Válka v Sýrii je oficiálně u konce. Přesto nyní destabilizace regionu nabírá nové obrátky - díky úsilí Washingtonu. Koalice vedená Spojenými státy účastnící se operace „Neochvějné odhodlání“ provedla letecký útok na provládní síly v Sýrii. V důsledku amerického útoku zemřelo více než sto lidí.
Podle zprávy syrské zpravodajské agentury SANA americká koalice napadla provládní armádní jednotky, které čistí oblast Dajr az-Zaur od teroristů ISIL.
Vše probíhá na pozadí nočního ostřelování syrské Východní Guty (předměstí Damašku), kde bylo zabito 23 lidí. Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že 5. a 6. února se v Damašku více než deset lidí stalo obětí minometného ostřelování ze strany teroristů.
Destabilizovány jsou Damašek, Aleppo, Darája a Idlib, vojenské operace jsou vedeny také na území Iráku.
Ačkoli syrské síly prováděly čistění oblasti od teroristů, Američané tvrdí, že to pro ně znamenalo hrozbu, a nazvali vlastní letecký úder „protiútokem“. Podle jejich verze zahájily syrské provládní síly 7. února v provincii Dajr az-Zaur nevyprovokovaný útok na ústředí „Syrských demokratických sil“ (SDS).
Velitelství USA prohlásilo, že „koaliční vojáci spolu s partnery SDS působili v době napadení jako poradci, asistenti a doprovodné síly osm kilometrů východně od dohodnuté linie prevence konfliktů na řece Eufrat.“
Precedenty
Alarmující je, že v Sýrii zůstává více než 2000 amerických vojáků, jejichž činnost je koordinována především spolu s SDS. Koncem roku 2017 Washington navíc několikrát potvrdil, že americké vojenské síly nemíní opustit Sýrii.
Není to poprvé, kdy USA udeřily v poválečné Sýrii, aby vyvolaly novou etapu válečné eskalace. Podle prosincové zprávy amerického prezidenta provedly USA „omezený počet útoků“ proti syrské vládě a proti provládním sílám. „Tyto útoky představovaly legální opatření, jimiž USA čelily zjevným hrozbám pro jejich vlastní síly a síly jejich partnerů, kteří se účastní této kampaně,“ píše se v americké zprávě.
8. června koalice napadla syrské provládní síly u americké základny At-Tanf a zničila jim tank a dělostřelecká stanoviště. 18. června koalice sestřelila syrský stíhač Su-22 v provincii Rakka, čili zničila letadlo, které provádělo misi proti ISIL.
USA, které vědí o složitých vztazích Kurdů s hráči na Blízkém východě, budou nadále vyzbrojovat Kurdy i radikální militanty a poskytovat jim vojenské instruktory a finance.
Čtěte ZDE: Schizofrenie v Sýrii: Washington z tureckých základen vyzbrojuje Kurdy, Ankara s nimi válčí. Rozhoří se válka mezi spojenci v NATO? USA volají po deeskalaci a demokracii, Rusko vyčkává, Erdogan zuří a Izrael tleská
Proti Rusku
USA to potřebují k oslabení mírového procesu v Soči, který doplňuje ženevský proces. Kongres syrského národního dialogu iniciovaný a organizovaný Ruskem se konal v Soči koncem ledna. Výsledkem této události bylo rozhodnutí o vytvoření ústavní rady, v níž budou zastoupeni představitelé vlády, opozice, občanů a kmenové delegace.
Kongres byl úspěšný, dostavilo se 1393 účastníků. Sočský proces byl původně plánován jako „restart“ či „obnovení“ pozastaveného procesu v Ženevě, avšak tentýž den se americká média vyjádřila, že jde o pokus „obejít Západ“ a „vyřešit vše v Sýrii po svém“ společně s Ankarou a Teheránem.
Budou se snažit obvinit ze všeho, co se v zemi děje, blok Moskva – Ankara – Teherán. Podle vydání The Washington Post jeden z vojenských zdrojů uvedl, že někteří „útočníci“ proti USA nemají uniformy, takže „není vždy jasné“, kdo působí na bojišti. Z čehož samotné vydání vyvozuje, že „není jasné, zda Rusko nemohlo v incidentu sehrát svoji roli v rámci vedení vlastní letecké kampaně na podporu syrské vlády.“
Dráždit Turecko
Je nutné vzít v úvahu, že konflikt proběhl v blízkosti Dajr az-Zaur v čase, kdy Turecko aktivně provádí operaci „Olivová ratolest“ v oblasti Afrínu (Aleppo). USA sázejí na rozpory mezi Kurdy a Ankarou.
Podle tureckého generálního štábu bylo v průběhu jeho operace za více než dva týdny zabito přes tisíc teroristů. Čistky v Afrínu znamenají boj proti některým kurdským jednotkám, které Ankara považuje za teroristické (YPG, PYD a PKK).
Kromě toho turečtí představitelé oznámili možné pokračování operace v oblasti Manbidže, na což američtí generálové reagovali prohlášením, že budou i nadále podporovat SDS navzdory napjatým vztahům s Tureckem. 6. února vyhlásil turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, že USA musejí stáhnout své jednotky z Manbidže.
„My přijdeme, abychom tuto zemi vrátili zpět skutečným vlastníkům,“ vzkázal jednoznačně Erdogan.
Stále také existuje potenciálně výbušná zóna v Idlíbu. Problém kontroly nad Idlíbem se nevyhnutelně stane jednou z hlavních otázek ve vztazích mezi Moskvou, Teheránem a Ankarou. Vzhledem k tomu, že Turci nemají Idlíb plně pod kontrolou, pravděpodobnost provokací se zvyšuje.
Blízký východ se klidu patrně nedočká. A my tím pádem také ne.
Zdroj.
