Údajná šikana žen na ministerstvu školství, kvůli níž padl ministr Chládek, byla návnadou pro premiéra Sobotku. Zbaštil ji i s navijákem. Na konci udice, shrbená u řeky dějin, se krčí prohra ČSSD v příštích volbách.
Kdo se směje nejlíp - a určitě ne naposled - je ministr financí a majitel listu, který zprávu přinesl, miliardář Andrej Babiš. Odvolání ministra školství (prvního z ČSSD) zcela zřetelně posiluje pozici Babišova hnutí ve vládní koalici. A také ukazuje, že jeho noviny mají stále dost vlivu na to, aby kvůli nim padaly hlavy.
Přiznejme si, že mnozí o tomto aspektu skomírajícího periodika, které vlastní ministr ve střetu zájmů, pochybovali. Jenže ouha, chyba lávky, stačí vhodná konstelace, jeden slaboučký premiér a je to tu zpět.
Muž za záclonou
Nechme pro tuto chvíli stranou „výkony“ ministra Chládka na ministerstvu školství. Některým se mohly líbit, jiní si nad nimi zoufali. Premiér ale neodvolává Chládka kvůli tomu, že by byl s jeho prací nespokojen – prý dokonce naopak, poděkoval mu, že je to nejlepší ministr školství za posledních deset let. No...
Z hlediska fungování vlády a celého mocenského systému je zajímavá (a poučná) především metoda, kterou byl první ministr hlavní vládní strany „popraven“. A co z toho do budoucna plyne. Je to totiž naprosto bizardní.
Jde o druhý případ v rychlém sledu, kdy byl vládní činitel odstaven kvůli genderovým drbům, tedy bez důkazu.
Zvláštní a vysoce podezřelý efekt má pád ministra školství Chládka na dojemnou kauzu dalšího „ministra v úzkých“ z řad ČSSD, tedy Jiřího Dienstbiera mladšího (tápe ve stopách svého slavnějšího otce). Také on, podobně jako Chládek, zápasí ve svém resortu s personálními problémy a také on by měl mít plný mandát je vyřešit tak, jak uzná za vhodné.
Odvolání Chládka snímá z Dienstbiera mediální pozornost, staví ho do mediálního stínu (zloděj volá: chyťte zloděje!) a dává mu čas, aby si udělal pořádek. Jde však v principu o totožné kauzy. První ministr - který čelil drbům - šanci nedostal. Druhý ministr (Dienstbier mladší) - který čelí faktům - má plnou podporu premiéra, ačkoli jsou dopady jeho arogance na chod státu mnohem větší a dokonce vyčíslitelné.
V MF Dnes však nebyl pubikován článek "Ministr Dienstbier šikanuje ženy", byť je toto tvrzení mnohem blíže realitě, než v případě ministra Chládka.
Druhý ministr je zjevně horší než ten první, A přesto přežije ten druhý, ač by měl už dávno tlít v propadlišti dějin.
Past na tvaroh
Past na Sobotku byla postavena velice dovedně. Pro pozorovatele zvenčí jde o naprostou banalitu na úrovni drbů a trapných pomluv bývalých podřízených. Z pohledu zevnitř - do ní premiér Sobotka spadnout prostě musel. Ostatně – na konstrukci této pasti se nevědomky podílel on sám.
Pod Sobotkovým vedením si ČSSD vybudovala citadelu zastánce kvót zastoupení žen, vozíčkářů, Romů, hluchoněmých, hluchoslepých, gayů, osamělých matek, dětí, psychosomatických živlů a jiných, menších či skupin ve větším či menším množství než je malé, které údajně musejí být specificky chráněny. Možná ani ony samy netuší, jak mocnou se stávají zbraní - války o miliardy.
Likvidace celostátního nebo komunálního politika skrze zástupce tzv. menšiny je ostatně červenou nití českých mediálních dějin.
Čtěte ZDE: Soud jako bulvární hnůj: Nejsou důkazy? Ať si dav alespoň užije! Kvůli tomu padla vláda? Zkoušel Nečas s Nagyovou divadelní hru? Tři moci v "demokracii": Policie - justice - média
Ještě větší slaboch, než doufal
Události kolem ministra Chládka se daly do pohybu ráno, kdy vyšla tištěná MD Dnes. Možná ani Babiš (který zcela jistě popře, že byl s obsahem článku předem obeznámen) nečekal, že už krátce po poledni bude hotovo.
Premiér Sobotka je zkrátka ještě větší zbabělec, než Babiš předpokládal a doufal. Možná tak večer, nebo den, dva… ale takhle okamžitě? Takže ty noviny, které jsem koupil (z pohledu Babiše), přece jen nejsou jen nějaké jalové jmelí! Pokud lze zařídit odvolání ministra takto jednoduše, tak to byla dobrá investice!
Babišův deník citoval v závěru článku o proradném ministru Chládkovi premiéra Sobotku: „Všichni ministři ČSSD mají moji plnou důvěru.“ To ještě premiér nevěděl, co MF Dnes chystá – své stanovisko poskytl listu nejméně o den dříve. V internetové podobě MF Dnes, tedy na portálu idnes.cz, zveřejněné se zpožděním několika hodin, se tato citace premiérovy bezmezné důvěry v jeho ministry už neobjevila.
Bič, upletený z drbů
O čem vlastně článek MF Dnes byl? Především jsme se dozvěděli, že na něm redaktoři pracovali velmi, velmi dlouho, podle všeho ve dne i v noci, a že mají všechno nahrané na diktafony. Jádrem "skandálu" byla informace, že ministerstvo školství opustilo od nástupu ministra Chládka dne 29. ledna 2014 dosud, tedy do 29. května 2015, několik zaměstnanců.
Článek neuvádí kolik zaměstnanců ministerstvo po příchodu nového ministra opustilo. Uvádí jen, že „většinu tvořily ženy.“ Jak by ne? Drtivá většina zaměstnanců ministerstva školství (a školství vůbec) jsou ženy. Kdyby byla většina mužů, bylo by to divné (nohejbal školníků?). Nejen české školství je zkrátka doménou žen, které tvoří nejméně 90 % jeho struktury.
Intrikánům uvnitř v ČSSD ovšem zjevně uniká základní věc, totiž , že jejich hlavní soupeři nejsou uvnitř, ale vně.
Dále se v textu uvádí, že žen, které odešly, bylo devět. Prostým výpočtem dojdeme k výsledku, že mužů bylo méně než devět.
Za pěkných 16 měsíců působení pana Chládka ve funkci ministra tak opustilo úřad maximálně 9 (žen) + 8 (mužů), tedy celkem 17 zaměstnanců. Vhledem k tomu, že jich na ministerstvu pracuje takřka tisícovka, to není zas tak mnoho, lhostejno, koho byla většina a koho menšina.
Tedy – když to shrneme, nestalo se vlastně vůbec nic.
Článek MF Dnes byl napsán zjevně na politickou objednávku, ostatně jako mnoho podobně virtuálních téma MF Dnes, ať už byly tyto noviny v rukou zahraničních podnikatelů nebo českého řepkového krále. Kdo a proč si článek objednal?
Chládek měl spory s Babišem, ale podle všeho jen v pracovní rovině. Osobní spory měl s některými členy ANO. Vše ale nasvědčuje tomu že nebyly tak velké, aby kvůli nim padaly hlavy.
Impuls k objednávce likvidačního článku přišel zevnitř ČSSD. Rýsuje se tak velmi nebezpečná vazba, že pokud nebude Sobotka dělat Babišovi problémy, jsou tyto noviny (MF Dnes) k dispozici i sociálním demokratům, nebo nějaké jejich frakci - tedy té, která stojí za Sobotkou - nebo ho přímo ovládá.
Virtuální sněhulák
Oč méně se dělo v resortu ministra Chládka, o to víc se to mlelo na úřadě ministra Dienstbiera. Tam dalo výpověď více zaměstnanců, než u ministra Chládka (za stejné období). Od Dienstbiera odešla drtivá většina žen a pokud bychom se jich zeptali proč, tak odpoví, že kvůli mentálně-politické šikaně - a my si to nahrajeme na diktafon.
Nejsou důkazy, že ministr Dienstbier některé ženy z Agenttury pro sociální začleňování šikanoval, víme jen, že proti jeho aroganci, neschopnosti komunikace a ponižování zaměstnanců byla dokonce vyhlášena stávka, jejíž dopad na komunitu byl nesrovnatelně větší, než drby a pomluvy bývalých asistentek z okolí ministra Chládka.
Byly ty především ženy, které šly do stávky kvůli machistickým způsobům ministra Dienstbiera. Byly to ženy, které se proti arogantním, místy až sexistickým metodám ministra Dienstbiera ohradily v médiích.
Vraťme se však do redakce MF Dnes (nedaleko křižovatky Anděl). Virtuální jádro kauzy Chládek už máme. Zní: Od ministra odcházejí „převážně ženy“ (bylo jich devět z několika stovek za takřka rok a půl). Ano, jistě i sami autoři článku pro MF Dnes cítili, že toto tvrzení je na odvolání ministra málo. Bylo třeba uplácat kolem tohoto virtuálního jádra kouli, a když to dobře půjde, tak třeba - postavit i sněhuláka!
Proto redaktoři MF Dnes vynášejí trumf, pěkně skrytý přibližně uprostřed textu: „...Je mezi nimi (ženami, které daly výpověď, pozn. aut.) i někdejší asistentka ministra, Aneta Lačevová. „Šla jsem i kvůli jeho poznámkám. Ještě na kraji mi třeba říkal, že vypadám lahodně,“ cituje bývalou asistentku MF Dnes.
Tohle „lahodně“ je silný kalibr, zvláště pro ČSSD, která si zakládá na tom, že je „vzorně politicky korektní“, takže tento bezvýznamný výrok, zřejmě pronesný na večírku nebo mimochodem, musí být brát jako „sexismus“.
Jenže - co když si slečna Lačevová, bývalá asistentka ministra Chládka, toto obvinění ze sexismu (v tomto případě toho nejhrubšího zrna - sexuálního obtěžování z pozice nadřízeného) vymyslela? Co když s ním měla spory, nebo dokonce poměr, a rozhodla se vše řešit touto cestou? Tyto otázky si však reportéři MF Dnes kupodivu nepoložili, byť jsou pro objektivní posouzení případu zcela zásadní.
Čtěte ZDE: Televizní upír závislý na našich krvavých penězích: Prezident Zeman je proti poplatkům ČT. Premiér Cameron je chce vzít BBC. Soud uznal, že 11. září byl podvod. Televize je nástroj manipulátorů
Komu to prospělo?
Kdyby tak totiž učinili, nešlo by už zásadní kauzu, směřující k likvidaci ministra, ale o plytký text na úrovni drbů. Tlachání z nižších pater. Bulvár. Dno. Tedy přesně to, zač „případ“ označil ministr Chládek.
Zjevně však nešlo o to, klást si správné otázky. Položme si je tedy za redaktory MF Dnes, píšící zjevně pod diktátem nadřízených článek na objednávku. Kde je to nejhorší dno, kterého se může novinář dotknout? Položme si otázku, která leccos objasní: „Cui bono, v čí prospěch?“
Prospěch z odvolání ministra školství má:
1) Majitel MF Dnes a ministr financí Andrej Babiš a hnutí ANO. Babiš dal jasný vzkaz svým politickým soupeřům: „Příště se to může stát i vám.“ Podle zákulisních informací je právě toto důvod, proč přistoupil na návrh ministra Dientsbiera mladšího zlikvidovat ministra Chládka.
2) Ministr Jiří Dienstbier. Případ Chládek, v mnoha rysech podobný jeho případu, odlákává pozornost od jeho potenciálního odvolání z důvodu arogantného vystupování a zřejmě i sexistických praktik.
3) Genderová frakce uvnitř ČSSD, jejíž páteří jsou ministři Dienstbier - Marksová. Podle zákulisních informací bude v čele ministerstva školství žena – aby byly naplněny generové kvóty. Zatím je řízením ministerstva školství po pádu Chládka (jejda!) pověřena právě dosavadní ministryně práce Marksová.
Poprava bez soudu
Za zmínku jistě stojí i podivný postup, jakým premiér Sobotka svého ministra odstavil. Den před zveřejnění likvidačního článku ještě nic netušil, neboť vydal prohlášení, že „všem svým ministrům důvěřuje.“ Potud v pořádku. Ráno po zveřejnění textu, zjevně znepokojen po mnoha telefonátech stranických kolegů (např. od Dientsbiera), si se skandalizovaným ministrem domluvil schůzku.
Sešli se ve dvě odpoledne. Chládek následně popsal setkání jako "konstruktivní" a zdůraznil společnou vizi do budoucna. Pak se odebral na Hrad na mecheche s prezidentem Zemanem, kde dle protokolu jednali o situaci kolem jmenování rektorů – tedy o tématu s kauzou „sexismus a jeho důsledky“ nijak nesouvisející.
Premiér Sobotka ovšem věděl už před jednáním s Chládkem (ve dvě odpoledne), že ho odvolá. Šlo jen o formální výměnu názorů a čepic – Chládek dostal padáka ve skutečnosti už ráno, jen o tom ještě neměl ani tušení. Co přimělo Sobotku k takové razanci?
Je důvěra premiéra v média, v tomto případě MF Dnes, jejímž majitelem je jeho protihráč Anderj Babiš, tak bezmezná, že kvůli ní okamžitě odvolá ministra - prvního ze své strany? Opravdu ho tak uchvacuje slovo "diktafon"? Odpověď zní: Ne. Premiér odvolal ministra kvůli jinému podnětu. „Přece není úplně blbej,“ řekl by Švejk.
Polibek smrti
Jde o druhý případ v rychlém sledu, kdy byl vládní činitel odstaven kvůli genderovým drbům, tedy bez důkazu. Prvním byl pád premiéra Nečase, jehož jediným proviněním proti státnímu zájmu bylo, že si pořídil hašteřivou milenku. Také v kauze Chládek nikoho nezajímal jeho výklad reality a ani na něj neměl čas. Média se velice ochotně chopila slov „šikana“ a „lahodná“ - a konec pohádky znáte.
Pozorovatelé, obeznámení se situací uvnitř ČSSD, popisují premiéra Sobotku jako beztvarou hmotu, kterou hněte podle potřeby trio ministrů Dienstbier – Marksová – Chovanec (uvadající). Tito tři ministři, skrytí v labyrintu vnitrostranických vztahů za občasnými rovnátky v dětinském úsměvu premiéra, mají prý zásadní vliv na to, co premiér udělá. Nebo ještě přesněji: Premiér udělá, co mu řeknou.
Intrikánům uvnitř v ČSSD ovšem zjevně uniká základní věc, totiž ta, že jejich hlavní soupeři nejsou uvnitř, ale venku. Že strategické schopnosti mediálního magnáta Andreje Babiše jsou mnohem větší, než ty jejich. Že podbízivé ulpívání na americkém modelu menšin a kvót (adaptovaném Socialistickou internacionálou ovládající Evropskou unii) je pro ně sice ideologicky lákavé, ale voličský potenciál této „choroby“ se v České republice blíží nule, či má dokonce záporné hodnoty.
Odvolání ministra Chládka proto nepovede k posílení pozice sociální demokracie a jejích domněle „moderních“ principů rovnosti menších či větších menšin a větších či menších většin. Je pouze krokem k posílení partnera a současně rivala ČSSD, tedy hnutí ANO. Povede k porážce ČSSD v příštích volbách, tedy ke krachu genderového populismu ČSSD.
Především však toto dětinské intrikánství povede k vítězství Babišova hnutí ANO, které už po dalších volbách žádného koaličního partnera potřebovat nebude.
Pokud stačí k odvolání ministra jeden ubohý článek v novinách, které vlastní člen vlády, tak je vymalováno.
"Každej Maďar může za to, že je Maďar," řekl by sapér Vodička, kamarád dobrého vojáka Švejka.
