Americký duchovní, Reverend George Malkmus tvrdí, že si před pětadvaceti lety vyléčil rakovinu střev jednoduše tím, že se řídil zásadami přirozené stravy a zdravého životního stylu, které jsou stanoveny v Bibli. Dnes se svou manželkou Rhondou Jean vede podnik nazvaný Hallelujah Acres, kde pořádají semináře, prodávají zdravé potraviny a doporučují stravu sestávající primárně ze syrového ovoce a zeleniny.
„Naše tělo je živý organismus, složený ze živých buněk, které byly Bohem přeurčeny k výživě živou, syrovou rostlinnou stravou,“ hlásá reverend Malkmus. Dieta, kterou doporučuje, se skládá ze syrového ovoce a zeleniny, doplněných o několik dávek sušeného zeleného ječmene denně.
Jsme, co jíme
Se svou manželkou se Reverend Malkmus seznámil na jednom ze svých seminářů v roce 1991. Rhonda Jean v té době měla obrovskou nadváhu a trpěla artritidou. Rozhodla se zařídit podle rad Reverenda Malkmuse a zcela změnila způsob stravování. Za pouhý rok zhubla více než čtyřicet kilogramů a její artritické problémy zmizely.
Jak to tedy vlastně je? Je jídlo, kterým se dennodenně živíme, převážně živé, nebo mrtvé? Většinu z nás nejspíš vůbec nenapadne uvažovat o jídle v těchto kategoriích. Současně si alespoň neurčitě uvědomujeme, že strava je pro naše zdraví zásadně důležitá– vždyť opravdu jsme to, co jíme.
Výživa (ne)zraňující Zemi
Obhájci syrové stravy, nazývaní v současné době vitariáni, přijímají pouze stravu sestávající z tepelně neupravených potravin, obvykle pouze rostlinného původu, to jest zeleninu, ovoce, ořechy, semena, naklíčené obilí a luštěniny. Někteří vitariáni pijí mléko a jedí mléčné výrobky, převážně z kozího nebo ovčího mléka.
Veganství je přístup ještě přísnější, založený na důsledném odmítnutí veškerých živočišných produktů, neboť vegani odmítají jakékoli využívání zvířat k lidskému užitku.
Ještě dále dovedli tento postoj takzvaní frutariáni, to jest lidé, kteří konzumují pouze ovoce, semena a ořechy, jde tedy o striktní formu veganství. Část frutariánů navíc požaduje, aby při sběru nebyla zraněna žádná rostlina, a proto jedí pouze plody, které samovolně spadnou na zem.
Zázračné enzymy
Všechny tyto směry vycházejí z myšlenky, že syrová strava je živá, protože obsahuje aktivní enzymy, jinak řečeno životní sílu.
Co jsou vlastně enzymy? Jsou to jednoduché či složené bílkoviny, které umějí štěpit chemické látky, a jsou tedy nezbytné ke všem biochemickým procesům v živých organismech. Enzymy získáváme převážně ze tří zdrojů: z metabolismu, z trávení a z potravy – ale pouze ze živé potravy. Tyto látky hrají zásadní roli při všech procesech v našem těle, ať už jde o rozklad živin a vylučování, tvorbu proteinů vlastních našemu tělu, či hojení a uzdravování tkání. Působí také protizánětlivě, i proto jsou nezbytné pro hojení ran, rekonvalescenci po nemoci a také pro obranyschopnost. Každou vteřinu proběhne v kterémkoli živém organismu tisíce biochemických reakcí umožněných právě enzymy.
Čtěte dále: Projezme se ke zdraví a mládí! Sedmero potravin proti stárnutí a několik receptů navrch: Za našimi prababičkami do Číny?
Čtyři a půl sta šelem v kondici
Poznávání důležitosti enzymů přineslo také nový směr v léčení – enzymoterapii. Podle průkopníka této terapie, dr. Edwarda Howella: „Enzymy jsou látky, které umožňují život... Bez enzymů není možná žádná aktivita. Vitaminy, minerály ani hormony bez nich nedokáží vůbec nic.“ Všechny syrové potraviny přirozeně obsahují enzymy, tepelnou úpravou (nad 40 stupňů) se však tyto látky prakticky zničí. Odtud pramení úvaha, že budeme-li jíst pouze syrovou potravu, budeme dokonale zdraví.
Ve 30. a 40. letech ve Spojených státech provedl dr. Francis Pottenger experiment s devíti sty kočkami. Polovinu koček krmil pouze syrovou stravou, druhá polovina zvířat dostávala stravu vařenou. Kočky, které se živily syrovou stravou, nevykazovaly v průběhu devíti let experimentu žádné fyzické problémy, kdežto u koček krmených vařenou potravou se projevily stejné fyzické problémy, jimiž trpí lidé v takzvaných „civilizovaných zemích“. Čím déle kočky jedly vařenou stravu, tím dříve se u nich objevovaly fyzické problémy. V současné době zaznamenáváme, že s příchodem takzvaného „fast foodu“ – rychlého občerstvení se objevil zcela nový fenomén: mladí a dospívající lidé trpí fyzickými problémy a nemocemi, které se dříve vyskytovaly jen u starých lidí. Prefabrikovaná potrava evidentně neposkytuje konzumentům živiny, které jejich tělo nutně potřebuje.
Konec vaření?
Jak to tedy je – musíme se opravdu vzdát vařeného jídla? Vždyť naše maminky a babičky naopak tvrdily, že kdo nemá alespoň jedno „teplé jídlo“ denně, určitě z toho onemocní! Podívejme se, jak tomu bylo a je v tradičních systémech stravování a léčení.
Ajurvéda ani tradiční čínská medicína vařenou stravu rozhodně nezavrhují, ba naopak, uvádějí mnoho receptů na zdravé a chutné pokrmy. Nezavrhují ovšem ani syrové ovoce a zeleninu. Ale – ne všechno je dobré pro každého. Přístup tradičních systémů stravování a léčení je přísně individuální, oba tyto systémy rozlišují konstituční typy lidí, přičemž každý typ potřebuje trochu jiné potraviny, především však posuzují stravovací potřeby z hlediska individuální patologie či zdraví.
Jen pro zdravé jedince
Pokud má někdo oslabené trávení, bude nepochybně se syrovou zeleninou a ovocem mít velký problém. Možná sami trpíte podobnými problémy a víte, co s vaším zažíváním udělá sklenice čerstvé jablečné nebo mrkvové šťávy. O následcích, zavrhovaných ve slušné společnosti raději nemluvit, ačkoli to jistě není to nejhorší.
Pokud náš organismus nedokáže syrovou zeleninu či ovoce strávit, je pro něj obtížné vstřebat a využít živiny v nich obsažené. Dietetika tradiční čínské medicíny doporučuje osobám s oslabeným trávením zeleninu i ovoce před konzumací jemně orestovat či podusit, případně minutu či dvě povařit na páře. Možná se tím trochu sníží obsah živin, na druhou stranu se jemným povařením naruší celulosové buněčné obaly, které jsou obtížně stravitelné. Teprve když náš organismus dokáže zeleninu a ovoce bez problému strávit, může využít alespoň ty živiny, které v potravě zůstanou i po jemné tepelné úpravě.
Čtěte zde: McDonald není „zárukou demokracie“. Je tento fenomén dílem Iluminátů či satanistů? Jde o novodobou babylónskou věž. Vyrábí z nás „moderní zombie“?
Relativně dobrou alternativou je i pomalé „vaření“ v kameninových nádobách při nižších teplotách (takzvaný „slow cooker“). Enzymy jsou citlivé na teplo, při vyšší teplotě jsou aktivnější (proto se při zvýšené tělesné teplotě lépe syntetizují obranné látky), ale teplota nad 40 stupňů už je pro ně kritická, při 48 stupních se zničí zcela. Proto například i sušení ovoce a bylin by mělo pobíhat při teplotách nižších než 40 stupňů.
Strava pro každého
Při sestavování individuálního a vyváženého jídelníčku však nejde jen o „živé nebo mrtvé“ potraviny. Jde také o živočišnou a rostlinnou stravu. Například ženy, které trpí silným menstruačním krvácením a osoby s oslabenou krvetvorbou (tedy trpící anemií), určitě potřebují přísun živočišných proteinů ve stravě.
Představme si pacienta s artritidou, která se, jak je dobře známo, dá vyléčit výtečně a rychle (a mimo terapií typu homeopatie téměř výlučně) právě speciální, mj. bezmasou dietou. Vše funguje výtečně, problém ale nastává, pokud má dotyčný sklony ke slabší krvetvorbě. Pokud vynechá v takovém stavu všechny živočišné proteiny, může se snadno stát, že bude mít sice klouby v dokonalém stavu, ale vyrobí si těžkou anemii, což rozhodně nepředstavuje stav ideálního zdraví.
Nejlepší odborník na výživu
Co tedy dělat? Co jíst a co nejíst? Odpověď je nasnadě a může znít banálně: musíme především naslouchat svému tělu. Pokud cítíme, že nám nějaké jídlo nebo potravinový doplněk „nedělá dobře“, měli bychom ho rozhodně vynechat a zkusit jinou potravinu, jinou metodu, jiný přístup. Stejně tak je možné vyzkoušet si reakci svého těla na syrovou a vařenou stravu. Jak praví staré anglické přísloví: „One man´s meat is another man´s poison“ – to, co jednomu jde k duhu, může být pro druhého škodlivé.
Mnoho klinik i samostatných praktiků čínské medicíny i dalších alternativních směrů dnes nabízí konzultace o individuálním jídelníčku. Je rozhodně lepší takovou konzultaci absolvovat, než zkoušet „nazdařbůh“ některou momentálně módní dietu a ničit si zdraví. Že to zní jako paradox? Jenže právě paradoxy bývají pravdivé. Za „dietářským úsilím“ řady lidí dnes najdeme nerespektování vlastního těla, jeho fungování, rytmu i přirozeného vzhledu, zcela totéž (jen s opačným znaménkem), které vede k opačnému extrému. I ten vypadá pro každého jinak: přejídání se, konzumace nezdravého jídla typu fast-foodu, nepravidelná strava, závislost na sladkém a dalším škodlivým stravovacím návykům. To vše může dokonale oslabit či úplně zničit trávení – opět je ale třeba vše posuzovat individuálně.
Ke zdravému stravování existuje prostě nepřeberně cest, ale je to především naše tělo, kdo zná tu správnou. Je vlastně tím úplně nejlepším „odborníkem na zdravou výživu“ nás samých. Jen mu někdy nechceme naslouchat.
