Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Svobodné hlasy z vězeňské cely: Deset let zápasu za suverénní stát a tradiční hodnoty. Bolševici přesídlili do neziskovek. Rdousí nás drak, jaký tu ještě nebyl. Migranty k nám Brusel přesune tak jako tak. Trhlina ve zdi

Svobodné hlasy z vězeňské cely: Deset let zápasu za suverénní stát a tradiční hodnoty. Bolševici přesídlili do neziskovek. Rdousí nás drak, jaký tu ještě nebyl. Migranty k nám Brusel přesune tak jako tak. Trhlina ve zdi

2. 3. 2018

Tisk článku

Radek Pokorný přináší svědectví z diskusního večera, který média z pochopitelných důvodů zcela ignorovala, a nabízí video z celé akce

„Jsme ve vězeňské cele a máme řadu různých názorů na kde co. Ale máme společný zájem, dostat se z té cely ven. Jde o to nalézt nejlepší způsob, jak se prokopat ven. Až budeme na svobodě, tak se můžeme začít zase přít,“ řekl místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín v úvodu diskusního večera Hovory na pravici, který proběhl 28. února – tradičně v Praze na Novotného lávce.

Signatáři Manifestu D.O.S.T. si zde připomněli deset let od zveřejnění tohoto dokumentu, který se stal základem vzniku konzervativního spolku, jenž významným způsobem ovlivnil formování vlastenecké pravice v naší zemi.

Bolševická revoluce neskončila

Již třiadvacátý diskusní večer byl tentokrát věnován tématu „Deset let zápasu za suverénní stát a tradiční hodnoty - Akce D.O.S.T. včera dnes a zítra.“ Před plným sálem vystoupili kromě Michala Semína také předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník, bývalý europoslanec za ODS a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček, televizní hlasatelka Dušica Zimová a sociolog Petr Hampl.

Michal Semín, který celý večer moderoval upozornil na symboliku vydání Manifestu D.O.S.T. „Manifest jsme vydali 7. listopadu 2007, protože bolševická revoluce neskončila. Má pouze jiný převlek a jiné tváře, ale fakticky je to pořád jedno a totéž.“

Jeho slova potvrdil předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník. Ve svém vystoupení upozornil na stálou aktuálnost Manifestu D.O.S.T. vzhledem k budoucím zápasům, které před českými i evropskými konzervativci stojí. „To s čím máme co dělat v současné době, je obluda. Drak takového rozměru jakého jsme ještě neviděli. Jenom v severoafrických utečeneckých táborech má asi 18 milionů hlav. A to jsou ty malé hlavičky. Je to něco s čím západní civilizace ve svých moderních dějinách dosud nebyla konfrontována. A nás to v budoucnu čeká stejně jako naše děti. Můžeme se jakkoli uspávat, ale ono to prostě přijde,“ prohlásil Bahník.

Čtěte ZDE: Hovory na pravici: Média ve víru informační války. Umírající kobyla nejvíc kope. Bruselská propaganda je plně srovnatelná s komunistickou. Jak se nestat obětí? Jakl: "Česká státní televize musí být zničena!"

Dnešní pravice horší než komunisté

Ivo Strejček zhodnotil roli Akce D.O.S.T. v uplynulých deseti letech, kdy ji jako europoslanec a představitel konzervativního proudu v ODS nejen sledoval, ale pravidelně se zúčastňoval i mnoha „dosťáckých“ akcí, i když dosud Manifest D.O.S.T. nepodepsal. V závěru svého vystoupení však svůj podpis pod dokument coby 1040. signatář demonstrativně připojil a k Manifestu se veřejně přihlásil: „To, co dnes prožíváme a co nás v budoucnosti čeká, je kromě střetu civilizací, především střet uvnitř civilizace. Jde o střet mezi námi a mezi Dienstbiery a jim podobnými.“ 

Televizní moderátorka Dušica Zimová, jedna z prvních signatářek Manifestu, ve svém vystoupení zavzpomínala kromě jiného i na štvanici, jíž byl vystaven první předseda Akce D.O.S.T. Ladislav Bátora, který vedl spolek v době kampaně proti přijetí Lisabonské smlouvy, která byla přijata hlavně kvůli zradě ODS pod vedením tehdejšího předsedy Mirka Topolánka. Upozornila také na to, že první velké selhání pravice přišlo už v době tzv. televizní krize, kdy se havlisté brutální operací, za pomoci politiků pravice i levice, zmocnili České televize, kde tehdy pracovala jako televizní hlasatelka, takže tento první kavárenský puč zažívala velmi zblízka.

„Ani komunistům se nepodařilo vymýtit vztah k národu tak, jak to dopustila česká pravice,“ prohlásila Zimová a vyslovila naději, že se myšlenky D.O.S.T. a hájení konzervativních přirozených hodnot a státní suverenity dnes především skrze SPD budou více prosazovat i v parlamentu.

 

Využijeme ještě šanci?

Petr Hampl, poslední z panelistů, upozornil na tragické změny, které nás v budoucnosti čekají nejen ve vztahu k migrační politice. „Jsem přesvědčen, že „Dublin IV“ bude schválen – a to v té nejtvrdší podobě. A bude také masově využíván. Ti, kdo v Bruselu rozhodují, sem prostě ty statisíce migrantů pošlou s cílem změnit demografickou rovnováhu a totálně potlačit rebelskou Českou republiku a další dosud vzdorující země.

Zároveň upozornil na to, že většina proimigračních a probruselských aktivit, není nesena jen ideologickými, ale z velké většiny též zištnými motivy. „Když se podíváme na svět očima lidí kteří jsou v neziskovkách, zjistíme, že potřebují každý rok novou agendu. Potřebují každý rok odhalit nějakou další údajnou novou „nespravedlnost“, a vnutit nic netušícím lidem něco, co jim zničí velkou část jejich dosavadního životního stylu. Když to totiž neudělají, neobhájí své rozpočty. Jsou v situaci, že není možné, aby se spokojili se stejnými rozpočty, neboť každý rok dostudovávají další lidé, kteří mají ambice dostávat se do neziskovek a být na ministerstvech a v různých komisích. Oni pro ně musí vytvářet práci, takže potřebují stále větší rozpočty a nové agendy.“

Aby tato úzká vrstva nikým nevolených „vyvolených“ přežila, musí podle Hampla zničit většinu hodnotových vzorců většinové společnosti. Pokud budou chtít naopak přežít lidé vytvářející svojí prací skutečné hodnoty, budou podle něho dříve či později muset zasáhnout hlavní opěrné body těchto parazitních struktur, jako jsou humanitní fakulty. „A zbavit se všech politických „neziskovek“, což by ovšem znamenalo faktickou revoluci“. 

Upozornil na zásadní proměnu společnosti v posledních deseti letech. Nikdy v moderních dějinách vládnoucí establishment nekoncentroval tolik moci jako současné elity tvořící úzkou vrstvu zhruba pěti procent z celkové populace. I když jsou tyto struktury nadále velmi silné, začínají se podle něho projevovat příznaky toho, že se totalitní systém začíná pomalu hroutit. „Není to proto, že bychom my byli tak dobří, ale spíše proto, že nejsou schopni vršit další zdroje. Už také nejsou schopni zajistit ani bezpečnost svých vlastních členů.“

Přítomní se na závěr shodli na tom, že puklina ve zdi vězeňské cely je den ode dne větší. Záleží jen nás, zda šanci na obnovení svobodnějších poměrů využijeme. 

Doporučujeme

Na začátek stránky