Na začátku února oznámil na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně předseda SPD Tomio Okamura závažnou skutečnost. Informoval přítomné novináře, že se mu dostal do rukou materiál, který ukazuje, že se proti jeho euroskeptickému hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) připravují rozsáhlé provokace.
Jak z materiálu vyplynulo, zpravodajská operace „Vulterin“, nazvaná podle někdejšího šéfa BIS, by měla pomocí účelově vypuštěných dezinformací, rozložit hnutí zevnitř a pokusit se tak snížit jeho volební potenciál během voleb do Evropského parlamentu. Součástí materiálu, jehož kopie předseda SPD předal prezidentu republiky, předsedovi vlády a předsedovi BIS, aby celou záležitost prošetřili, je i operačně taktický plán na rozložení poslaneckého klubu a využití některých alternativních médií k útokům na SPD pomocí po léta sbíraných odposlechů.
Už to jede
Neuplynul ani měsíc a na počátku března se rozhořela kauza „Volný“, kterou odstartoval předseda SPD Moravskoslezského kraje, poslanec Lubomír Volný. Ten na alternativním „Svobodném rádiu“ v rozhovoru tvrdě zaútočil na některé významné představitele vedení SPD.
Útok na místopředsedu strany Radima Fialu byl tak rasantní, že zaskočil i moderátora alternativního rádia, který si zřejmě v tu chvíli teprve uvědomil, k jaké hře bylo jeho médium použito. Štafetu útoků a nepodložených tvrzení, za které by se nemusela stydět ani Nora Fridrichová z ČT, směřovaných na Radima Fialu a další představitele hnutí, převzal od „Svobodného rádia“ tajuplný server Aeronet, který tyto kauzy rozvedl do obludných rozměrů. Ani známý rusobijec jako je Ondřej Kundra z Respektu neodhalil tak rozsáhlou s흡 „prostějovského spiknutí“, do které pan VK, který je pod články podepsán, zapletl kromě řady nesmyslů i předsedu poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka a další osoby.
Ve své střelbě do vlastních řad pokračoval tento „alternativní“ server útoky na poslankyni SPD Janu Levovou pomocí téměř rok starých odposlechů týkajících se komunálních voleb. Prostorové odposlechy, které tomuto serveru někdo údajně anonymně poskytl, o ničem nevypovídají, ale mají za cíl pošpinit poslankyni SPD. Opravdu si pan VK, nepoložil otázku, proč mu dva měsíce před rozhodujícími volbami do EP někdo podstrkuje takovéto materiály a kdo asi tak může disponovat prostorovými odposlechy poslanců v této zemi?
Čtěte ZDE: Vlastenecké strany v Nice: Odmítáme Čtvrtou říši v Evropě. Nesnesitelná lehkost novinářského lhaní. Okamura: Největším zlem je bruselský politik. Stavme na základech našich předků
Komu slouží Aeronet?
V seriálu špinění SPD pokračoval tento týden pan VK útokem na lídra eurokandidátky Ivana Davida, který prý měl odejít ze sobotní pražské konference hnutí předčasně. To je podle bdělého oka redaktora důkaz, že není spokojen s vývojem v hnutí.
Materiály Aeronetu poskytnuté s největší pravděpodobností BIS (viz prostorové odposlechy poslanců SPD) potom přebírají další média, včetně těch Bakalových. Alternativní médium tedy funguje jako „transformátor“ svodek BIS, které jsou potom používány v médiích hlavního proudu. Články jsou také zpravodajskou hantýrkou nadepsány. V titulku je svodka 1, svodka 2 a svodka 3.
Jestli byl Aeronet od svého založení připravován jako hlásná trouba BIS a na ní navázaných mediálních struktur, či byl pouze naivitou pana VK zneužit ke zpravodajským hrám, zřejmě už nezjistíme. Co ale víme s jistotou je, že server tvářící se jako euroskeptický a protibruselský se stal jedním z hlavních nástrojů akce „Vulterin“ na rozbití SPD.
Jeho dosah na občany není ovšem tak velký, aby většina voličů tuto dezinformační kampaň cílenou na oslabení SPD vůbec zaznamenala. Ale i tak jde o oslabení, které přichází v nejméně vhodnou chvíli. Evropské volby jsou mimořádně důležité a každý ztracený hlas může sehrát při dalším směřování EU důležitou úlohu.
Tříštění sil Bruselu vyhovuje
Kromě účelových kampaní majících za cíl odradit voliče od SPD, která má z euroskeptických stran zřejmě jako jediná šanci překročit pětiprocentní hranici a podílet se tak se svými poslanci na posílení frakce ENF v EP se do kampaně na straně Bruselu zapojují, aniž by to tušily, i malé euroskeptické strany, které se v počtu více než dvaceti rozhodly samostatně kandidovat do EP. Ucítily totiž svoji šanci dosáhnout na státní příspěvek. Evropské volby jsou totiž ideální svým formátem pro malé strany a dá se na nich i slušně vydělat.
Stačí získat pouhé jeden a půl procenta hlasů a strana dostane státní příspěvek ve výši zhruba tří milionů korun. To je zřejmě také důvodem k účasti většiny malých stran, které se domnívají, že by se jim vysněnou metu mohlo podařit překonat a zajistit si peníze na další činnost. Vzhledem k tomu, že většina z těchto subjektů získala v minulých volbách méně než půl procenta hlasů, je to vzhledem k počtu vzájemně soupeřících stran téměř nemožné.
Bruselské struktury a jejich domácí pobočky, které mají zájem na co největším oslabení relevantních euroskeptických stran po celé Evropě, s tímto faktem počítají a spolu s kampaní proti subjektům jako je SPD toho hojně využívají. Malé euroskeptické a protiimigrační strany, které se i přes jasnou nemožnost úspěchu těchto voleb zúčastňují, tak vlastně rovněž nevědomky pracují v zájmu Bruselu. Nelze ani vyloučit, že některé z nich pracují dokonce vědomě v jeho zájmu.
Nadcházející volby do evropského parlamentu ukáží, nakolik se lidé nechají těmito strukturami a jimi vedenými kampaněmi ovlivnit. I přes všechny výhrady, které lze k bouřlivému dění uvnitř SPD mít, není zatím žádná jiná relevantní alternativa, která by mohla překročit pětiprocentní hranici a posílit tak euroskeptiky v celé Evropě v těchto velmi důležitých volbách.
Houstne to tu.
