EU, nedemokratičnosti, nesmyslnosti a arogance. Chceme také rozhodovat sami o sobě v Praze jako vy v Londýně, ne v Bruselu. Takto je to jednoduché, všechny další interpretace jsou chybné.“
Václav Klaus také promluvil o tom, že brexit sice byl historickou událostí, ale elity toto rozhodnutí nehodlaly přijmout a chtěly ponížit a potrestat Británii, co nejvíc to bylo možné. „A taky nám chtěli všem ukázat, že neexistuje přátelský odchod z EU, že malé země nemají šanci, to byla jejich ambice toto ukázat. Možná jsme nečekali takto nepřátelské chování EU.
Britské strany selhaly totálně
a zradily britské občany, své voliče. Mělo to jeden pozitivní vedlejší efekt, že vytvořily Brexit Party. Stvořily vás a velmi vám pomohly. Vím, že jste neplánovali účastnit se těchto voleb, ale musíte. Musíte vyhrát tyto volby a získat silný mandát.“
Nakonec zavzpomínal na odcházení Slovenska z Československé federativní republiky, které v raných 90. letech „organizoval“. Tehdejší situaci se pokusi Ol srovnat s brexitem. „Tehdy jsme chtěli najít řešení. To byla úplně jiná situace, protože tady se o to snaží jen Velká Británie s EU žádné řešení najít nechce. Brexitoví přátelé, nezklamte Evropany,“ vyzval český exprezident za velkého aplausu přítomných.
To už ale znělo sborové „Nigel, Nigel, Nigel“. „Stranu jsme založili před pěti a půl týdny. S tímto fantastickým týmem kandidátů jsem za tak krátkou dobu dokázali ovlivnit veřejné mínění. Nejen vystrašit establishment, ale absolutně jej vyděsit,“ směje se nejznámější euroskeptik na kontinentu Nigel Farage. „Co jsme za tu dobu zvládli, je dát milionům lidí v této zemi, kteří byli frustrovaní, zklamaní a naštvaní, naději, víru a optimismus v demokratický proces. Slíbili nám, že když je zvolíme, budou respektovat výsledky referenda, že odejdeme v březnu 2019, s dohodou nebo bez dohody. Udělal jsem největší politickou chybu, protož jsem tomu věřil, věřil jsem, že jsme demokratická země. Sledoval jsem tuto zradu a pomyslel jsem, že jsem 25 let života strávil kampaněmi za to, aby z nás byla nezávislá a demokratická země, a viděl jsem, co provedl náš parlament. Rozhodl jsem se povstat a bojovat, a proto jsme dneska tady. Chceme Evropu národů, ne Junckerů.“
Rozhodne se již tento týden. Mimochodem, poslední dobou jsme byli propagandou masírováni, že se Britové s referendem o Brexitu unáhlili a že kdyby bylo referendum podruhé, už by určitě volili „správně“ a uvědoměle a v EU chtěli zůstat. Nigelu Farageovi stačilo pět týdnů od založení strany, která má Brexit v názvu, a už vede volební průzkumy. Někde asi soudruzi udělali chybu...
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Jak je na tom naše země? Volby se blíží. Je koho volit? EU je neopravitelná. Přijde z Německa krize? Frustrace z domácí politiky. Rozhádaná, rozpolcená, nedůstojná…
Václav Klaus: Poznámky k vystoupení na londýnském volebním mítinku Brexit Party
1) Drazí přátelé, je pro mě velikou ctí a potěšením , že zde s vámi dnes mohu být. Nejen jako jediný zahraniční účastník, ale především jako přítel vaší země. Musím vyjádřit svůj dík mému dobrému příteli Nigelovi Farageovi, že mě na vaši akci pozval.
2) Měli byste si být vědomi, že v České republice máte mnoho spřízněných duší – obecně, i pokud jde o postoj k Brexitu. Mnozí z nás otvírali šampaňské, když se dozvěděli o výsledku britského referenda před třemi lety. Považovali jsme to tehdy nejen za vaše vítězství, ale za vítězství patřící všem demokraticky smýšlejícím lidem v Evropě, tedy i za vítězství naše. Referendum o Brexitu nebylo jen o Velké Británii; bylo o Evropě jako celku, o Evropské unii i o nás v České republice.
3) My, Češi, jsme v mnoha ohledech stejnými, nebo podobnými kritiky uspořádání EU, post-demokracie, která v EU vládne, necitlivosti a arogance, s níž se unie chová i její nedemokratické podstaty, stejně jako vy. Chceme o sobě rozhodovat v Praze, stejně jako vy chcete rozhodovat o své zemi tady v Londýně, ne v Bruselu. Tak jednoduché to je. Všechny ostatní interpretace jsou špatné a zavádějící.
4) Vaše rozhodnutí uskutečnit Brexit bylo historickým milníkem. Čím méně očekávané, tím sladší bylo. Změnilo Evropu. Bylo fatální ranou pýše všech opěvovatelů evropského sjednocení, pýše nomenklaturních elit Evropské unie. Mnoho lidí ovšem mylně předpokládalo, že Brexitu bylo dosaženo pouhým referendem. Mýlili se.
5) Politické elity v rámci EU nehodlaly Brexit akceptovat, protože nechtěly najít pozitivní řešení. Chtěly současně trestat, očerňovat, ponížit Velkou Británii, jak to jen bylo možné. Chtěly předvést ostatním členským státům Unie, že neexistuje přátelské opuštění EU, a že specificky malé státy nemají šanci unii opustit.
6) Chování EU přímo volalo po rezolutním, jasném a rozhodném britském postoji. Ten – k našemu velkému politování – Británie nezaujala. Vaše země byla a zůstává rozdělená, byla a zůstává váhavá. Vaši politici nebyli schopni racionálně reagovat. Nejspíš nečekali ze strany unie tak nemilosrdné a bezohledné jednání. Nečekat jej bylo ovšem velikou chybou.
7) Jak jsem situaci sledoval z Prahy, bylo mi zřejmé, že hlavní britské politické strany naprosto selhaly - zradily a opustily britské občany, své voliče. Jejich jednání nicméně mělo jeden pozitivní vedlejší důsledek. Tímto svým jednáním – patrně nechtíce – stvořily Brexit Party, tedy vás, politickou stranu, zaměřenou na opuštění EU. Nebo alespoň pomohly Nigelu Farageovi ji stvořit.
8) Vím, že jste nečekali, že se budete muset účastnit ještě i těchto evropských voleb, ale musíte. Bez vás, bez Nigela Farage, bez Brexit Party, by britská nerozhodnost pokračovala. Musíte vyhrát volby a dostat silný mandát, abyste mohli podstatně ovlivnit politický postoj své vlastní země.
9) Drazí přátelé Brexitu, měli byste nám všem v Evropě jít dobrým příkladem. Mnoho Evropanů ho potřebuje a mnoho na něj čeká. Nezklamte nás.
Jsem opravdu hrdý na to, že s vámi dnes večer tady mohu být.
Zdroj.
