Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Před deseti lety jsme zvesela nastoupili cestu do otroctví: Proč asi dnes nikdo nepřipomíná desetileté výročí referenda o vstupu naší země do EU?
Popisek: Na cestě do otroctví | Autor: Ondřej Höppner

Před deseti lety jsme zvesela nastoupili cestu do otroctví: Proč asi dnes nikdo nepřipomíná desetileté výročí referenda o vstupu naší země do EU?

14. 6. 2013

Tisk článku

Václav Danda O víkendu 13. a 14. června 2003 proběhlo referendum, na jehož základě Česká republika přistoupila k Evropské unii. Lépe řečeno. Byla přistoupena. Dnes si toto slavné výročí kupodivu nikdo nepřipomíná. Kde jsou všichni tehdejší zastánci vstupu? Proč nepořádají oslavy? Proč nad Prahou nezáří ohňostroje?

Média byla nejprve zahlcena zprávami z povodní, které „pružně“ vystřídala záplava policejních „realizací.“ Že by to bylo tím? Kdepak. Spíše někdejší i současní vášniví obhájci našeho vstupu do EU raději na hodnocení té „báječné“ dekády zapomněli. Co nám tedy členství dalo? Průzkumy hovoří jasně. Negativní nálady české veřejnosti vůči Bruselu dosahují historického maxima.  Naše i evropská ekonomika je v těžké krizi – a to jsme se ještě naštěstí ubránili přijetí eura.  

Připomeňme si, co se před deseti lety odehrálo, neboť mnozí na to již zapomněli. Všudypřítomná proevropská propaganda umlčela všechny kritické hlasy, které poukazovaly na neobjektivnost referenda. Mezi těmi, kteří na to hlasitě upozorňovali byli i členové občanského sdružení Občané proti EU, kteří vedli vytrvalou kampaň proti vstupu.

pp                                                         Občané proti EU

Ocitujme hlavní výtky, které Sdružení vyjádřilo v dokumentu „Zmanipulované referendum o vstupu do EU,“ vydaného 20. června 2003, který média pochopitelně odmítla v rámci specifik „objektivní kampaně“ zveřejnit.

Vládní kampaň byla jednostranná

Vláda, která pomocí reklamních agentur vedla kampaň pro vstup do EU, záměrně zamlčovala negativa vstupu a kampaň pojala jako přesvědčovací propagandistickou masivní manipulaci. Systém byl obdobný jako při propagování výrobků spotřebního zboží, jak ji známe z firemních reklamních kampaní. V konkurzu vybraní lidé, kteří byli vydáváni za typické představitele členských států EU, vychvalovali EU, a s rozjásanými tvářemi sdělovali českým občanům, proč musí vstoupit do unie a jak se na ně všichni v členských státech těší. Přitom podle posledních průzkumů poklesla podpora rozšíření EU o nové státy ve Francii na pouhých 31%, v Británii 36 %, Belgie 38%, Německo 42 %, Rakousko 43 % a v Nizozemsku 48%.

Peníze pouze příznivcům vstupu

Na kampaň bylo přiděleno bez schválení parlamentem 200 miliónů korun z rozpočtové kapitoly Ministerstva zahraničí ČR. Tyto peníze by měly být rozděleny rovným dílem mezi zástupce i odpůrce vstupu. Nejen, že se tak nestalo, ale Špidlova vláda sáhla dokonce k „nulové variantě“. Organizacím, které odmítaly vstup nedala žádné prostředky.

Šlo o flagrantní porušení všech demokratických principů. Ministerstvo zahraničí ČR v čele Cyrilem Svobodou, které mělo tuto agendu na starosti, nejprve vyčlenilo pro organizace z určených 200 milionů pouze 7 milionů. Zbylých 193 milionů rozdělila komise MZV bez výběrového řízení jednotlivým reklamním agenturám, které z našich daní i z daní odpůrců EU zadávaly televizní šoty a vytvářely billboardy z propagandistickým ANO pro vstup. Pro odpůrce se tak „smrskly“ státní peníze na pouhých 7 milionů.

Po poctivém podání projektů, které počítaly s alternativou vládní kampaně a pohybovaly se v řádu milionů, bylo všem organizacím odmítajícím vstup do EU sděleno, že bohužel jejich projekty nebyly schváleny a nedostanou tedy nic. Těchto sedm milionů, komise MZV přidělila organizacím podporujícím vstup. Tímto byla pro stát otázka rozdělení peněz vyřízena. Občané neměli možnost se proti tomuto výroku odvolat a kampaň spěla ke svému vyvrcholení.

pp

Veřejnoprávní média šířila pouze propagandu pro vstup 

Zejména Česká televize se opět změnila v propagandistický kanál z komunistické éry. Kromě nasmlouvaných šotů reklamních agentur s vybranými figuranty předstírajících rajský život v zemích EU, se rozhodla zařadit pravidelný program Evropské referendum. Zcela neobjektivní pořad, na úrovni televizních týdeníků ze sedmdesátých let, kde ministr jako učitel přesvědčoval „člověka z lidu“.

Televizní lživé scénky Vydra-Boušková nasadily této propagandě již jen smutnou korunu. Celkově lze říci, že Česká televize byla zneužita k propagandě připomínající padesátá léta. Smutnou skutečností je, že prozatímní ředitel Ing. Klimeš nebyl schopen odpovědět na otevřený dopis, který kritizoval zmíněné poměry a žádal nápravu včetně nabídky osobností ze strany odpůrců EU. Zmíněný dopis zaslalo v lednu 2003 řediteli ČT občanské sdružení Občané proti EU.

Do kampaně se zapojily i bývalé stání podniky

Firmy, které byly privatizovány často zahraničním kapitálem, se staly i jedním z hlavních sponzorů vládní kampaně. Částka, která byla ve skutečnosti věnována na propagandu pro vstup do EU se tak pohybuje v řádu miliard. Na hlavním vládním materiálu se dokonce objevila loga České pojišťovny a Českého telecomu. Stejně tak se angažovala např. Československá obchodní banka (ČSOB), která je v rukou belgické finanční skupiny KBS spojené s finančními skandály. ČSOB byla také hlavním sponzorem koncertu na oslavu „vítězství eurooptimistů“ na Hradčanském náměstí v sobotu 14. června 2003.

Porušení moratoria

První odhady výsledků zveřejnila veřejnoprávní média již čtyři hodiny po začátku hlasování. Je jasné, že toto hrubé porušení volebních zvyklostí ovlivňuje voliče v průběhu samotného volebního aktu. Nejde sice o porušení zákona, neboť v zákonu o referendu poslanci takticky tuto pasáž o moratoriu na předběžné výsledky vynechali. Naopak v případě parlamentních voleb je toto moratorium striktně dodržováno a televize začíná první odhady vysílat až po uzavření volebních místností.

Otázka k referendu

Otázka k referendu zněla: „Souhlasíte se vstupem ČR do EU podle Přístupové smlouvy?“ Přitom Přístupová smlouva má 5000 stran a není proto v silách občanů tuto smlouvu na magistrátech a radnicích obcí, kde byla možnost do ní nahlédnout, řádně prostudovat. Překlad smlouvy nebyl v předstihu k dispozici v tištěné podobě, aby si ho mohli občané v klidu doma prostudovat. Pouze vystavení na internetu nestačí, neboť ne každý má přístup k internetu. Zejména starší občané jsou v tomto případě diskriminováni.

Velké obchodní domy zapojené do kampaně

Obchodní domy, které jsou z velké části vlastněny zahraničním kapitálem se v posledním týdnu aktivně zapojily do kampaně za vstup ČR do EU. Ve vlastní kampani kromě vystavených plakátů z vládní nebo vlastní dílny pro vstup přidávaly automaticky všem zákazníkům k nákupu reklamní letáčky propagující vstup do EU. Takto mohlo být ovlivněno až několik milionů lidí v celé ČR.

Nerovný zápas

Z těchto a mnoha dalších faktů vyplývá, že v případě referenda o vstupu ČR do EU v pátek 13. a v sobotu 14. června 2003, jsme nebyli svědky rovného zápasu o hlasy českých voličů, ale spíše aktu, který připomínal volby v komunistické éře.

Slavnostní charakter deklaračního hlasování za šťastnou budoucnost, kdy se přímo vyžadovalo veřejné vyhlášení osobností, že souhlasí se vstupem (viz. nátlak na prezidenta republiky Václava Klause), aby dal své doporučení a vyzval občany k hlasování ANO. Jako vrchol drzosti eurooptimistů, kteří ovládajíce média znemožnili vystoupení prezidentu republiky v sobotu bezprostředně po referendu, aby mohl okomentovat výsledky referenda a sdělit občanům svůj střízlivý postoj k právě proběhnutému aktu.

To by se ovšem evropským manipulátorům nehodilo do krámu a narušilo by všeobecně propagované „S evropskou unií na věčné časy a nikdy jinak.“ Všechny tyto okolnosti vedou k jasnému závěru, že referendum o vstupu ČR do EU bylo zmanipulované a tudíž by mělo být Ústavním soudem prohlášeno za neplatné.

V tomto duchu také občanské sdružení Občané proti EU podalo 20. června 2003 stížnost k Ústavnímu soudu ČR, aby anuloval výsledky referenda o vstupu ČR do EU.“

Je to všechno už jenom mrtvá historie? Neměla by být.

pp

Doporučujeme

Na začátek stránky