Čína se stala hlavním fenoménem na konci dvacátého století a zůstává hlavním fenoménem i na počátku století jednadvacátého. Čínská ekonomika vzrostla za dobu po provedení reforem téměř čtyřicetkrát! Dala světu ohromující příklad efektivní a rychlé modernizace jako živý návod, jak se to má dělat, a nastavila neméně živé zrcadlo všem, komu se to nedaří.
Po zničení naší vlasti (Ruska - pozn. PP - viz dále) Západem (tento proces je s největší péčí studován při přípravě čínského vyššího a středního vedení) jsme si zvykli žít v Pax Americana, ale už před několika lety bylo v mnoha různých zemích těžké zbavit se pocitu, že Pax Americana se velmi tiše a bez jakýchkoliv skandálů a konfliktů mění ve svět Velké Číny.
Číňan umí
Pokud máte něco, co potřebujete prodat, stačí proniknout na čínský trh. Pokud chcete něco vyrobit, stačí to zadat Číně. Pokud potřebujete udělat něco v určité zemi, stačí domluvit se s místními Číňany.
V mnoha částech Evropy (například v belgické a francouzské provincii) neradi mluví anglicky a moji známí Číňané si zvykli dotazovat se na místní pamětihodnosti majitelů čínských restaurací.
Před několika lety můj přítel koupil byt v Černé Hoře v domě postaveném třemi Číňany: z Londýna, z Moskvy a z Hongkongu.
Koneckonců, od roku 1996 jakékoli vážné diskuze o americko-ruských vztazích v sobě zahrnují Čínu.
Čína překonala USA velikostí své ekonomiky (vypočtené podle parity kupní síly) a postupuje stále dál trvale rostoucí komplexností (a tudíž i ziskovostí) osvojených technologií.
To vše ale jen tak nespadlo z nebe a není to způsobeno pouze pracovitostí čínského národa: jde především o výsledek státní politiky a státního řízení.
Čínský státní aparát navozuje šokující dojem vysoce kompetentními, energickými a odpovědnými úředníky. Velmi dobře znají problematiku nejen ve své sféře odpovědnosti, ale i souvisejících oblastí: někdy máte pocit, že pracovník na odpovědné pozici na nic nezapomene a nic nesplete, i když ho probudíte uprostřed noci. Přestože rádi referují o svých úspěších, vůdčí síly navádějí čínské úředníky na vyhledávání a nápravu příčin neúspěchů (i když se samozřejmě nebudou o nich šířit před cizinci). Zpravidla jsou skromní, i když působí obzvláště úctyhodným dojmem, a iniciativní.
Čtěte ZDE: Příčina demolice Ukrajiny: Putinovy návrhy na eurasijskou integraci. Čína pokládá koleje. Hedvábná stezka končí v Sýrii. Boj o eurasijský “Heartland”. Pacifik americkým jezerem? Kdepak, bývávalo
Svět se překotně mění
To je zvlášť důležité zejména v naší době, kdy nové technologie doslova mění vše, včetně toho, co se nám vždy zdálo pevně ukotvené. Dnešní život připomíná podnikání 90. let tím, že každé ráno musíte začít s prověrkou, zda se něco zásadního nezměnilo, počínaje gravitační konstantou.
Vidíme, jak technologie mění samu podstatu člověka, někdy k nepoznání. Vidíme, jak peníze ztrácejí hodnotu a předávají svoji společenskou roli technologiím, z nichž vyrůstá sociální inženýrství umožňující nastolit totální kontrolu nad lidmi bez nejmenšího dopadu na jejich pocit osobní svobody.
Vidíme, jak se globální trhy, podobně jako prakontinent Gondwana, rozdělují na makroregiony. A při tomto rozpadu lidstva před námi stojí úkol vytvořit nový, vlastní osobitý svět, svět pro sebe: to je naše společné dílo.
Velice těžké, velice složité, velice nebezpečné.
Ale pokud ho budeme opomíjet, jako před čtvrt stoletím (éra Gorbačova a Jelcina v Rusku – pozn. překl.), pokud pod heslem tolerance a politické korektnosti vše necháme na outsourcingu, potom budeme opět žít v cizím světě, který byl vytvořen našimi nepřáteli bez nás, nikoliv pro nás, ale proti nám. Ale co je hlavní, přežít v tomto světě pro nás už nebude možné.
Přitom možnosti, jak přizpůsobit celý svět našim potřebám, tady jsou.
Budoucnost světa
Jako člověk, který od roku 1995, s výjimkou loňského roku, pobýval v Číně několikrát do roka, mohu říci, že rozdíly našich kultur přinášejí nejen bariéry, jimiž krutě trpíme, a dost často zcela nečekaně, ale také velké příležitosti. Ve skutečnosti se vzájemně doplňujeme.
Ještě v předminulém roce američtí analytici s úžasem konstatovali, že naše strategická aliance je symbiotická, přičemž nikoliv na základě záměru vlád či stavu ekonomiky, ale především z povahy kultur. Každý z nás umí nejlépe to, co druhý postrádá: Číňané geniálně produkují běžné spotřební výrobky, v tom jsou vysoce komplexní, a Rusové dokážou vytvořit něco principiálně nového. To je mnohem důležitější základ naší spolupráce, než výměna surovin pro výrobu, a také určitý klíč k naší společné budoucnosti.
Podobně jako rozdíl elektrického potenciálu vytváří elektrický proud, rozdíl kulturního potenciálu dává vzniknout možnosti spolupráce a společného rozvoje, vzájemného obohacení.
A přitom se obě země nacházejí prakticky ve stejné situaci: Pro globální spekulanty využívající USA jako svoji organizační strukturu a mocenskou základnu je likvidace Číny a Ruska ideologický, ne-li náboženský, kategorický imperativ. Ve vztahu k Číně se jen neprojevují tak otevřeně, s takovou nenávistí a cynismem, jako v případě Ruska, a to ze strachu, jelikož Čína je silnější a neváhá se postavit na obranu svých národních zájmů. Ovšem v potřebě odříznout čínskou ekonomiku od amerického trhu panuje shoda mezi všemi skupinami amerických elit. Rozdíl mezi Obamou a Trumpem spočívá pouze v tom, že první chtěl držet „linii řezu“ podél čínských hranic a druhý se spokojil s jejím přesunutím na hranice USA. Ale v obou případech jde o tvrdý úder současné čínské ekonomice a oba případy sledují stejný záměr.
Nicméně před obrazem stále vážnějších hrozeb a krachu nedostatečně odůvodněných nadějí nesmíme zapomínat, že v síle kulturních, technologických a ekonomických aspektů obou národů spočívá nejen naše společná budoucnost, ale budoucnost celého světa. Katastrofální úroveň řízení, kádrů a vzdělání na Západě, jaká už byla vícekrát zmíněna a v jejímž důsledku tak krutě trpíme, a neochota či neschopnost Západu vzdorovat síle globálního terorismu a barbarství jen potvrzují tuto skutečnost. (Za politického úřadování protektorátních demoličních čet našeho parlamentu brzy dospěje ke stejnému úpadku školství, vědy a řízení i Česká republika – pozn. překl.)
Musíme se postarat o tento svět, jenž patří nám a který musíme přestavět podle sebe, umně a přínosně.
Ekonomická zóna Hedvábné stezky nepředstavuje pouze obchodní či logistický koncept, ale koncept hluboké a radikální transformace celé Eurasie za pomoci čínského kapitálu a částečně i čínských rukou. AEHU (Eurasijská hospodářská unie) je ústřední součástí nové Hedvábné stezky nikoliv pouze z geografických důvodů (i když objektivně tvoří její územní jádro), ale především proto, že Rusko, jak měli možnost poznat naši přátelé i nepřátelé, vládne uměním strategické vize a využitelností kolosálních přírodních zdrojů.
Čtěte ZDE: Katastrofální omyl Západu: Čína již nyní žije v roce 2020. Kolem lokálek EU sviští rychlovlak z budoucnosti. Blesková konsolidace (vel)moci. Tvrdý státní kapitalismus vs. chřadnoucí západní socialismus pražské kavárny
Spojení gigantů
Kromě toho právě Rusko střeží a dále rozvíjí (a to i vně státních a velkých komerčních struktur) technologie budoucnosti, pro něž se vžil název „utajené“, přičemž ne tak z historických, jako z kulturních příčin. Vytvořeny z velké části v útrobách sovětského vojensko-průmyslového komplexu mají paradoxně základ ve spojení poznatků z různých oblastí vědy a techniky a lze je snadno realizovat. V dnešním světě jsou zablokovány byrokracií a především monopoly, které se objektivně orientují na zvyšování a ne na úsporu nákladů, ale po kolapsu světa vlivem globální deprese a prudkém poklesu trhů budou jedinou příležitostí, jak zachránit technologickou civilizaci v podobě, jak ji známe. Čína si to velmi dobře uvědomuje, a proto se ve většině výzkumu soustředí na podobné vývojové úkoly; lze předpokládat, že s jejich obsahem bude mít možnost se seznámit i ruský stát.
My všichni si rádi stěžujeme na těžký život, ale v celé historii lidstva neměla žádná generace ani stín našich stávajících možností. Musíme se naučit je vidět a používat, inteligentně, efektivně a komplexně.
Pokud se na ně zaměříme z různých úhlů pohledu, my Rusové společně s čínskými partnery, dostaneme stereoskopické trojrozměrné vidění, kterému nemůže nic uniknout. Podle slov Mao Ce-tunga, kterého si pamatují a respektují i lidé v naší zemi, „je lepší jít po dvou, než po jedné, nebo na půl nohy.“
Jdeme do neznáma, jdeme společně a ze všech sil měníme chaos na harmonii, komfort a pořádek.
Zdroj.
