Prezidenti Andrej Kiska a Petro Porošenko v rámci idylických vztahů na trase Bratislava - Kyjev spolu telefonovali před blížícím se zářijovým summitem Evropské unie ve slovenské metropoli, aby se vzájemně ujistili o nehynoucí družbě bratrských prezidentů.
Není divu, vždyť je spojuje společné poslání - sloužit americkému Velkému bratrovi i přes mrtvoly (v ukrajinském případě) a přes otrocké přisluhování (ve slovenském případě). Andrej Kiska plně chápe kroky ukrajinského kolegy, ať již v politickém či ekonomickém smyslu. Oba disponují pěkným majetkem a zobou z jedné ruky, která je krmí, tak proč by jako mocnáři na nejvyšším postu neohlupovali důvěřivé občany – navíc, když jim v tom úspěšně asistují mediální kolosy.
Za Washington a Brusel
Andrej i Petro si náramně rozumějí pokud jde o hysterickou rusofobii a přesvědčení, že Severoatlantická aliance je garantem míru, stability a bezpečnosti i kdyby neměl zůstat kámen na kameni - a nemá žádnou alternativu. Základny, jednotky NATO a američtí instruktoři jsou vítáni a vnímáni jako ochránci a zachránci svobody. V tomto postoji jsou oba prezidenti přímo jednovaječnými dvojčaty.
A samozřejmě nesmí chybět ani jejich vzájemná oddanost komisařům v Bruselu. Ukrajinský prezident v telefonátu vyjádřil naději, že Bratislava podpoří eurointegrační snahy Kyjeva, především nyní, kdy je Slovensko předsedající zemí Evropské unie. Kromě toho Porošenko očekává slovenskou podporu v zavedení bezvízového režimu pro ukrajinské občany již v blízké budoucnosti.
Pokud jde postoj ukrajinského obyvatelstva, tak podle nedávného průzkumu veřejného mínění v případě, že by se konalo referendum o vstupu do NATO, by 37,7 procent lidí by hlasovalo pro vstup Ukrajiny do aliance, ale 38,2 procent by bylo proti a 9,7 procent na otázku neumělo odpovědět. V podobném referendu o vstupu do EU by členství v unii podpořilo 47,3 procent lidí, proti by hlasovalo 31,1 procent, přičemž 12,5 procenta lidí by referendum ignorovalo.
Petro Porošenko poděkoval Andreji Kiskovi za stabilní podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny - v jasné narážce na navrácení Krymu Rusku a občanskou válku na Donbasu. Oba prezidenti se nezapomněli vzájemně utvrdit, že dohody z Minsku musí plnit jen a jen Rusko (ačkoli není jejich předmětem jen spolu s Německem a Francií jejich garantem). pUkrajinští vojáci jsou anděly milosrdenství a obětavými obránci trpící vlasti ohrožované separatisty, ruskými agenty a neposlušným obyvatelstvem na východě země, které by mělo držet hubu a krok podle pokynů z Kyjeva.
Čtěte ZDE: Hovory na pravici: Média ve víru informační války. Umírající kobyla nejvíc kope. Bruselská propaganda je plně srovnatelná s komunistickou. Jak se nestat obětí? Jakl: "Česká státní televize musí být zničena!"
Jednobarevný mediální obraz
Společné je také to, že oběma hlavám států značná část veřejnosti, ať již na Ukrajině nebo na Slovensku, nemůže přijít na jméno, což ventiluje hlavně v internetových diskusích a na sociálních sítích, na něž proto zaměřuje svoji pozornost i bezpečnostní aparát.
V duchu ukrajinské neposkvrněnosti a ruské imperiální zvrácenosti informují na Slovensku státní instituce Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) a vydavatelský mediální kolos Ringier Axel Springer. Z veřejnoprávních zdrojů se slovenský divák a posluchač dozvídá - ať už od vyslaných redaktorů nebo přebíraného agenturního zpravodajství a monitoringu zahraničních médií - jen o trpících Ukrajincích (mimo Donbasu) vinou proruských separatistů, dále o pronásledovaných Tatarech na Krymu, o obětavých ukrajinských ozbrojencích a jejich všemožné podpoře ze strany veřejnosti - od školáků až po starce.
Ruskojazyčné obyvatelstvo jako kdyby ani neexistovalo, nemělo názory, dokonce ani oběti, ale spíše jen působilo dojmem nepříjemných škůdců na území svrchovaného Porošenkova panství. Verejnoprávnost pošlapávaná v přímém přenosu, ať už z Kyjeva nebo z Krymu, za koncesionářské poplatky obelhávané veřejnosti.
V tomto úsilí o vykreslování Porošenka a ukrajinské armády jako pozitivních hrdinů a povstalců a o život bojujících obyvatel východní Ukrajiny a jako Putinovy páté kolony a rozvraceče kyjevské jednoty nezaostává ani další významný mediální hráč. Největší multimediální vydavatelský dům na Slovensku - Ringier - Axel Springer řídí rozsáhlé portfolio, jehož součástí je více než 100 tištěných a 60 online produktů na trzích v Polsku, Srbsku, Maďarsku a na Slovensku. Díky periodikům FAKT, NOVÝ ČAS, BLIC a BLIKK je Ringier - Axel Springer tržní jedničkou v segmentu bulvárních titulů a jeden z největších vydavatelů časopisů v regionu.
V jeho slovenských mediálních produktech je vytvářen ideální obraz prezidentského bratrského pouta mezi Kiskou a Poršenkem - a současně apokalyptický přízrak ruské hegemonie. Naposledy to byla srdcervoucí reportáž z ukrajinského Mariupolu na webu aktuality.sk (s podporou organizace Adra Ukrajina) o utrpení, sounáležitosti a odhodlanosti ukrajinských vojáků a civilistů zastavit hordy krvelačných a nenasytných proruských separatistů.
Stejně, jako se slovenský lichvář (jak častují v diskusích mnozí Slováci současnou hlavu státu) objímá s ukrajinským „amerikanofašistou“ (prezident Porošenko nemá problém obhajovat současně „ušlechtilé“ principy americké zahraniční politiky i běsnění fašistických dobrovolných praporů na Donbasu), si padli do náruče i tzv . veřejnoprávní i bulvární média v obdivu a ochraně prezidentského paláce a jeho ukrajinského spojence.
Čtěte ZDE: Inaugurace slovenského prezidenta: Podle České televize světodějná událost. Míříme k obyčejnému fašismu? Staneme se bezdomovci ve vlastní zemi
Rovný rovného si hledá
Petro i Andrej společně obdivují evropské hodnoty a transatlantické vazby, ale v první řadě je spojuje společná vášeň pro hromadění peněz, klanění se mamonu a zajištění vlastní prosperity na úkor ostatních. Svého času portál www.bystricoviny.sk uveřejnil, jak to bylo s tržními aktivitami současného prezidenta Kisky.
Firmy, které zakládal Andrej Kiska s bratrem Jaroslavem a bratrancem Bystríkem, resp. se podílel na jejich řízení:
Quatro - akciová společnost vznikla v roce 1999 a zabývala se prodejem na splátky v prodejnách. V roce 2003 měla tržby v přepočtu přibližně 16,5 mil. eur.
Triangel - obchodní značka prodeje na splátky přes katalog. Hodnota značek Quatro a Triangel byla v roce 2005 téměř 350 milionů korun.
Slovenská požičovňa - společnost vznikla v roce 2001 ještě jako Q Credit. Šlo o nebankovní instituci, která půjčovala s vyššími úroky než banky.
Slovenské kreditné karty - firma nabízí široké portfolio kreditních karet, například pro klienty Quatro, Triangel, QuatroCar. V roce 2005 měla tržby ve výši 11,7 miliónu eur.
Tatra Credit - firma podobná Quatro. Zabývala se rovněž splátkovým prodejem. V letech 2004 a 2005 se její tržby pohybovaly v rozmezí 25 až 27,5 miliónu eur.
Všeobecná úverová banka se koncem roku 2004 dohodla na koupi těchto společností od kiskovců. Na konci roku 2005 spojila všechny tyto firmy do jednoho holdingu Consumer Finance Group. Prodejní cena je 1,7 miliardy korun. Společnost je dceřinou firmou VÚB. Předsedou představenstva je dodnes Kiskův bratr Jaroslav. Andrej Kiska byl do roku 2012 v dozorčí radě společnosti. Říká, že jako zástupce zaměstnanců. Dostává rentu za pronajatou budovu v Popradu. Firma v minulosti čelila několika vyšetřováním ze strany Slovenské obchodní společnosti a dostala několik pokut za nekalé praktiky.
Andrej Kiska tvrdí, že mu z prodeje společností po zaplacení závazků a daní zůstalo v přepočtu 10 milionů eur. Podle výroční zprávy za rok 2012 byl zisk holdingu po zdanění téměř 31 miliónů eur. Kiska nadále stejným způsobem podniká v České republice. I na Slovensku se ví, že česká společnost TGI Money, jejíž vlastnictví Kiska veřejně potvrdil, nabízela na své webové stráně "Hypopůjčku standard" za roční úrok 10,98 procenta. Pro srovnání, ČSOB banka nabízela "hypotéku s bonusem" za roční úrok 1,99 procenta. V případě obou úvěrů hrozí lidem při nesplácení ztráta zastavené nemovitosti.
Politolog Michal Horský na adresu Andreje Kisky uvedl: "Může existovat podezření, že má Kiskův majetek lichvářské pozadí. Je to nejméně vhodné doporučení na prezidentský úřad. To se nepodařilo v žádné z okolních zemí." Lichvářský způsob podnikání firem prezidentského kandidáta už dříve odhalil před novináři advokát Michal Mišík, který u soudu zastupoval klienty bývalých Kiskových půjčkových domů: "Praktiky nebankovních subjektů spojených s panem Kiskou nebyly vždy v pořádku. Konkrétně jde o sjednání neurčitých podmínek v rozporu se zákonem, zamlčení podstatných podmínek smlouvy, preferenční smluvní ujednání a jednostranně vysoké pokuty, které tuto nerovnováhu v neprospěch občana prohlubují."
I prezident Petro Porošenko se doma na Ukrajině činí. Patří k desítce nejbohatších Ukrajinců, přičemž z jeho majetku neubývá jako v případě jiných ukrajinských boháčů, ale naopak mu příjmy přibývají. Vyplývá to z žebříčku, který zveřejnil časopis Novoje Vremja. Prezidentův majetek se za rok zvýšil o 20 procent na 979 milionů dolarů. Porošenko tak loni postoupil z deváté na šestou příčku. Pan prezident úspěšně podniká i v bankovnictví, navzdory tomu, že se ukrajinský bankovní systém hroutí a desítky finančních ústavů zkrachovaly.
Andrej a Petro jsou prostě podle tržních kritérií úspěšní a šikovní lidé. Voliči jim uvěřili a rozhodli, že budou jejich nejvyššími představiteli. Mnozí z nich již litují svého rozhodnutí, ale oba prezidenti se jim dnes smějí do očí. Uvidíme dokdy.
