Nemine týden, aby se v některém periodiku neobjevil další „zaručený“ vědecký výzkum, prokazující, že a) potravina X, předem prohlašovaná za nezdravou, je zdravá, či b) potravina Y, oficiálními místy prohlašovaná za zdravou a bezpečnou, je ve skutečnosti skrytou metlou lidstva. Často jde o tentýž produkt.
Střídání „cyklů zdravosti a nezdravosti“ je obvykle jen důsledkem marketingových válek potravinářských a průmyslových (či farmaceutických) odvětví. Kampaně typu nemoci šílených krav a ptačí chřipky, kdy je daná potravina démonizována coby možná příčina hrozící „pandemie“, jsou extrémem – obvykle stačí prostá diskreditace „vědeckým výzkumem“ (samozřejmě přes mnoho „kolen“ financovaným výrobci „konkurenčního“ jídla).
Závěry, ke kterým došel americký lékař dr. Joseph Mercola v rozhovoru s americkou vědkyní dr. Beatrice Golcombovou, která se věnovala zkoumání čokolády, však přesto, nebo právě proto, stojí za pozornost. Sám dr. Mercola v interview přiznává, že si u výzkumů, prokazujících, že je čokoláda nejen neškodná, ale dokonce zdravá, zpočátku myslel, že jde o typický výzkum, zaplacený z peněz čokoládového byznysu, přesvědčil se však postupem let o opaku. Závěry dr. Golcombové jdou ale i tak nad rámec pouhého jednoduchého zjištění: říkají nám leccos obecnějšího o výživě, z poněkud jiného úhlu pohledu, než jsme běžně zvyklí.
Čokoládová republika
Mimochodem, mělo by nás to zajímat už proto, že jsme čokoládovou velmocí. V České republice se ročně spotřebuje kolem 60 tisíc tun čokolády, zhruba (podle údajů z roku 2012) šest kilo na osobu. Čokoláda je navíc podle informací ze stejného zdroje zbožím, jehož konzumaci nijak neovlivňuje ekonomická situace naší země: ať lidé chudnou, či bohatnou, každopádně ji jedí. Je to dobrá, nebo špatná zpráva pro naše zdraví? Překvapivě zřejmě dobrá. Což platí i pro dietology obyčejně tolik „zavrhované“ mléčné čokolády. Čokoláda je zkrátka zdravá. Skoro každá.
Máme se tedy vzhledem ke svému zdraví učit jíst hořkou čokoládu, případně šíleně chutnající extrakt ze syrových kakaových bobů, nebo kupovat (patentované i nepatentované) čokoládové pilulky? Pokud nám to není příjemné, nejspíš ani nemusíme.
Znamená to, že bychom měli jíst kila čokoládových tyčinek od velkých značek, jakou je třeba firma Mars, která si dokonce podle údajů dr. Josepha Mercoly nechala patentovat čokoládové kapsle jako lék? Rozhodně ne.
Článků o „zdravosti“ čokolády najdeme poslední dobou spoustu. Většinou se v nich dočteme dobře známé pravdy, jako je ta, že kousek kvalitní tmavé čokolády denně nám určitě neublíží. Čokoláda díky svému chemickému složení zlepšuje náladu, působí protizánětlivě, snižuje riziko vzniku krevních sraženin, a tedy i infarktu a mrtvice. Dokonce zlepšuje stav chrupu a omezuje kazivost zubů (zvláště v případě horké čokolády, a to přesto, že obsahuje cukr a byla tedy dlouho pokládána za věc pro zuby nezdravou). Čokoláda s vysokým obsahem kakaa je podle novějších studií vhodná i pro diabetiky. Je to zkrátka všelék.
Jedním dechem však takové články obvykle dodávají, že mléčnou čokoládu či čokoládu s cukrem nikdy. Mají pravdu? Pro většinu z nás spíše tak napůl – ale o tom už se nedozvíme.
Aztécký poklad
Samozřejmě je báječné konzumovat čokoládu ve stavu podobném tomu, v jakém ji znali (a do jisté míry znají) mexičtí Aztékové a Mayové. Pokud vám tak chutná, určitě není proti gustu žádný dišputát – a svému zdraví jen prospějete. Mexický tradiční „způsob čokolády“ zahrnuje kukuřičnou mouku (kterou Mexičané nacpou v podstatě úplně do všeho) a čili. Výsledkem je studená či ohřátá napěněná hmota, která má s evropskou cukrovinkou společnou snad jen barvu. Další možností je přidávání čokolády do omáček typu „mole“, které se jedí k masu. Případně je možné nápoj z mouky a čokolády přeci jen trochu osladit – například medem či sirupem z agáve.
Čtěte ZDE: Jíst bez jídla: Nebezpečný nový směr nejen v některých pražských restauracích. Podvod, nebo duchovní dar? Můžeme se poučit od středověké světice?
Podobné užívání čokolády popsal již v šestnáctém století jezuitský misionář José de Acosta, který si povšiml, že: „(Čokoláda) je odporná těm, kteří na ni nejsou zvyklí, neboť je pokryta šlemem či pěnou, která chutná dosti nepříjemně. Přesto je nápojem, těšícím se u Indiánů značné vážnosti, takže jím hledí uctíti každého šlechtice, který projíždí jejich zemí. Španělé, muži i ženy, kteří jsou uvyklí této zemi, po této takřečené čokoládě velmi baží. Říká se, že jí vyrábějí různé druhy – horkou, studenou i vlažnou, a do ní přidávají značné množství rostliny jménem „chilli“. Ano, z této rostliny vyrábějí pastu, jež je pak údajně prospěšná žaludku a pomáhá proti infekci.“
Čokoláda z dob baroka
Spoustu možností podobné přípravy čokolády i její použití proti různým chorobám najdeme také v anglické „čokoládové kuchařce“ ze sedmnáctého století „Chocolate Or An Indian Drinke“, překladu španělského textu lékaře Antonia Colmenera, kterou si lze zdarma stáhnout z webu zde.
Jenže ne každému z nás je něco tak exotického příjemné. Ostatně i José de Acosta konstatuje, že čokoláda je leckomu odporná. Máme se tedy vzhledem ke svému zdraví učit jíst hořkou čokoládu, případně šíleně chutnající extrakt ze syrových kakaových bobů, nebo kupovat (patentované i nepatentované) čokoládové pilulky? Pokud nám to není příjemné, nejspíš ani nemusíme. Kvalitní mléčná čokoláda má totiž překvapivě účinky v zásadě podobné!
Dobré nemůže být zdravé
Dr. Joseph Mercola nedávno vedl rozhovor s Dr. Beatrice Golcombovou, profesorkou rodinné a preventivní medicíny, která se v dlouhodobě zabývá mimo jiné výzkumem vlivu čokolády na lidské zdraví. Výsledky výzkumů jsou pozoruhodné: dr. Golcombová totiž říká, že pravidelná konzumace čokolády je zdravá, i pokud jde o čokoládu mléčnou, v níž je přítomen cukr a tuk.
„Když říkám, že čokoláda je mým nejoblíbenějším druhem zeleniny, žertuju jen zpola,“ říká dr. Golcombová. „Je to rostlinný produkt, který obsahuje vysoce výživné látky, jež mají řadu pro zdraví blahodárných účinků. Čokoláda měla špatnou pověst jako nezdravé jídlo, ale to byla právě jen pověst – nebyla založená na žádném vědeckém výzkumu. Myslím, že za odsuzováním čokolády stál druh myšlení, který říkal, že něco tak dobrého nemůže být přece zdravé. Ale není to pravda. Ve skutečnosti už při platnosti evoluční teorie dovodíme, že náš organismu preferuje věci, které jsou pro něj dobré.“
Samozřejmě, že takovou preferenci nemusíme připisovat pouze zkrachovalé evoluční teorii. Stejně tak dobře ji můžeme mít za výraz vnitřní inteligence našeho Bohem darovaného těla. Existuje však při konzumaci čokolády často propagované omezení na hořkou čokoládu?
Mléčný zázrak
„Výsledky našich výzkumů ukazují, že příznivé zdravotní účinky platí úplně stejně i pro mléčnou čokoládu s cukrem,“ říká dr. Golcombová. „Lidé říkají, že jsou v ní přeci všechny ty cukry a tuky. To ano. Ale když je v jídle cukr, potřebujete, aby v něm byl i tuk. Ten vám pomůže překonat zvýšení hladiny krevního cukru. Vlastně napomáhá příznivým zdravotním účinkům čokolády.
Hlavní mastnou kyselinou v kakaovém másle, které je ve většině čokolád, je kyselina stearová, která je jediným nasyceným tukem, schopným příznivě ovlivnit HDL – tedy „hodný“ cholesterol – bez zvyšování „zlého“ cholesterolu, LDL.“
Mléčná čokoláda je tedy stejně dobrou alternativou, jako čokoláda hořká. A dokonce – jí můžeme sníst více. Denní „dávka“ čokolády je totiž zřejmě závislá na množství výživných látek v ní obsažených – a těch má hořká čokoláda více než mléčná.
Průmyslová čokoláda
Dr. Golcombová však dodává, že je přesto dobré si pečlivě vybírat, jakou čokoládu konzumujeme: Čemu se musíme vyhnout, jsou především trans tuky, hydrogenované tuky. Dalším „chytákem“ je sójový lecitin, který obsahuje většina čokolád – ani ten patrně není pro organismus běžného Evropana či Američana příznivý. Především proto, že mnoho sóji např. v Americe pochází z geneticky modifikovaných plodin.
Třetím problémem „komerční“ mléčné čokolády od velkých firem pak je to, že obsahuje nekvalitní mléko. To znamená mléko od krav z velkochovů, které podle mnoha vědeckých výzkumů neobsahuje dostatek nenasycených mastných kyselin a je spíše nezdravé, než zdravé. Tím spíše to pak platí pro sušené mléko odtučněné, které je stálicí většiny „průmyslových“ čokolád. Jinak však mléko ani máslo podle dr. Golcombové evropskému organismu nevadí: tvrdí, že v tomto nemá pravdu ani slavná „Čínská studie“, která podle ní nezohledňuje odlišnosti evropského zažívání od čínského.
Čtěte ZDE: Zmatek v hlavách: Co je pro zdraví důležité? Co je nebezpečné? Měli bychom vůbec užívat vitaminy? Způsobuje mléko rakovinu?
Továrna na energii
Pokud konzumujeme kvalitní čokoládu (nejlépe v raw či bio kvalitě), měli bychom si ji, alespoň podle zmiňované vědkyně, dopřát pravidelně: laboratorní výzkumy na krysách ukazují, že právě a pouze pravidelný přísun výživných látek z čokolády stimuluje v buňkách tvorbu mitochondrií, které jsou vlastně buněčnou „továrnou na energii“. Dr. Golcombová dokonce tvrdí, že podle jejích výzkumů je pravidelná konzumace čokolády spojena s menší tělesnou hmotností (!), a to i pokud ji konzumujeme více než pětkrát týdně.
Denní dávka je však pro každého individuální a je důležité ji dodržet: pokud jíte příliš mnoho látek v čokoládě obsažených, její pozitivní účinek mizí. Čokoláda navíc obsahuje určité množství mědi, jejíž přebytek v těle může být spojen s depresí či agresivitou, popřípadě dalšími nežádoucími účinky.
Doporučená dávka: dle chuti
A co „doporučenou dávku“ určuje? Podle dr. Golcombové především jediné: chuť. Lidé, kteří touží po větším množství čokolády, by si ji měli dopřát. A naopak.
„Dalo by se spekulovat,“ říká vědkyně, „že lidé, kteří touží po větších množstvích čokolády by měli spíše dát předost mléčné, protože má menší množství výživných látek i minerálů včetně mědi (a konzumací velkého množství se tak dostanou na stejnou hladinu látek jako s menším množstvím čokolády hořké, pozn. red.). Ze zkušenosti mám také dojem, že mnoho lidí, kteří mají rádi hořkou, kvalitní čokoládu jí sami od sebe nejedí příliš mnoho. Jejich tělo jim víceméně řekne: to už stačí, mělo jsem dost.“
Dr. Golcombová dodává, že s čokoládou se to má stejně jako s výzkumy, vztahujícími se ke kávě. „Máte skupiny lidí, jejichž organismus kávu stráví rychle, a u nich konzumace kávy snižuje riziko infarktu. U lidí, kteří kávu tráví pomalu, se naopak riziko infarktu s konzumací zvyšuje. Pokud tedy máte pocit, že pro vás čokoláda není dobrá, prostě ji nejezte, nenuťte se do ní – vaše tělo ji nejspíš nechce.“
Droga nebo lék?
Měli by tedy ti z nás, kdo po tom touží, pravidelně jíst čokoládu? Pokud si vyberou kvalitní čokoládu od dobrého producenta, nejspíš ano. Naše tělo totiž často ví lépe než informacemi přehlcená mysl, co nám vlastně (ne)škodí. Jako u všeho však i zde záleží na záměru, s nímž celou věc provádíme.
„Udělat si dobře“ každodenním kouskem čokolády (a to i větším) není nic trestného či nezdravého, naopak. Je však dobré, ať jíme čokoládu na jakýkoli způsob, nezapomínat na staré Aztéky a Maye. Pro ně byla čokoláda mimo léku také posvátnou drogou, která dokázala přenést duši do jiného světa. A drogou zůstala dodnes. Stejně jako bílý cukr.
Čtěte ZDE: Jste pokusná myš? Rafinovaný cukr není jen nezdravý. Je mnohem nebezpečnější, než většina lidí soudí
Pokud má tedy někdo přirozenou tendenci být na čokoládě závislý způsobem, který si obvykle spojujeme spíše s drogami typu marihuany (či dokonce heroinu, k němuž někteří „čokoholici“ čokoládu skutečně přirovnávají), pak pro něj výše řečené neplatí. Čokoláda opravdu nenahrazuje zdravé vztahy, cestu k Bohu ani rozmanitou stravu. Také netoleruje „podvody“ velkých firem, které ze všeho jídla, jež „průmyslově“ produkují, činí spíše „nepotraviny“. Jinak však jde téměř o zázračný lék. Pokud máte chuť na čokoládu, dejte si ji!
Celý rozhovor s dr. Beatrice Golcombovou lze nalézt na stránkách dr. Josepha Mercoly zde.
