Situace na Ukrajině se znovu vyostřuje. Po podpisu minských dohod, ke kterým byl Kyjev dotlačen hlavně Německem a po křehkém příměří, došlo včera na lámání chleba. Součástí dohod o příměří byla totiž autonomie pro Donbas, která by území pod kontrolou domobrany de facto oddělila od zbytku země. Kyjev dal ovšem najevo, že nehodlá uzavřené dohody respektovat. Ukrajinský parlament včera přijal zákony, kde zvláštní statut Doněcka a Luhanska obchází a označuje je za „dočasně okupované“.
Výsměch Kyjeva Minským dohodám
Představitelé Doněcké a Luhanské lidové republiky tento podvod samozřejmě ihned odmítli. Poukázali na to, že Kyjev přijal dokumenty bez jejich souhlasu, a tím ukázal svou neschopnost jednat, takže žádné kompromisy již nejsou možné. „Odmítnutím udělit Donbasu zvláštní status Kyjev rozdrtil křehký minský mír a zavedl situaci do slepé uličky," uvedli ve svém prohlášení představitelé DLR a LLR Alexander Zacharčenko a Igor Plotnitskij.
Junta se rozhodla vyčistit své území od všech „nepřátel režimu“, kteří by jí mohli v budoucnu dělat jakékoliv problémy
Podle nich s Kyjevem není možný žádný kompromis, dokud nebudou zrušena včerejší ostudná či spíše výsměšná rozhodnutí Nejvyšší rady. Parlament udělil zvláštní status jen těm obcím, které jsou na linii kontaktu, nikoliv všem regionům, městům a obcím, jak to vyžaduje zákon Ukrajiny o zvláštním statutu. Na rozhodnutí parlamentu reagoval také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle kterého Nejvyšší rada „převrátila naruby“ veškeré předchozí dohody.
Přednáška Ladislava Zemánka o situaci na Ukrajině
Toto rozhodnutí dále eskaluje celou situaci na Ukrajině a znovu potvrzuje, že dočasné křehké příměří bylo Kyjevem zjevně využito především k dozbrojení a přípravě svých jednotek na další boj proti vlastnímu obyvatelstvu. Že ve skutečnosti nikdy svůj podpis pod minskými dohodami nemyslel vážně. O tom, že se Kyjev rozhodl „zkonsolidovat“ násilím situaci vypovídají i zprávy o teroru, který se rozpoutal v posledních měsících znovu v celé zemi.
Přednáška Ladislava Zemánka o situaci na Ukrajině 2. část
Epidemie sebevražd
Junta se rozhodla vyčistit své území od všech „nepřátel režimu“, kteří by jí mohli v budoucnu dělat jakékoliv problémy a postavit se případně do čela odporu proti stále neoblíbenější Porošenkově a Jaceňukově protektorátní vládě. Oběti teroru rozpoutaného v celé zemi se stávají, jak bývalí funkcionáři Janukovyčovy Strany regionů, která byla před Majdanem rozhodující silou v zemi, tak i příslušníci samosprávy, podnikatelé či novináři.
Vraždy politických odpůrců jsou přitom oficiálními místy v Kyjevě vydávány za sebevraždy. Této „epidemii sebevražd“ podlehl například bývalý člen prezidia Strany regionů a zástupce Viktora Janukovyče v Nejvyšší radě Aleksander Peklušenko, který si 12. března podle oficiální zprávy zničehonic sám prostřelil krk. Kyjev k tomuto zločinu poskytl „úsměvné“ vyjádření, podle kterého Peklušenko údajně trpěl depresemi.
Do stejného ranku patří i smrt oběšením starosty Melitopolu Sergeje Valtera nebo podivný „infarkt“ zástupce šéfa místní policie Aleksandra Bordjuga. „Rozpaky“ vyvolává také průstřel hlavy bývalého poslance Strany regionů Stanislava Mělnika, který byl rovněž oficiálně označen za sebevraždu. Všichni tito funkcionáři podle Kyjeva trpěli depresemi, a proto se rozhodli v posledních dvou měsících dobrovolně opustit tento svět. To se týká také prvního zástupce předsedy Strany regionů, Michaila Čečetova, který údajně sám vyskočil z okna.
Pořad ruské televize Life News o podezřelých sebevraždách
Likvidace politiků i novinářů
Tím však celý smrtonosný výčet nekončí. 29. ledna letošního roku byl ve svém domě nalezen oběšen bývalý předseda charkovské Oblastní rady a bývalý člen Komunistické strany Ukrajiny Aleksej Kolěsnik. 26. ledna se údajně zastřelil ve svém bytě z lovecké pušky bývalý zástupce vedoucího Ukrajinské železnice Nikolaj Sergijenko, který patřil k blízkému okruhu osob kolem Michaila Čečetova.
20. ledna se v Charkově údajně zastřelil stoupenec proruského exposlance Michaila Dobkina Vadim Višněvskij, který byl také jedním z vlastníků banky „Zolotyje vorota“. Sérii režimních „sebevražd“ zahájila již 27. srpna minulého roku výstřelem z pušky bývalá vedoucí Fondu státního majetku Valentina Samsoněnková. Dosud poslední obětí, která podle Kyjeva spáchala rovněž sebevraždu, je šéfredaktorka novin Netišinskij věstnik Olga Morozová. I ona podle oficiální verze trpěla v poslední době depresemi. Mrtvou šéfredaktorku našla její sestra. Natalija Koval, přítelkyně Olgy na sociální síti zveřejnila, že šlo o násilnou smrt. Olga Morozová prý se svou kolegyní chystala závažný materiál o těžbě dřeva nadnárodními společnostmi v místních lesích.
Osvoboditelův pomník má být zničen
Junta se nehodlá vypořádat jen s živými. Tento týden přišla z Kyjeva zpráva, že se úřady chystají zbourat památník generála Vatutina a spálit jeho tělo. Jeho 85letá dcera Jelena Nikolajevna, která žije v Praze, řekla ruským novinářům, že jí zavolali z kanceláře ukrajinské Rady národní bezpečnosti a sdělili jí, že se plánuje demontáž památníku, který stojí v kyjevském Michajlovském parku. Úředník jí navrhl, aby si vyzvedla ostatky svého otce, jinak je vykopou a odvezou do krematoria.
Armádní generál Nikolaj Fjodorovič Vatutin je považován za jednoho z nejlepších velících generálů Rudé armády za 2. světové války. Vyznamenal se zejména u Stalingradu a Kursku a při osvobozování Ukrajiny. Pod jeho vedením provedl 1. ukrajinský front úspěšnou ofenzívu, jejímž důsledkem bylo 6. listopadu 1943 osvobození Kyjeva od nacistů.
Drama v Konstatinovce
Povstání v Konstantinovce
Jak se chovají kyjevské jednotky na dobytém území na východě země jsme mohli vidět tento týden v Konstantinovce, kde přejeli vojáci ukrajinské armády na přechodu matku se dvěma malými dětmi obrněným transportérem. Matka a jedno dítě nepřežily, druhé dítě je v kritickém stavu v nemocnici. Incident vyvolal v Konstatinovce občanské nepokoje, které byly brutálně potlačeny armádou.
Jsme zřejmě svědky předehry k dramatu, které podle některých ukrajinských představitelů povede k otevřené válce s Ruskem. Blízký začátek opravdové války předpovídá například poslanec a předseda strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. Podle něho může začít válka v dubnu či v květnu letošního roku. Přípravy běží na plné obrátky. "Ukrajina už podepsala smlouvy s 11 členskými státy Evropské unie na dodávky zbraní“, prohlásil při nedávné návštěvě Berlína Porošenko, aniž by uvedl konkrétní země. Spojené státy americké odeslaly kromě výsadkových jednotek na Ukrajinu bezpilotní letouny a obrněné džípy, po nichž by měly následovat další zbraně. Vtip je ale v tom, že vše si samozřejmě musí Kyjev koupit z mezinárodních půjček, které mu ve skutečnosti poskytne právě Amerika a EU...
Kyjev zvýšil výdaje na nákup zbraní z 1,25 procenta HDP na 5,2 procenta, což představuje v roce 2015 asi 3,8 miliardy dolarů. Ukrajinské úřady si objednávají více než 500 druhů vojenského střeliva a techniky. Vše z půjčky, která bude Ukrajině poskytnuta prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu na vyzbrojení ukrajinské armády americkými zbraněmi. Tuto informaci přinesl deník Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Podle jeho informací zbrojní zakázky Ukrajiny připraví a vyrobí americké firmy, jako je Network Technologies Corporation.
Bludný kruh se tím uzavírá. A otevírá další.
Doporučujeme
Petr Hájek již cítí blížící se Advent, a má za to, že tentokrát bude jiný než ty předchozí, protože svět... více čtěte zde
Karol Jerguš konstatuje, jak pošetilé bylo ze strany NATO strašit Rusko raketovými zásahy na jeho území... více čtěte zde