Akce D.O.S.T. prezidenta Václava Klause, coby nejvýraznějšího českého pravicového politika, po řadu let veřejně podporovala, neboť představoval a představuje jednu z posledních účinných hrází proti rozmáhajícímu se sociálnímu inženýrství levice i tunelování české státní svrchovanosti.
V úvodu se Václav Klaus vyjádřil k aktuální politické situaci po pádu vlády a v další části se věnoval širším souvislostem našeho politického a ekonomického vývoje. V druhé části večera potom odpovídal na otázky z publika.
Co učinit se současnou politickou situací ?
Václav Klaus: Pokud se ptáte, co učinit se současnou českou politikou, tak upřímně odpovím, že nevím. Jsem si jist, že žádný jednoduchý návod neexistuje. Nemám žádný jasný návrh, jak řešit dnešní vládní krizi. Mám výhodu, že už nejsem prezidentem, a musí to dnes řešit někdo jiný. Skoro bych ale řekl, že na existujícím parlamentním půdorysu je každé řešení špatné. A když vezmeme současné politické subjekty mimo sněmovnu, tak jsou zase dosti vzdálené tomu, co bych považoval za smysluplnou alternativu. Jsou totiž zatím bohužel natolik malé, že nemají možnost ovlivnit politicky významné množství voličů. Neříkám, že tyto subjekty nedělají spoustu užitečné a významné práce, ale nám v dnešní situaci přece jde o to, aby to bylo především politicky významné.
Vnik nového subjektu nebo transformace stávajícího
Tento stav je neblahou realitou, kterou lze překonat jen dvěma cestami. Buď vznikem nějakého nového subjektu, který zde zatím absentuje, nebo radikální transformací nějakého subjektu stávajícího. Která z těchto dvou variant může být úspěšnější, nám ukáží následující týdny a měsíce. Já k tomu žádný věštecký výrok neudělám.
Především bychom měli učinit vše pro návrat politiky. Politikou určitě není masivní odposlouchávání občanů. Politikou určitě není vstup policie do budovy vlády nebo dokonce ministerstva obrany. Politikou není nasazení policistů v kuklách a my nevíme v zájmu koho. A politikou není kriminalizace běžných politických procesů. Je nezbytné, aby došlo k návratu k politice.
Otázky z publika
Jana Bobošíková: Chci jasně deklarovat, že pokud se Václav Klaus rozhodne k aktivnímu návratu do politiky, tak Suverenita je politická strana, která udělá všechno proto, aby tento návrat byl úspěšný a aby se podařil. Vyzývám ke svornosti a spolupráci, abychom se pokusili s Českou republikou něco udělat. Česká republika má v podstatě jenom dvě možnosti. A sice buď do nesvobody a chudoby a nebo s Klausem. Má otázka tedy zní: Zda pan prezident uvažuje o návratu do aktivní politiky.
Václav Klaus: Děkuji jak Janě Bobošíkové tak Suverenitě za stálou podporu. Vážím si jí a jsem si jí vědom. Na oplátku se k něčemu přiznám. Druhé kolo českých prezidentských voleb jsem prožíval na druhém konci světa v Chile. Jakkoli jsem rád, že závěrečný prezidentský duel dopadl tak jak dopadl, což jsem nikdy neskrýval, měl jsem pocit, že v rámci prvního kola prezidentské volby probíhal ještě jiný duel. A ten jsem prohrál, když Přemysl Sobotka o několik desetin procenta předstihl Janu Bobošíkovou.
Žádná reflexe ODS
Nicméně ODS se vůbec nepoučila z toho, že její kandidát dopadl tak, jak dopadl. Ona z toho neučinila vůbec žádný závěr. Nevedlo to k sebemenší sebereflexi nebo k jakékoliv změně či způsobu chování. Důsledkem jsou i události posledních dnů.
Nespolupracovat je cesta do pekel
Když už tady vznikla celá řada stran a straniček, tak mě strašně zlobí, že neumějí spolupracovat. Já samozřejmě chápu, že když už si něco založím, tak chci, aby to co nejlépe dopadlo a nerad se vzdávám toho, co jsem vytvořil. Ale od nikoho z nich kromě Jany Bobošíkové neslyším slova o svornosti a spolupráci. A to je samozřejmě cesta do pekel. Je smutné, že si to někteří neuvědomují.
Do nesvobody a chudoby, nebo s Klausem
To se netýká jen politiky české. Stejný efekt je i v politice evropské. Tam je podobný problém, neboť každá euroskeptická strana, se nějak definuje ve své zemi. Nějak se etablovala s určitými lidmi, s určitým názvem a s celou řadou myšlenek – a teď by se najednou měla spojit se stranou ze sousední země, kde se ta strana jmenuje jinak, politici se tváří jinak, zdůrazňují jiné věci. Spojuje je pouze kritika Evropské unie a veškeré té hrůzy, která je s tím spojená. Já v této nesvornosti a neschopnosti se domluvit, vidím velký problém. Je naším velkým úkolem abychom s tím všichni společně něco udělali.
No a kdyby náhodou platila teze Jany Bobošíkové Buď do nesvobody a chudoby, nebo s Klausem, pak bych řekl, že to asi radši s Klausem.
Vít Jedlička: Jsem předsedou občanského sdružení Reformy.cz a členem Strany svobodných občanů. Voláte po větší integraci euroskeptických stran. Jste si vědom, že paní Volfová, která je místopředsedkyní Suverenity, měla předtím stranu, která měla socialistický program? Velmi bych Vám doporučoval si ten program přečíst, abyste věděl, proč integrace těchto subjektů není možná.
Politika, nebo policejní stát
Václav Klaus: To, že s některými stranami ve spoustě věcí nesouhlasíte to může být pravda. Potom ale máte jedinou šanci: Být tak geniální, charismatický a tak silný, že oslovíte dva miliony voličů. Pak si můžete dovolit říci, že paní Volfovou nechcete ani vidět. Ale pokud to tak není, pak je třeba uvažovat jinak a hledat. Ptát se, zda přesto, že se díváme na některé věci odlišně, tak jestli ve směru uvažování o které nám v současnosti jde, nestojím náhodou na stejné straně barikády. A pokud byste nebyli zaťatí a zamindrákovaní, tak byste museli uznat, že dnes jde přeci o to, zda zde bude nadále trvat politika, nebo zda tady bude policejní stát. A ačkoli jsem o tom s paní Volfovou nemluvil, tak mám pocit, že v těchto věcech jste si velmi blízcí. To byste si měli uvědomit.
Video z Hovorů s Václavem Klausem
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde