Sešli jsme se, tak jako mnohokrát v důležitých okamžicích našich národních dějin, u památného sousoší pěti patronů naší vlasti. Jako bychom tím chtěli vyjádřit, že krize, v níž se nacházíme, není jen politická, energetická, hospodářská, bezpečnostní, ale také, a možná především, krize hodnotová, duchovní. A že svatí Václav, Ludmila, Anežka, Vojtěch a Prokop – každý po svém – ukazují, jaký je na tuto krizi lék.
Svatí Ludmila a Vojtěch, ochránci rodiny a svrchovanosti
Václavova babička Ludmila symbolizuje tradici, výchovu, vzdělání, rodinu. Chceme, aby nad vchodem do budovy ministerstva školství, tak jako loni, vlála duhová vlajka? Aby ministr vnitra Rakušan zaváděl nové rodné listy, kde místo otec a matka budou rodič 1 a rodič 2? Pokud ne, tak se ke mně připojte: Svatá Ludmilo, oroduj za nás!
Slavníkovec Vojtěch včas pochopil, že mají-li být středoevropské národy, na jejichž christianizaci se významně podílel, svobodné a svrchované, nesmí se dostat do područí cizích zájmů. Chceme se pasivně dívat na to, jak je naše státní svrchovanost systematicky podrývána čím dál tím drzejší a k totalitě směřující Evropskou unií? Pokud ne, tak vykročme na cestu k obnovení naší suverenity i za pomoci shůry: Svatý Vojtěchu, oroduj za nás!
Čtěte ZDE: Láska k naší zemi: Bude nás vábit, až když ji ztratíme? Společná řeč i společný duch. Máme vše, čeho je nám třeba. Nevěrnost vlasti: Hrdelní důkaz nepravosti. Vydejme se na cestu s radostí, žízní a touhou
Svatý Prokope, princezno Anežko, orodujte za nás
Poustevník a zakladatel sázavského kláštera Prokop je symbolem trvalého zápasu za naši zem, jazyk a kulturu. Tento klášter byl střediskem cyrilometodějské liturgie – obřadem římské, ale jazykem slovanské. V základech našeho státu je tedy idea západovýchodní vzájemnosti, nikoli sváru. Chceme se nechat vtáhnout pro cizí prospěch do války s Ruskem, která není v našem národním zájmu? Pokud ne, pak prosme: Svatý Prokope, oroduj za nás!
A česká princezna Anežka, symbol královské vznešenosti, ale i hluboké lásky k bližnímu, usilující o důstojný život všech, tedy i chudých? Ta by nás dnes jistě odrazovala od nelidských vizí zeleného údělu a jiných sociálně inženýrských utopií, a místo cíleného útoku na ty nejbezbrannější, od ještě nenarozených až po lidi staré a nemocné, by nás učila obětavosti pro druhé a mezigenerační solidaritě. Proto prosme o přímluvu tu, která se vždy sklonila ke každému trpícímu: Svatá Anežko, oroduj za nás!
Čtěte ZDE: Princezna ducha Anežka Česká: Inspirována svatou Ludmilou. Obě světice spojuje láska k Bohu a vlasti. Chudoba a odříkání snoubenky Pána Ježíše Krista
Svatý Václave nedej zahynouti nám ani budoucím
A kníže Václav, tento symbol jednoty českých zemí, stojící v čele blanických rytířů? Říkáte si, jak je možné, že dosud nevyjeli? A co když je to proto, že je hledáme na špatném místě? Nejsou, alespoň někteří, nakonec zde, na Václavském náměstí?
A opravdu - zůstaneme-li nepodvolení duchu této doby, můžeme to být právě my, ať už máme Blaník za humny či stovky kilometrů vzdálený. O jednom jsem však skálopevně přesvědčen: Půjdeme-li věrně ve stopách těch, kteří zdobí podstavec za tímto pódiem, pak nezahyneme ani my, ani budoucí.
Sv. Václave, oroduj za nás!
