Politický a mediální establishment v západních zemích dostává jednu ránu za druhou. Při předstírání demokracie totiž stále ještě musí čelit "hlasu lidu" - voličům. A ti jsou stále méně ovladatelní a stále více odhodlaní zachránit své státy a národy.
Soudcokracie - moc nevolených - se tak stává jedním z posledních nástrojů pro destrukci národních států. Dnes především uměle vyvolanou imigrační invazí měnící etnicky, hodnotově i duchovně charakter Západu v multikulturní džungli. A už nejde jen o Evropu. V přímém přenosu lze sledovat pokus části amerických soudů o zvrácení Trumpova prezidentského výnosu zakazujícího vstup do země imigrantům z některých muslimských zemí. V Evropě na nás zkoušejí podobné triky.
Evropský soudní dvůr pracuje
Evropský soud právě rozhodl o tom, že státy Evropské unie musejí vydat "humanitární vízum" všem, kterým "hrozí mučení či nelidské a ponižující zacházení". Za tímto poněkud zoufalým rozhodnutím je snaha vrazit další klín mezi stavidla vůči migrační vlně. Zádrhelům na Balkánské cestě způsobené maďarskou obranou hranic, stejně jako stále větší nechutí evropských vlád obávajících se ortelu vlastních občanů v blížících se volbách, je snaha čelit všemi dostupnými prostředky.
"Členský stát EU je povinen udělit humanitární vízum, jsou-li vážné a prokazatelné důvody se domnívat, že v případě neudělení hrozí žadateli mučení či nelidské a ponižující zacházení,“ uvedl generální advokát ESD Paolo Mengozzi - samozřejmě bez větší pozornosti médií.
Záminkou k tomuto rozhodnutí, zasahujícímu do suverenity jednotlivých zemí, se stal případ syrské rodiny z Aleppa, jejíž žádost o udělení takového víza zamítly belgické úřady. Rodina se loni v říjnu obrátila na belgickou ambasádu v Libanonu, kde zažádala o humanitární víza. Chtěla se na jejich základě dostat do Belgie a tam požádat o azyl. Rodina měla podle úředníků zjevně v úmyslu zůstat v zemi déle než devadesát dní, což je platnost humanitárního víza.
Princip je tedy jasný - je třeba vymyslet legální cestu, která nebude tolik na očích. Americké soudy otevírající imigrantům hranice přes americká letiště ukázaly, že narušit odpor bránících se států touto cestou lze.
Úředníci z Evropského soudu tak vytvořili prededens, jímž budou napříště nařizovat evropským státům - bez ohledu na změněnou vládní konstelaci - aby vpustily do země každého, kdo prohlásí, že mu hrozí "nelidské či ponižující" zacházení. To jsou skoro všichni, neboť každý může vypovědět svůj srdceryvný příběh, umně přikrášlený vždy pohotovými asistenty-dramaturgy z neziskovek. Podobně jako v případě těch amerických, kteří přesně věděli, kdo z migrantů kdy přiletí - načež jim byl uchystán veškerý právní servis a bombastické uvítání za asistence televizních kamer.
Čtěte ZDE: Evropská unie: Nástroj totality a řízené globalizace. Cílem jsou snědí otroci s IQ 90. Ztráta suverenity, prosperity i bezpečnosti. Atmosféra strachu nástrojem na ovládání lidí. Přinese letošek změnu?
Hradba v Drážďanech
Lídři rozpadající se Evropské unie se o tomto víkendu radili na Maltě, kde se snažili předstírat řešení imigrační krize, aby přesvědčili občany svých zemí (před několikerými blížícími se volbami), že chtějí neúnosnou situaci řešit.
Veřejné mínění je totiž oříšek. Syřan Anas Mudamání, který se vyfotil v Německu s Merkelovou, proto žádá Facebook o smazání "falešných" zpráv o své osobě (označujících ho za teroristu). Soud v bavorském Würzburgu dokonce začal minulý týden projednávat jeho požadavek, aby Facebook smazal všechny tyto zprávy - včetně těch sdílených na řadě jiných stránek.
V zájmu propagandy pak v centru Drážďan, kde se již druhým rokem pravidelně scházejí odpůrci imigrantů a kde se také zrodilo protestní hnutí PEGIDA, vyrostl tento týden obrovský monument. Mamutí bariéra, tvořená vztyčenými autobusy městské dopravy, působí skutečně zlověstně. Smyslem tohoto "uměleckého díla" je údajně přiblížit občanům Drážďan situaci v Aleppu, kde prý podobné stěny z autobusů stavěli "obránci" (rozuměj islamisté) před Asadovými ostřelovači. Rozhořčení obyvatelé města, kteří tuto obludnost kritizují, nemají šanci se svojí kritikou uspět. Však víme, jaké poměry v současnosti v Německu panují.
A jen tak mimochodem byl minulý týden zadržen vedoucí kolínské mládežnické pobočky AfD za to, že odmítl platit televizní poplatky se zdůvodněním, že nevlastní televizi. Henning Dornauf je od minulého týdne ve vazbě (!) a hrozí mu trest až 6 měsíců odnětí svobody.
Užitečná Libye
Jak ukázal výše zmíněný víkendový summit EU na Maltě, Merkelová rozhodně nemíní dělat nějaké kompromisy ve svém proimigračním postoji - naopak se chce pomocí mezinárodních organizací a povinných kvót pokusit vtáhnout do svého projektu znovu celý kontinent. Po summitu přislíbila, že ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí odpovídající přijímací zařízení a podmínky pro migranty přímo v Libyi.
Brusel má údajně zájem na spolupráci s libyjskými orgány. Otázkou ovšem zůstává, se kterými, neboť země je díky Obamově povedené intervenci (za horlivého přispění evropských armád) zcela rozvrácená - a vláda podporovaná Bruselem má pod kontrolou sotva třetinu území.
Právě Libye je šikovným nástrojem pro realizaci multikulturní politiky vládnoucí v EU. Hranice v zemi takřka neexistují a bývalý prosperující stát se stal průchodištěm miliónových davů táhnoucích ze středu afrického kontinentu dále na sever - až do evropské země zaslíbené. Vláda v zemi prakticky neexistuje - můžeme tedy s jistou nadsázkou mluvit i o vydařené decentralizaci v souladu s bruselskou politikou.
Provoz na migrační dálnici za asistence evropských agentur a neziskovek (za asistence zločineckých tlup) každopádně šlape jak na drátkách. Poslední rozhodní evropského soudu ohledně migrace tomu jde pěkně naproti. Vytváří jim "legální" bázi pro pokračování invaze.
Soudcokracie na evropské úrovni je vážnějším problémem, než většina z nás tuší. Do soudních dvorů jsou vybíráni a jmenováni ti "nejspolehlivější". Zápas s nimi bude - bez ohledu na očekávané politické změny v řadě zemí - velkou bitvou.
Establishmentu jde totiž o život. Nám ale také.
