Tisíce lidí vyšly v uplynulých týdnech do ulic v evropských městech. Protestují proti řízené vlně imigrace, která zaplavuje starý kontinent. Vlády, jindy poslušné příkazů z Bruselu, se tentokrát vzpírají uposlechnout příkazů "vrchnosti" a přijmout nařízené uprchlické kvóty. Dobře si uvědomují, že nálada v jejich evropských zemích je těsně pod bodem varu. Co se vlastně děje? Náznaky odpovědi můžeme nejlépe vidět na sever i na jih od našich hranic.
Obtížní Vikingové a vření v Rakousku
Čtvrteční volby v Dánsku, kde se druhou nejsilnější stranou s 21 procenty stala euroskeptická Dánská lidová strana, vystupující tvrdě proti imigraci a požadující referendum o vystoupení země z EU, dopadly z hlediska současného politického "EU-mainstreamu" velmi varovně. I Dánové se zřejmě zařadí do stále se zvětšujícího klubu „potížistů“ v Evropě. Dánsko samozřejmě vždy bývalo socialistickou zemí par excellence, přesto ale i dříve jevilo "obtížné" sklony k racionálnímu hájení svých národních zájmů (viz (ne)přijetí Eura). Co teprve teď?
Posílená neutralita Rakouska, vyvázaného z okovů EU, by mohla být lákavou inspirací pro další země, kterým se diktatura Bruselu a Washingtonu stále více zajídá
Není se co divit, že v této atmosféře se "proevropské" vlády snaží zachránit, co se dá. Typickým příkladem je Rakousko. To pozastavilo azylová řízení a "politicky nekorektně" opevňuje své hranice v Brenerském průsmyku. Dobře ví, že poslední co by právě teď vláda potřebovala, jsou problémy s imigranty. I tak je jich v zemi již obrovské množství a situace v některých utečeneckých táborech, praskajících ve švech, začíná být neudržitelná.
Ostatně, u našich jižních sousedů to začíná již delší dobu pořádně vřít, a nejen kvůli vlně imigrace. Desítky tisíc nespokojených občanů zaplnily náměstí Vídně i dalších Rakouských měst při dubnových protestech proti "poručnické" smlouvě Spojených států vůči evropským národům (TTIP).
To však zdaleka není jediný problém, který má se svými občany vládnoucí proevropský establishment. Ten tvoří jako u nás lidovci a socialisté. Také vyhlášení protiruských sankcí ze strany EU vnímá stále větší části veřejnosti jako ohrožení rakouské neutrality. I znechucení národa členstvím v Evropské unii se tedy přelilo do ulic.
Čtěte ZDE: Alchymistický sociální tyglík před výbuchem: Podaří se zničit státy a národy? Vznikne skrze válku evropský lid? Uzavřete hranice a povolejte armádu! Jdeme do finále
Čtěte ZDE: Uprchlický oheň zažehli Američané: Sami však žádné běžence nepřijmou. „Azylanti“ v Itálii již terorizují místní občany. Le Penová a každý s rozumem v hlavě zná recept. Ubráníme se?
Zachová Rakousko hrdou neutralitu?
Rakušané jsou hrdí na svou neutralitu, která byla slavnostně stvrzena podpisem státní smlouvy právě před 60 lety. A jsou také stále deprimovanější z toho, jak současná „proevropská koalice“ tuto neutralitu svou obvyklou "salámovou metodou" nabourává. Neutralita se totiž v Rakousku stala součástí národní identity. Odpor k NATO kromě toho ve významné části veřejnosti dále zesílil po výbojích Severoatlantické aliance v Kosovu, v Iráku a nejnověji na Ukrajině.
Smlouvy o neutralitě, garantované podpisy vítězných mocností protihitlerovské koalice, totiž komplikují plány washingtonských stratégů NATO ve střední Evropě. Neutralita Rakouska zakazuje například jakýkoliv přesun cizích vojenských jednotek přes rakouské území. To však bylo nedávným průjezdem amerických zbraní po rakouské železnici porušeno.
Proamerické vládě to jen tak neprošlo. Rakousko se za tento incident muselo Rusku oficálně omluvit. Navíc celý incident posílil v rakouské veřejnosti podezření, že pro Rakousko a jeho neutralitu bude stále větším problémem i členství v současné EU. Evropská unie a protiruská válečnická strategie NATO se již prakticky překrývají. Neutralita se tak podle mnoha Rakušanů stává prázdným pojmem.
Čtěte ZDE: Před deseti lety jsme zvesela nastoupili cestu do otroctví: Proč asi dnes nikdo nepřipomíná desetileté výročí referenda o vstupu naší země do EU?
Čtěte ZDE: Podvod zvaný TTIP: Pokus potají přijmout zničující pakt s USA vrcholí. Za záchranu dolaru máme položit na stůl své zbývající peníze a obětovat zdraví. Je za tím i Andrej Babiš?
Vystoupení z EU - reálný zájem Rakouska i náš
I toto je jeden z mnoha důvodů, proč se naši jižní sousedé pokusí sesbírat dostatek podpisů, aby mohlo být vyhlášeno referendum o vystoupení podalpské země z obručí Evropské unie. Tento týden, od 24. června do 1. července, se budou sbírat hlasy pro vyvolání "voleb" proti Bruselu. Podaří se je vyhlásit? Lidová iniciativa za referendum nasbírala mezitím už více jak 20 000 notářsky ověřených podpisů.
O Rakušanech někdy žertem říkáme, že jsou to Češi, kteří mluví německy. Máme za sebou dlouhou historii ve společném státě, snad značné promíchání našich genů, tím pádem i blízkost povahovou. A především - v některých oblastech blízkost národních zájmů.
Tím zajímavější je pro nás číst si v v provolání petičního výboru, který sběr podpisů organizuje. Vždyť není vůbec sci-fi, že něco podobného artikuluje některá ze stran či občanských iniciativ v dohledné době také u nás.
Až k nám začnou povinně proudit "běženci" po desetitisících jako už nějaký čas do Rakouska, pak i lidé u nás snadněji pochopí, že EU není "něco formálního KDESI", ale velmi reálná diktatura. A tehdy může vzít i naše veřejnost rychle věci do svých rukou. Pak možná bude stačit rakouské Provolání pouze přeložit. Zčásti jsme to pro naše čtenáře již udělali.
Členství v EU Rakousku nic dobrého nepřineslo
„Všechny sliby před vstupem Rakouska do EU před 20 lety, které vedly k našemu rozhodnutí o vstupu, byly porušeny. Místo rozvoje došlo téměř ve všech oblastech ke zhoršení společenské situace: K růstu nezaměstnanosti, rostoucímu zadlužení, ztrátě kupní síly, růstu kriminality, k odumírání selského stavu a zániku farem malých zemědělců, kteří by dříve byli schopni vyžít z vlastní produkce. O výrazném zhoršení životního prostředí ani nemluvě.
Rozhodnutí na úrovni EU jsou řízena a diktována finanční lobby, farmaceutickými koncerny, obchodníky s genovou technologií a mezinárodními obchodními řetězci, které nedávají šanci producentům středního stavu, usilujícím o zásobování místními produkty a respektujícím přírodu.
Především je však těžce zasažena mírová politika zemí Evropského společenství. EU porušuje stále více právo národů na sebeurčení jako základ svobody a míru. To, že neseme na svých bedrech ekonomické sankce proti Rusku a probíhající válku na Ukrajině, je neslučitelné se zákonem zakotvenou neutralitou Rakouska.
Chceme opět svobodné a neutrální Rakousko. Nechceme být žádnou kolonií - ani Bruselu, ani Washingtonu. A už vůbec nechceme být zatahováni do zahraničně-politických konfliktů, které se nás netýkají a které jsou z bezpečenostního hlediska vážným ohrožením míru. Braňme se dřív, než bude pozdě!
Tím, že vystoupíme z EU, se vyhneme nebezpečím, která eskalují politici například v podobě tajného vyjednávání transatlantické smlouvy mezi EU a USA (TTIP) a EU a Kanadou (CETA). Stejně jako se vyhneme našim čistým platbám do EU, které musí Rakousko odvádět již 20 let. Z těchto miliardových obnosů dostáváme pak nazpět pouze malou část a naše příspěvky jsou označovány propagandisticky jako „podpora evropské integrace“. Ve skutečnosti to znamená, že Rakousko o penězích, které jsou našimi vlastními penězi, rozhodovat svobodně nesmí. Je to dvacetiletý ztrátový obchod a také důvod k odbourávání sociálních vymožeností a likvidace funkcí státu, které dříve zajišťoval ve prospěch všech občanů.
O nějakých platebních závazcích v případě vystoupení nemůže být řeč, zcela naopak. Rakousko by ušetřilo své každoroční transfery do Bruselu, především ale astronomické peníze na tzv. „záchranné deštníky“. Znamenalo by to zrušení miliardových vkladů do ESM, stejně jako povinnosti ručení za EFSF. Rakousko by opět mohlo zavést svou měnu – šilink, který by sloužil ku prospěchu především rakouskému hospodářství.
Národní parlament má právo rozhodnout o vystoupení Rakouska z EU. V lidovém referendu však bude mít poslední slovo občan. Jde o nanejvýš demokratickou metodu, proto nikdo nesmí být z účasti na referendu vyloučen.
Vystoupením Rakouska z EU zamezíme dalším nevratných ztrátám. EU pociťuje většina našich obyvatel jako diktátorské centralistické uskupení, které podlamuje nejen ekonomiky jednotlivých členských států. Menší samostatné země nabízejí lepší šanci na udržitelný životní způsob i ochranu zdravého životního prostředí a nechávají prostor pro dýchání i příštím generacím.“
Neutralita jako lákavá inspirace
Zdali se podaří přetavit narůstající nespokojenost s členstvím Rakouska v Evropské unii v referendum o vystoupení, budeme vědět už za měsíc. Podle mnoha pozorovatelů je to reálná možnost. Samozřejmě by tak vznikl pro Brusel další obrovský problém: v Rakousku to připouštějí i proevropská mainstreamová média. Nejde ani tak o hospodářské oslabení EU, přestože Rakousko přispívá do bezedné bruselské pokladny nemalým dílem, ale především o politický signál pro další země, které mají bruselské diktatury také plné zuby.
Nemluvě o tom, že posílená neutralita Rakouska, vyvázaného z okovů EU, by mohla být lákavou inspirací pro další země, kterým se diktatura Bruselu a Washingtonu stále více zajídá. Dá se něco podobného prohlásit i o České republice?
Těžko říci. Diskuse o neutralitě u nás zatím otvírají pouze Národní demokraté, kteří usilují o vystoupení naší země jak z EU tak NATO. Je asi předčasné spekulovat, zda se najdou další politické síly, které tuto myšlenku podpoří. Uskutečnit ji by samozřejmě nebylo vůbec jednoduché. V dramatech a krizích, jež nás (nejen kvůli uprchlíkům) nepochybně brzy potkají, může být všechno rázem jinak.
Ukazují to nejen "odbojní Vikingové" na severu, ale i naši důkladně "zpohodlnělí" jižní sousedé: Když začne národu skutečně téci do bot, najednou se probouzejí zdánlivě zapomenuté vlastnosti. Třeba odvaha. Tu Rakušané se svým momentálním úsilím rozhodně projevují.
A my? Uvidíme. Třeba se ukáže, že jsme Rakušané hovořící česky.
Zdroj. ZDE a ZDE
