Americký prezident Donald Trump i přes svá nedávná prohlášení o ukončení role USA jako světového četníka vyslal nečekaně vojenský kontingent do střední Afriky. Armádní pozemní síly a bojové letouny byly odveleny do Gabonu za účelem ochrany amerických občanů v další africké zemi – Demokratické republice Kongo (Kongo-Kinshasa). Proč se Amerika tolik obává situace v těchto státech a proč jsou pro Washington tak důležité?
Šéf Bílého domu Donald Trump uvědomil předsedu Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, že se rozhodl poslat vojska do Gabonu. Omezený kontingent armádní pěchoty byl 2. ledna odvelen do Libreville „s příslušným bojovým vybavením a s podporou armádního letectva“.
Podle Trumpových slov je cílem mise zajistit bezpečnost občanů a rovněž amerických diplomatických objektů a jejich personálu v Kinshase z důvodu prohlubující se nestability v této zemi na pozadí nedávných prezidentských voleb. Pokud to bude nutné, překročí americké jednotky hranici Konga-Kinshasy a rozvinou tam vojenskou bezpečnostní a záchrannou akci. V případě nutnosti mohou být z USA poslány další vojenské jednotky jak do Gabonu, tak do Konžské republiky (Kongo-Brazzaville) či Konga-Kinshasy.
Jak uvádí CNN, Afrika je kontinentem velkých vzdáleností. Proto přesun vojsk poblíž k potenciálnímu ohnisku konfliktu umožní vyhnout se opakování tragédií podobné těm, k nimž došlo v Benghází (Libye), kde byl v roce 2012 napaden americký konzulát.
Co hrozí Američanům v Demokratické republice Kongo
„Samozřejmě, situace v Kongu je extrémně neklidná. Již dva roky nedokázali uspořádat volby, protože současný prezident nechtěl odejít a vzdát se moci. To pochopitelně způsobuje destabilizaci v zemi,“ říká vedoucí katedry politických věd a sociologie Ruské ekonomické univerzity Andrej Koškin.
Od roku 2001 v zemi vládne Joseph Kabila, který zpočátku zastával funkce prezidenta a v roce 2006 byl oficiálně v tomto postu potvrzen volbami. Zůstal ve funkci po dobu dvou volebních období (dvakrát pět let), po jejichž uplynutí měly být v roce 2016 uskutečněny prezidentské volby, v nichž Kabila podle ústavy už nemohl kandidovat. Nicméně volby byly odloženy na dobu neurčitou údajně pro neschopnost zajistit adekvátní započítávání hlasů a další organizační otázky v souvislosti s vypuknutím epidemie Eboly, rozsáhlou zločinností v zemi a válečným stavem (v zemi jsou už 20 let od druhé konžské války mírové jednotky OSN).
Západu a především USA se tato situace nelíbila. Od roku 2017 Washington opakovaně ukládá sankce proti konžskému prezidentovi a jeho doprovodu. Nejnovější sankce v podobě ultimáta uložili Američané Kabilovi v létě roku 2018, přičemž požadovali vyhlásit volby ještě před 8. srpnem 2018. (Klasický případ „Západem diktované demokracie“ – pozn. PP)
Čtěte ZDE: Francouzské fotbalové "oslavy" připomněly: Africké a evropské etnikum není kompatibilní. Vzhůru na minové pole. Budeme zlikvidováni jako bílí Jihoafričané? Tragický řetěz již v pohybu. Nejvyšší čas se bránit
Hlasování však bylo stanoveno až na 23. prosince. Ale i tady celý řetězec neočekávaných událostí zabránil jeho uskutečnění. Klíčovým byl fakt, že se nepodařilo včas vytisknout a doručit volební bulletiny a volební lístky. Tomu však předcházel požár ve skladišti volební komise, který zničil významnou část hlasovacího zařízení, stejně jako havárie letadla, jež mělo tyto přístroje na palubě.
Nakonec se volby konaly 30. prosince 2018. Ale podivně. Nikoli v celé zemi – ve třech velkých městech (Beni, Butembo a Jumbo) bylo hlasování odložen na březen 2019. Kromě toho volební komise není schopná spočítat výsledky voleb – původně je měla oficiálně oznámit 6. ledna, ale komise nevylučuje, že bude potřeba více času na zpracování všech hlasovacích lístků a protokolů.
Volby přitom doprovázely nepokoje v zemi. Orgány Demokratické republiky Kongo z nich již stihly obvinit katolickou organizaci „Národní biskupská konference Kongo“, která vyzývala k urychlenému zveřejnění jména údajně již známého vítěze prezidentského klání. Kromě toho odpojily vysílání francouzské rozhlasové stanice Radio France Internationale, která patří k nejpopulárnějším v zemi. Důvodem bylo obvinění z porušení volebního zákona a z podněcování masových nepokojů. Konžské orgány také zakázaly neomezený přístup k internetu po celé zemi a zablokovaly posílání SMS zpráv mezi obyvateli.
Celá situace natolik rozlítila USA, že se rozhodly nejen vyhlásit porušení zásad demokracie a uložit sankce, ale také vyslat do oblasti své vojáky. Uvážíme-li však, že stav demokratických procesů v Kongo-Kinshase je prakticky nejednoznačný, potom otázka ohrožení bezpečnosti Američanů a diplomatických misí v Kinshase zůstává naprostou záhadou.
Proč museli Američané nasadit armádu? Faktem je, že se snažili namísto Kabily prosadit jim loajálního kandidáta, a obávají se, že jim to nevyjde. Volební kampaň opozičního kandidáta Felixe Tshisekediho vedou a sponzorují USA. A další protikandidát Martin Fayulu je bývalý manažer americké společnosti Exxon Mobil. Jenomže největší šanci na vítězství má dosud přívrženec současného prezidenta Emanuel Ramazani Shadary.
Proč je Kongo-Kinshasa pro USA tak důležité
„Američané se o tuto zemi vždy zajímali. Byli první, kdo v roce 1960 rozpracoval varianty atentátu na Patrice Lumumbu, aby zastavili „nástup komunistů“ v Africe. Nyní tam proběhly volby, do nichž Kabila nasadil svoji loutku, a úřady dosud nezveřejnily výsledky z obav před protesty obyvatel a opozice. Situace v Kinshase je velmi komplikovaná a stále se zhoršuje,“ říká Jevgenij Korenďasov z Institutu afrických studií Ruské akademie věd.
Poznamenal také, že strategická důležitost Demokratické republiky Kongo trpí touto nestabilitou. Země má bohaté nerostné zdroje, které jsou nezbytné pro moderní americké technologie. Těží se zde například 80% světových zásob coltanu, z něhož se získává tantal. Nemluvě o jiných bohatstvích – stříbro, zlato, diamanty, kobalt, molybden. Neměli bychom také zapomínat na to, že první americké jaderné bomby byly vyrobeny z uranu, který USA získaly z území dnešního Gabonu a Konga-Kinshasy. Takže americký postup má svou logiku. V dané situaci by USA samozřejmě chtěly zajistit svůj vliv a přítomnost v této části afrického kontinentu.
„A důležité pro ně je – nejen v Konžské demokratické republice, ale i v dalších afrických zemích – úspěšně za pomoci technologie barevných revolucí svrhnout tamní vůdce a namísto nich postavit proamerické a prozápadní vládce, aby z toho vytěžily neuvěřitelně velké bonusy. To je dnes hlavní hnací síla USA,“ poznamenal Koškin.
Černý kontinent je opět v centru pozornosti ekonomicky rozvinutých zemí Evropy a Asie, stejně jako USA, zdůraznil expert. Přitahuje svými nerostnými zdroji a samozřejmě velmi levnou pracovní silou. Proto je třeba vidět současné akce USA jako součást rozdělování Afriky. „Nyní se Čína aktivně roztahuje do všech směrů – do Arktidy a Antarktidy, na africký kontinent. Číňané jsou všude. Snaží se být všude přítomni, skupují, co se dá koupit, ovlivňují, co mohou ovlivnit. A to znepokojuje Spojené státy. To je také jeden z faktorů, který nutí USA nesedět s rukama v klíně,“ vysvětlil Koškin.
Čtěte ZDE: Jak se kradou země: Cesta mírová a cesta násilná. Co nám to jen připomíná? Osa zla povážlivě hubne. Kdo je další na řadě? Rozbíjet tak dlouho, až budou souhlasit. Pak to nekupte, když je to tak levné
Korenďasov s ním souhlasí. „Američané svou současnou strategii v Africe ani neskrývají. Netají se tím, že jedním z jejich cílů je postavit se obchodní a ekonomické expanzi Číny v Africe. Čínské pozice jsou nyní v afrických zemích velmi silné. To nemůže být Spojeným státům lhostejné,“ zdůraznil.
Proč USA vyslaly vojáky právě do Gabonu
Další důležitou otázkou zůstává, proč Američané poslali vojska nikoliv přímo do Konga-Kinshasy, nýbrž do Gabonu, který je od něho oddělen územím Konga-Brazzaville. Nejde tudíž pouze o jednoduché přiblížení dislokace amerických vojáků k ohnisku potenciálního konfliktu.
„V případě přímé invaze by to už dnes mohlo vyvolat jisté obavy a rozhořčení u světového společenství. Kromě toho problém není pouze v Kongu-Kinshase, ale jde o zajištění kontroly nad celým regionem, kde je spousta problémů. I v Súdánu by USA rády destabilizovaly situaci, není vše v pořádku ani s volbami na Madagaskaru, tam se válčí,“ vysvětluje Koškin.
Podle Korenďasova je situace v samotném Gabonu také velmi nejistá a nestabilní z důvodu vážné nemoci současného prezidenta Ali Bongo Ondimba. Aktivizuje se tam opozice, která je velmi silná a vede ji bývalý ministr zahraničí a předseda Africké unie Jean Ping.
Gabon je ovšem jedna z nejbohatších zemí Afriky, která bývala na rozdíl od svých sousedů dosti stabilní. „Je nemožné, aby se Američané vzdali takové země s velkými zásobami ropy, cenných dřevin a manganu. Neběží tam sice o to, že by opozice zaujala protizápadní pozice, ale může zastávat více nacionalistický postoj, o tom není pochyb,“ uzavřel Korenďasov.
Zdroj.
