Minulý týden se v Kyjevě konalo mimořádné večerní zasedání parlamentu, jemuž přechodně předsedala nedávno v Rusku vyměněná „národní hrdinka“ Naděžda Savčenková. Jednání probíhalo bez účasti veřejnosti a na návrh Radikální strany se zabývalo i obchodními aktivitami prezidenta Petro Porošenka.
Důvodem byly jeho finanční aféry včetně figurování v seznamech tzv. „panamských listů“ společnosti Monsack Fonseca. Porošenko se bránil tvrzením, že aktiva své cukrovinkové společnosti Roshen představující kolem 160 miliónů dolarů nemohl v odpovídající hodnotě prodat, a tak je převedl do tzv. slepého trustu za pomoci právě kritizované společnosti v Panamě.
Čokoládový Majdan
S tímto vysvětlením se ale nemínili smířit Banderovci na čele s Pravým sektorem, kteří celou kauzu využili k útokům na Porošenkovy obchody. Neonacisté začali rozbíjet výklady obchodů se sladkostmi z produkce jeho firmy Roshen a zahájili tak svoji „čokoládovou revoluci“. V důsledku toho musela být povolána policie a soukromé služby, aby hlídaly obchody s laskominami po celé zemi.
Poslanec z radikální strany Igor Mosijčuk varoval před hrozbou nového Majdanu již před "dortovou bitvou", a to poté, co se vyostřila situace v Kyjevě po odsouzení velitele praporu Ajdar. Poslanec uvedl, že v současné době příslušníci praporů ukrajinské armády Ajdar a Donbas rozbili stany u budovy Pečorského soudu a mají v úmyslu blokovat provoz v centru Kyjeva. Demonstrují proti uvěznění bývalého náčelníka štábu praporu Ajdar Valentina Liholitova, známého pod přezdívkou „Táta“ a požadují jeho propuštění. „To by mohl být začátek nové národní revoluce!", volal banderovský poslanec.
O závažnosti situace svědčí i fakt, že se do případu vložil generální prokurátor Jurij Lucenko. „Chápu obavy společnosti kvůli případu 'ajdarovce' Valentina Liholita - zejména těch, kteří prošli východní frontou. Myslím, že tento případ mohl být odrazem obecného postoje státu vůči těm, kdo jej bránili. Takže jako osoba oprávněná postavit se na obranu zájmů státu, jako občan, jako voják, otec, beru tuto záležitost pod osobní kontrolu," řekl na TV kanálu 112 Ukrajina.
Čtěte ZDE: Mírová holubice Naděžda: Vyměnili v Moskvě Savčenkovou za kyborga? V Donbasu se znovu bojuje. Kyjev utrpěl o víkendu těžké ztráty. Chystá CIA převrat v Tádžikistánu? Na ruských hranicích stále víc rušno
Zločin pod ochranou vlčích háků
Celá situace je o to vážnější, že Liholita byl přímým velitelem národní hrdinky Naděždy Savčenkové za jejího působení na Donbasu. Minulý týden byl pečorským obvodním soudem odsouzen na dva měsíce vězení za zorganizování zločineckého gangu, ozbrojené útoky a loupeže. Tak, jako většina příslušníků tzv. dobrovolnických praporů, i on se rekrutoval z řad kriminálních gangů a ve zločinecké činnosti spočívající ve vraždění a loupení na Donbase pokračoval spolu se svými kumpány pod krytím uniforem se symboly „vlčích háků“ i po návratu z fronty v civilním životě.
Situace na samotné frontě je již několik měsíců znovu napjatá a prakticky není dne, kdy by se ukrajinská armáda nesnažila prolomit obranné pozice domobrany a neostřelovala civilisty v Doněcké a Luhanské lidové republice. Rusko tento týden varovalo Francii a Německo před útokem Kyjeva na Donbas. Moskva je podle svých slov vážně znepokojena zvyšováním vojenské aktivity Kyjeva v zóně konfliktu na jihovýchodní Ukrajině. „Existují důkazy, že se ukrajinská armáda připravuje na vojenskou operaci," uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Kvůli vypjaté situaci na bojových liniích Donbasu se ruský náměstek ministra zahraničí Grigorij Karasin setkal minulý týden s velvyslanci Francie a Německa v Moskvě. „Ruskou stranou bylo řečeno, že na pozadí skluzu procesu vyjednávání vyvolává zvláštní obavy Moskvy nedávná činnost ozbrojených sil Ukrajiny a dobrovolnických praporů na frontové linii," uvedlo ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace.
Čtěte ZDE: Přípravy na válku s Ruskem v plném proudu: Německé tajné služby převezme CIA už zcela oficiálně. Západní média má pod palcem dávno. Ukrajinská lež a evropská realita. Kolik času zbývá do invaze?
Přijde útok?
To, že to nejsou liché obavy, naznačují nejen pokračující provokace Kyjeva na frontové linii, ale i prohlášení Porošenkova poradce, který naznačil, že rozsáhlá ofenzíva na Donbase přijde ještě letos.
Přitom před rozhořením nových bojů varoval i ruský prezident Vladimír Putin, který v této záležitosti minulý týden telefonoval i svému americkému protějšku Baracku Obamovi a snažil se ho přesvědčit aby vyvinul dostatečný tlak na své spojence v Kyjevě, aby plnili Minské dohody a dodržovali příměří na frontové linii.
Putin poukázal na význam Minských dohod z února minulého roku a znovu naléhal na zahájení přímých jednání Kyjeva s Doněckem a Luhanskem, vyhlášení rozsáhlé amnestie na obou stranách fronty a schválení autonomního statutu pro obě republiky včetně vypracování zákona o místních volbách. Ruský prezident znovu upozornil, že neexistuje žádná alternativa k politickému řešení.
Kyjev mezitím pokračuje v „odsovětizování“ své armády. Po schválení obřích dodávek zbraní a kompletní výměně zbraňového arsenálu pocházejícího ze sovětských dob přichází ukrajinská generalita s dalším „významným“ příspěvkem k "pozápadnění" armády. Již letos by se měly kompletně předělat výložky na ukrajinských uniformách. Dosavadní hvězdy by měly nahradit mnohem aktuálnější kosočtverce.
Hospodářství dále padá
Nová podoba národního symbolu je kosočtverec, uprostřed kterého je kruh s paprsky rozbíhajícími se do čtyř stran. Oficiální vysvětlení, co konkrétně je na náramenících zobrazeno namísto někdejších hvězd, zatím nepřišlo. „Tato titěrná práce trvala víc než rok. S veškerou nezbytnou „pozorností", kterou jí věnovali nepřejícníci, intriky, skandály, pomluvy a stížnosti. Nadšenci ale odvedli dobrou práci,“ uvedl k nové podobě nárameníků jeden z tvůrců „výložkové reformy“ Porošenkův poradce Jurij Birjukov. Nové nárameníky bude podle něho možné spatřit již na přehlídce při oslavě Dne nezávislosti Ukrajiny letos 24. srpna.
Ani kosočtverce na uniformách ovšem zřejmě nepomohou stále se propadajícímu ukrajinskému hospodářství. Poptávka po nových půjčkách od Mezinárodního měnového fondu uvrhla Ukrajinu podle rakouského listu Der Standard do kritické situace. „Ukrajinský premiér Vladimir Grojsman je v těžké situaci. Potřebuje půjčky od MMF, ale požadavky fondu jsou pro Kyjev příliš tvrdé a nepopulární," uvádí rakouský list.
Čtěte ZDE: Turecký obrat: Po boku Ruska proti terorismu! Trest za zběhnutí přišel na letišti? Putin chystá úder. Šílený příběh jednorukého Čečence. Sýrie, Ukrajina a imigranti jsou spojité nádoby. "Předválečný" summit NATO?
Smrtící koktejl MMF a tanky NATO
Nová ukrajinská vláda jedná v těchto dnech s MMF o třetí tranši půjčky. Dříve se fond rozhodl pozastavit vyplácení úvěrů Kyjevu z důvodů pomalosti reforem. MMF je údajně připraven uvolnit třetí, tolik důležitou část úvěru - ale požaduje rychlé zavedení důchodové reformy s cílem zvýšit věk odchodu do důchodu. To je pochopitelně pro každou vládu sebevražedné. Kyjev se této medicíně ordinované prodlouženou rukou mezinárodních bankéřů - poradcem premiéra a bývalým slovenským ministrem financí Ivanem Miklošem - i přes jeho naléhání stále brání. Mnozí členové vlády kritizují tlak MMF s tím, že takto radikální kroky nebyly součástí původní dohody.
Pro nového premiéra Grojsmana je další zvyšování důchodového věku velmi nepříjemné, neboť v rozjitřené situaci v níž se dnes Kyjev nachází, by tento krok mohl vést k rozsáhlým sociálním nepokojům. Jak konstatuje rakouský Der Standart: už dnes důchody nestačí ani na základní životní potřeby. Ještě otevřenější byl v této věci minulý týden britský The Guardian, který v posledním komentáři k naléhání MMF na provedení smrtících reforem uvedl, že Západ uvrhnul svými sliby ukrajinský lid do bídy. Situaci premiéra zhoršuje i nedávné zvýšení cen vody, elektřiny, plynu a tepla.
Situace na Ukrajině tedy stále připomíná sud s prachem. Poslední „cukrovinková válka“ a útok na Porošenkovy obchody mohou být jen začátkem ještě rozsáhlejších nepokojů. Jediné co by mohlo odvést pozornost od potápějícího se hospodářství a rozpadajícího se státu, je zahájení rozsáhlých vojenských operací a snaha dobít Donbas silou ve spolupráci s jednotkami NATO, které se rozmisťují po celé Ukrajině.
Tato vojska se v posledních týdnech přemisťují všemi cestami k ruským hranicím.
Ve světle dnes zahájeného válečného summitu NATO ve Varšavě to není právě optimistická vyhlídka.
