Ve většině mainstreamových periodik se dočteme, že „mikrovlnky“ jsou „zdravé“: nejde přece o nic jiného, než ohřev jídla, jehož podstata je podobná elektřině či teplu – jde prostě o vlnění, jehož energie je příliš malá na to, aby způsobila molekulární změny, jaké způsobuje třeba záření radioaktivní.
To je nepochybně pravda. Znamená však tento fakt, že v případě nebezpečnosti mikrovlnných trub jde jen o „městskou legendu“ typu černé sanitky? Co opravdu dělá mikrovlnka s naším zdravím?
Zázrak techniky ničí enzymy
Všeobecně je mikrovlnná trouba považována za zázrak moderního vaření. V článcích, jako je tento „náborový leták“ Harvard Medical Association, se dočteme věty typu: „Neztrácejme se v detailech. Zelenina je pro vás dobrá, ať ji připravujete jakkoli. A mikrovlnná trouba? Zázrak techniky, úžasně praktický div světa - který může být neskutečně výhodný z hlediska zdravé stravy.“
Podle podobných článků je mikrovlnka ze zdravotního hlediska na vaření vlastně dokonce lepší, než běžné způsoby, protože v ní zeleninu vystavujeme ohřevu relativně kratší dobu a zničíme tak méně vitamínů. Poměrně značné množství studií, jako ta, publikovaná v listopadu roku 2003 v Journal of the Science Food and Agriculture, které prokazují, že zelenina, ohřívaná v mikrovlnné troubě ztrácí až 97% antioxidantů, pak „oficiální“ linie odbývá mávnutím ruky: když uvaříte zeleninu ve vodě, taky ji připravíte o antioxidanty. Tak jaképak copak? A že česnek, jejž zahřejeme v mikrovlnné troubě, přijde během 60 sekund o všechnu allinázu, tedy enzym, zodpovědný za jeho pověst léku na vše včetně rakoviny? Ech, prostě se vaří rychleji. No a co?
Podivně osamělý vědec
Jenže vše nemusí být tak prosté. Existují znepokojivé indicie:
Mikrovlnné záření se používá v laboratořích k oslabování buněčných membrán. To by samo o sobě zřejmě nevadilo: konec konců do mikrovlnky nevlezete sami, může tedy „pouze“ poničit buněčné membrány ve vašem jídle. Jaký to má vliv na zdraví lidského organismu, těžko soudit. Jediná studie, která kdy zkoumala vliv mikrovlnného ohřevu na lidské zdraví, se totiž uskutečnila ve Švýcarsku pod vedením dr. Hanse Hertela a zahrnovala pouze osm účastníků. Pro vědce je tedy neprůkazná.
Čtěte také: Jíst bez jídla: Nebezpečný nový směr nejen v některých pražských restauracích. Podvod, nebo duchovní dar? Můžeme se poučit od středověké světice?
Výsledky studie, které ukázaly, že ohřívání jídla v mikrovlnné troubě vede u jeho konzumentů ke snižování počtu červených i bílých krvinek a zvyšování cholesterolu, jsou zajímavé. Mnohem zajímavější ale je osud studie jako takové: Švýcarská obchodní asociace se úspěšně pokusila dr. Hertela umlčet. Po šest let platil ve Švýcarsku zákaz publikace jeho studie. Zákaz, který efektivně znamenal pouze publikaci v Americe, byl nakonec roku 1998 odvolán. „Neprůkaznou“ Hertelovu studii však nenásledovala žádná další. Nikdy. Vzhledem k alarmujícím Hertelovým závěrům pozoruhodný fakt. Mikrovlnná trouba, kterou mají doma desítky, ba stovky milionů lidí, nebyla nikdy podrobena seriózními zkoumání, co se týče účinku na lidské zdraví.
Raději nic nezkoumat
Přesto se objevují zajímavé výsledky výzkumů, ovšem jen sporadicky. Jedna vědecká studie například prokazuje, že mikrovlnný ohřev ničí (virovou) DNA v naprosto neobvyklé míře (Kakita et al, 1995, citován v článku dr. Mercoly zde. Opět jde o „neprůkazné“ výsledky jednoho bádání - které však velmi znepokojivě odpovídá na letitou diskusi o tom, proč je mikrovlnná trouba tak dobrou úklidovou pomůckou. Všeobecně se totiž ví, že ke sterilizaci si lepší nástroj snad vybrat nelze.
Současně je dobře známo, že je (sebe)vražedným nápadem ohřívat v mikrovlnné troubě kupříkladu lidskou krev či mateřské mléko: první případ vyprodukoval jedno úmrtí a mnohamilionovou žalobu na nemocnici, druhý pak „pouze“ zjištění, že se z mléka (i umělé kojenecké výživy) ztrácí drtivá většina živin.
Kupodivu se však otázkou, zda jde pouze o efekt (nerovnoměrného) ohřevu a zda náhodou mikrovlnná trouba neovlivňuje ohřívané potraviny na úrovni DNA, opět dále nikdo z vědců nezabývá. Oficiální odpověď: není to možné a basta - neionizující záření, mezi něž mikrovlny řadíme, zkrátka změny molekul či DNA nepůsobí - protože bychom princip změny neuměli fyzikálně ani chemicky vysvětlit. Takže to raději nebudeme zkoumat.
Jsme tvořeni světlem?
A pak je tu kontroverzní záležitost, zvaná biofotony. Foton je kvantem, tedy základní jednotkou, energie. Někteří vědci rozvíjejí teorie o tom, jak fungují fotony v živých organismech. Podle nich je energie (pocházející například ze slunečního záření) v živých bytostech a jejich buňkách „skladována“ v jednotkách „biofotonů“. Čím více biofotonů (a tedy energie) potravina obsahuje, tím je zdravější. Biofotony jsou totiž podle zastánců této hypotézy zásadní pro fungování veškerých procesů v těle. Jinými slovy, jsme tvořeni a udržováni naživu - světlem. A toto světlo, uložené v buňkách, mikrovlnný ohřev podle dalších hypotéz ničí. Pokud skutečně ničí i vazby uvnitř DNA kyselin... kdo ví, končí obvykle populární články tajemně. Nikdo totiž nic vědět nemůže - neboť nikdo nic nezkoumá.
Čtěte dále: Test s devíti sty kočkami: Je skutečně vařené jídlo „mrtvá strava“? Potřebujeme speciální diety? Seznamte se s jediným opravdovým odborníkem na zdravou výživu
Pseudověda? Hypotézy? Takzvaní seriózní vědci to budou jistě tvrdit. Ovšem „seriózní“ vědu žádné podobné výzkumy „nezajímají“ natolik, aby se obtěžovala je vyvrátit. Zda jde o vliv kdovíkterého průmyslového odvětví, nebo zkrátka o problém vědeckého myšlení dneška, které prostou skepsi, sloužící k rozšiřování hranic vědění, vyměnilo za pseudonáboženský kánon „povoleného poznání“, můžeme jen spekulovat.
Experiment s respektem a časem
Nejjednodušší je přesvědčit se na vlastní kůži, jako to udělala autorka tohoto blogu. Vzhledem k tomu, že je profesí mimo jiné homeopatka, byla mikrovlnným troubám vždy nakloněna, neboť měla dojem, že podle homeopatické teorie by měly jídlo „energizovat“ podobně, jako se dynamizují homeopatické léky. Rozhodla se však vyzkoušet, zda na „fámách“ o nebezpečnosti vaření v mikrovlnné troubě není něco pravdy. Výsledek byl pozoruhodný: po několika měsících bez mikrovlnky zjistila nejen, že se cítí lépe a energičtěji, ale také s údivem konstatovala, že jí zmizela migréna, kterou celý život trpěla. Jakmile však zkonzumuje jídlo ohřáté v mikrovlnné troubě, migréna se vrátí. A to dokonce, i když o tom, že jídlo bylo takto připraveno, předem ani během konzumace neví - záležitost tedy nelze odbýt pouze vlivem psychiky.
Opět „neprůkazný“, individuální experiment. Existuje však věda, jež dokáže „problém mikrovlnky“ ze svého úhlu nahlédnout: tradiční čínská medicína. Podle ní mikrovlnný ohřev nedodá jídlu skutečný jang - tedy energii (a jsme opět u biofotonů!). Jenže tradiční čínská medicína je na západě většinou odsunuta do „bezpečné“ kategorie „pavěda“...
Existují tisíce lidí, kteří se rozhodli žít bez mikrovlnné trouby, ať již proto, že chtějí vyzkoušet, zda je něco na „pseudovědeckých“ tvrzeních, že mikrovlnky produkují mrtvé, sterilní potraviny a vystavují zdraví uživatele mnohým nebezpečím, nebo proto, že je pro ně mikrovlnka jen symbolem životního stylu, v němž převažuje rychlost a kvantita nad kvalitou a respektem k vlastní osobě i tělu. Bez výjimky si své rozhodnutí pochvalují. Vědecké vysvětlení pro jejich svědectví o tom, že je jídlo, „uvařené“ v mikrovlnné troubě, diametrálně odlišné od toho, uvařeného klasicky, však dosud chybí. A nejspíše i dlouho chybět bude. Znamená to však, že nemají pravdu a jejich názor můžeme odsunout do říše pověr, nehodících se pro moderního, racionálního člověka?
Je zřejmě jediný platný návod: Experiment. Vyzkoušet obě varianty a zjistit, co je pro každého z nás lepší. Spor o mikrovlnky totiž jen tak brzy „objektivně“ vyřešen nebude.
