Dogma o Nanebevzetí Panny Marie bylo přijato až ve 20. století, což může vyvolat množství nedorozumění. Proto by měl věřící katolík znát odpovědi na nejčastěji kladené otázky a námitky v této problematice. Tajemství Nanebevzetí tedy úzce souvisí s tajemstvím Neposkvrněného početí, které jako článek víry slavnostně definoval papež Pius IX. v roce 1854.
1. Proč byla Matka Boží vzata do Nebe?
Panna Maria nepodléhala nadvládě smrti z několika důvodů. Papež Pius XII. ve své slavnostní formulaci tohoto článku víry použil slovní spojení „Panna Maria po skončení pozemského života”. Vyhnul se tak vyjádření o tom, zda Panna Maria zemřela, a byla tak vzata do nebe s tělem a duší, nebo zda byla přímo vzata do nebeské slávy. Mariánské dogma o Nanebevzetí (jako čtvrté v mariánských dogmatech) po dogmatu o Mariině božském mateřství, o jejím věčném panenství a o jejím Neposkvrněném početí prohlásil Pius XII. 1. listopadu 1950.
Teologové až do přijetí dogmatu o Nanebevzetí Panny Marie řešili tuto otázku různě. Někteří tvrdili, že i Pán Ježíš zemřel na Kříži, po třech dnech z mrtvých vstal a Panna Maria proto šla stejnou cestou. Jiní však jsou přesvědčeni, že Panna Maria neumřela, protože byla uchráněna od dědičného a každého osobního hříchu, proto nemohla umřít.
2. Proč věřit v Nanebevzetí Panny Marie?
Tento fakt je dogmatem (zjevenou Boží Pravdou) svaté katolické víry, proto se věřícím nedává jako dobrovolná (jako například víra v soukromá zjevení). Formálně bylo dogma vyhlášeno relativně nedávno – papežem Piem XII. 1. listopadu 1950 v apoštolské ústavě Munificentissimus Deus: „… důstojností našeho Pána Ježíše Krista, svatých apoštolů Petra a Pavla prohlašujeme, soudíme a definujeme jako dogma odhalené Bohem: že Neposkvrněná Matka Boží, vždycky Panna Maria, byla po ukončení svého a duší přijata do nebeské slávy.“
Čtěte ZDE: Nanebevzetí Panny Marie: Jaké to je, když přijde tělo i duše do nebeské slávy? Tanec slunce a radost přírody. Mysleme na Poslední soud. Pozemská korunovace královny je pouze slabým odleskem
3. Věřili katolíci v Nanebevzetí před rokem 1950?
V katolické církvi vždy žilo vědomí, že Pán Ježíš nenechal tělo své matky na Zemi, ale oslavil ho a Pannu Marii vzal do Nebe. Přesvatá Bohorodička Panna Maria dosáhla dokonalé a oslavené tělesnosti a jako individuální osoba byla s tělem i duší do Nebe vzata. Toto učení vyznává katolická, pravoslavná i část Anglikánské církve.
Názory o Nanebevzetí Panny Marie se ovšem začaly objevovat již ve 3. a 4.století. O tomto tématu hovořili postupně mnozí světci: sv. Jeroným, sv. Augustin, sv. Řehoř z Tours, sv. Jan Damascénský. Byzantský císař Maurikius I. s přispěním jeruzalémských mnichů svátek Nanebevzetí Panny Marie určil na 15. srpen, v řečtině se svátek nazývá koimésis - usnutí. Bezpečně doložen je tento svátek již v liturgii papeže Gelézie I. (492 - 496), během pontifikátu papeže Sergia I. (687 - 701) již šlo o jeden z největších svátků.
4. Slaví svátek Nanebevzetí Panny Marie pouze katolíci?
Slaví jej i pravoslavná církev, některé frakce anglikánské církve. Arméni začínají nové období liturgického roku slavením právě Nanebevzetím Panny Marie, v habešské a etiopské liturgii se v mariánských antifonech zpívá „v tento den (15. 8., pozn. red.) je tělo Panny Marie, Matky Boží vzato do Nebe.”
Svátek Nanebevzetí Panny Marie slaví i Chaldejci, Syřané, Maroniti a Kopti.
5. Zemřela tedy Panna Maria před Nanebevzetím?
Jak již bylo zmíněno, odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Východní církve nikdy nebyly přesvědčeny o fyzické smrti Panny Marie. Dogma papeže Pia XII. se nezmiňuje o smrti Panny Marie, ale píše se v ní, že „po skončení pozemského života“ (expleto terrestris vitae cursu) byla Panna Maria vzata do Nebe s tělem i duší. O Panně Marii se poměrně často říká, že neumřela, ale usnula a ve spánku byla s tělem a duší vzata do Nebe.
Čtěte ZDE: Proč slavíme Mariino nanebevzetí? Nová Eva. Žena v době katedrál. Co znamená „být Marií“. Ženská otázka v novověku: Falešnou emancipací vstříc otroctví. Ježíšova výzva mužům
6. Jak se k tomu staví moderní věda?
Současní vědci samozřejmě při Nanebevzetí Panny Marie nebyli, takže žádný výzkum provést nemohli. V poslední době však objevili určitou zvláštnost, která má pojmenování jako mikrochimerismus. Některé buňky žijí v těle hostitele, i když jsou již od něj definitivně zcela odděleny. Zjednodušeně řečeno každé dítě navždy zanechává v těle matky mikroskopický kousek sebe sama.
Co z toho lze vyvodit? Kristus byl dokonalý Bohočlověk, který přebýval před svým narozením v těle Panny Marie. Dogma katolické církve (§ 491) o Neposkvrněném početí Panny Marie, kterou v roce 1854 vyhlásil papež Pius IX. vyznává: „Problahoslavená Panna Maria byla v první chvíli svého početí zvláštní milostí a výsadou všemohoucího Boha, vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského pokolení, uchráněna nedotčená od jakékoli skvrny dědičného hříchu.“
A tady nastupují teologové. Protože se Kristovo tělo nemohlo rozpadnout, kvůli mikrochimérizmu se nemohlo rozpadnout ani tělo Panny Marie. Navíc Panna Maria byla uchráněna od každého hříchu, takže umřít nemohla, protože smrt je důsledkem hříchu. Katechismus katolické církve ve svém § 402 říká: Do Adamova hříchu byli zataženi všichni lidé. Sv. Pavel říká: „Neposlušností jednoho člověka se všichni stali hříšníky. Jako skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, tak i smrt přešla na všechny lidi, neboť všichni zhřešili.“ (Řím 5,12)
SLEDUJTE: Protiproud TV v pondělí 21. 8. 2023 od 18:00 vysílá v přímém přenosu pravidelné setkání šéfredaktora Protiproudu s věrnými čtenáři a diváky - v jednom z mála necenzurovaných prostředí - nad aktuálními i obecnějšími otázkami naší doby. Do rozhovoru můžete vstupovat prostřednictvím chatu, a to i s předstihem před zahájením vysílání.
Potom však ještě dodává: „Jako provinění jednoho přineslo odsouzení všem lidem, tak spravedlnost jednoho (Krista) přinesla všem lidem omluvu a život.“ (Ř 5,18)
Moderní věda a teologie kráčejí ruku v ruce. Panna Maria byla uchráněna dědičného a každého hříchu, tedy nemusela být trestána smrtí. Jelikož tělo Panny Marie i po narození Pána Ježíše (mikrochimerismus) obsahovalo jeho mikroskopické částky, nemohlo zůstat na Zemi. Proto je logické, že Panna Maria se musela připojit po skončení svého života hned ke Kristu v nebeské říši Nanebevzetím.
7. Proč se na tento svátek požehnávají květinky a bylinky?
Když Panna Maria ukončila svou pozemskou pouť, apoštolové a věřící, kteří ji znali a žili v její blízkosti našli na místě jejího odpočinku květiny s nádhernou vůní. Ustálila se tradice, že byliny, zasvěcené v tento den prostřednictvím Panny Marie, mají velkou uzdravovací sílu a dokáží chránit před nemocemi.
V minulosti rolníci 15. srpna děkovali Bohu za úrodu a obilí na svých polích. Sv. Jan Damascénský napsal: „Kristovi se kdysi zalíbilo vzít si tělo z Panny Marie, stát se člověkem a narodit se z ní. Po porodu zachoval panenství Panny Marie neporušené a zalíbilo se mu také po ukončení její pozemské poutě uctít její neposkvrněné tělo přenesením do Nebe, ještě před osobním a konečným vzkříšením.”
Zdroj.
Doporučujeme
Matej Gavlák přináší informace o vroucí tradiční katolické víře jednoho z největších spisovatelů 20. století,... více čtěte zde
Radomír Malý se zamýšlí nad zvolením Donalda Trumpa z katolického pohledu a upozorňuje, že i navzdory jeho... více čtěte zde