Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Češi: Největší rasisté v Evropě? Fakta versus propaganda. Psychologická přípava k likvidaci bílých národů. Neziskovky a jiní parazité mají žně. Boj s vymyšleným nepřítelem pokračuje. Kolik tu máme kulatofobů?

Češi: Největší rasisté v Evropě? Fakta versus propaganda. Psychologická přípava k likvidaci bílých národů. Neziskovky a jiní parazité mají žně. Boj s vymyšleným nepřítelem pokračuje. Kolik tu máme kulatofobů?

16. 7. 2017

Tisk článku

Miroslav Jahoda vyvrací v posledních letech nejen u nás tak typickou účelovou sebemrskačskou propagandu vydávající se za seriózní výzkum o údajném rasismu průměrného obyvatele České republiky

Česká média obletěl výzkum o údajném rasismu Evropanů, vytvořený Harvardskou univerzitou. "Nejhůře" z něj mají vycházet právě Češi. Bylo by tedy dobré podívat se, co vlastně profesoři z Harvardu zjistili.

To, co by seriózní novinář zdůraznil jako první, je fakt, že výzkum nezkoumal rasistické postoje, ale pouze prvotní sympatie k barvám pleti. Dotazovaní tedy neodpovídali na otázky typu "Máte něco proti černochům?", ale v co největší rychlosti měli zaklikávat, kterou tvář si spojují se slovem pozitivním a kterou s negativním (ukázka testu).

Výsledky testu

Fakta a manipulace

Pokud by tento výzkum zahrnoval jen tváře bělochů, zjistilo by se třeba, že dotazovaní (vymyslím si) si spojují lidi s oválným obličejem se slovem "šťastný". Politicky korektní komentátor by z toho poté mohl vytvořit analýzu, že lidé jsou rasističtí vůči těm s kulatějším obličejem. Z Čechů by tak mohli být třeba kulatofobové.

Druhým důležitým faktem, který z předchozího vyplývá je, že výzkum tvrdí, že sympatie či nesympatie k různým odstínům pleti fungují u všech lidí, napříč věkem, pohlavím i místem, kde žijí. Ani v těch tzv. nejtolerantnějších státech nevyšly výsledky jako nerasistické.

Třetí fakt je, že podle výzkumu jsou sympatie a nesympatie k barvě pleti v lidech "uloženy" uvnitř. Vědci to sice nezmiňují, ale napadá mě srovnání s dokumentem, který nedávno odvysílala velmi korektní ČT (odkaz, 18. min). V něm výzkumníci dokazovali, že lidem jsou přirozeně sympatické rysy obličeje, které jsou podobné jejich vlastním. V minulosti tato vlastnost sloužila k tomu, že člověk přirozeně poznal své dítě. Rodiče tedy v sobě mají zakódováno, jaký typ dětí je jim sympatický, ale přirozeně to neznamená, že by vůči ostatním dětem chovali nějakou nenávist. Je tedy dobře možné, že to funguje i u ras - člověku je sympatická ta jeho, avšak neznamená to, že chce tu druhou zničit nebo k ní chová nenávist.

Čtěte ZDE: Černoch v Lidlu: Salámová metoda aneb Overtonovo okno. Účinné nástroje temné totality. Po strůjcích světlých zítřků zůstane jenom spoušť. Stále stejný scénář: Drobný test připravenosti na další kroky

Čtvrtý fakt je z celého výzkumu snad úplně nejzásadnější a může se ve výsledku zcela otočit proti bojovníkům za politickou korektnost. Tým vědců z univerzit Harvard, Wisonsin-Madison a Virginia totiž zjistil, že vnitřní sympatie k odstínu pleti mají "mizivý nebo žádný" vliv na chování člověka a projevy skutečného rasismu. Každý, kdo by byl obviněn z rasismu, kvůli tomu, že je mu vnitřně sympatická jeho rasa, může odkázat na tento výzkum, který to vyvrací.

Mnoho povyku pro nic?

Ano, jako obvykle. Avšak ne až tak pro nic. Vezměme si kolik lidí se živí z dotací na "boj proti rasismu". Už jen to, že máme naprosto zbytečného ministra pro lidská práva. Dále to jsou stovky miliónů ročně pro různé neziskovky a aktivisty. A v neposlední řadě živnost několika politických stran.

Vševypovídající je komentář amerického Washington Postu, který na základě výzkumu tvrdil, že jsme skrytí rasisté. Byl zakončen větou "Máme před sebou ještě moc práce". A co je to moc práce - to je moc dotací, moc státních peněz na boj s vymyšleným nepřítelem.

Zdroj.

Doporučujeme

Na začátek stránky