Spolupráce mezi Ruskem a Tureckem, se po Západem iniciovaném neúspěšném červencovém puči stále zintenzivňuje. Erdoganovo Turecko, které se významným způsobem podílelo na zahájení zpravodajské ofenzivy proti Asadově Sýrii, která před pěti lety přerostla v krvavou válku, si v poslední době uvědomilo, že Západ chce Turky pouze využít pro své geopolitické cíle. A protože Turci jsou Turci, rozehráli to na obě strany.
Bok po boku
Je logické, že po neúspěšném puči, který podle všech informací učinily neúspěšným právě ruské zpravodajské služby (i včasným varování Erdogana) se Turecko rozhodlo pro společný postup s Ruskem. I díky jejich dohodě se daří postupně osvobozovat stále větší syrské území od islamistů spojených se Západem a Saúdy. Dohoda umožňuje i postupné stahování části ruských vojsk ze Sýrie, jež tento týden oznámila Moskva.
Dává tím najevo, že narozdíl od Američanů pro ni nebyla pomoc Asadovi záminkou pro okupaci osvobozeného státu. Co však víc - na konci roku jsme byli svědky mimořádného jevu, když ruská a turecká armáda postupovaly společně přímo na frontových liniích.
Ruské letectvo podniklo den před silvestrem nálety na pozice Islámského státu u města Al-Báb na severu Sýrie, které se už nějaký čas snaží vyrvat turecká armáda z rukou islamistů podporovaných Západem. Islamisté, kteří dostali významné posily od skupin, které byly nuceny opustit osvobozené Allepo, byli v regionu mimořádně silní - a turecké ztráty rostly. V oblasti společně útočila jak ruská tak turecká letadla, která koordinovala přes společné velení obou štábů útok na baštu islamistů.
Před koncem roku tak Turecko - člen NATO - bojovalo bok po boku s Rusy. To samozřejmě vzbudilo značnou nelibost Západní "aliance" tvořené Spojenými státy, Saúdy, Katarem, Izraelem, evropskými operativci a vojenskými specialisty, řídícími spolu se CIA teroristy z ISIL a Fronty an-Nusrá.
Čtěte ZDE: Vražedná mise: Proměna Achillovy paty v Trójského koně. Proč se snaží Merkelová a její Bruselané, abychom zapomněli, co bylo a je Turecko? Ruské dokumenty v OSN: Erdogan je specialistou na export džihádistů
Odpověď?
Turecko hněv "aliance" pocítilo téměř vzápětí. V prvních minutách nového roku se stal Istanbul terčem teroristického útoku, který mohl být předem připravenou a profesionálně provedenou operací s jediným cílem: vyslat vzkaz prezidentu Erdoganovi, že "aliance" bude další sbližování Ankary s Moskvou, tvrdě trestat.
Po zuby ozbrojený muž, po němž policie stále pátrá, vtrhl do istanbulského klubu Reina a postřílel tam 39 lidí. Několik desítek dalších zranil. K atentátu se přihlásil - jak jinak - ISIL. Podle svědků byla celá akce precizně připravena s jediným cílem: zavraždit co nejvíce lidí a potom rychle zmizet. Žádní "dobráci", kteří provedou atentát a zanechají na místě činu své doklady, jak jsme to viděli na předvánočním trhu v Berlíně.
"Specialista" z Istanbulu vystřílel z automatické zbraně do svých náhodných obětí šest zásobníků a zmizel tak rychle, jak se objevil. Právě proto mnohé nasvědčuje tomu, že mohlo jít o operaci tajných služeb. K této variantě se kloní i turecký vicepremiér Numan Kurtulmuş, který to naznačil poměrně jednoznačně:
"Domnívám se, že není možné, aby pachatel podnikl takovýto útok bez podpory. Vypadá to jako dílo tajné služby. Všechny tyto věci se vyhodnocují," řekl listu Hurriyet. Odmítl ale spekulovat, o jaké tajné služby by mělo jít. Vyšetřovatelé mezitím zveřejnili fotografii střelce, který měl patřit údajně k ujgurskému etniku. Podle některých jiných zpráv z tureckých médií, měl být útočníkem Uzbek Abdulgadir Mašaripov, který je znám rovněž pod přezdívkou abú Muhammad Hurasan.
V Turecku vypukla válka
Ještě větší počet obětí než silvestrovský masakr si vyžádal předvánoční teroristický útok u istanbulského stadiónu 10. prosince. Cílem útoku dvou sebevražedných atentátníků byli hlavně policisté, kteří dohlíželi na pořádek po fotbalovém zápase týmů Beşiktaş a Bursaspor. Exploze nastaly asi hodinu a půl po fotbalovém utkání. K útokům se přihlásila méně známá kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu. Útok si vyžádal 45 obětí a desítky těžce zraněných - převážně mezi policisty.
Hned po Novém roce, 4. ledna, se ozvala střelba v evropské části Istanbulu, která si vyžádala dva zraněné poté, co k restauraci ve čtvrti Fatih přijelo bílé vozidlo a spustilo palbu na přítomné hosty. Útočníci z místa činu opět úspěšně ujeli a policie po nich zatím neúspěšně pátrá.
Zatím poslední teroristický útok v Turecku se odehrál 5. ledna před soudem v Izmiru, kde vybuchlo auto napěchované výbušninami. Výbuch, po němž následoval požár, si vyžádal dvě oběti. Jednou je policista, druhou soudní úředník. Místní média následně informovala o přestřelce, která se strhla mezi policií a ozbrojenci. Podle stanice CNN Türk policisté dva muže zastřelili a pátrají po třetím. Izmir (Smyrna) je třetím největším městem Turecka. Podobné útoky se mu dosud vyhýbaly.
Čtěte ZDE: Příměří v Sýrii: Západ prohrává další špinavou válku. Kam zmizely slavné Bílé přilby? Pozdní doznání šéfa CIA. Nastane soumrak "zpravodajských" neziskovek? Důkazy z masových hrobů v Aleppu
Jednání o míru v Sýrii v Astaně bez USA
Hlavním terčem muslimských teroristů zůstávají samozřejmě vládou osvobozená města v Sýrii. Nikoho proto nemohlo překvapit, že město Azaza na severu Sýrie zažilo o tomto víkendu rozsáhlý teroristický útok. U jednoho z místních tržišť explodoval vůz naložený trhavinami. Pravděpodobně byl tento vůz maskovaný jako cisterna s vodou či palivem. Na místě zůstaly desítky mrtvých a mnoho zraněných. Odhady o počtech mrtvých se rozcházejí, televize Al-Džazíra prohlašuje s odkazem na místní zdroje, že na místě zemřelo 43 lidí.
O to více vyvstává potřeba jednání o míru v Sýrii. Velké naděje vkládají pozorovatelé do Ruskem a Tureckem iniciovaných jednání, která by měla začít letos v lednu v kazašské Astaně. Ta byla nakonec se skřípěním zubů podpořena i Spojenými státy, jež dohody mezi Ruskem, Tureckem a Íránem postavily v podstatě mimo hru.
Je evidentní že "aliance války", která je velmi znepokojena sbližováním Ruska a Turecka, se všemi prostředky snaží vyvolat v Sýrii i Turecku ještě větší chaos a nestabilitu, respektive rozpoutat na území nespolehlivého spojence regulérní válku. To, co se totiž v posledním měsíci v Turecku odehrává, je aktivace teroristických buněk, provádějících své operace v dosud nevídaném rozsahu.
Kurdové, ISIL a další agenti
Není nakonec tolik důležité, která z těchto operací byla prováděna Kurdy či ISIL, neboť oba proudy mají úzké napojení na západní tajné služby a Izrael, které s největší pravděpodobností vytvářejí spolu se Saúdy a Katarem krytí pro právě rozpoutanou válku proti Turecku.
Bilance by ale byla ještě mnohem děsivější, kdyby se tureckým tajným službám a policii nepodařilo množství chystaných akcí včas odhalit. Podle tureckého ministra vnitra Suleymana Soylu zmařily v minulém roce bezpečnostní složky 339 teroristických útoků. Osmdesáti útokům Turci zabránili jen za poslední tři měsíce. Při protiteroristických operacích zaměřených hlavně proti tzv. Islámskému státu bylo zadrženo téměř 1400 lidí. Polovina z nich byli cizinci.
Není pochyb, že válka proti Turecku bude pokračovat i v následujících dnech a týdnech. A můžeme očekávat ještě její zostření, pokud si Erdogan svůj "pakt" s Putinem nerozmyslí a nevrátí se znovu do role poslušného vykonavatele vůle Washingtonu a Tel Avivu. Problémem pro "síly války" je ale blížící se inaugurace Donalda Trumpa, který již oznámil, že mezi americkými zpravodajci a Pentagonem vedoucím na Blízkém východě své soukromé války udělá inventuru. To ovšem neznamená, že by útoky okamžitě ustaly.
Čtěte ZDE: Totalita sovětského typu v novém kabátě: Západu vládnou bývalí trockisté. Proč muselo Sýrii zachránit Rusko? Vývozem demokracie k rozvratu světa. Veřejná spolupráce elit s pedofily. Zářivá špička ledovce
Privatizace teroristických sítí
Může se dokonce stát pravý opak, neboť Trumpem vyhození agenti mají dostatek prostředků, aby se "udělali pro sebe" a nabídli své teroristické sítě dalším globálním hráčům v rámci částečně "privatizovaného" zpravodajského sektoru. Američtí republikánští jestřábi (typicky senátor John McCain) jim k tomu na Blízkém východě i na Ukrajině vytvářejí již delší dobu vhodné podmínky.
Válka bude tedy v Turecku s největší pravděpodobností pokračovat. Sledujme ji pozorně, neboť pro tyto síly není problém aktivovat své "teroristické" skupiny i v Evropě, kdyby náhodou po očekávaných politických změnách začala zlobit.
Nicméně spolupráce s Ruskem a Íránem dává přece jen zatím největší naději, že se syrský konflikt, nestane spouštěčem velké války, přestože má již delší dobu tento potenciál. Pokud se - jak to v tomto regionu známe z nekonečných periodických opakování - opět nestane něco zcela nepředvídatelného.
Takže jen velmi opatrný optimismus.
