Postupně k nám pronikají zprávy z bouřícího se sousedního Německa. O dalších zemích média v podstatě mlčí - zvláště pak o Francii. Přitom situaci v této zemi lze charakterizovat jako přetopený kotel před výbuchem. Hollandova vláda sevřela veřejnost v kleštích výjimečného stavu, který stále prodlužuje a využívá nikoli proti islamistům, ale především proti hnutí odporu, které kriminalizuje a drsně umlčuje.
Lidé jsou terorizováni migrantskými gangy, tak jak o tom vypovídá obyvatelka Calais, Simone Hericourt, která přinesla svědecví o zoufalé situaci ve svém migranty okupovaném městě. Policie spolu se státní správou nejenže nereaguje na porušování zákona ze strany ilegálů, ale naopak tvrdě potlačuje práva původního francouzského obyvatelstva.
Peklo v Calais
„Žiji v Calais. Jsem rozená Calaisanka a moji rodiče také. Calais je můj život. Vyrůstala jsem zde. Calais bývalo velmi krásným městem. Milovala jsem procházky po okolí, žili jsme v míru a cítili jsme se bezpečně. Nemohu vám vysvětlit, jak se to přihodilo, ale z jednoho dne na druhý jsme se ocitli mezi tisíci migranty. V současnosti jich je 18 tisíc v tzv. Džungli. Ano, 18 tisíc. To je strašné, protože reálně vytvořili město ve městě. Mají diskotéky, obchody, školy, holiče – dokonce mají … ne, nemohu to říci, ale vím, že víte, o co jde … pro potřeby pánů, samozřejmě … Budují cesty a dávají jim jména, volí si svého starostu - ano, a policie dokonce nemůže ani vcházet do oblasti, kterou nazývají Muslimskou čtvrtí. Je to zakázáno. Až dosud jsme ledacos přetrpěli, ale člověk nemůže věčně snášet nesnesitelné.
Útoky migrantů na domy francouzských obyvatel jsou na denním pořádku
Vidíme neustále, každý den, každou noc, výtržnosti. Oni přijdou do městského centra v počtu dvou tří čtyř tisíc – jsou všude, mlátí do aut železnými tyčemi, napadají lidi, dokonce napadají i děti, znásilňují, kradou…
Je nepředstavitelné, co si vytrpíme. Vcházejí do soukromých domů, i když jsou lidé doma. Prostě vstoupí a žádají něco k jídlu nebo žádají, nějakou pomoc. Někdy také lidi zmlátí a ukradnou, co chtějí, a to, co nemohou odnést s sebou, rozmlátí. A když se chceme bránit, máme hned v zádech policii.
Policie již dlouhý čas nepřijímá žádná naše oznámení. Můj vlastní syn byl napaden. Procházel klidně centrem města se sluchátky na uších a poslouchal hudbu, když mu někdo poklepal na rameno. Otočil se, protože myslel, že je to někdo z jeho přátel, a hleděl do tváří třem ilegálům. Dostal do obličeje silný úder železnou tyčí. Můj syn je docela silný, tak se pokoušel bránit a ti tři ustoupili. Ale pak uslyšel z jedné strany nějaký hluk - a tam stálo třicet migrantů, kteří jej přišli zmasakrovat. Utekl, protože není žádný kamikadze.
Svědectví obyvatelky Calais Simone Hericourtové
Když jsem viděla, v jakém stavu se můj syn vrátil domů, říkala jsem si, že ho mohli zabít. Migranti napadají děti a studenty na cestě do školy i ze školy. Jdou dokonce tak daleko, že vnikají do školních autobusů. 23. ledna zorganizovali migranti v Calais velké výtržnosti. Bylo to strašné, trvalo to celé odpoledne a celý večer. Poničili i sochu generála De Gaulla. Napsali na ní „Fuck France!“ a pod to dali vlajku islámského státu. O čem jiném mohu mluvit, než o tom, čím si tu procházíme? Celý přepis svědectví o situaci v Calais zde.
Zatčení slavného generála Cizinecké legie
Obyvatelé Calais stále častěji proti tomuto teroru migrantů demonstrují. Do čela těchto demonstrací, které se konaly 6. února v celé Evropě, se v Calais postavil bývalý velitel Cizinecké legie generál Christian Piquemal. Jenže byl kvůli účasti na demonstraci zadržen.
Zatčeno bylo celkem pět lidí, mezi nimi jmenovaný čtyřhvězdičkový generál. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu stane před soudem až 12. května. Generál se chopil megafonu právě v okamžiku, když policie a zásahové jednotky začaly demonstraci rozhánět. Pronesl několik stručných a výstižných slov. Označil současný režím ve Francii za diktaturu a vyzval "bratry ve zbrani“ k odporu.
„Generál věděl, že demonstrace je na základě rozhodnutí prefektury nezákonná, byl však ochoten svoji účastí zaplatit jakoukoli cenu za ochranu Francouzů před imigrační vlnou“, jak se vyjádřil jeden jeho armádní kolega. Protože generálovo zatčení vyvolalo v zemi vlnu protestů, připomeňme si, kdo tento statečný voják je:
Zatčení generála Christiana Piquemala v Calais
Generál Ch. Piquemal se narodil 17. prosince 1940 v Huos nedaleko Bagneres du luchon v rodině důstojníka. Studoval speciální vojenskou školu v Saint Cyr. Jako generál velel prestižnímu 3 pěchotnímu pluku v Kourou, dále velel Cizinecké legii v Aubagne. Ještě předtím na začátku kariéry studoval na vojenské akademii problematiku využití jaderné energie a navštěvoval též elitní školu technického směru SUPELEC. Krátce působil v Experimentálním jaderném centru v Monthery.
Druhý De Gaull?
V roce 2015 založil asociaci s názvem „Kruh vlasteneckých občanů Francie“. Cílem sdružení je shromažďovat vlastenecky orientované občany ve Francii a v zahraničí, kteří chtějí chránit suverenitu Francie, její kulturu, historii, jazyk a staletou kulturu v zájmu národní jednoty a budoucnosti Francouzů. Po jeho zatčení na "nepovolené demonstraci" se rozhořela diskuse o vztahu legality a legitimity.
Vystoupení generála Piquemala mnozí přirovnávají k jednání De Gaulla, který se jako voják vzepřel oficiální legální a (podle tehdejších kolaborantských zákonů) i legitimní vládě ve Vichy. Ovšem vývoj dal nakonec za pravdu De Gaullovi. Jeho vzpoura proti vojenské hierarchii, legalitě a legitimitě byla nakonec uznána jako boj za svobodu a odboj. Jenže, aby to nebylo jednoduché, později se v době války o Alžírsko nemalá část důstojníků vzepřela De Gaullovu záměru poskytnout Alžírsku nezávislost, a celá řada vojáků a zpravodajců vstoupila do jednotek OAS.
Tehdy nastala situace, že proti sobě v Alžírsku bojovaly dvě složky jednoho státu. Na konci války o nezávislost založil (1963) generál Piquemal organizaci s názvem Národní asociace výsadkářů. Ke svému odporu se naposledy vyjádřil v létě 2010 v jednom z rozhovorů, kdy byl ve funkci předsedy Národní asociace výsadkářů: Chování vojáků v Alžírsku hodnotí dodnes jednoznačně. Rozděluje vojáky na ty, kteří se rozhodli pro zachování cti a na ty, kteří preferovali poslušnost. Proti zatčení této významné postavy francouzské veřejné scény protestují prostí občané i významné osobnosti. Zdroj zde.
Čtěte ZDE: Na prahu reality: Marine Le Penová a její „Hlavu vzhůru“! Jana z Arcu byla také „extrémistka“. Obtížný porod versus snadný potrat. Vrátí Francouzi naší civilizaci svůj dluh?
Čtěte ZDE: Vítězové a poražení: Předčasný jásot euro - kavárny. Fraška na demokracii zvaná "druhé kolo". Rozhodli místní muslimové? Sebevražedná taktika dinosaurů. Kdo se bude smát naposled?
Francie povstane
Těsně před svým zatčením poskytl generál Piquemal interview Boulevard Voltaire, ve kterém shrnul náladu a postoje většiny Francouzů, kteří se nenechali "uvěznit" stále prodlužovaným výjimečným stavem do nečinnosti:
„Dnes jsme se sešli, abychom jako vlastenečtí občané bránili velkolepost a identitu Francie, protože ty jsou dnes a zvláště v Calais ohroženy. A naše přítomnost zde jako vlasteneckých občanů je zcela oprávněná. Zákaz demonstrace státní mocí je naprosto skandální. Slíbili jsme, a my jsme muži cti, že zde nebudou žádné provokace, žádné výtržnosti a žádné potíže.
K tomu zákazu, který má být prosazen četníky, se kterými jsem sloužil 40 let a kteří jsou nyní připraveni bít vlastenecké občany: Vzhledem k tomu, že zákaz byl vydán na základě lživých důvodů, je zcela nepřijatelný. Dnes se s námi zachází jako s kanibaly. Vláda na nás posílá ozbrojené síly, policii, vojáky, kteří pak jednají s vlasteneckými Francouzi jako se zločinci. A to je něco opravdu absolutně nepřijatelného!
Ale toto je jenom začátek. Protože Francie se začne zvedat, ona povstane. V příštích měsících se budou dít věci, to je jisté. Protože nelze přijmout takovéto zacházení s důstojnými občany, s lidmi, kteří mnoho let věrně a se ctí sloužili Francii – to je zcela nepřijatelné. Když vidím, jak policisté při zaznění hymny stojí v pohovu, místo aby se postavili do pozoru a zpívali s námi – to je …
Francie umírá. Francie umírá. A to je opravdu skandál. Ale my uděláme vše pro to, aby se znovuzrodila. Protože Francie je věčná a byla vždy majákem celému světu. A musí jím zůstat.
Takže tohle je jen začátek. Dnes jsou četníci v přesile, ale sami ani netuší, co vlastně brání. Já být teď v jejich řadách, tak bych se styděl za to, jakou práci tady musím dělat. Protože to jsou vojáci, kteří mají sloužit republice. Ale bít občany, kteří přišli bránit důstojnost své vlasti, a dokonce rozkazovat, že mezi demonstranty mohou být jen dva lidé s francouzskou vlajkou, onou tříbarevnou vlajkou, která je symbolem slz, krve a hrdinství lidu Francie, svobodné Francie?
Dnes tu je, dá se říci, skandální diktatura. Ve Francii je diktatura a to je neakceptovatelné, protože lid je v demokracii suverénem a síla lidu je větší a důležitější než aktuální politická moc.“
