Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky z USA a geneticky modifikované potraviny. Mexiko a Indie vědí své. Monsanto nastupuje. Jak se zachováme?

Nový diktát korporací s názvem TTIP! Kdo vlastně bude z dohody těžit? Čekají nás odpadky z USA a geneticky modifikované potraviny. Mexiko a Indie vědí své. Monsanto nastupuje. Jak se zachováme?

29. 6. 2016

Tisk článku

Zuzana Lipová přibližuje skutečné důvody prosazovaného Transatlantického obchodního a investičního partnerství mezi USA a Evropskou unií a jeho dopady na evropské národy

Vymoženosti „největší a jediné skutečné demokracie na světě“ (čti USA) nezadržitelně míří na starý kontinent. Když Evropská unie podepíše s USA smlouvu o TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství), čeká nás na zemi ráj. Prý. V České republice i na Slovensku se roztrhne pytel s novými pracovními příležitostmi, naše ekonomiky porostou do výšin, zlepší se kvalita našeho života, o naše výrobky se ve světě poperou. Sněte s námi…

Proč za zavřenými dveřmi?

Že tu něco tak úplně nesedí, dává to tušit i fakt, že o jednáních téměř nic nevíme. V médiích se stále řeší takové a onaké uměle nafouknuté kauzy, avšak o TTIP ticho. Nepočítáme různé navoněné PR rozhovory a prohlášení o světlých zítřcích na vlnách TTIP. Žádné veřejné debaty, kulaté stoly, argumenty pro a proti, nic. Nevíme, o čem se jedná, nemáme možnost nic říct. Vše se totiž peče za zavřenými dveřmi. Proč?

A proč jsou na těchto jednáních přítomni zástupci mezinárodních koncernů a nadnárodních korporací? Protože cílem této dohody o volném obchodu je de facto posílit upevnit moc nadnárodních gigantů sídlících v USA a zlikvidovat menší evropské výrobce ve všech oblastech. Řekněme si to narovinu: dohodou TTIP předávají vlády část své státní suverenity nadnárodním společnostem.

Nedělejme si iluze. Po přijetí dohody zaplaví levné americké produkty evropské trhy - tedy i ten náš. A kdo bude tahat za kratší konec? Bohužel my. Protože všechno vyrobené v USA a dovezené bezcelně do Evropy bude levnější než to, co vyrábíme zde! Náklady na pracovní sílu jsou v USA nižší, zaměstnavatelé tam nemusí platit svým zaměstnancům zdravotní pojištění v takové výši jako v zemích EU, mateřská dovolená neexistuje, matky mají nárok pouze na 12 týdnů neplaceného volna. I důchodové zabezpečení za tím naším pokulhává.

Jak mohou pak evropští zaměstnavatelé konkurovat těm americkým? Tak, že se jim přizpůsobí. Budou tlačit na politiky, aby odbourali sociální a důchodové zabezpečení. Malí, případně ti, co mají slabší žaludek, zkrachují. A bude vymalováno.

Čtěte ZDE: Střední Evropa: Potravinářské smetiště Západu? Náhražky a chemikálie vládnou supermarketům. Zdraví versus propaganda. Proč jsme se vzdali soběstačnosti? Staré chyby se budou těžko napravovat

Smutný příklad NAFTA

Konečně, příklad podobné "výhodné" dohody je NAFTA ? Severoamerická zóna volného obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem. Navzdory plamenným řečem o ekonomickém růstu Mexika, nárůstu pracovních míst (Bill Clinton mluvil o miliónech nových pracovních příležitostí - pravda je však taková, že milióny pracovních míst naopak zanikly) a rozvoji průmyslu a hospodářství, se po více než dvaceti letech z hlediska exportu zvýšila závislost Mexika na USA o 80 procent. Hlavním exportním artiklem Mexika se staly elektronické součástky, které v továrnách montují zejména mladé ženy za mzdu přibližně 50 amerických centů za hodinu při pracovním nasazení devět hodin denně šest dní v týdnu.

Řeči se mluví a chléb se jí. A TTIP ho láme ve prospěch USA. Zatímco v EU platí striktní regulační opatření v oblasti zemědělství, v USA ne (týká se to i jiných odvětví spotřebního průmyslu, například v EU je při výrobě kosmetiky zakázaných 1382 různých chemických látek, v USA pouze 11). Realitou zemědělství v USA jsou klonované krávy, mléko a maso s růstovým hormonem Ractopamine (jako extrémně nebezpečný byl zakázán ve většině zemí světa), chlorem čištěná drůbež či geneticky modifikované plodiny.

USA však na EU vyzráli, chtějí unii donutit k většímu odběru amerických zemědělských produktů též pomocí výhrůžek, že zablokují exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Pokud se TTIP podepíše, nevyhneme se ani GMO (geneticky modifikovaným plodinám a organismům). USA budou tlačit na Evropu, aby se i zde ve velkém pěstovaly geneticky modifikované plodiny.

Namísto hladu smrt

Faktem je, že si ani dnes nemůžeme být jisti, zda už nekonzumujeme takové výrobky. I u nás, na Slovensku a jinde se totiž do krmných směsí prasat či skotu přidává americká či brazilská sója. Podle Igora Šarmíra, který se problematikou GMO zabývá v rámci Slovenské zemědělské a potravinářské komory, GM plodiny, zejména sója a kukuřice, se ve velkém dovážejí z amerického kontinentu a jsou používány jako ingredience krmných směsí. To znamená, že hospodářská zvířata jsou ve velkém krmena GMO, přičemž jejich maso, vejce nebo mléko a výrobky z nich se označovat nemusí.

Čtěte ZDE: Bruselská ruleta zvaná TTIP: Jedovaté pesticidy stále i u nás. Hrátky evropských vládců s našimi životy i peněženkami. Kdy nám zakážou i plevel? Něco ještě v rukou přece jen máme

Propagátoři GMO tvrdí, že takto se vyřeší hlad v budoucnosti. Pokud mluví o hladu po zisku, tak to jistě. Hlad by se dal řešit i dnes, kdyby byla vůle. Jenomže potravinové přebytky se likvidují, dokonce se topí v moři, aby náhodou neklesla jejich cena... Nakonec za vše hovoří příklad z Indie. Miliony tamních farmářů se nechalo přesvědčit, aby přešly z klasicky pěstovaných plodin na GMO plodiny, které měla patentované společnost Monsanto (Nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu, oblasti biotechnologií a farmaceutik, lídr v oblasti GM plodin. Podle odpůrců výrazně přispívá k ničení tradičního a udržitelného zemědělství. Společnost Monsanto je odpovědná za používání "Terminator Technology", kterou připravilo ministerstvo zemědělství ? US Department of Agriculture spolu s firmou Delta & Pine Land, aby znemožnili farmářům odkládat si semena z vlastní úrody na osivo a přinutili je každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo. Monsantno také šikanuje farmáře soudními spory.)

Podle platné legislativy si farmáři nemohou ponechat osivo GMO plodiny do příštího roku. A pokud již jednou přejdou na GMO plodinu, nemají ani klasické osivo. Každý rok si musí koupit nové osivo od Monsanta. Cena osiva je tak perfektně vyladěná, aby postupně spolkla přesně to, co farmáři ušetřili na pesticidech a hnojivech a jejich zisk se postupně minimalizoval. Po určitém čase veškerý zisk bez rizika získá nadnárodní společnost a farmáři živoří na úrovni přežití, nebo volí sebevraždu (bylo evidováno tisíce sebevražd farmářů v bezvýchodné finanční situaci).

GMO - nová superzbraň

Nyní člověk přenáší geny a zvyšuje odolnost rostlin například proti herbicidům, nebo nutí rostliny produkovat látky, které zničí živočišné škůdce. Tím se mohou snížit dávky pesticidů, můžeme pěstovat rostliny, které snesou dlouhá období sucha a dají nám potraviny. Nikdo však neumí se stoprocentní (ani 90% ani 80% ani 70%...) jistotou říci, že potraviny z geneticky změněných rostlin jsou pro člověka bezpečné a že jsou bezpečné i pro životní prostředí. Neexistují totiž studie, které by posoudily vliv GMO na lidský organismus. Tyto studie se prý nedělají proto, že dělat takové dlouhodobé pokusy na lidech je neetické.

Robustnost a přísnost celého systému v evropských zemích ohledně GM potravin prozatím chrání jejich obyvatele před jejich živelným a nekontrolovaným rozšířením, byť zde některé již pěstujeme a konzumujeme. Jako potravina či krmivo mohou být u nás v současné době uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. Běžný spotřebitel se nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Ve velkém se produkty rostlinného původu využívají především v krmivářském průmyslu.

Kdyby zde začalo v souvislosti s TTIP naplno pracovat několik velkých firem, které mají monopoly na semena a herbicidy, snadno by získaly kontrolu nad trhem a naše zemědělství by se stalo na nich zcela závislé. GMO plodiny je výhodnější pěstovat ve velkých monokulturách, což je nežádoucí pro ekosystém. Pro země našich zeměpisných šířek je nejvýhodnější držet si co nejpestřejší ekosystém. Počasí je nestabilní, každý rok se vyskytnou nějaké extrémy, na které některá plodina doplatí. Když však pěstujete dvacet druhů plodin a tři doplatí na výkyv, sedmnáct zůstane. Pokud pěstujete pouze dva druhy a oba zlikviduje počasí, ztráta může být fatální.

Čtěte ZDE: BioRusko: Nová velmoc ve zdravých potravinách dráždí západní výrobce. Obrat nastartoval Putin. Sankce Rusku paradoxně pomohly. TTIP má přivést jedovaté a geneticky změněné potraviny na naše stoly. Pesticidy ohrožují i plodnost

Dokumenty potvrzují obavy

Organizace Greenpeace zveřejnila na internetu tajné dokumenty z vyjednávání, které dokazují, že občané USA a Evropské unie se budou muset přizpůsobit snaze o korporační zisky. Průmyslové korporace měly podle těchto dokumentů na jednáních o TTIP hlavní slovo. Na rozdíl od občanů či vlád států, kterých se dohoda TTIP týká. Je nejvyšší čas, aby se jednání zastavila a diskuse se začala znovu a transparentně.

A na závěr něco na pobavení. Společnost Monsanto, která profituje z geneticky modifikovaných organismů, zakázala geneticky modifikované potraviny ve svých jídelnách. Monsanto odmítá servírovat vlastním zaměstnancům ty produkty, které neustále vnucuje chudým zemím se slibem, že jim pomůže zachránit obyvatelstvo před hladem. Co dodat?

Doporučujeme

Na začátek stránky