Konstatování, že potřebujeme dobře spát, neboť v tomto stavu prožijeme zhruba třetinu života, je všeobecně známé a napohled banální. V naší civilizaci však nebývalým tempem přibývá nespavosti i dalších poruch spánku. Stejně tak raketově stoupá prodej i užívání různých tlumících léků a opiátů. Jediný, kdo z toho má prospěch, jsou farmaceutické firmy. Přitom nespavost lze většinou poměrně jednoduše léčit. Ovšem – bez chemických jedů, „alternativně“.
Závislost na příjemném bezvědomí
V roce 2013 se u nás oblíbený „oblbovák“ Neurol vyšplhal na pátou příčku „top ten“ nejprodávanějších léků. Neurol sám není opiát, obsahuje však alprazolam, látku spadající mezi diazepiny, která je silně návyková, stejně jako např. Diazepam, Rohypnol a podobné oblíbené „stálice českých lékárniček“.
K nalezení přirozeného zdraví a rovnováhy stačí často jediné: nebát se vybočit ze zajetých kolejí a vydat se s odbornou pomocí proti proudu.
Jde o všeobecný trend, o němž se příliš nemluví. Například ve Spojených státech se užívání léků na spaní stalo naoko „skandálním“ tématem teprve poté, co se herecká hvězda Philip Seymour Hoffman předávkoval heroinem. Jak totiž najednou vědí i americké úřady, návyk na léky na spaní se jednoduše překlopí v závislost na heroinu – který je „na ulici“ paradoxně levnější než drogy z lékárny. Přitom však současná oficiální medicína jiné recepty na problémy se spaním prakticky nenabízí. V naprosté většině případů je stále „řešením“ nespavosti vzít si prášek a skončit tak trochu v bezvědomí. Na chvíli.
Faktem však je, že byť pro farmaceutické firmy je výhodná závislost jejich „zákazníků“ na návykových lécích, nespavost a poruchy spánku jsou dobře léčitelné bez chemie, která je potenciálně návyková stejně jako heroin a k heroinové závislosti, jak řečeno, také vede.
Pomohou babské rady?
Nejjednodušší je vyzkoušet dobře známé, prosté „babské rady“, jako je sklenka horkého mléka s medem, kozlíkové kapky, či malé pivo před usnutím, nebo změnit životní styl: Chodit brzy spát, zpravidelnit režim, spát v tmavé, tiché a chladné místnosti bez elektronických přístrojů včetně televize, omezit těžká jídla a nápoje typu kávy, čaje, alkoholu, tedy vlastně jakékoli stimulanty, a nespat přes den. Pomáhá také vytvořit si „usínací rituál“ a nejméně hodinu před usnutím se věnovat relaxaci.
Čtěte ZDE: „Drama“ kolem homeopatie: placebo, nebo okultní a nebezpečná síla? Nebo je vše úplně jinak? Jsme obětí podvodu farmaceutického průmyslu?
Přirozené řešení
Jsou to věci notoricky známé: Občas je doporučují i rozumnější psychiatři a psychologové, kteří jsou z rostoucí závislosti české populace na lécích nešťastní. Současně ale většinou nemají potuchy, jak jinak problémy nespavosti léčit. Proto obvykle nakonec, pokud doporučení selže, předepíšou chemickou „ránu kladivem do hlavy“. Což je často. Kdo trpí nespavostí, nedokáže obvykle změnit své návyky ze dne na den.
Přitom je možné obrátit se o pomoc k přírodní medicíně: mimo jiné bylinkám, homeopatii, případně tradiční čínské medicíně. Zkrátka ke kterékoli z metod, která dokáže skutečně vyléčit zdravotní problém, jež je obvykle u kořenů nespavosti. Včetně problémů psychických.
„Alternativní“ léčebné systémy, totiž většinou nedělají žádnou pevnou dělící čáru mezi psychikou a fyzickým tělem. Léčí pacienta jako celek.
Opomíjené orgánové hodiny
Všímají si i souvislostí, které západní medicína zavrhuje jako „pověry“. Například tradiční čínská medicína má podrobně rozpracovaný systém tzv. orgánových hodin. Podle něj má během dvacetičtyřhodinového cyklu každý z nejdůležitějších orgánů v těle dvouhodinovku, během níž je aktivní. Orgány, které jsou „aktivní“ v noci, však (zdánlivě paradoxně) potřebují ke svému správnému fungování, aby tělo bylo v klidovém, „automatickém“ režimu – spalo.
Pokud v tu dobu nespíme, jaksi je přetahujeme, takže nemohou správně plnit svou funkci – a navíc si vlastně v důsledku nikdy neodpočinou. To může vést k fyzickému onemocnění – ale také k nespavosti.
O půlnoci je například aktivní žlučník, po něm (mezi první až třetí ranní) játra, pak plíce. Ne náhodou se tedy při virózách budíme kašlem právě nad ránem. Rovnice totiž platí i naopak. Pokud nemůžeme spát v určitou hodinu, může to pro lékaře praktikujícího čínskou medicínu být důležitý signál, že některý z orgánů nefunguje správně. Ale příčina také nemusí být takto jednoduchá.
Stres a čínská medicína
„Známe nespavost z několika různých příčin,“ vysvětluje terapeutka čínské medicíny Taťána Marešová. „Daly by se velmi volně shrnout do pěti základních kategorií. Podle toho vypadá i konkrétní léčba podáváním bylin, akupunkturou a dalšími metodami. Důležitá je samozřejmě i správná strava.
Příčiny nespavosti, o nichž existují rozsáhlá pojednání, bychom našemu západnímu myšlení nejlépe přiblížili jako psychické vyčerpání, stres, špatnou stravu, nedostatek energie – sem patří nespavost u starých lidí – i nedostatek odvahy. Tedy bojácnost, lekavost.“
Nemoc těla i spánku
Čínská medicína však vidí tyto psychické faktory v provázanosti právě s postižením jednotlivých orgánů. Kupříkladu psychické vyčerpání je obvykle provázáno s postižením srdce a sleziny, špatná strava s problémy žaludku a stres s nerovnovážnou funkcí jater. Lekavost je pak spojena se žlučníkem. Nemoci všech těchto orgánů nás mohou připravit o spánek.
Míněno „nemoci“ především na úrovni energetické. Čínská medicína je totiž zaměřena preventivně, a problémy řeší ještě v okamžiku, kdy se vyskytují na úrovni z našeho hlediska „nehmotné“. Pacientům, trpícím nespavostí, dokáže lékař po identifikaci správné příčiny jejich stavu pomoci podporou energetického stavu postiženého orgánu či orgánů, než se nemoc rozvine na fyzické úrovni a oni opravdu „onemocní“. Nemoc konkrétního orgánu si přitom západní medicína s nespavostí vůbec nespojí a obojí léčí většinou jen podáváním syntentických drog. Jaký pak div, že se stav nemění.
Homeopatická léčba
I homeopatie umí léčit nespavost. Léčba poruch spánku touto metodou je rovněž vždy záležitostí celkového pohledu na člověka. „Porucha spánku je projevem poruchy energetického systému a fungování cyklů v těle. Proto v homeopatii nejsou léky na spaní, ale každého člověka je třeba léčit individuálně, hledat vnitřní příčiny a souvislosti,“ vysvětluje homeopatka Vladimíra Řeháčková.
„Nejčastěji souvisí poruchy spánku s nervovou soustavou, stresem a nezpracovanými emocemi. Při konzultaci ale potřebuji znát i ostatní projevy nesrovnalostí v organismu. Vědět například i detaily typu, jestli je nespavost po ránu, nebo se člověk probouzí v noci, jestli má souvislost s úplňkem, a tak dále... známe totiž stovky různých typů ‚nespavostí‘.“
Příliš triviální obtíže
Výhoda homeopatie, tradiční čínské medicíny a nepochybně i dalších obdobných holistických (celostních) technik, tj. těch, které léčí člověka jako celek, je, že lze léčit nejen obtíže, které západní medicína považuje za příliš vážné (chronické, čili neléčitelné), ale i ty, které má za neléčitelné ze své podstaty (protože jim „vědecky“ nerozumí) či příliš triviální na to, aby se jimi zabývala.
„To platí například pro pacienty, kteří spí příliš mělce, a mají proto pocit, že si neodpočinou. Léčit lze i chrápání.“ říká Vladimíra Řeháčková. „A vlastně jakoukoli nespavost. I tu způsobenou faktory, kterých si člověk ne vždy je vědom: sem patří následky užívání léků, nejen v současnosti, ale i v minulosti, přecitlivělost na wi-fi a další vysílače, případně mobily, citlivost na změny prostředí, na neklid lidí v okolí, nespavost z „myšlenek“ druhého. Nespavost léčíme i u dětí.
Pokud ty nemohou spát, bývá tu často příčina v jejich neschopnosti „opustit“ tento svět, sotva do něj přišly. Jindy je to z obavy usnout kvůli zlým snům. Oba stavy se dají úspěšně zaléčit pomocí konstituční homeopatie – opět tedy neléčíme nespavost, ale pacienta jako celek. Homeopatie má opravdu všestranné použití a úleva je obvykle trvalá.“
Spánkový protiproud
Možnosti, jak řešit „spánkovou krizi“ západní civilizace, jsou prostě k dispozici. Nepochybně je jich více, než jen ty, které jsme zmínili. Existují již tisíce let a budou existovat i poté, co nejnovější skandálek kolem „zneužívání“ opiátů utichne a prášky na spaní se budou dál vesele předepisovat kandidátům otroctví Nového světového řádu, aby dokázali držet zničující tempo pochodové formace směr peklo.
K nalezení přirozeného zdraví a rovnováhy stačí často jediné: nebát se vybočit ze zajetých kolejí a vydat se s odbornou pomocí proti proudu.
