Bývalá kandidátka na prezidentský úřad USA a bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová byla obviněna z podpory ekonomických zájmů Ruska v jaderném průmyslu USA. Zprávu zveřejnilo respektované vydavatelství The Hill a odkazuje se přitom na soudní a vládní dokumenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
V článku se uvádí, že FBI shromáždila důkazy o tom, že zástupci ruského jaderného průmyslu prováděli vydírání, praní špinavých peněz, úplatkářství a manipulace s cílem navýšit "byznys ruského prezidenta Vladimíra Putina" v jaderné energetice USA, vedle toho Hillary Clintonová a její charitativní nadace sloužily jako penězovod pro "špinavé ruské peníze" a nepřímo asistovaly úplatkářství a vydírání za účelem podpory ruských hospodářských zájmů v jaderném průmyslovém odvětví USA.
Podle uvedeného listu byly prakticky všechny usvědčující materiály shromážděny již v roce 2009, tedy předtím, než administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2010 schválila kontroverzní smlouvu, s níž se významný podíl na americkém uranu dostal pod kontrolu Moskvy.
Vyšetřovatelé FBI získali svědecké výpovědi podložené dokumenty, že ruské oficiální osoby poslaly do USA milióny dolarů ve prospěch fondu bývalého prezidenta Billa Clintona, a to ve stejném čase, kdy v úřadu ministra zahraničí pracovala Hillary Clintonová, která přijímala rozhodnutí výhodná pro Moskvu, uvádí zdroj "The Hill".
Akvizice americké těžební společnosti Rusy
Předmětem zájmu byla kanadská těžební společnost Uranium One dobývající uran, která ovládá těžební společnosti v Austrálii, Kanadě, Kazachstánu, Jižní Africe a ve Spojených státech. To představuje jednu pětinu celkového potenciálu USA ve výrobě obohaceného uranu. Při tom všem je třeba poznamenat, že v USA je přibližně 20 % elektrické energie získáváno z jádra, ale produkuje se zde jen pětina potřebného uranu.
Clintonová údajně pomohla uzavřít smlouvy s Uranium One a na oplátku obdržela dary do fondu rodiny Clintonových. Vše podle novin začalo smlouvou o akvizici těžebních zařízení v Kazachstánu v roce 2005, k čemuž pravděpodobně přispěl Bill Clinton. V roce 2009 pak ruská státní společnost "Rosatom" získala 17 % podílu v Uranium One a v roce 2010 rozšířila svůj podíl na 51 %. Spolu s aktivy získalo Rusko v USA kontrolu nad více než 20 % těžby uranu. V lednu 2013 získala společnost "Rosatom" 100 % akcií firmy prostřednictvím své divize "Atomredmetzoloto". Od prosince 2013 je Uranium One dceřinou společností Rosatomu.
Je důležité poznamenat, že takové smlouvy musí v USA projít schválením několika vládních agentur, včetně ministerstva zahraničí, které v té době řídila Hillary Clintonová. Kromě transakcí s Uranium One povolila americká administrativa v roce 2011 dceřiné společnosti Rosatomu "Tenex" prodávat komerční uran do jaderných elektráren v USA ve spolupráci se společností United States Enrichment Corp.
Čtěte ZDE: Všechno visí na nitce: Jaderná bomba zvaná Westinghouse. Přijde druhý Černobyl? Atomová válka na zkoušku již probíhá. Žijeme iluzí voleb. Budeme o sobě ještě někdy rozhodovat?
Odhalený ale utajený ruský agent
Podle materiálů sebraných v FBI se protiprávních činů od roku 2009 dopouštěl ruský obchodník Vadim Mikerin, který se angažoval v rozšiřování ruského vlivu na americký jaderný průmysl. Jak je vysvětleno v článku, Mikerin působil od počátku roku 2000 jako ředitel společnosti Tenex a byl zodpovědný za spolupráci společnosti Rosatom s americkou stranou a za prodej komerčního uranu do jiných zemí. V roce 2010 se vydal do USA, aby tam otevřel nový podnik společnosti Rosatom – Tenam. Obžaloba z roku 2014 uvádí, že Mikerin vědomě a úmyslně "uzavíral dohody" s cílem "bránit, zdržovat a zajišťovat vliv na obchod a přepravu" obohaceného uranu "cestou nátlaku".
Vyšetřování případu probíhalo pod vedením tehdejšího amerického prokurátora Roda Rosensteina, který byl jmenován do této funkce ještě Obamou a nyní zastává funkci náměstka ministra spravedlnosti v Trumpově administrativě, a společně s ním měl dohled nad celou kauzou zástupce ředitele FBI Andrew McCabe (oba nyní hrají klíčovou roli při vyšetřování vztahů Trumpa s Ruskem), informovaly o tom noviny "InoSMI" vydavatelství "Rusko dnes". Navzdory tomu, že "odhalení velkého ruského korupčního skandálu v oblasti jaderné energie" by se podle všeho mělo stát hlasitou událostí, veřejná prohlášení k němu žádná učiněna nebyla.
Milióny dolarů pro Clintonovu nadaci
Teprve v roce 2015 se v USA rozhořel skandál poté, co konzervativní novinář Peter Schweitzer z New York Times provedl investigativní šetření, které ukázalo, že bývalý prezident Bill Clinton získal 500 tisíc dolarů z velké ruské banky, kterou noviny nazývají institucí "svázanou s Kremlem", a jeho charitativní nadace obdržela milióny dolarů od stran, které byly zainteresované ve výše uvedených kauzách, a to vše v době, kdy Hillary Clintonová byla předsedkyní Výboru pro zahraniční investice USA.
Vešlo tak ve známost, že za to, aby ministerstvo zahraničí USA v roce 2010 oficiálně odsouhlasilo dohodou na akvizici kanadské společnosti Uranium One, obdržela Clintonova nadace 2,35 miliónu dolarů, ale peníze nepřišly z Rosatomu, nýbrž od majitelů kanadské společnosti Uranium One. Jedním z logických vysvětlení je snaha kanadské strany zaplatit jakousi "daň za spolupráci s Rusy" a vytvořit si tak možnost provést transakci, již by američtí diplomaté mohli z politických důvodů torpédovat, tlumočí server "RIA Novosti" článek v amerických novinách.
Po zveřejnění skandálu se Obamova administrativa a Clintonovci snažili bránit tím, že neexistují žádné důkazy o tom, že by kdokoliv z Rusů nebo sponzorů byl zapleten do nějakých zločinů a že Výbor pro zahraniční investice neměl žádné pádné důvody zabránit smlouvě o nákupu Uranium One. Jenomže dokumenty FBI a ministerstva energetiky a soudní materiály, které se dostaly do rukou reportérů The Hill, naznačují, že FBI dokázala shromáždit průkazné a vyčerpávající důkazy dlouho předtím, než výbor přijal své rozhodnutí.
Čtěte ZDE: Dvě nové položky na Seznamu smrti Hillary Clintonové: Již 83 mrtvol. Krev na rukou monstra, které chce vládnout světu? Sex, drogy a vraždy jako nástroje moci. Feministické spiknutí? Kdo bude další?
Trump vrací úder
Začátkem roku 2017 současný americký prezident Donald Trump obviněný z "vazeb na Kreml" rozhodl tuto otázku znovu otevřít.
"Vyšetřovací komise Sněmovny reprezentantů kongresu USA by se měla zabývat 'uranovou dohodou' rodiny Clintonových a jejich dalšími ruskými svazky," napsal Trump na síti Twitter v únoru tohoto roku a upřesnil, že díky této dohodě Billa a Hillary "významná část uranu unikla do Ruska."
Podle zprávy The Hill dnes Výbor pro spravedlnost kongresu USA již zahájil "plnohodnotné vyšetřování" ve věci obvinění a očekává se, že předseda výboru, republikánský Chuck Grassley, bude veřejně požadovat analogické kroky od amerického ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse na příštích senátních slyšeních, která se budou konat v nejbližších dnech.
Zdroj.
