Ubohé předvolební komedie na naší politické scéně pokračují, zdá se, donekonečna. Je to šmírácký kabaret. Etuda elit umírající sociální demokracie pod názvem „Tři v jednom“ z jeho úrovně nevybočila – i když v jistém smyslu přece jen je originální. Pokud Bohuslava Sobotku zase nenapadne, že si „demisi“ rozmyslí, bude hlavní vládní stranu přes léto „řídit“ ministr vnitra Milan Chovanec. Proč ne, je koneckonců jedno, kdo v zadluženém Lidovém domě velí – voličům tedy určitě.
Vtip je v tom, že on vlastně velet nebude. Formálně sice bude stranickým šéfem „přítele Bohouše“, jenže ve vládě mu Bohouš zůstane nadále představeným. A aby to bylo opravdu přehledné a jednoduché, oběma dohromady bude udílet rozkazy Luboš Žvanivý Slimejš Zaorálek.
Na stejné potápějící se lodi
Jako ministr zahraničí bude sice nadále podřízeným premiéra Sobotky i stranického šéfa Chovance – ale současně bude jejich „lídr“, tedy měl by být, jak zní výstižnější a tradičnější termín zpoza naší západní hranice-nehranice, „vůdce“. Pokud vám takové zmatené zadání připadá na úspěšnou lidovou telenovelu nepřehledně nudné, a přepnete raději na jiný program, nebudete určitě sami.
Ostatně tahle zábava není určena lidu, ale novinářům a „politologům“. Aby měli o čem se Slimejšem žvanit v ČT a zaplňovat písmenky stránky svých novin, jejichž osud se nikoli náhodou nápadně podobá osudu ČSSD: Jsou sice strašně významné a tak důležité, že o nich jedná i božský europarlament (v prázdném sále), ale čte je stále méně a méně lidí.
Jak je to možné? Z neznámých důvodů. Jsou přece tak „profesionální“, že o nich zmíněná ČT má dokonce pravidelný pořad (s hezkým českým názvem Newsroom). V něm výhradně skandalizuje weby, k nimž se čtenářstvo masově přesouvá (Protiproud tam lze vidět pravidelně, díky, Kavčí soudruzi), jenže to není nic platné: Vyrábějí si ty lži a pomluvy totiž zase jen pro sebe navzájem.
Právě tak je tomu s ČSSD, která pod Sobotkou zcela opustila své voliče a markýruje činnost jen kvůli pozornosti „newsroomových“ médií – „Hlasu Kavárny“. A pak si navzájem mohou hlavy ukroutit, proč voliči jejich „fake“ (falešnou) politiku neberou vážně a hromadně odcházejí za Babišem. A proč diváci a čtenáři jejich „fake“ propagandu vypínají a nekupují – a naopak čtou a sledují to „zakázané“, kde se o realitě alespoň něco normálního dozvědí.
Čtěte ZDE: Česká politická svoloč: Zloděj křičí chyťte zloděje. Univerzální nepřítel Babiš? Kde jste byli před pár lety, vy mediální krasoduchové? Společným úsilím za novou totalitu. Všichni užiteční idioti, nástup do akce!
Jak to zvorat
Luboš Zaorálek je jedinou zábavnou postavou téhle poslední scénky před popravou. Ovšem v jiném smyslu, než by asi chtěl. Je vlastně mimořádná psina pozorovat, jak se již několik týdnů zoufale třese na nějakou významnou funkci na Titaniku socialistů. Když Sobotka vyvolal naprosto zbytečnou vládní krizi (dojel na ni, přestože mu „newsroom“ freneticky tleskal jako údajnému vítězi nad Milošem Zemanem a Andrejem Babišem), už se viděl v premiérském křesle. A nic.
Sobotka obrátil a všechno si nechal ještě na pár týdnů pro sebe. Stranu pod Špidlovým a Dienstbierovým vedením ideově do mrtě vycucal, vybil ji od autentických sociálních demokratů (Tejc, Zimola, Jandák a spol.) - a tváří se že nic, že on muzikant. Nebo dokonce oběť – což je opravdu k popukání. Jen před třemi měsíci se nechal sjezdem zvolit do všech pozic, obklopit svými lidmi – a pravil, že přebírá veškerou odpovědnost.
A teď, kdy již není pochyb, že Titanic se potápí, coby správný kapitán naskočil do záchranného člunu jako první. Ale sadisticky své místo chorobně ambicióznímu Slimejšovi opět nepodstoupil. Jen ho určil jako hlavního organizátora formálních záchranných prací. A odrazil, aby si se svým „vládním týmem“ na člunu dokončili svoje kšefty – a připravil si teplé místečko (patrně v Bruselu, jako jeho předchůdce a strůjce bezpečné smrti ČSSD Špidla), až dorazí ke břehu. Přesně to komentoval opět jen Andrej Babiš: „Sobotka je zbabělec.“
Jak je to možný?
A Luboš Žvanivý Slimejš je ve svém živlu: „Až slavně ztroskotáme, bude to jen moje odpovědnost!“, pravil jako šmíra-tragéd ze současné české filmové a televizní produkce. A není vyloučeno, že svému patetickému gestu skutečně věří. Což je rovněž k popukání.
Tedy bylo by, kdyby tenhle zoufalec nebyl ve vládě (zoufalců). Právě tak věří tomu, že je „rétor“, jak mu poťouchle opakují jeho přátelé z politického skleníku a z „newsroomu“. Vzápětí ovšem mimo záznam potichu dodávají, že poslouchat třeba jeho pseudointelektuálské žvásty v parlamentu nelze vydržet déle, než deset minut – pak i otrlí socialisté omdlévají.
Spisovatel Josef Škvorecký určil za „základní otázku socialismu“ větu: „Jak je to možný?“ Právě tu nyní omílají všichni z Newsroomu Kavárna. Jak je to možný, že vláda je tak úspěšná – a Sobotka padá do „propadliště dějin“ a táhne za sebou celou staroslavnou sociální demokracii? Jak je možný, že si všechny báječné výsledky této vlády protikuřáckých, EET a dalších skvělých zákonů „ukradl“ Andrej Babiš?
Špatně „komunikují“, odpovídají si. Nebo – podívejte se do Evropy, všechny velké sociálně-demokratické strany padají. Jenže to je jen (nepřesný) popis stavu.
Pravdivou odpověď na otázku „PROČ“ nemají odvahu vyslovit. Ti i ti. Elity ČSSD i jejich „Newsroom“ z Kavčích hor a spol.
Čtěte ZDE: Orwellova zvířecí farma po Česku: Všechna prasata jsou si rovna, ale některá si jsou rovnější. Hon na dva mimo kotec. Platíme si stát, který už politiky nezajímá. Stane se Macronův „nový úděl“ naším údělem otroků?
Co tahle být sví?
Je přitom nesmírně jednoduché: Veřejnost jim prostě už nevěří ani dobrý den. Posupně pochopila, že s ní hrají falešnou (fake) hru. Jednou na hodného (Sobotka) a zlého policajta (Chovanec). Jednou na to, že žalobu na bruselské povinné muslimské kvóty nepodáme, abychom se líbili Mutti Merkelové. Pak zase na „statečnou“ pózu, že už nikoho (až do voleb) nepřijmeme, třeba by nám za to hrozily pokuty a sankce (které za svá selhání zbytečně zaplatí z našich daní).
Jednou na to, že ten kulhavý stařec na Hradě nás táhne k Moskvě a Pekingu – a my to tak nenecháme. Proto podruhé odmítneme jet s prezidentem a zástupci našich firem do Pekingu, lezeme do zadku strýčkům Bradům, chválíme obránce sudeťáckých Henleinovců Hermana a Bělobrádka (KDU- ČSL). Jednou jezdíme na mejdany do Bruselu (přičemž neumíme kváknout anglicky) a slibujeme tam hory doly, protože přece patříme na Západ. Že bychom patřili do své republiky uprostřed Evropy je už ani nenapadne.
Lidi nejsou blbí
Jednou – je-li ještě dost času do voleb – volají merkelovsky Vítejte! a otevírají hranice jako řešeto pro americké armády „dočasně“ umísťované na ruské hranici v přípravě na útok a fatální válku. Podruhé odmítají odzbrojení českých občanů, vyhrožují žalobou na Brusel a tváří se jako kovbojové z béčkového westernu. A věří, že to všichni spolknou – a nakonec „jim to tam hodí“.
Nehodí, přátelé, nehodí. I kdyby se Slimejš rozežvanil do nejvyšších otáček. I kdyby se kovboj – ministr vnitra tvářil ještě chlapštěji. Pořád budou jejich potenciální voliči mít před očima Bohouše (demisi ano, demisi ne) Sobotku jako předsedu vlády. Jako toho, kdo z ní vyštval populárního Babiše Koblihu. Jenže s tímhle po všech těch demisích-nedemisích nic udělat nemohou. V hrůze, že by si s tím prezident „pohrál“. Sobotka prostě nemůže zalézt do podpalubí, ale až do konce bude na očích lidem ve svém přepychovém záchranném člunu.
Jestli bude šéfem ČSSD na pár týdnů Chovanec a „volebním lídrem a kandidátem na premiéra“ (to je hodně smutná ironie) Zaorálek, je veřejnosti úplně jedno. To je důležité jen pro (aktuálně mocnou) část elit z Lidového domu a z „newsroomu“. Pro lidi ne. Protože „lidi nejsou hloupí, oni vědí že si to rozkradli sami,“ jak zní další nesmrtelný výrok z dob oficiálního socialismu (Hoří, má panenko režiséra Formana, z té ohavné „epochy nesvobody“, kdy české filmy ještě něco znamenaly i bez evropských „dotací“).
Čtěte ZDE: Padla facka na Hradě: Jak chtěl Sobotka hrát, až dostal šach-mat ve třech tazích. Prezident si ho namazal na chleba. Babišovi prokurátoři vstupují do hry. Premiér způsobil chaos, který nás nakonec může přijít velmi draho
Macro-Babiš
Tohle Sobotkové, Bělobrádkové, Kalouskové a Fialové nikdy nepochopí. Velmi přesně to chápe pouze Andrej Babiš. Ať se velení Titanicu jeho „hnutí“spolu s „Newsroomy“ jak chce vysmívá a skandalizuje ho, on téměř nemusí udělat nic – a nabírá do závěrečného finiše. Udělal totiž totéž, co aktuální hvězda francouzské politiky Macron: Obrátil se k mrtvé politice zády – a udělal z ní jenom jarmark.
Nemusí mít vůbec žádnou ideu. Žádnou strukturu. Žádnou stranu. On je to, za čím lidé jdou. Jemu věří. Je stále ještě neokoukaný, bohatý – a ve fatálním střetu s celou prolhanou a protinárodní „politickou třídou“ (viz „filosof“ ČSSD Bělohradský). To je dost. K totálnímu vítězství to úplně stačí.
Přichází totiž nová doba – a ta potřebuje VŮDCE. Nikoli „lídry“ (například volební, jak se domnívají tupé elity z ČSSD a spol.). Tohle naštěstí nepochopí ani stejně mocná, blahovolná – a tupá Kavárna Newsroom.
Bude to doba nebezpečná – vlastně už je. Mnohem nebezpečnější, než si kdo zatím umí představit. Protože je hojnost. Ale nebude.
Jenže to už tady bude vládnout Macro(n)-Babiš. Bude zle. Autenticky a opravdově.
A tak je to dobře.
