Bitva o „pravdu“, která vypukla okamžitě po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, nabírá stále bizarnějších podob. Není ničím jiným, než pokračováním války proti Rusku „jinými prostředky“. Snaha vyvolat fatální konfrontaci velmocí ještě před Trumpovou inaugurací asi ztroskotala, ale ti, kteří ji připravovali, ztroskotat nemíní. Proto válku ještě ani zdaleka nevzdávají.
Hlavní tvůrci mystifikací, organizátoři státních převratů, barevných revolucí a skandálních volebních manipulací ve vyhlédnutých zemích jednají jako smyslů zbavení. Náhle objevili „nebezpečí dezinformace“ – základní nástroj jejich moci v Evropě a Americe po pádu bipolárního světa. „Nic než pravdu!“ volají nyní notoričtí podvodníci a lháři od Washingtonu po Prahu. Větší lež už asi zkonstruovat nelze.
To, co předvádějí v mezidobí od volby do předání úřadu poražení - Obama a jeho spojenci v obou hlavních politických stranách USA – nemá v moderní historii Západu obdoby. Je to současně hrozivé i směšné. A právě z tohoto paradoxního hlediska je třeba vnímat a hodnotit vše, co se nyní děje v celé otřásající se politické struktuře Západu – včetně České republiky.
Stále stejná píseň
Jistou paralelu bychom našli pouze v období těsně po druhé světové válce, kdy se zdála neodvratná ta Třetí – tentokrát již jaderná. „Výbor pro neamerickou činnost“ – výsměch svobodě slova a projevu, tedy hlavní mystifikační mantře údajných západních demokracií – vedl tehdy senátor McCarthy. Dnes jeho místo zaujal senátor McCain. A právě tak jako tehdy se američtí „učitelé“ opět pokoušejí implantovat předválečnou hysterii do zemí svého „evropského bratra“. A právě tak jako tehdy zatím nepříliš úspěšně.
Rozdíl je ale především v tom, že tehdy nebyl k dispozici „jednotný evropský prostor“, dnešní EU. Američané se ho proto pokusili vytvořit na vojenské bázi – a především kvůli větší kontrole „spojenců“ v dubnu 1949 založili NATO. Slovy prvního generálního tajemníka Hastingse Ismaye bylo hlavním úkolem NATO „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi.“
A co říká současný zástupce velitele amerických sil v Evropě generál Tim Ray, když zdůvodňuje právě probíhající přísun tisíců vojáků na ruské hranice? „Dovolte mi, abych to řekl velmi jasně: Jde nám o potření ruské agrese, zajištění územní integrity našich spojenců a udržení Evropy, která bude jednotná, svobodná, prosperující a mírumilovná.“
Čtěte ZDE. Rok 2017: Informační válka vyvrcholí. Média establishmentu vymírají jako dinosauři. Léta prožitá ve lži. Systém v posledním tažení: pokuty, cenzura, ministerstva pravdy. Goebbelsovy metody zpět ne jen v Německu
Volební armády
Zopakujme tu klíčovou část věty: Jde (JIM) o„udržení Evropy, která bude jednotná...“ Takzvaná ruská agrese a udržení územní integrity spojenců je pouze hezká ilustrace „bitvy o pravdu“, protože on sám ví nejlépe, že Rusko na rozdíl od Spojených států zjevně žádnou agresi neprodukuje („krymská lež“ je od počátku mrtvě narozené dítě propagandy), ani neusiluje o narušení „územní integrity spojenců“.
Obamovští a mccainovští vojáci jsou zde tedy primárně nikoli kvůli domnělému nebezpečí z východu. Mají především za úkol nedopustit rozpad Evropské unie. Jinými slovy být silou, která bude mít klíčový vliv na předvolební (nebo i povolební) situaci v zemích, v nichž hrozí debakl establishmentu napojeného pupeční šňůrou na ten washingtonský, který právě poslali američtí voliči... kamsi. Tak se přesouvá za oceán.
Proto hlavní západoevropská média masírují veřejnost hlubokými „úvahami“, jež pasují „führera v sukních“, politicky zchromlou německou kancléřku Merkelovou na nového „vůdce svobodného světa“.
Pokud by si někdo už nebyl schopen vybavit, co ten znehodnocený pojem znamená, stačí, když se rozhlédne kolem sebe. Vždyť také my jsme již čtvrt století součástí „svobodného a demokratického“ a slovy zástupce velitele armád dočasně umístěných na evropském území, soudruha generála Raye, též „prosperujícího a mírumilovného“ Západu.
Šel by Havel bručet?
Ta svoboda se nám projevuje různě – stále více tak, jak jsou na ni především starší generace zvyklé: Především slavnou Brežněvovou doktrínou „omezené suverenity“ (v případě bruselského eurosojuzu se jí říká „sdílená“). Nejlépe ji ale „odečíst“ ze svobody slova a projevu. Za některá slova a projevy se už chodí do vězení dávno, za jiná se teprve chodit bručet bude. A nepůjde zrovna o malé pálky.
Tak třeba novela trestního zákoníku zpřísňuje postihy za takzvanou podporu terorismu. Například za schvalování teroristického činu bude nově hrozit až 12 let vězení. Ještěže je Václav Havel již na věčnosti. Za to, že (nejen on) schvaloval „humanitární“ bombardování Srbska – a pak dokonce „naváděl“ prezidenta Bushe k teroru v Iráku – by šel bručet, až by obamovsky pokrokově zčernal.
Že by to zpětně nešlo? Jakpak ne, právní retroaktivita je u nás běžná věc. Jsme totiž nejen svobodný a demokratický, ale také právní stát. Ne jako kdysi. To se pozná třeba podle toho, že kdysi se za schvalování atentátu (třeba na Heydricha) chodilo rovnou před popravčí četu.
Kdepak dnes! Na popravu stačí mediální lynčovací jednotky svazáků. Vlastně už nestačí. Proto soudruh ministr Chovanec vytvořil státní Centrum proti dezinformacím – jak si pamětník prezident Zeman správně povšiml, instituci pro klasifikaci pravdivých a nepravdivých zpráv a informací – tedy obnovený cenzurní Úřad pro tisk a informace.
Čtěte ZDE: Chovancovo cenzorní Centrum právě zahájilo činnost: Totalita přiznává, že je v koncích. Orwellovští metodisté a pan "Jutub". Zloděje paměti povede rodinka Romancovovů. Internetové Gestapo půjde i do voleb. Dáme mu hlas?
Naši komedianti
Jenže – je tu ten Trump. A nikdo neví, co od něho čekat. A ta nejistota malinko „štípe“ politickou a mediální pražskou kavárnu. Babišovská část (MfDnes, LN a spol.) se trochu odvazují. Podobně jako třeba Saša Vondra (ODS), jemuž se brzy změní velení (Trump vymění všechny šéfy tajných služeb včetně CIA), a tak mluví náhle s pohrdáním o „uplakané“ velmoci, která neumí skousnout údajné hackerské úspěchy Ruska proti posvátné Hillary.
To bakalovská část kavárny (Respekt, HN a spol.) drží obamovskou a mccainovskou linii do poslední chvíle: Spolu s Českou televizí (pro niž odedávna fungují jako odvelené pracoviště) nadále želí osudu statečně podvodnice, kterou tak sprostě odhalili všudypřítomní geniální ruští hackeři, kteří, jak se ukazuje, už dávno zcela ovládají západní svět. Je konečně jasné, proč je tak chorobný...
Jenže současně začalo převlékání kabátů části českých komediantů. A jako vždy jsou skvělí. Těžko si představit komičtější číslo, než je poslední verdikt Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Táž Rada, která se nedávno odmítla zabývat rozsáhlou a propracovanou analýzou lží a dezinformací ČT ve vztahu k soustavné primitivní protiruské kampani, nyní statečně narovnala normalizačně záda:
Po dvou měsících úvah náhle zjistila, že Trump se asi inaugurace dočká. Z toho logicky plyne, že Česká televize porušila zákon během zpravodajského pořadu Americká volební noc, který vysílala v den prezidentských voleb v USA. Má přece (koho by to dodnes napadlo) povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů a rovněž respektovat zásadu, že názory musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.
A pak něco, čemu se ani nechce věřit: Trumpovo vítězství bylo podle Rady prý opakovaně spojováno s pocitem ohrožení a prezentováno jako ryze negativní jev. Vyčítá ČT rovněž, že využívala jen jediný mediální zdroj informací z amerického prostředí, televizi CNN, která před volbami otevřeně sympatizovala s Hillary. Tedy osvědčený a chválený postup, který Česká televize (a všechny její veřejnoprávní sestřičky v bratrské EU) provozují už dlouhá léta.
Jsme definitivně v blázinci?
Zbláznili se snad soudruzi? Centrum pravdy, objektivity a lásky, ústřední mediální „orgán“ pražské kavárny dosud řízený především americkou ambasádou pod vedením Obamova komplice Schapira (vydavatel červených antizemnovských karet a pod.) postupovalo přece přesně podle daných pravidel, za jejichž dodržování je dosud chválili. Kam to budeme mít okna, až za chudákem Schapirem za týden zabouchnou dveře paláce na Malé Straně?
Ale na druhé straně opatrnosti nikdy nezbývá. Vždyť i Jan Jirák, takto pedagog nových novinářských generací a stálý „expert ČT“ na adresu Chovancova cenzurního úřadu, dnes hrdě a beze strachu prohlásí:
„Jde podle mého soudu trochu neobratný pokus o kontrapropagandu. Myslím, možná spíš doufám, že do obsahu médií se to valně nepromítne. Trochu to přeženu, ale česká reakce na propagandistické působení z východu v sobě obsahuje past, kterou nazývám „vábení mccarthismu“.
Zdá se mi už dnes, že neprojevovat dostatečně halasné protiruské a protiputinovské postoje vede téměř automaticky k nařčení z proruských postojů. Stejně jako v první polovině 90. let byl „stará struktura“, kdo se pokusil kritizovat polistopadové poměry. Teď už zbývá založit nějaký „Výbor pro nečeskou činnost“ a začít kádrovat.“
Pozor, pozor! Jestli nám tu nezahnízďuje nějaká ta kontrarevoluce. Protiproud je přece nadále poloilegální...
Čtěte ZDE: Proroctví k ukamenování: Zdaří se plán s kódem 3B? Záhady všude kolem nás. Proč je McCain v Gruzii? Migranti již nejsou. Slavíme spolu s policisty. Perfektní past
Chce to... klid
Žádný strach, nic se neděje. Chce to klid. To si jen zkušenější soudruzi dělají více prostoru pro případ, že by se s Donaldem Trumpem poměry přece jen podstatně změnily – což ovšem není příliš pravděpodobné. Nebo rozhodně ne hned či brzy. Trump představuje pouze jeden z krajních pólů, mezi nimiž teď politický a novinářský establishment v Evropě balancuje. Ten druhý, chráněný armádami NATO, vymezuje Brit jako břit (alespoň podle typicky anglického jména Pomerancev) v rozhovoru pro deník E15:
„Rusko je součástí vítězícího globálního trendu. Po celém světě je hodně hráčů se společným zájmem zničit liberální mezinárodní řád jako takový. Spojuje je politické autoritářství, odpor k mezinárodním pravidlům a normám, kult bílého muže a konspirační rétorika.“
Pohoda na kluzišti
Naši komedianti v tom prostě zatím jen hezky bruslí a čekají, ke komu se budou přikovávat. Odkud poteče více peněz a moci. Ostatně, buďme spravedliví: Ani ministr Chovanec si svůj cenzorský úřad nevymyslel. Jen aktivně (nikoli sám od sebe) začal „plnit usnesení“ ještě stále Obamova a McCainova Washingtonu na „obranu pravdy“.
Z hlediska uměleckého dojmu bylo totiž lepší, aby něco takového vzniklo nejprve někde jinde – a teprve poté se vzápětí vyrojilo od Berlína a Bruselu až po Washington. Jedno centrum proti dezinformacím vedle druhého. Pokud lze něco panu Chovancovi vytknout, pak jen zoufale amatérskou hru – poznámkou, že se od nás ostatní „inspirovali“. To snad ani on zapotřebí neměl.
Ostatně má pravdu, že vlastně o žádný cenzurní úřad nejde. Ten není potřeba. On tu nebyl už ani za doktora Husáka (jak mylně někteří „pamětníci“ uvádějí). Gustáv byl inteligentní člověk. Pochopil, že daleko dramatičtěji se budou novináři cenzurovat sami, pokud nad nimi žádný explicitní úřad nebude – ale důsledky svých případných „úletů“ ponese každý sám, o šéfredaktorech nemluvě. Kluziště se jmenuje „Nechoď, Vašku, s pány na led...“ a je na něm docela zábava. Jako tehdy.
Na houpačce
Právě tak je tomu dnes, protože až na kulisy se nic nezměnilo. Chovancovo centrum má především registrovat weby a jednotlivce, kteří „uklouznou“. Jejich seznamy poputují jednak k tajným službám, jednak k firmám, které zde nebudou smět inzerovat či „nespolehlivé“ ženy či muže nezaměstnají. To je vše. To úplně stačí. Výbory pro neamerickou činnost už dávno neprovozují hony na čarodějnice s hlomozem a humbukem. A nyní pod Trumpem ještě o něco více trochu zalezou pod povrch. Vyhladovět a zamáčknout – to je smysl celé věci zvané „svobodný přístup k informacím.“
Bude to pro mnohé nyní jen ještě nějaký čas složitý život na houpačce: Komu přísahat věrnost? Která pravda bude Pravdou? Vítěze amerických voleb se odstranit nepodařilo – a s největší pravděpodobností za týden bude slavnostně uveden do Bílého domu. Ale jak dlouho vydrží, je rovněž nezodpovězená otázka. A jaké bude muset udělat „kompromisy“? A jaký to bude mít důsledek pro tu část (pražské, evropské i washingtonské) kavárny, která byla dosud přímo napojena na vládní a Sorosovy penězovody, už vůbec není jasné. Proto se zatím jen pohupují.
Čtěte ZDE: ČR změní hymnu: Kde domov můj nahradí bratrská Kto za pravdu horí! Vládce planety Putin chce teď svrhnout i německou vládu. Merkelová Führerem "svobodného světa" po Obamovi? Čeká nás zábavný rok
Svět podle Cimrmana
V této souvislosti je jistě zajímavá zpráva, že Maďaři se rozhodli ve své zemi zcela eliminovat síť „nevládních organizací“ financovaných právě svým rodákem Georgem Sorosem. „Zřizuje je s cílem ovlivňovat politiku dané země, takže se ke splnění svých záměrů nemusí účastnit žádných voleb,“ vysvětlil Szilárd Németh, místopředseda vládního Fideszu pro ty, kdo se tuto lež zatím dozvídali jen z dezinformačních a konspiračních prokremelských webů.
Teprve až nějakou takovou „nákazu“ zaznamenáme také u nás, dají se věci možná trochu do pohybu. Za premiéra Sobotky to zcela určitě nebude. Za premiéra Babiše – možná. Do řízení firmy se totiž Sorosovy „nevládky“ nehodí. To se řeší na jiných „obchodních“ jednáních. Něco za něco. Maďaři mají Sorose, ale my také máme jednoho světoznámého rodáka (vedle věčného Václava Havla samozřejmě), který může posloužit k inspiraci prognózy či přímo věštby:
Bitva za pravdu je nepodstatná mezihra. Podstatný je na ní ale její nesporný signalizační efekt. Pokud za čas zmizí z obzoru veřejnosti a zapomene se na ni, jako by nikdy neexistovala, bude pouze nadále dobrým zdrojem příjmů pro rodinu pana Romancova (stejně pěkné české jméno jako britský Pomerancov, stejná líheň), jehož manželka Chovancovo centrum vede. To by ovšem znamenalo, že ve Spojených státech opravdu převzal vládu Donald Trump.
Pro nás je to však tak jako tak úplně lhostejné. V té době už bude dávno vládnout naší zemi – právem jednookého – Andrej Babiš. Ten takové zoufalosti jako Centrum proti dezinformacím potřebovat nebude. To je jiný střihoun.
Ten, řečeno s nepřekonatelným Járou Cimrmanem, ten se nezakecá.
