Odvolací soud v Žytomyru odročil jednání naplánované na 18. srpna ve věci odvolání novináře Vasilije Muravického. Ten byl před dvěma týdny zatčen pro podezření z velezrady, vytvoření teroristické organizace a podněcování k etnické nenávisti. Prostě a jednoduše: soudci jsou na dovolené. Nové datum není stanoveno. Nechte ho pěkně hnít v cele a čekat. Doufal, že se druhý den dostane na svobodu, nebo se alespoň vyjasní jeho budoucí vyhlídky. Neudělali mu tu radost.
Důvodem zahájení trestního stíhání pro velezradu ze strany tajných služeb Ukrajiny byla patrně okolnost, že Muravickij dříve psal články pro naše webové stránky Ukraina.ru a podepsal smlouvu o zahraniční spolupráci s agenturou „Rusko dnes“. To samozřejmě nelze považovat za zločin. A známky podněcování k etnické nenávisti jsou obsaženy v jeho textu z minulého roku věnovanému energetické blokádě Krymu, která byla dílem ukrajinských a krymsko-tatarských radikálů.
Autor v něm kritizoval akce extremistů a byl, mimo jiné, zajedno s prezidentem Porošenkem a dalšími ukrajinskými pohlaváry, že jde o trestný čin a svévolný postup. Ale nyní bylo lingvistickou expertízou kupodivu zjištěno, že ne ti, kdo poráželi sloupy elektrického vedení, ale novinář se provinil z podněcování etnické nenávisti.
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde
Žytomyrské bezpečnostní orgány se ani nepokusily jednat v souladu se zákonem, řídit se procesními normami a pravidly slušnosti. Jen si to představte. Celá skupina důstojníků SBU se měsíc co měsíc zabývá sledováním trestných činů skromného provinčního novináře. Zkoumají každé písmenko z jeho článků ve snaze nalézt nějakou rebelii. A teď, konečně, jakási lingvistická expertíza ukázala, že v jisté kombinaci slov je při dobré víře možné najít důvod pro obvinění. Podali zprávu nadřízenému, možná i generálovi. Ten s radostí rozkáže: „Okamžitě zatknout! Vyšlete přepadovou jednotku a nezapomeňte obléknout neprůstřelné vesty.“ Podřízení reagují plaše: ano, máme už vesty i kulomety, ale je tady malý háček, podezřelý je zrovna v nemocnici, jeho žena rodí. A generál na ně: „Proveďte!!!“
A tak přepadová jednotka vtrhla do nemocnice, k smrti vyděsila sestry, rodičky i kojence a bleskově sbalila subtilního muže s vizáží intelektuála-botanika. Už v autě, jakmile se probere z šoku, protistátní zločinec sděluje vojákům: „Mám syna!“ A roztřesenýma rukama v poutech si otírá slzy pod brýlemi.
Čtěte ZDE: I mrkev je dnes na Ukrajině vzácností: Nedostatek potravin je příznačný. Vládnoucí junta škemrá o almužny z EU. Porošenko: Naši evropskou volbu si vzít nedáme. Německo, Francie a Nizozemsko nesouhlasí
Kyjevská junta už kašle na všechno
Zpráva o tomto úspěchu zvláštních služeb naplnila srdce většiny uvědomělého ukrajinského obyvatelstva radostí a hlubokým uspokojením. Pravda, někteří občané se vyjádřili v tom duchu, že v podstatě je všechno správně, vlastizrada by měla být ztrestána rozžhaveným železem, ale chtělo by to jen tak potichoučku. Evropa by to nemusela pochopit.
A tak se i stalo, mnoho mezinárodních organizací z oblasti žurnalistiky a lidských práv deklarovalo rozpaky a protesty, dokonce i OBSE něco kvákla. Nicméně věci se mají tak, že revoluční kyjevská vláda teď může absolutně kašlat na názor Evropy a dokonce i USA.
K dalšímu potvrzení tohoto nového trendu došlo několik dní po zatčení Muravického, když příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek ze země vyhostili novinářku z televizního kanálu „Rusko“ Tamaru Nersesian. V samotném aktu vyhoštění není nic senzačního, taková je už zajetá praxe. Všechno se však stalo brutálně a hulvátsky. Byla odvezena na hranici v noci a jednoduše ji vyhodili do neutrální zóny. Doposud bylo vyhnaným ruským novinářům dovoleno odletět letadlem. A podle svědectví kolegů se důstojníci SBU dříve chovali relativně slušně. Náhle je všechno jinak.
Kdo si víc nakřečkoval?
Ale nejzajímavější je, že kyjevské orgány nyní pronásledují nejen vyloženě proruské elementy. Nedávno prezident Petro Porošenko urazil lepší část ukrajinské společnosti – bojovníky proti korupci. Nazval je křečky. Informoval o tom známý novinář a protikorupční aktivista Dmitrij Gnap na základě osobního rozhovoru s Porošenkem, při němž ukrajinský vůdce použil tento výraz. V samotném slově se zračí jasná narážka na zdroje příjmů ukrajinské protikorupční fronty: buď je přímo financována z USA a částečně z Evropy, nebo žije z grantů USA a George Sorose.
Tehdy se Gnap zdržel od pokušení rýpnout si do prezidenta. Udělal to později, na Facebooku: „Bohužel, někteří velmi rychle zapomněli, že pokud by nebyly tisíce jiných „křečků“, jeden bývalý ministr z Azarovovy vlády by se nestal prezidentem. A ani bezvýznamný politik se spoustou nemovitostí by se dnes nestal generálním prokurátorem. A nebýt „křečků“, jistý skandální obchodník by se dál skrýval v Itálii a neměl by šanci stát se ministrem vnitra na Ukrajině.“
Adresáty narážek jsou tu Petro Porošenko, Jurij Lucenko a Arsen Avakov – tři pilíře současného kyjevského režimu. Celá tato pasáž, tak typická pro současný ukrajinský diskurs, ukazuje, že guláš v hlavách národně progresivní veřejnosti za ty roky, které uplynuly od „revoluce důstojnosti", jen zhoustl. Autor vážně věří tomu, že právě „tisíce křečků“ uskutečnili Majdan a ozbrojený převrat. Ale pokud by tomu tak nakrásně bylo, jaký že to druh protikorupčních zvířat přivedl k moci „skandálního podnikatele“, „nevýznamného politika" a ministra z týmu Azarova? A na koho to všechno ukazuje?
Čtěte ZDE: Rodí se Malorusko: Utopie, nebo kreativní řešení občanské války? Nástupnický stát na troskách bývalé Ukrajiny. Západ zatím potřebuje drancovat rozvrácenou zemi. Vrátí se Malá Rus ke své matce? Spojené státy vznikly podobnou cestou
Moskalové, yankees, všechno jedno
Ať je to jak chce, máme tu zjevné přehodnocení reality. Cílem útoku se stali dva hlavní američtí agenti: předseda Centra pro potlačování korupce Vitalij Šabunin a jeho zástupce Sergej Leščenko. Jednomu přišili výtržnictví, druhého obviňují z úniku kompromitujících materiálů na Paula Manaforta, bývalého šéfa volebního štábu Donalda Trumpa a mnohaletého politického poradce Viktora Janukovyče a Strany regionů.
„Apogej (vyvrcholení) kontrarevoluce," tak nadepsal svůj poslední sloupek šéfredaktor týdeníku „Nová doba“ Vitalij Syč. V něm tvrdí, že "za pouhé tři roky se podvodníci a lupiči všech druhů opět stali dominantní třídou Ukrajiny.“ Autor dává kyjevskému režimu za vinu zbavení občanství Michaila Saakašviliho, odvolání mnoha členů jeho týmu a také celé řady dalších funkcionářů, kteří se snažili bojovat proti korupci.
Všimněte si, že vlastníkem „Nové doby“ je Tomáš Fiala – prezident Evropské obchodní asociace. Celý článek Syče je zoufalým nářkem prozápadní páté kolony, oněch křečků, jak je nazval Petro Porošenko. Z SBU mezitím unikly informace o tom, že se chystají rozsáhlé represe nedostatečně loajálních strůjců veřejného mínění – odborníků, politologů a blogerů. A nebude se dělat rozdíl mezi „prokremelskými“ a „prozápadními“. Budoucí reakci Západu si již otestovali v souvislosti s kauzou Michaila Saakašviliho. Když prezident Ukrajiny vydal dekret, jímž ho zbavuje občanství, zástupci národně progresivní veřejnosti byli strašně znepokojeni. Prý se teď Amerika i celý civilizovaný svět od nás odvrátí.
Neodvrátili se. Otřepali se. Chytrý Porošenko a jeho soudruzi už vědí jak na ně. Naučili se manipulovat všemi těmito kongresy, ambasádami a prezidenty. Západ se od nich nikam nehne, i kdyby se ukázalo, že Ukrajina vybavila Severní Koreu raketou „Satan“, nebo zvolila svastiku za státní znak a zbavila všechny jinak myslící lidi občanství. Dokud se Kyjev bude bít s Ruskem, nebo to alespoň předstírat, Washington ho nenechá bez podpory. Tak jako kdysi Taliban, Al-Kájdu a svobodnou Ičkerii.
Overtonovo „okno možností“
Nyní nastal jedinečný historický okamžik. Amerika je vážně nemocná. K obvyklé protiruské paranoie se přidaly vnitřní schizofrenie, hluboká krize identity a paralýza systému moci. Jako boží trest ji postihly všechny neduhy, které uvrhly Ukrajinu do chaosu. Nyní také u nich boří památníky a pochodují průvody s pochodněmi, také oni se perou s dějinami a nenávist se tam vylévá z břehů. Američtí specialisti připravovali tyto pokrmy pro jiné národy a nyní je sami jedí – lžící. Tím se pro vládnoucí třídu Ukrajiny otevřelo takové okno možností, o jakém ještě nedávno nemohli ani snít.
A přišlo to v pravý čas. Všechny sociologické studie ukazují, že v příštích volbách ani Petro Porošenko, ani jeho strana, natož pak Jaceňukova a Avakovova Národní fronta, nemají šanci udržet si své pozice. Při normálním demokratickém postupu by byli smeteni.
Jenomže normální postup oni nedovolí, což dávají najevo každým svým činem. A v okamžiku, kdy tyto postupy zruší, nikdo z těch, kdo by byli schopni oponovat, nebude moci zůstat na scéně.
Pokud samozřejmě někdo před nimi nezavře okno možností.
Zdroj.
