Nemine snad rok, aby vlajkovou loď amerického „rychlého občerstvení“ nepotkaly alespoň dva skandály, týkající se složení a účinků prodávaných „potravin“, přístupu k zaměstnancům či zákazníkům, obvinění ze satanistických inklinací jejích zakladatelů, prodeje drog, nebo dokonce útoku démona, který chce svoje kuřecí nugety (bez legrace!).
Přesto zůstává největším řetězcem rychlého občerstvení na světě a denně obslouží kolem osmašedesáti milionů zákazníků. Co táhne „lid“ ke konzumaci mcdonaldovského zboží? Je fenomén McDonald‘s dílem Iluminátů či satanistů? Nebo jde o formu prosazování světové dominance Spojených států? Či je odpověď mnohem prostší – a horší?
Démon rychlého občerstvení
„Neutíkej ode mě, ty zas..nej pytli masa, nebo tě zabiju!“ ječí žena s obličejem tak bílým, že vypadá jako dílo filmového maskéra. „Dáma“, která je u okénka, „chce svoje Chicken McNuggets“, ačkoli je půl jedenácté dopoledne a restaurace podává toto jídlo až v době oběda, a chce je hodně. Na chabé námitky prodavače „zákaznice“ odpovídá větami, jako: „Nechtěj, abych nabyla svou opravdovou formu, protože to tě k..va zničím!“ a „Sním tvůj zas..nej obličej, strávím ho a vyvrhnu do stoky!“ Přitom se dere přes okénko směrem k prodavači a pokouší se mu vyškrábat oči, syčí jako kočka, vrčí a chová se jako divoké zvíře. Když se vyděšenému prodavači podaří okno přibouchnout (žena se pere s obrovskou silou), hodí do něj láhev a rozbije ho. Nakonec se s tím spokojí, nasedne do auta a odjede.
Ať už však fenomén McDonald je, či není dílem Satanistů či jiného „spiknutí“, rozhodně jedno zosobňuje: Novodobý Babylón, kde všichni „mluví jedním jazykem“ a jsou odhodláni vlastními silami postavit věž, která dosáhne až do Nebe.
Server naturalnews.com, který přinesl fotografie a video, na němž je ženino počínání patrné (video už bylo z youtube smazáno, je však k vidění zde), bere celý incident zlehka. „Dlouho varuji čtenáře, že nastane čas, kdy se skutečné armády zombií budou ploužit městy, rozbíjet výlohy, rabovat restaurace rychlého občerstvení a vyhrožovat, že sní obličej každého nešťastníka, který jim vstoupí do cesty. Jen jsem si nemyslel, že něco takového uvidím na videu z McDonaldu,“ žertuje Mike Adams.
Drogy? Duševní choroba? Dotyčná „zombie“ tvrdila u soudu, že byla pod vlivem alkoholu. Spíš než zombie či alkoholika připomíná však její chování osobu posedlou zlým duchem. Je náhoda, že se takový incident objevil zrovna v McDonald’s? Restaurace, která je naoko zosobněním „zářivého“ amerického světa i „moderního životního stylu“, čelí mimo jiné nařčením z toho, že její jídlo je nezdravé a silně návykové. To je ale pouze jedna strana mince. Jsou tací, kteří otevřeně hovoří o satanistických konexích jejího „otce zakladatele“.
Americký sen?
Restaurace McDonald‘s podle jména vznikly v kalifornském San Bernardinu, kde v roce 1940 bratři Richard a Maurice McDonaldové převzali po otci barbecue restauraci, založenou na rychlé přípravě různých grilovaných pochoutek. Fenomén McDonald’s ale vznikl až mnohem později. V roce 1948 totiž bratři vynalezli vlastní systém rychlé přípravy jídla, který zaujal skutečného „otce“ McDonaldu, jak ho známe – Raye Kroce, podnikatele toho času v odvětví mixérů, mimochodem Američana českého původu.
Ten v roce 1961 odkoupil podíl obou bratří. Předcházela mu monstrózní expanze podniku, kterou taktéž řídil Kroc. Řetězec například v roce 1959 poskočil ze 34 restaurantů na 102 (tedy nárůst o 200%). Obchodní spolupráce se zakladateli neskončila v dobrém.
Mimo jiné odmítli prodat Krocovi svůj první restaurant s tím, že jej hodlají věnovat zaměstnancům, s nimiž řetězec zakládali. Nevraživost nakonec nabyla takových rozměrů, že si Kroc dal tu práci, otevřel konkurenční podnik a bratry McDonaldovy i s jejich restaurací (přejmenovanou na Big M, protože práva k vlastnímu jménu jim nezůstala) dotlačil k bankrotu. Poté v několika televizních interview údajně lhal o tom, že si jméno „McDonald“ vymyslel, aniž zakladatele zmínil.
Věrný satanista
Podobné agresivní praktiky, kterými během své kariéry proslul, samozřejmě nijak nepřidaly jeho pověsti. Nejzávažnější odhalení však přišlo až po jejím skončení: V roce 1977 poskytl Kroc, tehdy již na odpočinku, televizní stanici CBS rozhovor, v němž se, jak tvrdí očití svědci, přihlásil k satanské církvi a prohlásil, že jí věnuje část svých zisků.
Po jeho vyjádření začaly mnohé křesťanské rodiny McDonald bojkotovat. O rok později Kroc popřel, že někdy podobná slova vypustil z úst. Záznam dotyčného interview není u společnosti CBS k dispozici, ačkoli z novinových výstřižků je jasné, že se to odehrálo. Ti, kteří si vzpomínají na Krocova slova, bývají označováni za blázny. Jak poznamenává jeden ze svědků: „Vzpomínka na tento incident byla vymazána z americké kolektivní paměti.“ Dodává však, že těžko může popřít, že viděl, co viděl.
Otesánek a demokracie
„Otesánek“ zvaný McDonald v každém případě nepřestával mohutnět a růst téměř exponenciální řadou: v devadesátých letech expandoval do světa takovým tempem, že se zhruba každých pět minut na světě otevírala další prodejna. Big Mac je dnes měřítkem hodnoty, i zosobněním americké dominance nad světovými trhy. Když padla železná opona, vítali jsme McDonald jako symbol demokracie. Tomas Friedman dokonce v knize The World is Flat teoretizuje, že „dvě země, v nichž je McDonald, spolu nikdy nebojují.“ Je to však pouze tím?
Hlad
Vlastní koncept je stejný od doby, kdy Kroc řetězec převzal: kromě rychlosti, kterou obdivoval na přípravě jídla už za bratří McDonaldů, jde o dokonale uniformní (Big Mac má chutnat stejně, ať jste v Tokiu, New Yorku nebo Moskvě) „levné jídlo pro dělníky“ (ačkoli to už dávno neplatí), které je noční můrou odborníků na zdravé stravování.
Angličtí humoristé Terry Prattchett a Neil Gaiman ve své knize Dobrá znamení napůl vážně žertují o tom, že jeden ze Čtyř jezdců Apokalypsy, Hlad (či Hladomor), nikdy neodešel na odpočinek, jak bychom mohli soudit ze zdánlivého nadbytku, panujícího v současné konzumní společnosti. Naopak se výborně adaptoval na moderní dobu: založil mimo jiné řetězec rychlého občerstvení, kde se podávají syntetické hamburgery s nulovou výživovou hodnotou. Kdo je jí, prakticky umírá hlady a tloustne a dobře si pochutná. Nepochybně nenáhodně umístili jeden z těchto restaurantů do Des Moines v americké Iowě, kde otevřel svůj první McDonald Ray Kroc.
Vykrmit se k smrti!
Pánové mají větší pravdu, než bychom rádi. Americký dokumentární snímek Supersize Me (2004), který promítala kina i u nás, podal poměrně jasnou zprávu o tom, jaký účinek na zdraví má dieta, složená z výrobků McDonaldu: během třiceti dnů, po něž se třikrát denně stravoval v „Mekce rychlého občerstvení“ se dokumentaristovi podařilo vyvinout kardiovaskulární potíže, depresi, sexuální dysfunkci a ztučnění jater.
Není divu. Drtivá většina skandálů kolem McDonaldu se týká složení jejich potravin. Firma v roce 2010 ustoupila rostoucí nevoli zákazníků a oznámila, že do svých hamburgerů nebude přidávat „růžový sliz“. Tak se familiárně přezdívalo kašovitému masu z odřezků, upravenému hydroxidem amonným, které bylo léta vydáváno za „prvotřídní hovězí“.
Nesmrtelné hranolky
Kromě toho jsou výrobky z „Otesánkovy kuchyně“ nacpané glutamátem sodným a solí (v množství, které v jednom hamburgeru často vydá téměř za tzv. doporučenou denní dávku), cukrem a umělými barvivy a aditivy. Propylenglykol, který je mimo jiné součástí nemrznoucích směsí, je jen jedním příkladem za všechny.
Nevíme, zda to způsobuje právě koktejl chemických látek, vysoký obsah soli, nebo jiná příčina. Faktem je, že na internetu koluje řada „roztomilých“ pokusů typu toho ve videu níže: když dáte hranolky od McDonalds do uzavřené nádoby, nezplesniví ani za několik měsíců. Zůstanou úplně stejné jako v den, kdy jste je přinesli. Stejný pokus byl proveden s obsahem krabičky „Happy Meal“ pro děti.
Z podobných záběrů mrazí. Plíseň se toho jídla netkne. Jak říká Mike Adams z NaturalNews v jednom svém článku: „Existuje jen jediný živý organismus na planetě zemi, který je dostatečně hloupý na to, aby takovou věc považoval za jídlo.“
Babylón
„Kvalita“ výrobků od McDonalds – z hlediska zdravého stravování – je vlastně pochopitelná. McDonald je symbolem a produktem konzumerismu v jeho nejčistší podobě: vše je barevné, zářivé a nakašírované, vnitřně vyprázdněné a co nejrychlejší. Čas na zastavení se či respekt k vlastní osobě a tělu samozřejmě není – proč? Důležité je si život užít a spotřebovat co nejvíce „super-size“ zboží.
Již samotná velikost a důraz na uniformitu předurčuje řetězec k problémům se zásobováním. Tolik „kvalitního hovězího“ by nejspíš nebylo na žádném trhu nikdy k dispozici! Typický je v tomto ohledu fakt, že například v Bolívii, kde si značné procento obyvatelstva udržuje svůj původní životní styl, se McDonald přes patnáctileté úsilí neprosadil.
Existují různé teorie, spojující Kroce se skupinou kolem Bohemian Grove. Jsou rovněž tací – a není jich málo – kteří samotné „žluté logo“ vidí jako satanistický či okultní symbol: podle nich jde buď o iluminátskou pyramidu bez vrchlíku, či o skrytou třináctku (M zastupuje číslo tři, text dole jedničku), či písmeno B jako Belzebub – a účelem společnosti podle těchto teorií je lákat především děti do „chrámů obžerství“ a ničit nejen jejich zdraví, ale i duše.
Vzhledem ke stopě, kterou společnost McDonald za šestašedesát let své činnosti zanechala na zdraví světové populace, nelze se takovým názorům divit.
Ať už však fenomén McDonald je, či není dílem Satanistů či jiného „spiknutí“, rozhodně jedno zosobňuje: Novodobý Babylón, kde všichni „mluví jedním jazykem“ a jsou odhodláni vlastními silami postavit věž, která dosáhne až do Nebe. V tomto smyslu vypovídá obliba „hamburgáren“ přinejmenším cosi velmi přesného o celé naší současné civilizaci.
