Pondělní jednání Donald Trump - Vladimír Putin bylo očekáváno s velkým napětím také v Kyjevě. Porošenkova junta totiž na Ukrajině dovedla téměř k dokonalosti dávno před převratem rozšířený korupční režim opírající se o washingtonský „Deep state“. Nyní správně tuší že helsinský summit velmocí má potenciál přinést citelnou změnu v dosud neomezené podpoře pučistické vlády, neboť, jak vyplynulo z jednání obou prezidentů, otázka Ukrajiny se v této chvíli stává spíše okrajovou. Donald Trump dal opět poměrně jasně najevo, že protiruský válečnický zápal svého předchůdce Baracka Obamy nesdílí.
Neuznal sice otevřeně navrácení Krymu k Rusku, ale konstatoval, že obě velmoci si ponechají svá stanoviska, přičemž se jakékoliv kritice Ruska za na Západě tolik populární „anexi“ obratně vyhnul. Trump si byl dobře vědom, že i tak ho washingtonská bažina podrobí po návratu domů zdrcující skandalizaci. Putin jen zopakoval jednoznačné stanovisko, že o připojení poloostrova k Rusku rozhodlo řádné referendum v souladu s mezinárodními principy OSN a Rusko se již k otázce Krymu nemíní vracet. Tečka.
Trump versus Porošenko
Kdyby Trump zopakoval na tiskovce svá slova z počátku července o tom, že když se na Krymu hovoří Rusky takže je logické, že patří k Rusku, čekala by ho zřejmě ještě bouřlivější reakce než ta, kterou mu struktury Deep State po návratu připravily. I tak se demokraté spolu s pátou kolonou v republikánské straně vzácně shodli, že Trump nereprezentoval v Helsinkách ty správné válečné americké zájmy.
Porošenko je tak stále viditelněji pátým kolem u rozklíženého vozu. Rok před ukrajinskými volbami jej dokonce už i většina západních médií i politiků považuje za odepsaného mouřenína, který splnil svoji roli a může jít. Vyplynulo to i z páteční tiskové konference na bruselském summitu NATO, kde se Porošenko díval do liduprázdného sálu spolu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. A nepomohla mu ani jeho záchranná mise, kdy podepřel svými "čokoládovými" pažemi vrávorajícího předsedu Evropské komise opilce Junckera.
Čtěte ZDE: Řev příšer z bažin rve uši: Něco se stalo. K čemu došlo v Helsinkách? Jsou Trump s Putinem vzájemnými agenty? Rusko zpátky ve hře. Chystá Deep State protiúder? Itálie proti sankcím. Něco se stane.
Slábne Soros?
Washingtonská bažina se sice pokusila vrátit ukrajinskou kartu do hry a na poslední chvíli zkomplikovat helsinský summit společným cvičením námořních sil Ukrajiny a Spojených států v Černém moři, ale zkušený politik Putin tomu k jejich ještě větší frustraci nevěnoval příliš pozornosti. Stejně jako snaze zrušit summit pomocí obvinění 12 ruských zpravodajců.
Ti byli těsně před summitem obviněni z ovlivňování amerických prezidentských voleb. Prezident Putin ovšem naopak celou provokaci využil k diplomatickému gestu: Slíbil možnost vyslechnutí obviněných americkými vyšetřovateli v Moskvě, ale zároveň požadoval stejné právo ruských vyšetřovatelů na vyslechnutí jednoho ze sponzorů Clintonové, obviněného z rozsáhlých daňových úniků. To by mohlo vést ke skandálnímu odhalení finančních toků, do kterého jsou podle znalců zapojeni i tvůrci barevných revolucí včetně George Sorose, jehož Vladimír Putin nezapomněl zmínit jako jednoho z nepřátel zklidnění mezinárodního napětí.
Slábnoucí Sorosův vliv naznačuje i odmítnutí tohoto politického a finančního spekulanta v Izraeli, kde se i přes svůj izraelský pas stal již před nějakou dobou nežádoucí osobou. Jeden z hlavních sponzorů a organizátorů barevných revolucí, včetně kyjevského Majdanu - a také multikulturní proměny Evropy za pomoci dovozu miliónů migrantů - díky mohutnícímu lidovému odporu zřejmě naráží na limity svého globálního projektu. Kritika jím placených lidskoprávních "neziskovek", že si Izrael při nedávném palestinském povstání, dovolil bránit své hranice se zbraní v ruce, se v Tel Avivu neodpouští.
Role Izraele
Možná i proto se minulý týden objevila petice, kterou více než 40 obránců práv podalo Nejvyššímu soudu Izraele. Dokument obsahuje požadavek na ukončení exportu izraelských zbraní na Ukrajinu. Jak se píše v textu petice, „Izraelem dodávané zbraně jsou využívány silami, které otevřeně vyznávají neonacistickou ideologii“.
Na potvrzení těchto slov jsou uváděny fotografie bojovníků jednotek „Azov“ s nacistickou symbolikou, vyzbrojených izraelskými puškami „Tavor“ (vyráběnými licenčně na Ukrajině ve vinnickém závodě „Fort“). Petenti rovněž vyjádřili své znepokojení nad tím, že tyto zbraně mohou být namířeny nejen proti Rusům, ale i proti národnostním menšinám (mezi nimi ukrajinským židům).
To, že američtí a izraelští poradci pomáhali od počátku pučistickému kyjevskému režimu, je veřejně známé. Otázkou je, proč se nyní také Izrael začíná od Porošenka odvracet. Je pravděpodobné, že to souvisí i s dohodou Donalda Trumpa a Vladimíra Putina o Sýrii, kde má Izrael životní zájmy v podobě udržení klidu Golanech, na kterém se oba prezidenti v Helsinkách shodli.
Čtěte ZDE: Doba se mění: Lhát už se nevyplatí. Proč odsoudili Nizozemci Rusko za sestřelení MH17? Propaganda zašlých časů. Soud v Haagu za hranicí absurdity. Rozsvítí se v hlavách politikům? Muž tragického osudu
Souvislost se Sýrií
Neúspěšný pokus o státní převrat v Sýrii byl od počátku spojenou nádobou s pučem na Ukrajině. Teď se však schyluje k postupnému odzbrojení Západem po léta podporovaných islámských teroristů. Nasvědčují tomu i zprávy z minulého týdne o rozsáhlé kapitulaci prozápadních jednotek v provincii Dar'a u hranice s Jordánskem, která byla poslední baštou islamistů v této oblasti. Během vynuceného příměří odevzdali islamisté 26 tanků a stovky kusů střelných zbraní. Informoval o tom i ředitel ruského Centra pro smíření znesvářených stran v Sýrii, generálmajor Alexej Cygankov.
Podle něj v obcích Bosra, Dar'a, Tafas a Nasib bylo odevzdáno asi 300 samopalů a kulometů, přes třicet minometů, houfnice, protitankové rakety, přes 80 ručních protitankových granátometů a také 21 tanků T-55 a pět tanků T-72. Je to tím zajímavější, že Západem a Saúdskou Arábií sponzorovaní bojovníci prohlašují, že se chtějí vrátit k normálnímu životu. Někteří jsou podle Cygankova dokonce připraveni začlenit se do řad syrské armády.
Není divu, že při tomto vývoji v Sýrii je panika z výsledků helsinského summitu Trump - Putin cítit nejen v Bruselu, Washingtonu a v (jejich) České televizi, ale také v Kyjevě.
Při mírném optimismu však nezapomínejme, že krysa zahnaná do kouta, se může zachovat zcela nepředvídatelně. Paradoxně tak může snaha velmocí o uklidnění situace na Ukrajině přinést Porošenkův válečný pokus na vlastní pěst.
