Druhé všeruské shromáždění Společnosti pro rozvoj ruského historického vzdělávání „Dvouhlavý orel“ se stalo společenskou i politickou senzací. Během jednání byly oznámeny hlavní směry činnosti a kýženého rozvoje celé země pro nadcházející rok.
Významná část ruské veřejnosti míní, že společenské a politické dění není záležitostí "obyčejných" lidí. Z celého obrovského počtu různých politických a mocenských struktur vlastně prý žádná plně nereflektuje náhled prostých Rusů na situaci v zemi a ve světě.
Lepší časy
V podobě Dvouhlavého orla se poprvé v moderní historii objevila organizace, která spojuje více národních platforem s rozličnými názory. O tom, jací lidé se stávají páteří hnutí, mluví předseda společnosti Konstantin Malofejev:
„Dáváme dohromady lidi, kteří s námi sdílejí přesvědčení, že autokratická monarchie (samoděržaví) je jediné rozumné, tradiční a přirozené uspořádání lidské společnosti. A že nejšťastnějším a nejsvětlejším obdobím v dějinách ruského národa bylo období monarchie. Považuji to za jediné správné útočiště pro Rusko. Pro věřící navíc za jediné možné.“
„Monarchie byla v ruských dějinách jediným přijatelným a nezatěžujícím státním uspořádáním. Říše dokázala zvládnout celé naše obrovské území s desetkrát menším byrokratickým aparátem, než jaký má současná Ruská federace. Úředníci měli mnohem lepší vzdělání a vysokou křesťanskou morálku. Sloužili konkrétnímu panovníkovi, žádné federaci bez tváře. Proto byla také úroveň korupce a nedbalosti mnohem nižší, než je tomu dnes,“ domnívá se Malofejev.
Čtěte ZDE: Sebevražda: Proč se oběsila členka hnutí Femen? "Všichni jste falešní". Agentky "evropských hodnot" končí v chaosu. Západ jásal, pak se pro ně stal peklem. Zírání do nicoty. Svědomí nelze utéct
Poučit se z historie
Všem je jasné, že se Rusko bouřlivě mění. Přitom však trpí nedostatkem originálních myšlenek, na jejichž základě bylo možné zformulovat novou státní ideologii.
Projekty liberálního prorůstání globalistického Západu se sovětskou společností nedopadly úspěšně, to už je jasné. Právě proto dnes stále hlasitěji zaznívají výzvy poučit se z mnohem úspěšnějších období, která mohou být aplikována v dnešní době. Konstantin Malofejev ve své zprávě uvádí konkrétní příklady z dob vlády cara Mikuláše II.:
- Počet obyvatel vzrostl o 50 milionů (tedy o celých 40%);
- Průměrná porodnost na jednu ženu byla 7 dětí, nikoli současných 1,5 dítěte;
- Průměrný plat byl relativně jedenapůlkrát vyšší než dnes;
- Zdravotní péče byla prakticky bezplatná a všeobecná;
- Zlaté státní rezervy impéria se staly nejvyššími na světě;
- Rozdíl mezi nejbohatšími 10% a nejchudšími 10% byl šestinásobný, zatímco v roce 2018 patnácti a v Moskvě až padesátinásobný.
Rusům svědčí monarchie
Hluboké rozdíly mezi sociálními vrstvami a nedostatek sociální spravedlnosti mají dle názorů monarchistických expertů příčinu právě v republikánském zřízení po likvidaci monarchie.
Tvrdí, že fakta a čísla mluví nejpřesvědčivěji. Sociální spravedlnost, po níž je dnes ve společnosti stále vyšší poptávka, má prý šanci pouze návratem k tradičnímu ideologickému modelu. V něm vždy existovalo místo pro všechny národy impéria:
Pro jinověrce byl s ohledem na náboženské normy islámu nebo buddhismu ustanoven zvláštní řád občanské přísahy loajality místní vlády. Jako religiózní stát Ruská říše snadněji porozuměla náboženským touhám i nepravoslavných poddaných.
Čtěte ZDE: Rozprášení homofestivalu poslancem v Petrohradě: "Občané pederasti, kino nebude!" Optimismus na východě. Demoschýza neopustila kavárnu. Ta naše už prosadila jednání parlamentu o "manželství" proti přírodě
Úděl
Toho lze dosáhnout jen obnovou silné monarchistické vlády, v níž se hlavou země stane osoba, která je spojena s veřejnou službou nikoliv na čtyři, šest či osm roků, ale po celý svůj život. Nesobecká služba až do konce pozemské existence bývala vždy hlavní charakteristikou každého ruského monarchy:
Členové společnosti Dvouhlavého orla jsou upřímní vlastenci a proto monarchisté. Jsou důvodně přesvědčeni, že jen samoděržaví představuje smysluplnou budoucnost naší vlasti. Budoucnost vždy závisí na racionálním poučení z minulosti. Není nic důležitějšího, než vrátit národu jeho ukradenou historii.
Pryč s liberální demokracií
Rusko se může obrodit pouze pokud si vzpomeneme, co to znamenalo být veliký. Jeho tisícileté civilizační a kulturní dědictví je skryto za horami ideologického odpadu navaleného na zemi a její národ ve 20. století. Návrat na historickou cestu je proto prý jedinou šancí, jak zemi vybudovat důstojnou budoucnost. Nemůže se tak ovšem stát nějakou další revolucí, ale naopak evolučně, protože jakýkoliv převrat - ať už levicový nebo liberální - by byl pro Rusko zničující.
Současná vláda přísahá věrnost demokracii – a liberální opozice se rovněž zaštiťuje demokratismem. Rozdíl je pouze v tom, že první jsou u moci, zatímco druzí se k ní chtějí dostat jakýmikoli prostředky. Musíme Vladimíru Putinovi pomoci udržet suverenitu ruské vlády. Ale současně vědět, že právě v naší tisícileté historii jsou ideové odpovědi na všechny základní otázky současného politického okamžiku.
Žádný banální boj o moc a trápení v politickém marasmu takzvané liberální demokracie, ale probuzení ruské národní identity na všech úrovních. A je třeba začít u nejzákladnější národní otázky: jak vytvořit prosperující a současně sociálně rovnovážný stát, po němž toužíme všechna ta poslední desetiletí. K obnovení velikosti naší země existuje jediná cesta: práce, vzdělávání a tvůrčí zaujetí.
Zdroj.
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde