Takzvané nevládní neziskové organizace podporované (a často přímo zřizované) establishmentem mají v dnešním bruselském impériu roli jakýchsi politických komisariátů. Tedy především ty velké, s miliónovými obraty, ideologicky vymezené, působící plošně - obvykle v humanitárních či kulturních sférách. Není zde řeč o drobných venkovských zájmových spolcích.
V těchto privilegovaných neziskovkách se soustředí perspektivní kádry, které za peníze daňových poplatníků dělají "osvětu" a propagandu v terénu. Nebo naopak slouží k tomu, aby do veřejného prostoru vnášely témata, s nimiž by se politici neodvážili přijít - a pak na ně takzvaně reagují. Je to dohodnutá hra. Charakteristickým rysem těchto státních neziskovek je podpora všech rozvratných tendencí, jimiž se současný režim snaží narušit původní strukturu společnosti, aby ji mohl lépe ovládat.
Je proto přirozené, že neziskovky žijící z velké části z našich daní distribuovaných ze státního rozpočtu přes kapitoly jednotlivých ministerstev, mají v repertoáru prakticky všechno, co může nějakým způsobem narušit tradiční řád a přirozené hodnoty naší společnosti. Od propagace a podpory multikulturalismu a vyzdvihování práv menšin nad práva většiny, projevující se už nejen v romském aktivismu, ale v posledních dvou letech zejména podporou imigrace, až po obhajobu a prosazování zahraniční politiky "spřátelených" zemí.
Na mnoha ministerstvech se zvláště za Sobotkovy vlády (ale bohužel i předtím za vlád takzvaně pravicových) podařilo pevně provázat činnost těchto neziskovek a agendou úřadů. Radikálně neomarxistická avantgarda ovládající (donedávna) přes Jiřího Dienstbiera absurdní ministerstvo pro lidská práva, tak způsobila málem krizi v Sociální demokracii.
Všechnu moc sovětům
Dienstbier přenášel své revoluční výdobytky do praxe s takovým gustem, že podle neveřejných průzkumů, které si Lidový dům nechává dělat, způsobil odliv tradičního voličstva socialistů v takové míře, že Sobotkovi nezbývalo, než ho z vlády ke konci roku odvolat, doufaje, že na něj lidé zapomenou. To se mu ale sotva podaří, neboť škody napáchané na tradičním voličském elektorátu jsou nejspíš nevratné.
Jiní Dienstbierovi souputníci však pokračují i nadále v prolínání neziskového sektoru s vládou a krůček za krůčkem se přibližují Leninovu záměru - nahradit zkostnatělý aparát stranických funkcionářů progresivními sověty. Nejlepších výsledků v tom dosahuje bývalá Dienstbierova pravá ruka - ministryně školství Kateřina Valachová. Ta se již o pěknou porci vládní agendy s neziskovkářemi podělila.
Solidní výsledky v předávání moci neziskovám dosáhla také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, činí se též Daniel Herman na kultuře či Robert Pelikán na spravedlnosti. Trochu za očekáváním zůstává ministr vnitra Milan Chovanec, který navíc neziskový sektor namíchl setrváním ředitele azylové politiky Tomáše Haišmana na MV, a to i přes opakované výzvy Pražské kavárny k jeho odvolání. Na druhou stranu to nepěkně vykompenzoval. Zřízením takzvaného Centra proti terorismu a hybridním hrozbám přidělil neziskovkám roli, po které nejvíce touží - statut vrchních státních cenzorů.
Čtěte ZDE: Nevolení, nechtění a mocní: Nevládky placené vládou. Aktivisté a jejich "neziskovky" jako zahraniční agenti. Zákon proti nim má nejen "tyran Putin", ale i vzor demokracie Spojené státy. Jak to zařídit u nás?
Nadnárodní matky
Neziskový sektor má totiž tendenci vytvářet rozsáhlé propletence struktur, kde se snoubí politické zájmy s ekonomickými, a to celé je často provázáno osobními a rodinnými zájmy. Snad nejlépe je to vidět zapojením těchto struktur do evropské imigrační operace, která se naplno rozeběhla s tzv. Arabským jarem před pěti lety. Politický vliv neziskových matek (Rockefellerovy a Sorosovy "nadace") na vlády v USA a v Evropě umožnil uskutečnit řetěz občanských válek, které vyhnaly ze svých domovů milióny lidí na Blízkém východě a v Africe, z nichž byli mnozí - opět neziskovkami - nasměrováni do Evropy.
Zde potom vznikl celý komplex služeb, který se stal obrovským byznysem tahajícím peníze z kapes daňových poplatníků. Armáda se zapojila do imigračního byznysu, který vydělává svým investorům více, než obchod se zbraněmi či bílým masem. Od právních služeb, ubytovacích kapacit, výrobou speciálních jídel a nápojů, až po celý školící aparát a sociální sféru, se na tomto kšeftu přiživují desetitisíce "dobrovolníků z nevládek".
Tato "nezisková šlechta" pobírající mnohdy vyšší platy než mají ministři, je stále náročnější a nenasytnější a požaduje stále více peněz pro své imigrační projekty.
Nenažraná Charita?
Rozum stát ovšem zůstává nad posledním případem. Zvláště pokud si uvědomíme, že původně jde o neziskovku s křesťanskou tradicí, jakou je Charita ČR. Dnes těmto "křesťanům", kteří se aktivně podílejí na integraci imigrantů k nám, nestačí ani veřejná zakázka, kterou stát vypsal na integrátora "uprchlíků" - a doprovodil ji částkou 520 milionů korun. Pokud tedy můžeme věřit oficiálně zvěřejněným informacím a není v tom ještě něco jiného.
Charita ČR, která loni byla hlavním koordinátorem služeb pro azylanty, se po prostudování finančních podmínek veřejné zakázky vypsané ministerstvem vnitra na další tři roky, rozhodla do soutěže o 520,5 miliónu korun nepřihlásit - a neobjevil se ani jiný zájemce. Charita sice bude údajně pomáhat dál, ale řídit celý projekt, který by se mohl týkat až 2000 lidí ročně, už nechce.
"My jsme chtěli pokračovat. Dali jsme do toho velké úsilí. Bohužel ale podmínky, jak byly nyní nastaveny, nejsou z pohledu naší roční zkušenosti vyhovující. Nemůžeme se proto k zakázce zodpovědně přihlásit," řekla manažerka integračních služeb Charity ČR Pavla Müllerová. Podle ní je "velký nepoměr mezi počtem osob, které mají být integrovány, a nabídnutou částkou na zajištění koordinační role".
Čtěte ZDE: Budoucího českého prezidenta právě vypoklonkovali z Doněcka: Zavolej Soros a ozve se Pánek. Zpravodajská agentura České televize na výrobu lidí v tísni. Kyjev zvyšuje napětí kolem Krymu - a Pánek musel padat
Kde se vezme 2000 migrantů?
Na tom všem je nejzajímavější onen údaj: 2000 migrantů ročně. Kde se tady vezmou, když kvóty mají být údajně mrtvé, jak nás neustále přesvědčuje Sobotkova vláda? Nebo snad vědí více než oficiálně přiznávají a kvóty budou prosazeny na tzv. dobrovolném principu?
Tomu by nasvědčovala i skutečnost, že když se nikdo nepřihlásil, rozhodlo se vnitro integrovat neexistující imigranty samo, bez pomoci neziskovek. Ministr Chovanec předložil tento týden ve vládě návrh, aby koordinaci pomoci imigrantům převzala pro letošek Správa uprchlických zařízení, která je příspěvkovou organizací jeho ministerstva. Během roku se pak rozhodne, zda bude vypsána nová veřejná zakázka na roky následující.
Jak vyplývá z Chovancova návrhu, bude toto řešení i úsporné. Správa dostane z ministerského rozpočtu 46,5 miliónu korun na rok. Pokud by do ČR přišlo více "běženců" a peníze by nestačily, pak by se sáhlo do evropského Azylového, migračního a integračního fondu, kde bude pro tyto případy k dispozici dalších 127 miliónů korun.
Takže si to shrňme: Ministerstvo vnitra vypíše tendr na integraci údajně neexistujících imigrantů, do kterého vloží 520 miliónů z našich daní. Charitě se zdá tato částka malá, neboť o 2000 "uprchlíků", se kterými počítá jakýsi před veřejností utajovaný imigrační plán, se za tuto částku nedá údajně postarat. Vnitro tedy soutěž stáhne a vše zabezpečí z vlastních zdrojů, na což stačí necelých 50 miliónů ročně a v případě potřeby je to možné ještě navýšit z bruselského kvótového fondu.
Čtěte ZDE: Lidumil Soros: Plné ruce práce v Americe i u nás. Clintonová i Drtinová za stejné dolary. Výzva Kroměřížské výzvě: Neklidní umělci, kde jste? Peníze z našich daní nesmrdí. Kavárna lynčuje selektivně
Příjem migranta může přesáhnout 21.000 Kč
Že vám to nedává smysl? Možná, že vysvětlení poskytl tento týden vládní poslanec za ANO Zdeněk Soukup, který je členem výboru pro sociální politiku. Ten zveřejnil informaci, že migranti si u nás mohou přijít na dávkách až na 21.000 Kč měsíčně. „Informoval jsem se osobně u generální ředitelky Úřadu práce ČR Kateřiny Sadílkové. Migrant, kterému byl přiznán azyl, má právo na stejné sociální dávky jako občan ČR. Navíc má právo na příspěvek od Ministerstva vnitra, který se na základně jakési směrnice nezapočítává jako příjem pro výpočet sociální dávky. Příjem migranta může tedy klidně přesáhnout 21.000 Kč,“ uvedl Soukup.
To je víc, než dostanou imigranti oficiálně v Německu. Doufejme, že neziskovky zařídí, aby se o tom "uprchlíci" bloudící po Evropě včas dozvěděli, pak už kvóty nebudou třeba.
Mají to soudruzi chytře vymyšlené. Alespoň si to myslí, protože nás pokládají za hlupáky. Ve volbách se uvidí, jestli měli pravdu.
