Je to více než symbolické: Šéfstvo EU uspořádá první „státní“ funus. Nemůže pochopitelně patřit nikomu jinému než „velkému Němci a ještě většímu Evropanovi“ (což už není označení vzrostlého příslušníka některého z evropských států, ale titul hrdých budovatelů Evropské unie) – Helmutu Kohlovi. Je to celé neslýchané, absurdní – a proto současně velmi pravdivé. Včetně všeho, co se kolem toho děje.
Se zesnulým zakladatelem Čtvrté říše se vděční Jožinové z unijních bažin rozloučí hned natřikrát: Vše začne ve Štrasburku, jednom ze dvou obludných sídel takzvaného Evropského parlamentu, zbudovaného příznačně (a přízračně) podle modelu biblické Babylonské věže. To bylo to místo, kde Bůh lidstvu propadlému pýše a satanským ambicím zmátl jazyky, takže si přestali rozumět, a rozprchli se od hříšného „společného díla“ do všech stran. Po brexitu důležitá inspirace.
Pokrok nezastavíš
Unijní papaláši tedy právě zde jednomu ze svého středu vystrojí „státní pohřeb“ – navzdory tomu, že unie státem oficiálně není. To je rovněž příznačné. Stejně jako to, že podle zakládacích smluv (Lisabonská smlouva) nemá tato „mezinárodní organizace“ ani vlajku, ani hymnu. Přesto na vládních budovách (včetně Zemanova Pražského hradu) dále vyvěšují modré hadry s pěticípými zednářskými hvězdami a Beethovenův falešný patetický cajdák (Óda na radost) dávají vyhrávat při oficiálních příležitostech.
Připomíná to vousatý vtip z předchozí totality, který vysvětloval, že všechno je jinak: Lenin se ve skutečnosti jmenoval Uljanov, Stalin zase Džugašvili a Velká říjnová socialistická revoluce (bolševický převrat) se odehrála v listopadu. Úplně stejné to však tehdy a dnes přesto nebylo. Tehdy třeba nikoho ani nenapadlo, že by své významné zemřelé potentáty vozili nejprve do Moskvy před boha v mauzoleu – a pak je zase vláčeli zpátky do země nebožtíkova původu. Jenže - pokrok holt nezastavíš.
Čtěte ZDE: Evropská unie: Reálné dílo satana? Symboly mluví samy za sebe. Kennedy nebezpečí předpověděl. Magická číslovka 11. Příliš mnoho souvislostí popírá náhodu. Nová Babylonská věž přináší zkázu
První muž Čtvrté říše
A tak si vlajky i hymny neexistujícího státu užijeme dosyta jistě i tentokrát. Tedy užili bychom si – kdyby tu nedůstojnou komedii s mrtvým někdo sledoval. Česká televize nám to sice bezpochyby naservíruje v nějakém z nekonečné řady propagandistických „speciálů“, ale povinné to (zatím ještě) není. K dokonalosti prostě pořád něco zbývá.
Druhý Bismarck říkali o tom mohutném muži jedni. To proto, že šikovně vyhandloval s Gorbačovem sovětskou okupační zónu (NDR) za slib, že se NATO nepřiblíží k ruským hranicím – a tak podruhé „sjednotil“ Německo. Slibem nezarmoutíš. Ale i někteří západní politici z toho měli osypky. Nejlépe to asi vyjádřila Margareth Thatcherová, když konstatovala, že slavomamem posedlý Gorbačov tou slaboduchou konspirací s Kholem, mu „za hubičku“ – umožnil vytvoření zmíněné Čtvrté říše.
Máme ji tu. Zatímco ta Třetí téměř zničila Evropu (a přilehlý svět) válečnou explozí, Čtvrtá se o to (s místními TOP či KDU pátými kolonami kolaborantů) bez tanků Bundeswehru právě pokouší implozí. „Vcucává“ milióny imigrantů, kteří mají ovšem sehrát obdobnou roli jako kdysi němečtí vojáci, esesáci, děla, letadla: zničit národní státy, vykořenit kulturu, mocensky ovládnout celý evropský prostor.
Je to tichá válka, která v podobě „studené“ navázala na prohranou bitvu o Berlín – a po nezbytné pauze k zotavení se nyní už opět jednotky Bundeswehru přesouvají na ruské hranice. Nejprve je však třeba pevně ovládnout starý kontinent. Jdou do toho právě vskutku naostro. Už ani nic moc nepředstírají.
A jak jinak – i oblíbená rasová linie v tom opět hraje svou významnou roli. K repríze neúspěšného vytvoření germánského nadčlověka má nyní vést jen zdánlivě paradoxní cesta: Domácí má nyní nahradit euro-negroidní rasa. Přesně podle Kalergiho plánu, který tomu Hitlerovu ostatně předcházel. Muslimové z Blízkého východu, Asie a Afriky se budou ovládat rozhodně snadněji. Za to, že se výstavba grandiózního koncentráku Evropa započala a nyní tolik pokročila, musejí proto zvěčnělému Prvnímu muži Čtvrté říše vzdát patřičný hold.
Čtěte ZDE: Macron: Satanův velvyslanec v Elysejském paláci? Temný kmotr prezidenta globalisty. Z Bilderbergu šup na ministerstvo! Rodit lidi by měla zvířata. Šedesátníci na smetiště? Zvrhlost elit překračuje známé meze
Pozůstalí (se) štěkají, karavana se vleče dál
Ostatně sám si to prý sám přál. Nad rakví (řečeno s Karlem Krylem) si „přijdou poklečet“ šéf bruselského komisariátu Juncker, prezident neexistujícího státu polský kolaborant Tusk - a vládce eurosněmovny, dědic tradic „duce“ Mussoliniho (jehož vnučka v europarlamentu samozřejmě zasedá) Tajani. Promluví ale pochopitelně německý kancléř (žena a muž se už nerozlišují) Angela Merkelová, francouzský zástupce bankéřů Macron a stvořitel washingtonských bažin Clinton. Tohle fakt nemá chybu!
Pak nebožtíka šoupnou do vojenské helikoptéry, která ho přenese do Ludwigshafenu, odkud se ještě naposledy projede bavorákem do katedrály ve Špýru k zádušní mši. Kdo jsme křesťan, doufejme, že politický stvořitel Merkelové se s Pánem Bohem smířil natolik, že mu ve své nekonečné dobrotě a lásce při Posledním soudu odpustí. Jak ovšem naloží nebeské mlýny se všemi těmi bezbožnými mafiány, kteří kolem jeho zvěčnělého těla tenhle nechutný politický kabaret inscenují, no... – suď Bůh.
Ani to ale není všechno. Teprve pak následuje „v rodinném kruhu“ uložení zemřelého do země na hřbitově vedle katedrály. Jenže například Kohlův syn Walter se rodinného obřadu nezúčastní. Na protest. Vdova si totiž nepřála německý státní pohřeb, což pravý Němec Čtvrté říše těžko nese. Pokud tuhle absurdní černou komedii nenapsal Václav Havel, pak jenom proto, že to nestihl. To by bylo panečku Odcházení!
Česká spojka
Je tu však zásadní tajemná otázka: Kde bude v té chvíli „sudetský“ ministr Herman (KDU-ČSL), respektive jeho aktuální šéf, místopředseda vlády za tutéž stranu Bělobrádek? Že se pohřbu nechce zúčastnit současný prezident Miloš Zeman ani jeho předchůdce Václav Klaus, je za tohoto uspořádání vcelku pochopitelné. Ale Herman s Bělobrádkem budou mít v Berlíně jasné „áčko“.
Lidovci jsou přece v protektorátu – vedle svého havlistického „béčka“ (Kalouskova TOP 0.9%) – hlavní berlínsko-bruselskou spojkou Merkelové v Praze. Donedávna jí byl také premiér Sobotka (ČSSD), ale ten se po svém „jednoznačném vítězství“ (dle českých médií) ve vládní krizi, kterou vyvolal, musel rychle ze stranického trůnu poroučet. A (bohužel nikoli navždy) zmizel do Japonska, aby nepřekážel velkému stratégovi a geniálnímu řečníku (dle českých médií) Zaorálkovi ve volebním vítězství. K rakvi do Štrasburku si tak odskočí (od rozdávání peněz daňových poplatníků na výměnu starých českých kotlů za nové německé) zelený ministr Brabec (ANO).
Čtěte ZDE: Pokus napodobit grotesku Frigo na mašině: Připojil Bělobrádek vagón smrti? Proč se jdou lidovci klanět Sudeťákům. Kalouskův druh Gazdík opět v novém. Volby v rukou státních hackerů. Nakonec stejně prohrají
Bratrství podle Morgensterna
Herman sice doprovází Sobotku po Japonsku, ale po návratu by to klidně stihl. Bělobrádek jakbysmet. Jenže problém je (podle našich utajených zdrojů z Bavorska) v tom, že lidovci jsou momentálně uvězněni ve STANu (Starostové a nezávislí). A jeho velitel Gazdík se ještě nestačil Sudeťákům dostatečně poklonit, takže pozvání na funus nedostal. I když jsou s Bělobrádkem jako rodní bratři. Tedy poté, co se rozkmotřil s předchozím bratrem Kalouskem. Je to v téhle rodině stejné jako u Kohlů.
Psal o tom zmatku (v předtuše) už dávno významný německý básník Christian Morgenstern. V básni Bim, bam, bum o té nesvaté pětici Gazdíkovi, Kalouskovi, Schwarzebergovi, Hermanovi a Bělobrádkovi žertovně praví: „Bim ale / budiž známo všem / se Bumu vzdala hravě. / Je sic též dobrým křesťanem / leč... v tom je háček právě. / Bim marně nocí přelétá / pasekou, letním šerem. / Marně však letí / prokleta / je cesta špatným směrem!“
Rada Karla Poláčka
Tatík Kohl to, jak vidno, nemá lehké ani po smrti. Lze se nadíti, že jej v tom budou následovat také jeho zmínění čeští soudruzi bratři. Zatím vedou ke smrti jen svou politickou formaci z názvem „Lidovci ve STANu“. Pán Bůh zaplať! Brutální zradu na našem národu, kterou v německo-bruselském zájmu právě provádějí, si však nejspíš nezaplatí jen voličským NE.
A co Ukřižovaný, který (jak spolu s většinou české společnosti nevěří a jeho „značku“ jen hříšně zneužívají ke svým politickým čachrům) celé to ohavné divadlo od Bruselu po Prahu vidí? Nechme se překvapit.
Platí však, že spoléhání se na milost Boží, je opovážlivé. Alespoň to tvrdil Zilvarovi z chudobince Čeněk Jirsák.
A to jich také bylo pět.
