Je to už bezmála třicet let, co Evropa zažila zatím největší katastrofu vzešlou z mírového využití jaderné energie. Informace o rozsahu zamoření tehdy jen velmi postupně „prosakovaly“ i do Československa, kde oficiální místa z pochopitelných ideologických důvodů o havárii mlčela. Většina lidí musela dokonce do prvomájového průvodu, přestože jeho organizátoři už věděli, že déšť s sebou nese i radioaktivní prach.
Na scéně opět Westinghouse
Situace na Ukrajině je nyní vyhrocená nejen politicky, ale opět i z hlediska jaderné energetiky. Zemi hrozí v lepším případě energetický kolaps, v horším případě další havárie. Zdrojem problémů by mohlo být palivo, které současná kyjevská vláda pochopitelně „musí“ nyní odebírat pouze od amerického Westinghousu.
Jak píše server Vesti.ru, ukrajinská státní korporace Energoatom hodlá už příští týden podepsat kontrakt na dodávku jaderného paliva od Američanů. Používat by se mělo zatím ve třech reaktorech. Kontrakt má být uzavřen do roku 2020, přičemž jeho hodnota je okolo 100 milionů dolarů. Problém je, že Ukrajina má s tímto palivem negativní zkušenosti.
Do roku 2011 dodávala na Ukrajinu palivo do elektráren ruská společnost TVEL. Pak byl uzavřen kontrakt na dodávku paliva do třech reaktorů právě s Westinghousem, ale už během prvního roku se objevily problémy. Spočívaly v nekvalitním materiálu těla palivových tyčí obsahujících tablety s uranovým palivem. Vlivem ztráty geometrie a následného uvolnění mohly energobloky kdykoli opustit tělo reaktoru.
Expert na atomovou energii Jevgenij Akimov upozorňuje, že ukrajinské JE byly projektovány s reaktory sovětského typu, tedy konstruované na palivo ruského původu. Americké palivové články prostě nejsou s touto konstrukcí kompatibilní. Tehdy v roce 2011 problém řešili ruští specialisté a závěr byl jediný možný – vrátit se k dodávkám paliva od TVELu. Ukrajinský atomový dozor navíc zakázal další spolupráci s Westinghousem vzhledem k nespolehlivosti a porušení technických požadavků. Ukrajinský rozpočet tehdy kvůli tomuto dobrodružství odepsal 175 mil. dolarů, ale riziko pro zemi bylo samozřejmě mnohem větší.
Pučistický „jaderný hazard“
Je potřeba si uvědomit, že jaderná energetika tvoří polovinu veškeré energetické produkce Ukrajiny. Země má čtyři jaderné elektrárny s patnácti reaktory. Z hlediska množství reaktorů zaujímá Ukrajina desáté místo na světě a páté v Evropě. Je tedy nabíledni, že používání nejistých technologií, navíc narychlo a bez důkladné legislativní a technické přípravy, ukrajinské sousedy zrovna netěší.
Čtěte ZDE: Hysterie kolem Putina a zneklidnění propagandisté: Proč Sudety nejsou Krym a teror není demokracie? Jaceňuk v „registrovaném partnerství“ s Obamou. A kam zmizelo Ukrajinské zlato?
Generální ředitel ruské státní agentury Rosatom Sergej Kirijenko upozorňuje na základní principy uplatňované v jaderné energetice – na prvním místě je vždy hledisko bezpečnosti, tudíž veškerá rozhodnutí v této oblasti musejí být vedena technologickými možnostmi, teprve v druhém pořadí mohou být komerční zájmy. A už vůbec nesmí tuto oblast řídit politické preference, které mohou být v určitých souvislostech fatální.
A co je v našem kontextu zvlášť důležité připomenout – z bezpečnostních důvodů jsme upustili od amerického paliva z Westinghousu také my! V JE Temelín totiž experti po použití tohoto paliva odhalili poruchu hermetizace teplovodných elementů. Vzhledem k chronickým obavám hornorakouských aktivistů, nemluvě o Německu vystrašeném fukušimskou havárií natolik, že i v tektonicky klidné Evropě upustilo od jaderné energetiky, bude velmi poučné sledovat, jak se tyto země postaví k mimořádně závažné hrozbě přicházející opět po letech z ukrajinského teritoria.
