Ani o vánočních svátcích se nezastavila válečná mašinérie Kyjeva, který využil křehkého příměří a přeskupil na východní frontu s Novoruskem další těžké zbraně a čerstvé posily. Jaký div, že plánované kolo "stínových rozhovorů“ mezi představiteli Novoruska a kyjevské vlády v běloruském Minsku, bylo bez udání důvodů zrušeno.
Sotva proto, že prezident Lukašenko právě v té tobě plánoval pád svého premiéra a šéfa centrální banky, který dnes oznámil. Zatímco jsme si užívali poklid svátečních dnů, eskalace napětí totiž dále pokračovala. Narozdíl od oficiálních médií hlavního proudu cítíme povinnost na to upozornit. Zdá se totiž, že brzy po Novém roce můžeme být z tohoto falešného klidu rychle vytrženi.
Putin: Nedáme se zastrašit
Důležitý vzkaz expandujícímu Západu přišel včera z Moskvy: Vladimír Putin podepsal novou obranou doktrínu, která reaguje na nebezpečí dalšího „rozlévání“ NATO kolem ruských hranic. Dokument konstatuje, že hlavní vnější ohrožení Ruska spočívá právě v rozšíření bojových kapacit NATO včetně americké koncepce rychlého nasazení na globální úrovni. Moskva tento fakt bere na vědomí a jako odpověď si vyhrazuje právo preventivních obranných vojenských úderů. Mezi nejvážnější vnitřní rizika pak označuje aktivity Západu směřující k destabilizaci země.
Rusko je stále více semknuté a odhodlané nedat svou kůži zadarmo
Nemění se koncepce, že „ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost“. Beze změny zůstávají rovněž i zásady použití jaderných zbraní, jejichž hlavním smyslem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Ruskou federaci. Moskva si ale nyní vyhrazuje právo použít je i preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným či konvenčním, který by ohrožoval existenci státu.
Je totiž zjevné, že především Spojené státy s možností jaderného konfliktu stále více koketují. Nezávislá média přinášejí další a další zprávy o přípravách, které za mořem probíhají už poměrně nezakrytě. Například milióny plastových rakví, které Washington „distribuuje“ do okolí velkých městských aglomerací, nemohou být ničím jiným. Poměrně přesvědčivě o tom informuje zasvěcený materiál na Aeronetu.
Čtěte ZDE: Včerejší americký průzkum: Vladimír Putin má doma totální podporu. Co způsobilo šok paní Merkelové, dceři křesťanského pastora? Stěhuje se Evropa do Ruska? Putin Bibli nenapsal
Čtěte ZDE: Stopy vedou k „velké provokaci“: Jaderný výbuch v Americe? Hacker, který se naboural do vládních e-mailů i exšéf CIA tvrdí totéž. Je v problémech jen rubl?
Provokace Kyjeva
Rusko přijetím doktríny reaguje rovněž na stále eskalující situaci na Donbasu. Zástupci Kyjeva, OBSE, Ruska, Doněcké a Luhanské lidové republiky se sešli o Štědrém dnu, čtyřiadvacet hodin poté, co ukrajinský parlament zrušil neutralitu země a prohlásil, že bude usilovat o přijetí do NATO. Kdo si ještě dnes vzpomene na rok staré ujišťování Kyjeva i Západu, že členství Ukrajiny v NATO nepřipadá v úvahu a že obavy Ruska jsou v tomto směru irelevantní? A proč by ve světle této licoměrnosti mělo brát Rusko vážně dnešní ujišťování řady členských zemí NATO, na prvním místě Německa, že členství Kyjeva v tomto Rusku nepřátelském vojenském paktu nepřichází do budoucna v úvahu? Kolikrát to již v Moskvě slyšeli?
Středeční jednání, jak se dalo očekávat, nepřineslo kromě dohody o výměně zajatců žádné další výsledky, protože ani žádné přinést nemohlo. Kyjev podle mnoha pozorovatelů totiž využívá stínového jednání pouze k tomu, aby získal čas a přeskupil jednotky své armády k rozhodujícímu úderu na Donbas.
Čtěte ZDE: Poslanec a šéf ukrajinských nácků Dmitrij Jaroš: „Ruský národ nepůjde asimilovat. Musíme je na Krymu zlikvidovat, nebo vyhnat.“ Recidiva pohanských obětí? Západní farizeové naší doby
Čtěte ZDE: Nacistická „romantika“ v Kyjevě: Američané bagatelizují, čeho se i německá veřejnoprávní televize děsí. Jednotky se symboly SS na přílbách! Kam směřuje „příměří“?
Bestiální vražda
Kyjev prostě zjevně dále provokuje a zvyšuje napětí. Jediné s čím by prý byl ochoten souhlasit, je bezpodmínečná kapitulace a vydání Doněcka a Luhanska zcela do jeho rukou. A současně nijak nezakrývá, že by to znamenalo proměnit celý region v „mrtvou zemi“, jako na ostatních územích, která vojensky ovládl. Hrůzy, kterými si prošli obyvatelé Slavjansku a Kramatorsku, jsou dostatečně výmluvné. „Klasickým“ příkladem kyjevských metod „nastolení pořádku“ je bestiální vražda Viktora Topčajeva, aktivisty Antimajdanu z Charkova, který byl bestiálně umučen ukrajinskou tajnou policií na konci listopadu.
Umučený aktivista antimajdanu Viktor Topčajev
Viktor Topčajev, který se účastnil protestního hnutí v Charkově, byl 22. listopadu zatčen Ukrajinskou státní bezpečností (SBU). Oficiálně obvinit ho neměli z čeho. Nezapsali ho proto ani jako zadrženého. Mučili ho tři dny, dokud neupadl do kómatu. Vyhodili ho pak na cestu v oblasti Charkova. Odtud ho odvezla sanitka na jednotku intenzivní péče, kde, aniž se probral, 26. listopadu zemřel.
Když jeho ženě vydali úřední „zprávu“, že skonal na zápal plic, nevěřila vlastním očím: „Víťa prakticky přišel o všechna žebra, čelní kost lebky byla uprostřed naprasklá. Všechny prsty na rukou měl polámané a vykloubené na opačnou stranu, nehty měl stržené a celé tělo jednu velkou modřinu...“
Jde o jeden z mnoha případů, který názorně ukazuje, jak postupuje kyjevská okupační moc na východě Ukrajiny. A také jeden z mnoha případů, o nichž se západní média pochopitelně ani nezmíní.
Dnešní Ukrajina: "Výbory obecného blaha" kontrolují se samopaly v rukou studenty na univerzitách při přednáškách, zda mezi nimi nejsou zakuklení "Moskalové." Kdo nemí dostatečně vroucně zpívat hymnu, půjde s námi!
Vyznavač revolučního násilí Turčinov
Poslední vyjádření bývalého předsedy parlamentu a jednoho ze strůjců oděského masakru Alexandra Turčinova, který dnes předsedá Bezpečnostní radě státu, jsou jednoznačná: Před týdnem prohlásil, že ztracená území včetně ruského Krymu je třeba dobýt zpět všemi prostředky. Není třeba dodávat, že se tím obrací na „spojence“ z Washingtonu a Bruselu, kteří inspirovali a zaplatili státní převrat, jenž současné fašistické „elity“ dostal k moci. Hospodářsky, morálně a vojensky rozvrácená země na pokraji bankrotu sama na nic takového nemůže ani pomyslet.
Jenže po roce hrůzovlády revolucionářů z Majdanu je především Evropa vleklým konfliktem již unavena. Nemluvě o tom, že po celém kontinentu se „odspoda“ zvedá stále silnější protestní hnutí, které válku s Ruskem – skutečný cíl „operace Ukrajina“ – důrazně odmítá. Původní scénář, který po zinscenovaném státním převratu počítal s rychlým ovládnutím celé země včetně Krymu a vyhlazením nepohodlného ruského obyvatelstva, se tak zadrhává. Zbývá Washington – a Polsko. Ti ale naopak podle všeho nezahálejí.
Čtěte ZDE: Podivný Advent nejen v katolickém Polsku: Americké tanky zaujímají pozice v Pobaltí. Herculesy přistávají v Záporoží. Film „Jak zahynul boeing“ přinášíme s českými titulky
Čtěte ZDE: Jsme v kritickém bodě: Lidé na Západě zvedají hlas proti válce. Co prozradil prezident Hollande Vladimíru Putinovi? Německé elity protestují. Bůh s námi!
Záhadně uzavřená letiště
Ještě před vánočními minskými jednáními, došlo v polovině prosince k uzavření většiny ukrajinských letišť. Podle prezidenta Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka tento akt jasně vypovídá o přípravě na rozsáhlou vojenskou operaci. Šlo podle něj především o to, aby nikdo nemohl sledovat rozsah přepravovaného vojenského materiálu, který na Ukrajinu proudí ze Západu.
To potvrzují také opakovaná přistání amerických transportních letadel Hercules v Záporoží, o kterých jsme na Protiproudu nedávno informovali. "Ukrajinská armáda sem stahuje vše, co má," prohlásil Zacharčenko. Ostatně i poradce ukrajinského ministra vnitra Zorjan Škirjak potvrdil, že ministerstvo obrany podepsalo dohodu na dodávky vojenské techniky, která bude převezena do bojové zóny na Donbasu. Podle jeho slov celková částka kontraktu tvoří 63 milionů dolarů. Zdá se, že směle bychom ji mohli nejméně o jednu nulu navýšit. Na Donbasu tedy podle všeho lze reálně očekávat po Novém roce rozsáhlou ofenzivu.
Čtěte ZDE: Cynická hra na vyšetřování pokračuje: Pilot Dmitro Jakacuc na věčné dovolené? Objednal si zločin Kolomojskij? Kruh důkazů se stahuje. Překryje úsilí o pravdu něco mnohem horšího?
Čtěte ZDE: Státní terorismus Washingtonu: Kongres přijal zákon – záminku pro válku s Ruskem. Obama jen přihlíží. Arogance a lži: Havlistické metody „pravdy a lásky“ po americku
Podaří se Západu operace Vyšetřování skončilo, zapomeňte?
S tím souvisí i nová propagandistická strategie „selektivního ticha“. Západní média například už prakticky „utopila“ vyšetřování tragédie letu MH 17, jehož údajné sestřelení „povstalci“ se stalo hlavní záminkou válečnické protiruské kampaně. Jen občas, jako v minulých dnech, se objeví nesmělá mystifikace o „svědkovi“, který prý zahlédl bílý kouř od rakety BUK. Ve skutečnosti už totiž nikdo nepochybuje, že MH 17 byl sestřelen ukrajinskou stíhačkou.
Rusové však z pochopitelných důvodů „zapomenout“ odmítají. Dává to najevo i poslední zpráva Vyšetřovacího výboru Ruské federace. Ten navrhl podrobit testu na detektoru lži ukrajinského pilota kapitána Vološina. Ukrajinská tajná služba (SBU) ostatně již sama musela přiznat, že Vološin slouží v ukrajinské armádě, ale zase začala tvrdit, že v den katastrofy prý se stíhačkou neletěl. "Už to, že SBU uznala existenci pilota Vološina, je úspěch. A zda provedl let 17. července, je přece snadné zjistit. Stačí poskytnout tzv. letový protokol nizozemským orgánům, které provádějí oficiální vyšetřování. Nebo ještě lépe - dát příležitost holandským nebo malajským specialistům otestovat Vološina na detektoru lži,“ prohlásil ruský vyšetřovatel Vladimir Markin.
Podle něho je také nutno položit otázky dispečerům, kteří poslali boeing mimo jeho obvyklou trasu. "Ale to by je museli nejprve najít.“ Jako protireakci vydala SBU zprávu o tom, že v tělech některých pasažérů boeingu byly nalezeny úlomky z rakety. Jak k uvedenému tvrzení ovšem přišla, již kupodivu nesdělila.
A na žádost ruské strany o Vološinův výslech, zareagovala tvrzním jak vystřiženým ze starých vtipů o „rádiu Jerevan“:, Pilot prý osudného 17. července s letadlem neletěl, neboť ho měl zrovna v opravě. Nevyjádřila se ale naopak k tvrzením jednoho z očitých svědků, který pod přísahou potvrdil, že Vološina viděl vystupovat ze stíhačky krátce po incidentu a to značně rozrušeného. Údajně měl opakovat slova „To nebylo ono.“
Ještě to není ono?
Toto vyjádření lze rozšířit na dosavadní výsledky celé „operace Ukrajina“. Zatím to není ono. Svět je sice ve stále větším mezinárodním napětí, ale to, oč strůjci Majdanu z Washingtonu a Bruselu usilovali, se zatím nezdařilo: Rusko je naopak stále více semknuté a odhodlané nedat svou kůži zadarmo.
Hospodářské sankce, uměle udržovaná nízká cena ropy na světových trzích a spekulativní útok na rubl sice ruské hospodářství poškodily, ale očekávané zhroucení země se nekoná. Naopak. Rubl opět posiluje, Rusko se orientuje na jiné trhy a využívá situace k přebudování a ozdravění své ekonomiky. Paradoxně tak může celý grandiózní útok skončit spíše další hlubokou recesí, do níž se ponoří opět především Evropa.
Ani Washington však neprožívá klidné chvíle: Spojené státy se zmítají v narůstajícím vnitřním napětí. Sociální a rasové bouře přerůstají do „majdanských“ nálad – v tomto případě ovšem nebezpečně spontánních. „Rozvoz rakví“ je docela příznačnou ilustrací. Co přijde po Novém roce si momentálně nikdo netroufá odhadnout. Nová ruská vojenská doktrína však ukazuje, že Moskva už žádnému snění o „přátelském Západě“ nepodlehne.
