8. července vešlo ve známost rozhodnutí ministra pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie Davida Davise opustit vládu Theresy Mayové. Formálním důvodem je nesouhlas se strategií „měkkého BREXITu“, kterou v této fázi zvolila předsedkyně britské vlády. Rezignace Davise může ještě více oslabit postavení šéfky konzervativců, která čelí široké opozici uvnitř země a v souvislosti s tím se uchýlila k nevhodnému způsobu, jak se udržet ve vrcholné politice.
Rozpory Davise s předsedkyní vlády pro její postoj k BREXITu jsou známy již dlouho. V politických kruzích se mluví o tom, že jednání s evropskými byrokraty během posledních šesti měsíců nevedl David Davis, ale Oliver Robbins, jenž oficiálně nastoupil do vládního týmu v září loňského roku jako poradce premiérky pro práci ministerstva vnitra a podléhá osobně Therese Mayové. Ta se v těžkém politickém období snažila držet vládu v rovnováze.
V nedávné době však vypluly napovrch neshody s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, jenž nyní rovněž odstoupil pro nesouhlas se „stranickou linií“. Vzhledem k tomu, že konzervativci nemají v Poslanecké sněmovně absolutní většinu (visí na hlasech Unionistů ze Severního Irska), může nastalá situace z dlouhodobého hlediska výrazně zhoršit již tak nejistou pozici předsedkyně vlády.
BREXIT bez dohody s EU?
I přes neustálé personální změny hlavy Konzervativní strany nepřinesou diskuse o vystoupení Británie z Evropské unie hmatatelné výsledky. Jednání probíhají od léta roku 2017, ale forma budoucích vztahů mezi oběma stranami nebyla dosud vypracována.
Na posledním summitu EU, který se konal ve dnech 28. – 29. června, podepsala evropská strana prohlášení o brexitu, v němž vyzývá Spojené království, aby urychlilo vypracování návrhů na vyřešení problémů, které přetrvávají mezi Londýnem a Bruselem. Vzhledem ke krátké lhůtě (do října letošního roku musí být připravena smlouva), pod jejíž tlak se dostal rozrůzněný kabinet ministrů Theresy Mayové, oznámila dne 6. července britská vláda po dvanáctihodinové schůzi, že již dospěla ke konsensu v otázkách týkajících se brexitu. K tomu upřesnila, že se obě strany musejí připravit na scénář, při němž Británie vystoupí z EU bez dohody.
Při svém vystoupení v parlamentu 9. července načrtla premiérka „měkký brexit“ následovně: Podle Mayové se Spojené království bude snažit zajistit, aby jeho obchodní pravidla splňovala normy Evropské unie, a mohly tak nerušeně probíhat obchodní transakce mezi oběma stranami. Rozhodující slovo o tom, jak tato pravidla budou legislativně upravena, zůstane na Westminsterském paláci.
Zároveň chce mít Velká Británie možnost určovat své vlastní tarify a vyvíjet samostatnou obchodní politiku, což plně odpovídá jejím ambicím na obnovení geopolitické moci (idea Globální Británie – v podstatě jde o nové Britské impérium vybudované na panství finančního kapitálu s centrem v londýnské City, jehož současným základem je Commonwealth zahrnující 52 států světa, bývalých britských kolonií). Postupně se rozpracuje nová dohoda s cílem vytvořit „společnou celní unii“. Navíc Londýn hodlá odstoupit od jurisdikce Evropského soudu, přestože vezme v úvahu jeho rozhodnutí v některých oblastech. Vláda by měla brzy vyhotovit tzv. Bílou knihu s podrobným výkladem svých návrhů pro budoucí vztahy s EU.
Čtěte ZDE: Chemické vraždy v Salisbury: Skripal byl jeden z mnoha! Skandální divadlo a britská blamáž. Důkazy chybí, žádný novičok patrně neexistuje. Pokusy na 20.000 lidech. Je libo LSD, antrax či mor? Jde o zemní plyn. A kde vůbec je Skripal a jeho dcera?
Námitky zastánců „tvrdého brextitu“
Vnitřní odpůrci těchto návrhů předsedkyně vlády se domnívají, že v takovém případě zůstane Velká Británie fakticky i nadále „vazalem“ EU (kolonií, jak prohlásil Boris Johnson), ztratí možnost určovat pravidla a standardy celní unie a omezí své příležitosti vytvářet zóny volného obchodu s jinými zeměmi, především s USA. Například bývalý ministr David Davis se domnívá, že zvolený kurz povede ke ztrátě kontroly Londýna nad „velkou částí“ britské ekonomiky a nastolí převahu EU. Podle jeho slov základní směr politiky kabinetu staví Británii „v lepším případě do slabé pozice“ při jednáních s Evropou.
Brusel na druhé straně považuje systém navrhovaný Theresou Mayovou za komplikovaný a zranitelný ze strany pašeráků. Kromě toho se evropská byrokracie domnívá, že k účasti na jednotném trhu musí Londýn také zajistit volný pohyb osob, přičemž tato otázka nebyla dosud vyřešena.
Rozpory na vrub společného nepřítele
Současné procesy svědčí o perspektivě zesílení vnitřního politického boje ve Velké Británii. Zůstává nejasné, zda Londýn a Brusel dokážou dosáhnout dohody do konce října. Celá dynamika závisí na gradujícím přerozdělení moci a kapitálu po vystoupení mlžného Albionu z projektu evropské integrace. Navíc velkou neznámou vnáší do pozice Spojeného království, coby globálního hráče v současném systému mezinárodních vztahů, prezidentství Donalda Trumpa zpochybňující euroatlantickou solidaritu.
Vnitropolitické bitvy jsou obzvláště nepříjemné pro britský establishment v souvislosti se současným summitem Severoatlantické aliance a setkáním Donalda Trumpa s Theresou Mayovou plánovaným již na zítřek.
Za podobných podmínek se Britové přidržují oblíbené taktiky, která se jim po staletí osvědčila, totiž semknutí Západu proti vnějšímu nepříteli, který údajně ohrožuje zájmy a hodnoty liberálního světového řádu.
Včerejší vyřazení Anglie Chorvatskem na mistrovství světa v kopané je tak skoro symbolické. Londýn chce vystoupat na vrchol, ale nehraje dost dobře, aby na to stačil. Velké zápasy hrají jiní a jinde.
Zdroj.
