Pokroková „evropská vláda“ má před jarními volbami do „europarlamentu“ na kahánku, a tak se pokouší ještě narychlo zanechat další stopy v historii krachujícího kontinentu. V umění co nejvíce ožebračit občany v jednotlivých zemích je stále kreativní. Po záplavě dramatických i kuriózních nesmyslů, kterými nás v minulosti pod vedením maoisty Manuela Barrosa oblažovala, aktuálně přichází s nápadem uspořit elektrickou energii zavedením takzvaných "chytrých" elektroměrů.
Čtěte ZDE: Jde o život: Absurdní nařízení EU nejsou „jen“ korupčními miliardovými obchody. Dokument o takzvaných úsporných žárovkách, z kterého mrazí
Naši „koucourkovští“ z Bruselu
Geniální myšlenka spočívá v tom, že když do sítě dodávají velké množství elektřiny větrné a fotovoltaické zdroje, jejichž nárazy kriticky ohrožují přenosovou soustavu a hrozí celoevropská tma, takzvaný black out, mohou domácnosti ušetřit tím, že jejich nové elektroměry začnou v tu chvíli energii odebírat. Jaký div, že testování dalšího „bruselského technologického zázraku“ ukázalo, že skutečný efekt je v praxi téměř nulový.
„Dohnat a předehnat USA!“. Tak stanovili soudruzi v „Lisabonské strategii“ ekonomického rozvoje EU. Ať to stojí, co to stojí, ať třeba na „zavádění pokroku“ zkrachujeme.
Cena elektroměru totiž mnohonásobně překračuje cenu za domněle ušetřenou energii. Takže ve finále nejen že nula od nuly pojde, ale odběratelé na tom nakonec ještě prodělají. Jenže jak přimět zákazníky, aby dobrovolně vyhazovali peníze za nepotřebný krám? To kocourkovští radní z Bruselu jaksi nedomysleli. Což to jako vždycky dříve prostě nařídit? Po velkých úspěších s povinně placenou „zelenou energií“ jsou občané přece už vytrénovaní.
„Inteligentní“ idioti
Bruselští to proto nevzdávají: Evropská komise svou směrnicí nařizuje, aby do roku 2020 bylo těmito idiotskými „chytrými“ elektroměry vybaveno až 80 procent domácností v zemích EU. Jen záškodníci poznamenávají, že je to opět především obrovský kšeft pro výrobce těchto předražených krámů. K tomu však bruselská administrativa uraženě mlčí. Vždyť „centralizovaná korupce“ je přece jedním ze základních pilířů celého „integračního“ projektu. Ale jde o víc.
„Dohnat a předehnat USA!“. Tak stanovili soudruzi v „Lisabonské strategii“ ekonomického rozvoje EU. Ať to stojí, co to stojí, ať třeba na „zavádění pokroku“ zkrachujeme.
Budoucí přísliby „plánovaného“ uvolnění drtivého stisku soudruhy nic nestojí. Obávají se, že nadcházející volební „Evropské jaro“ by pro mimozemšťany z Bruselu nemuselo dopadnout dobře.
Co na tom, že odborná studie, kterou si nechalo vypracovat německé Ministerstvo průmyslu, jasně prokázala, že v domácnostech se tyto „pokrokové“ elektroměry absolutně nevyplatí. Jejich zavedení bude stát mnohonásobně více, než jimi lze ušetřit. Obdobné závěry potvrzují i české zkušenosti. Podle údajů ministerstva průmyslu je u nás v současnosti zapojeno asi 57 tisíc „inteligentních“ elektroměrů. A výsledky jsou jednoznačně negativní. Nejen energetické společnosti vzlykají, že provozování těchto „chytrých“ přístrojů je absurdně nákladné.
"Plošná implementace inteligentního měření by v porovnání se stávajícím stavem znamenala náklady navíc přesahující 24 miliard korun za celou Českou republiku. Naproti tomu příjmy, respektive přínosy by nedosahovaly ani jedné miliardy," konstatoval tiskový mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Bruselští a jejich domácí „mazlíčci“
Proti „inteligentním“ vysavačům peněženek se zatím stavělo i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "V současné době a za současných podmínek není zavedení inteligentních měřicích systémů u maloodběratelů, tedy i domácností, ekonomicky ani technicky efektivní," řekl k tomu vedoucí oddělení elektroenergetiky MPO Martin Písecký. Po nástupu Babišova vládního týmu na čele se „stínovým“ premiérem Bohuslavem Sobotkou, však můžeme očekávat i změnu v elektroměrovém „pokroku“. Budoucí šéf MPO Jan Mládek, který je i podle prezidenta bezpečnostním rizikem, jistě dojde brzy k jiným závěrům a objeví netušené zdroje ve státním rozpočtu, aby Bruselu vyhověl, jak se na loajální protektorátní vládu sluší a patří.
Bude to opakování revolučního nadšení, které provázelo zavádění tzv. čistých zdrojů energie. Bruselští a jejich domácí „mazlíčci“ na ministerských postech ve všech vládách od našeho zavlečení do Unie, rozdávali „dotace“ ( čti: peníze z našich daní „vyprané“ přes Brusel) na všechny strany, které se pak v podobě provizí vracely do „všech stran.“ Jen proto naše pole zaplavily nekonečné řady slunečních zrcadel a mnohý kopec ozdobil roztomilý mamutí větrník. Bursíkové, Liškové a další „zelení mužíčci“ (že by přísloveční Paroubkovi „Marťané?) z nás vyždímali desítky miliard při budování šťastných ekologických zítřků. Jen škarohlídi upozorňovali, že se to nejen nevyplatí, ale že tento nehorázný nesmysl s takzvanou čistou energií naopak životní prostředí ve svém důsledku poškozuje více než klasické zdroje energie.
Čtěte ZDE: Lovci lebek a lovci lovců slunce: Pane prezidente Zemane, máme-li vám věřit, nejprve zatkněte Manuela Barrosa!
Tiché „doznání“
A dnes to přišlo. Potichu. Hned na začátku roku došla Evropská unie jako by nic k „překvapivému“ závěru, že musí svou vlajkovou loď, „podporu obnovitelných zdrojů“, přehodnotit. Je jí to sice hrozně líto, takové „pokrokové daně“ hned tak někdo nevymyslí, jenže kvůli „zelené revoluci“ už reálně hrozí zhroucení celé evropské energetiky. Soudruzi proto s těžkým srdcem „doporučí“ svým vazalům v jednotlivých provinciích, aby od této vznešené sebevražedné energetické politiky potichu ustoupili.
Už dokonce i centrální šéfplánovač Barroso chce rozhodnutí o tom, kolik energie vyrobí třeba v ČR větrné, vodní a sluneční elektrárny, nechat napříště na "místní" vládě. Vskutku „velkorysé“ rozhodnutí, vzhledem k platnému nařízení že podíl takto vyrobené energie by měl být 13 -15 procent do roku 2020. Pro „plánovací období“ na pětiletky po roce 2020 se pro velký úspěch už žádné podobné národní závazky ohledně obnovitelných zdrojů energie předepisovat nebudou.
Pořád stejné, pořád dokola. Budoucí přísliby „plánovaného“ uvolnění drtivého stisku soudruhy nic nestojí. Obávají se, že nadcházející volební „Evropské jaro“ by pro mimozemšťany z Bruselu nemuselo dopadnout dobře. Což takhle dát si „perestrojku“? Možná přijde i Gorbačov.
