Opakování druhého kola prezidentských voleb v Rakousku je zpráva politickým významem se rovnající úspěšnému referendu o vystoupení Velké Británie z německé Čtvrté říše (tzv. Evropské unie). Avšak zatímco Brexit, respektive mystifikace o jeho příčinách a důsledcích, se na nás již více než týden valí dvacet čtyři hodin denně ze všech hlavních médií, volební podvod zrušený ústavním soudem zůstal téměř na okraji zájmu mediálního mainstreamu.
Důvodů je několik: Obě „zázračné“ události spolu úzce souvisejí – a to si lidé nesmějí uvědomit. Brexit elity evropského protektorátu šokoval, zatímco zrušení rakouských prezidentských voleb bylo značně pravděpodobné, takže „tlumící“ reakce byla dopředu připravena.
Především ale nebezpečí bezprostředního volebního repete ve „zbytkové unii“ není aktuální (většina „přelomových“ voleb bude až příští rok), zatímco vlna „také chceme referendum“ se šíří Evropou jako životodárný déšť po dlouhém zničujícím suchu. A tak propagandistické „protipovodňové“ armády mají plné ruce práce s kvadraturou kruhu: Přesvědčit alespoň tu část veřejnosti, která je ještě ochotna jim naslouchat, že v „nejdemokratičtější“ části světa je lidové hlasování cestou do pekel.
ANO – NE není pro hlupáky
Pro vládnoucí „kavárny všech zemí“ určitě. Berlínští a bruselští vládci a na ně (penězovody z našich daní) napojené „intelektuální, neziskové, umělecké a politické“ elity právě bojují o své parazitní luxusní životy. Zbytek, jasná většina těch, co je živí – střední třída, drobní podnikatelé, zaměstnanci a „venkované“ – jsou hlupáci, prý na jednoduchou otázku v referendu neumějí „správně“ odpovědět, protože se v tom nevyznají.
Je to přece hrozně složité: Chcete zůstat v Evropské unii a nechat o sobě rozhodovat „bruselský lid“, nebo si přejete, aby se země vrátila do vašich rukou a s ní i právo rozhodovat, koho do ní pustíte a koho ne, jestli chcete jít do války za cizí zájmy, nebo ne – a tak dále. Nikdo však dnes ani necekne o tom, že když vás do toho „fešáckého kriminálu“ lákali a vykládali prolhané pohádky o „zemi zaslíbené“ – tehdy jste na „složitost“ otázky položené v referendu kupodivu stačili.
A když jste řekli „zmasírované“ ANO, nikoho nenapadlo zpochybňovat výsledek. Třeba namítat, že k lidovému hlasování o vstupu přišlo jen málo nad polovinu voličů a z nich bylo pro jen sedmdesát procent – tedy o vstupu do unie rozhodlo nějakých třicet procent obyvatel naší země. Teď když v Británii hlasovalo přes sedmdesát procent všech oprávněných voličů a dvaapadesát procent řeklo Odejděme!, bylo by prý nejlépe referendum opakovat, protože „venkované“ vlastně ani nevěděli, o čem rozhodují (a teď toho údajně trpce litují). Alespoň to tvrdí Česká televize – a to je nějak důvěryhodná instituce!
Čtěte ZDE: Jak se stát cizincem ve vlastní zemi: Volební státní převrat? Linka Hitler, Henlein a Van der Bellen. Podvod s korespondenčními hlasy. Jednoho rána se probudíme a prezidentem bude muslim. Bod nenávratna se blíží
Rakušané jsou vyspělí (až moc)
To, co nám chce Sobotkova vláda v právě projednávaném zákonu o obecném referendu zakázat (o vystoupení z unie se nebude smět hlasovat), to Rakušané kupodivu mohou. Není nad rovnost „občanů EU“. Ostatně i přímé prezidentské volby jsou v podstatě také referendem – proto dnes novináři a politici tak lkají, že je u nás povolili. I v nich je totiž k výběru (v druhém kole) jen ze dvou možností, což v rakouském případě znamenalo:
Robert Hofer, „populista, xenofob, kandidát extrémní pravice a tak trochu i nacista (to se pozná z toho, že kritizuje EU, byl by pro referendum o odchodu z ní, odmítá skvělou migrantskou invazi) – a proti němu Alexander Van der Bellen (pravý opak výše řečeného). I když se proti Hoferovi a jeho „venkovanům“ spojily všechny hlavní vídeňské politické strany včetně vládních, musely použít podvodu, aby „van der Brusel“ o pár tisíc hlasů zvítězil.
A nejen to. Jak ukázalo líčení před ústavním soudem, podobné podvody byly v Rakousku už dávno zavedenou praxí. Vypadá to, že Rakušané jsou vyspělí (v manipulaci s politickým systémem a volebními výsledky) skoro až moc. Tohle se přece musí dělat daleko méně okatě. Není možné hlásit výsledky dopředu, když ještě ani nebyly uzavřeny volební místnosti. Sčítat hlasy, dřív, než dorazily. Mít v okrscích 140 procent voličů. Nebo znát volební výsledek ještě před hlasováním (jistě, to byla jen taková zkouška systému ministerstva vnitra, „model“, který se náhodou přesně strefil do černého).
Liška to vysvětlí
Řeč není o škodné na čtyřech, ale na dvou nohou. To příznačné jméno (nomen omen) nosí totiž bývalý ministr školství a expředseda strany Zelených (do doby, než byl „pověřen jinými úkoly“). Tento dobrák proto žije toho času ve Vídni, kde za štědré peníze daňových poplatníků „pracuje“ v nějaké „neziskovce“, aby pak nabyté zkušenosti s volebními podvody mohl uplatnit v dosud ne zcela vyspělém protektorátu Böhmen und Mähren.
Nelze se tedy divit, že si ho jako experta vybrala Česká televize, aby pohovořil o významu a důsledcích prezidentských voleb – zrušených jen dva dny před slavnou inaugurací soudruha van der Brusela. Lišák se ujal úkolu svědomitě, takže nyní už máme jasno, jak volební podvod (po němž by v normální demokracii musela okamžitě odstoupit vláda a spousta spiklenců by skončila ve vězení) u nás „interpretovat“: Skandální zrušení prezidentské volby je prý, věřte, nevěřte, „vítězství demokracie“!
O něco konkrétněji se vyjádřil odstupující prezident Heinz Fischer. Verdikt ústavního soudu samozřejmě rovněž uvítal. Kdyby odhalený podvod měl platit, "zvýšila by se nedůvěra v systém rakouských voleb," řekl popravdě. Alespoň se nesnažil předstírat, že Rakušané poctivosti svých vlastních voleb nějak zvlášť důvěřují. Proto se nedalo nic jiného dělat. Kdyby nyní ústavní soud zpackaný podvod zametl pod koberec, nedůvěru by to ještě „zvýšilo“ – a Svobodné by už nikdo neohrozil. Také pěkná liška, tenhle plastový kečup Heinz!
Čtěte ZDE: Děs vede naše žalářníky k zoufalým krokům: Kavárny celého světa, spojte se! Pohrdání občany jako exportní zboží ve výkladní skříni totality. Referendum si nedáme vzít!
Co dál?
Přestože se všichni navenek tváří, že se zase nic tak strašného nestalo, v Rakousku to nyní vře. Van der Bellenova „inspektorská zahrádka“ je v... (viz. Menzelův oscarový film Ostře sledované vlaky). A aby té legrace nebylo dost, funkci hlavy státu bude do voleb vykonávat předsednictvo rakouského parlamentu, jehož členem je i „extrémista a xenofob“ – Norbert Hofer.
A půvab nechtěného pokračuje: Nové volby se uskuteční v září, nebo začátkem října – tedy téměř ve stejnou dobu, kdy si britští Konzervativci zvolí nástupce za propadlého premiéra Camerona a oznámí, že z Evropské unie odcházejí. Akciové trhy v Británii mezitím raketově rostou a dosahují několikaletých maxim. Předpovídané hrůzy a pád se jaksi nekonají, ba právě naopak – a do září už pojede Británie na vlně úspěchu, který jí osvobození z okovů Bruselu nutně musí přinést.
To nemůže nemít vliv na kampaň Roberta Hofera. Vedle migrantské invaze, která byla (mediálně) před britským referendem „zmražena“ a nyní se opět naplno rozběhne, tak přibude i téma „rexitu“ (rakouského odchodu z EU). Mimochodem – migrantská apokalypsa pokračuje samozřejmě pořád dál. Jen do Německa letos přišlo už dalších 300 000 ilegálů, což je více než ve stejném období zatím „rekordního“ loňského roku...
Horké nejen léto a podzim
To v našem bezprostředním sousedském okolí znovu naplno otevře témata, která tolik toužila utlumit Merkelové bruselská klika a její „regionální“ chapadla (u nás premiér Sobotka a spol.). Tlumiče tohoto podvozku totality však stále více připomínají trabant namísto mercedesu. Budou se nás sice nadále pokoušet krmit „britskou hospodářskou a politickou katastrofou“, jenomže to už nepůjde tak snadno. Z Hoferovy jistě hlasité prezidentské kampaně bude navzdory „tlumičům“ pronikat nejen k nám i něco jiného. Pokud nezávislá internetová média preventivně nevypnou. Důvod by byl:
Za rohem je šílený „summit“ NATO ve Varšavě, který nemá (nejen v polských očích) jiný smysl než přípravu války s Ruskem. Jeden z amerických generálů již dnes veřejně prohlásil, že příští světová válka začne „na klávesnicích počítačů“ a bude to prý právě varšavský summit, který má v tomto směru stanovit strategii „kyber-útoku“ na Rusko. A náš soudruh ministr „obrany“ Stropnický (ANO) již poníženě ujišťuje, že i my do toho dáme další stamilióny korun (pro hladové firmy amerického válečného průmyslu).
Čtěte ZDE: Železná Maggie se nemýlila: Čtvrtá říše se opět sápe na Rusko. Německu to jednou nestačilo. Propaganda už ve válce je. Zavřou nás do lágrů, nebo nakonec všechno dobře dopadne?
Nebezpečí je reálné
Právě z tohoto hlediska je třeba hodnotit hysterickou reakci našich kavárenských kolaborantů v čele s Miroslavem Kalouskem (TOP 09), havlistickým zástupcem kavárny v parlamentu, na slova českého prezidenta. Miloš Zeman se totiž právě postavil za umožnění referenda o odchodu ČR z Evropské unie i NATO, přestože sám, jak dodal, by v něm hlasoval za setrvání v obou propojených vězeňských celách.
Kalousek na to reagoval výkřikem, že prezident Zeman se stává nebezpečím pro Českou republiku. A tím pointuje začátek této úvahy. Lidé jako předseda umírající TOP 09, v logické shodě s premiérem Sobotkou, vůdcem radikálního neomarxistického křídla v ČSSD (Dienstbier, Marksová), si opravdu nadále myslí, že „pražská kavárna“ je Česká republika. Vykřikují sice fráze o nutnosti „reformovat EU“ po „lekci“ Brexitu, ale současně pracují na tom, jak nás ještě pevněji připoutat k berlínskému Bruselu a zabalit do úhledných balíčků určených na jatka války připravované NATO.
Jejich „experti“, jako zelená Liška ve Vídni, mezitím studují způsoby dokonalejších podvodů v prezidentských volbách – jediném druhu referenda, které nám zatím zbývá a jehož blížící se reprízy se smrtelně obávají. Ale protože jsou ještě chvíli nuceni předstírat demokracii, volby nám zatím nechali. Spoléhají na to, že s propagandistickou mediální armádou je ještě jednou zvládnou. Když ne jinak, pak podvodem. Náš ústavní soud ani necekne.
Jenže jsou naštěstí nepoučitelní. Již jednou jim to nevyšlo se Zemanem, stejně jako nyní Bruselu a Cameronovi s Británií a do třetice vídeňské kavárně s Robertem Hoferem. Symbolická hodnota těchto „vítězství venkovanů“ nad stohlavou saní totalitních „elit“ má samozřejmě obrovskou cenu. Bylo by však chybou myslet si, že z těch ran bestie vykrvácí. Naopak. Má zbraně, moc a (naše) peníze. A už téměř žádné zábrany.
Teprve teď začne být nebezpečná.
