Motto: „Pochopit cizí náboženství, psychologicko-sociologické pochody i kulturu se musíme naučit i my.“ Veronika Žilková, herečka a manželka ministra obrany Martina Stropnického o potřebě zavést multikulturní výchovu, neboť „pud přírody“ nás prý stejně k těm „novým samcům“ dříve či později „dobrovolně“ přivede.
Vážení Protiproudaři,
už se nemůžu nečinně dívat, jak vám ta banda ustrašených xenofobů v čele s pánama Hájkama a jim podobnejma vymejvá mozky tou jejich intolerantní propagandou.
Vy si zřejmě myslíte, že pokud by našinec vyrazil do arabského světa a choval se tam tak, jak se v Evropě chovají někteří ti uprchlíci, tak by špatně dopad. To jste celí vy! Podle sebe soudím tebe, co, Čecháčci? Setrváváte v té své zaprděnosti a malosti, bez špetky rozletu. Hltáte hoaxy, fejkový fotky, pořád se něčeho bojíte a přitom nevíte, ani co je za humnama těch vašich malejch domečků.
Přitom kdybyste se jen trochu rozhlídli kolem sebe, zjistili byste, že celej svět je dávno multikulturní. A místo toho si necháváte nalhávat, že tenhle príma koncept nefunguje. Tak poslouchejte. My, teda já, Fanda a Lůďa, jsme totiž letos o svátcích vyrazili do světa.
Frajer a řízky
Celý to začlo tak, že jsem jednou ráno místo na Šlágr omylem přepnul na Al-Jazeeru a nestačil jsem se divit. Mluvil tam jakousi hatlamatilkou nějakej foustatej strejda a pod tím běžely český titulky. A tam bylo napsáno, že je to Kábus bin Said, ománskej král, a že nás všechny, co tady v té Evropě trpíme pod knutou Bruselu, zve do své země, s kterou „spousta lidí spojuje své naděje“. A svejm poddanejm tam vysvětloval, že to zvládne.
Panečku, to je frajer. Žádný obavy o ztrátu identity, o změnu kulturního rázu ortodoxně muslimské absolutistické monarchie, ani o to, že s náma slušnejma, jako sem já, Fanda a Lůďa, tam dorazí taky kdejakej grázl. Z toho si berte příklad, vy nedovzdělanci.
No a tak jsme nelenili, nakoupili kořalku, spoustu plechovkovejch piv, maminy nasmažily řízky a hups na první letadlo. Vzhůru do Ománu.
Čtěte ZDE: Pohádka pro první třídy základních škol (až to praskne): Kterak si multikulturní babička koupila panelák. Kdo nevěří, ať tam běží. Pozdní poučení pro děvčátka
Čtěte ZDE: Zachytili jsme list z nedaleké budoucnosti: Spis „Mařka“ list 1 k nám propadl škvírou v temném časoprostoru Světlých zítřků.
Doláče a základní potřeby
Pasy jsme roztrhali ještě v letadle, protože jakápak identifikace, když utíkáme před útrapama. Krom toho na nás přece každej hned pozná, že jsme slušní lidi, a koneckonců, a to jsme taky těm pánům na té celnici narovinu řekli, pozval nás sám pan král, tak jakýpak štráchy s formalitama.
Vy si asi myslíte, že kdyby se tohle stalo, putovali bysme rovnou do vyhošťovací vazby, že? Houby. Mile se k nám chovali, dali nám nějaký formuláře, pomohli nám je vyplnit a dlouho netrvalo a dostali jsme každej asi tři sta doláčů „na pokrytí základních potřeb“.
Akorát nás teda vytáčelo, že si ty naše základní potřeby, teda chlast a cigára, nemůžem koupit, protože to je v tom Ománu nelegální. Ještě štěstí, že jsme měli nafasováno z domova. Ale stejně s tím byly trochu trable.
Kulturní obohacení
Když jsme totiž z báglů vytáhli plechovkový pivsony a začali je lemtat, doběhl k nám nějakej uniformovanej a strašně ošklivě na nás vyjel, že tohle už fakt nejde. Tak jsme se do něho pustili, ať nás nechá bejt a taky si cvakne, což ho nějak dožralo, nebo co. Naštěstí, když už to začalo vypadat bledě, přiběhlo něco jako nadřízenej toho intolerantního blbečka.
A Lůďa, kterej je z nás nejchytřejší, mu řekl, že pivko je součást naší národní kultury, zkrátka, že co Čech, to alkáč, a že by přece nebyly tak zabedněný, aby nám bránili v projevu naší kultury. Ten kluk arabská povídá, že Luďa má ouplnou pravdu, ať se chováme, jako doma, a že toho, co na nás byl zlej, nechá popravit. To je zase jejich kultura.
Pak dostal Fanda hlad, tak jsme z alobalu vybalili vepřový řízky a začali se ládovat. A abyzme ukázali, že nejsme nějaký nepřátelský hovada, a že se umíme podělit, tak jsme tu vepřovou dobrotu začali nabízet kolemjdoucím klukům arabskejm. Jenže ty xenofóbní pitomci nejenže odmítali vochutnat, což nás teda už fakt naštvalo, paňáč Fandova stará umí ty nejlepší řízky na světě, ale ještě na nás dělaly debilní ksichty. Luďa, on má jakousi vysokou školu, tomu říkal „projevy nenávisti“. No a Fanda, ten je pro změnu takovej vod rány, naznal, že bysme ty chudáky nedojedený měli trochu kulturně vobohatit, tak jsme jednoho toho kluka arabskýho čapli a narvali mu náš poslední řízek až do krku.
Čtěte ZDE: Byznys ze Syřanama začina: Přivezte jich milijon. Hystoryje obvini Sobotku z multykulturni kolaborace. Penize a dotace, z kerych žiju neziskovky, nesmrdi
Čtěte ZDE: Politycka šaškarna v Pařižu skončila, zapomeňte: Tajak za Brežněva. No ja, herr oberlajtnant, ale co ta sloboda slova? Přiště nam ty kalašnikovy rozdejte. My už se postřilame sami
Pogrcaná mešita
Dobře napitý a najedený jsme vyrazili taky trochu poznat tu jejich kulturu. No, a protože nejsme žádný troškaři, tak jsme, jak jsme byli, v těch tričkách, bermudách a sandálech, vlezli rovnou do tej jejich mešity, protože Lůďa naznal, že to je asi nejvíc, co vůbec můžem z tý jejich arabský kultury poznat.
Tak zajímavý to bylo, to jo, ale nakonec z toho byl trochu trapas. Paňáč ve Fandovi se ty pivka, co do sebe od rána lámal nalačno, nějak nešťastně potkali s těma řízkama, no nebudu kolem toho chodit, prostě Fanda jim tu jejich mešitu malounko pogrcal. Naštěstí už o nás věděli, že jsme ti Češi, co maj holt takovou tu pivní kulturu, u kterej si halt občas někdo ugrcne, tak nás nechali bejt. Dokonce hnedka přiběhl nějakej kluk arabskej s hadrem, pěkně to po nás vytřel a ještě se omlouval, že mu to trvá tak dlouho.
Vsadím se, že ten váš Hájek vám tvrdí, že stát se něco takovýho, dostali byste tisíc ran bičem a trest smrti k tomu. Vy ste halt úplně mimo. Stejně jako kluci arabský maj právo si u nás v Evropě pěstovat svoji kulturu a my máme povinnost je tolerovat, tak to samozřejmě funguje i naopak. Takovej už je dneska ten náš multikulturní svět.
Lekce českého humoru
Samotnej Silvestr byl fakt pecka, moc jsme se nasmáli. Luďa nevímkde vyhrabal takový docela srandovní trika, byl na nich takovej fousatej strejda a pod tím byly nějaký klikyháky, prej to znamená „Mohamed“, a všichni jsme se do nich navlíkli. Luďa nás ještě poučil, že ten Mohamed, je arabskej prorok, nesmí se zobrazovat, ale v tom že je právě ten fór. Naštěstí v tom multikulturním Ománu už všichni ví, že drsná satira a černej humor jsou nedílnou součástí naší české kultury, a tu máme právo i tam svobodně projevovat.
Pak už si toho teda moc nepamatuju, paňáč jsem byl jako dělo. Ale utkvěla mi taková srandovní scénka. Prostě Fanda, jak byl v ráži, najednou povídá, že má chuť, a že tmavou holku ještě neměl, a že zkusit se má všechno. Tak si jednu odlovil, vohnul ji vo palmu, no děsná sranda, a co vám mám povídat, nakonec jsme ji zklátili všichni tři. V jednu chvíli na nás sice nějakej intolerantní debil zase poštval místní policajty, ale naštěstí přifrčel ten náš starej známej a tomu Luďa zase jenom řekl, že u nás to tak chodí a že ženská, která ječí „ne, ne, ne“ myslí ano, no a náš známej polda nám pak už jenom popřál dobrou zábavu.
Poklidný multikulturní Silvestr
Ráno jsem měl kocovinu jak kráva, až jsem chytl trochu depku a výčitky, jestli jsme to přece jenom trochu nepřehnali. Ale pustil jsem si zprávy a tam říkali, že Silvestr proběhl naprosto poklidně, bez jakýchkoliv incidentů a že všem, hlavně jejich novejm spoluobčanům, což teda asi mysleli mě, Fandu a Lůďu, přejou hezkej novej rok. Tak teda asi všechno cajk.
Takže Čecháčci, nenechte se dál voblbovat, že multikulturní koncept je nesmysl, že arabové by ve svejch zemích naše zvyky asi taky dost těžko snášeli, že tam se musíte chovat v souladu s jejich kulturou, nebo byste měli vážnej problém. Tohle všechno je dávno passé. Přestaňte už prosimvás žrát tudlectu hloupou xenofóbní a intolerantní propagandu a vyrazte taky někoho kulturně vobohatit.
Pivsony, řízky a trika s Mohamedem sebou!
Váš Jarda
