Situace v Sýrii stále více připomíná souboj velmocí o rozdělení vlivu v Evropě na konci druhé světové války. Tedy s tím podstatným rozdílem, že vyčerpanému nacistickému Německu tehdy nikdo tajně nepomáhal. Na rozdíl od islamistů stále okupujících a tyranizujících značnou část syrského území.
Zatímco se řádně zvolená syrská vláda pod vedením prezidenta Bašára Asada snaží dobýt zpět území ovládaná islamisty, Spojené státy přes Turecko nadále potichoučku dodávají teroristům zbraně - a nejen to: z výcvikových táborů řízených Tureckou tajnou službou přicházejí do regionu další skupiny nově vycvičených islamistických hrdlořezů.
Dostihy velmocí
Účel je jasný: zpomalit postup Asadovy armády a ruského letectva v jejích zádech natolik, aby mohlo dojít k rozparcelování země. Právě tak jako v Německu po Druhé světové válce.
Nechtěným symbolem bojů o roztržení syrského území se stala bašta islámského státu - syrské město Rakka. Právě na toto území si totiž Američané brousí zuby. Mělo by se stát centrem nové americké „kolonie“ a ideálním místem pro zbudování mohutné vojenské základny
Proč se tedy divit, že závod o to, kdo Rakka osvobodí, připomíná dostihy velmocí při dobývání Berlína, čehož si už všimla i americká CNN. Není dokonce vyloučeno, že vyústění bude velmi podobné: rozdělení města na západní a východní sektor. Což by ovšem Američané rozhodně za výhru nepovažovali.
Čtěte ZDE: Geniální tah: Otcové války zděšeni, propaganda bez odpovědi. Co je za tím? Sedm jednou ranou. Generál: Na válku s Ruskem nejsme připraveni. Točte se, Rothschildovy rotačky na peníze!
Čtěte ZDE: Otázka za miliardy: Dohodl se Putin s Obamou na navrácení Golan Sýrii? Jakou kartu vytáhne Izrael? Asadovu již tak silnou pozici potvrdilo drtivé vítězství ve volbách. Čekání na magický rok 2017
Výměna islamistických dresů
V současnosti přicházejí zprávy o tom, že islamisté na některých místech dobrovolně vyklízejí pozice a míří k protiasadovské opozici podporované Američany. Tak, jako na konci druhé světové války, kdy nacisté mířili do západní zóny, aby nepadli do rukou sovětských vojáků. Celá situace je pro islamisty o to jednodušší, že se jednotlivé bandy od sebe prakticky neliší, a je proto takřka nemožné zjistit, kdo patří k tzv. Islámskému státu, Frontě an Nusrá nebo islamistickým milicím přímo spojeným se Západem, nad nimiž drží „ochranná křídla“ americká koalice.
Tento týden Spojené státy dokonce požádaly Rusko, aby omezilo intenzitu náletů na pozice Fronty an Nusrá a dalších islamistů, neboť v těsné blízkosti u jejich stanovišť údajně operují se Západem spolupracující opoziční síly, které jsou těmito nálety rovněž zasaženy. Jedná se evidentně o lest, neboť většina islamistů je navzájem provázána a také tak či onak spolupracuje se Západem vedenou koalicí proti Asadovi.
Tento týden se syrské armádě podařil historický průlom, když poprvé po dvou letech – za podpory ruského letectva - vstoupila do provincie Rakka ovládané do té doby pouze islamisty.
Boj o Rakka
K islamistickému „Berlínu“ se ze severu přibližují síly proamerické koalice složené z „umírněných“ islamistů a prozápadních Kurdů, mezi nimiž se pohybuje i řada amerických specialistů a velitelů. Někteří z nich kvůli utajení oblékli dokonce uniformy kurdských milic YPG, které jsou prodlouženou rukou Kurdské strany pracujících. To ovšem zrovna nepotěšilo Turecko, které tyto jednotky považuje za teroristické a vede pro nim na svém území válku.
Z jihozápadu potom k Rakka postupuje syrská armáda podporovaná ruským letectvem. USA si samozřejmě nepřejí, aby Rakku ovládla vojska Bašára Asada. „Je obtížné si představit, že by lidé osvobození od Islámského státu spadli pod vládu režimu, který terorizuje vlastní obyvatelstvo,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner. Čímž je řečeno vše.
Rusko ovšem nemluví, ale jedná. Do Sýrie přichází stále větší množství ruských dobrovolníků, kteří pomáhají Asadovi osvobodit zemi. Podle mnoha indicií se navíc Moskva chystá v nejbližší době k zásadnímu kroku, který by mohl rozhodujícím způsobem změnit poměr sil na bojišti.
Čtěte ZDE: Křehké příměří v Sýrii: Všichni očekávají provokace. Smíří se Američané s kapitulací, nebo rozvinou "plán B"? Zastavila tureckou invazi ruská hrozba použití jaderných zbraní? Drama pokračuje
Čtěte ZDE: Kritické dny před námi: Saúdové, Turci i NATO připraveni k invazi do Sýrie na záchranu Islámského státu. Rodí se Mnichovská dohoda mezi USA a Ruskem? Aleppo rozhodne. Medveděv varuje před jadernou válkou
Ruské posily?
"Rusko by mohlo vyslat do Sýrie pozemní speciální jednotky, aby silám prezidenta Bašára Asada zajistilo rozhodné vítězství nad povstalci." Stanici Al-Džazíra to řekl bývalý náměstek ruského ministerstva zahraničí Andrej Fjodorov. „Vede se o tom diskuse, máme na to plány,“ uvedl Fjodorov.
Al-Džazíra současně připomněla, že ruský prezident Vladimir Putin sice - když zahajoval v říjnu minulého roku vzdušnou intervenci v Sýrii - vylučoval nasazení pozemních sil; ovšem vždy dodával, že to je scénář „pro teď“. Nyní již vede s veliteli rozhovory o tom, zda vyslat bojové jednotky a v jaké síle.
Tyto posily by podle Al-Džazíry mohli tvořit armádní specialisté a dobrovolníci z dalších útvarů, kteří se do mise po boku syrské armády a jejích spojenců přihlásí. Definitivní rozhodnutí údajně ještě nepadlo. „Ruský pohled je takový, že by Asad měl kontrolovat 70 procent Sýrie, aby se daly uspořádat volby, které by dopadly v Asadův prospěch. Proto se otázka pozemních operací stává aktuálnější,“ vysvětlil Fjodorov.
Američané se mezitím snaží Rusko všemi způsoby zastavit. Podle některých zpráv sice existuje koordinace mezi ruskými a prozápadními jednotkami - včetně informování o letových koridorech při ruských a amerických náletech - ovšem přímo na místě je situace mnohem složitější. Američané v tuto chvíli rozhodně nemají zájem na uklidnění situace - to by hrálo do karet Asadovi a Rusku.
Jednání v Ženevě jsou tak prakticky na mrtvém bodě, neboť rychle se měnící situace na frontě určuje síly jednotlivých hráčů a na kompromis dnes nikdo nepomýšlí. Asad chce za pomoci Ruska osvobodit co největší území své země až po hranice s Tureckem. Cesta k tomuto cíli vede přes ovládnutí největšího města v regionu Allepa, o které se vedou již čtvrtý rok urputné boje. Právě bitva o Alleppo je klíčovým střetnutím celé války. To si uvědomují obě strany v rozděleném městě.
Přes turecké hranice proudí do Sýrie obrovské zásoby zbraní a munice pro Islámský stát. Dron zachytil minulý týden nekonečné kolony nákladních vozů, které převážely bojovou techniku k pozicím teroristů v syrských provinciích Aleppo a Idlíb
Klíč k míru?
Ovládnutí Aleppa je také nezbytnou podmínkou k uzavření hranice s Erdoganovou říší a následně i k míru v Sýrii. Na tom ovšem nemá Západ zájem. A jak se ukázalo tento týden: posily islamistů z Turecka proudící přes neexistující hranici nabírají stále na síle a četnosti.
Jsme tedy znovu a znovu svědky absurdní situace. Američané spolu s Tureckem a arabskými spojenci se snaží nahradit Islámský stát a vytvořit na území proamerickou zónu. V této souvislosti stojí za připomenutí, že udržování neklidu v Sýrii a na celém Blízkém východě je důležitým předpokladem pro udržení migračního tlaku, který sociální inženýři potřebují k dokončení svého experimentu na etnickou a kulturní proměnu evropského obyvatelstva.
Pokud se Rusko rozhodne vstoupit do hry tak, jako to se svým letectvem udělalo v říjnu, tentokrát za pomoci svých pozemních sil, přispěje to i k částečnému řešení migrační krize. Jenže to je to poslední, co by si západní elity, které se v těchto dnech scházejí na válečné poradě Bilderbergu v hotelu Kempinski v Drážďanech, přály.
Proto ten závod o islamistický „Berlín“. Ať to stojí, co to stojí. I kdyby se měla celá oblast proměnit v jedno velké spáleniště.
V Rakka se v těchto dnech bojuje i o Evropu.
