Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Slavná evoluční teorie dostala smrtelnou ránu: Zhroutily se letos tři hlavní pilíře, které měly podporovat spojení mezi člověkem a šimpanzem?

Slavná evoluční teorie dostala smrtelnou ránu: Zhroutily se letos tři hlavní pilíře, které měly podporovat spojení mezi člověkem a šimpanzem?

27. 12. 2013

Tisk článku

Brian Thomas - známý americký genetik - trhá poslední zbytky evolucionistické teorie o původu člověka na cucky

Populární domněnka, že se lidé vyvinuli z nějakých opicím podobných předků, dostala tento rok pořádně na frak – jak od světského výzkumu, tak i z výzkumu blízkého kreacionismu. Bylo potvrzeno, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, přesně tak, jak tuto zprávu podává kniha Genesis (1. Mojžíšova v Bibli). Tři hlavní pilíře, které měly podporovat spojení mezi člověkem a šimpanzem, se v roce 2013 zhroutily.

pp

 Základy evolučních pilířů se začaly chvět

Základy těchto pilířů se začaly chvět už tehdy, když jedna skupina vědců analyzovala rekombinační vzory u šimpanzů a porovnávala je s těmi lidskými (1). K rekombinaci dochází, když ve vyvíjejících se pohlavních buňkách dojde k přestřižení a vložení částí chromozómů. Na základě evolucionistických modelů se vědci běžně domnívali, že rekombinantní promíchávání a znovu spojování neprobíhá na těch nejpodstatnějších místech chromozómů – místech, kde se kódující lidská a šimpanzí DNA od sebe liší.

Jenže nová studie ukázala, že k rekombinaci dochází právě tam, kde jsou genetické sekvence dvou druhů podobné – tedy pravý opak toho, co evoluční spekulace očekávaly. Jak by takovýto proces mohl vyprodukovat genetické rozdíly, když probíhá v místech, kde jsou si DNA nejvíce podobné? (1)

Další otřes evolučních základů nastal, když zase jiná zpráva přinesla informace, že epigenetické vzory na lidské DNA jsou podobnější gorilám a orangutanům než šimpanzům – tedy něco zcela v rozporu s evolučním modelem. (2) Tyto epigenetické vzory napomáhají v regulaci činnosti DNA. Pokud by lidé a šimpanzi sdíleli společného předka, měli by také sdílet typické genetické a epigenetické rysy – ale nesdílí.

pp

Čtěte ZDE: Evoluce a její absurdní závěry: Je to skutečně věda, či se jedná o víru? Nepodněcuje k rasismu? A kdo je garantem dobra a zla?

Domněnka o vzájemné příbuznosti lidí a šimpanzů padla

A nakonec se skácel ten první a nejdůležitější evoluční pilíř, podpírající domněnku o vzájemné příbuznosti lidí a šimpanzů: nová a přímější porovnávání šimpanzího a lidského genomu odhalila, že nejsou podobné z 98 procent, ale jen ze 70 procent. (3)

Pseudogen beta-globin byl tím druhým pilířem, který se tento rok zhroutil, když další nový výzkum přinesl výsledky ukazující, proč už tento argument nemůže být používán jako podpora údajného spojení člověk-šimpanz. (4) Evolucionisté už dávno pochybili, když mylně tento gen pojmenovali „pseudo“ nebo „falešný“, což zakládali na svojí víře, že je vadný. A tak trubači z party „jen příroda a nic jiného než příroda“ tvrdili, že když mají oba druhy /člověk a šimpaz/ údajně ten samý nefunkční gen, musí to být nepochybně pozůstatek společného předka. To bylo předtím, než v roce 2013 jedna studie ukázala, že tento gen je funkční. (5) Buňky mají častý přístup k tomuto vysoce funkčnímu beta-globinovému genu pro regulační DNA, kterou kóduje; takže jak lidské tak i šimpanzí buňky používají tento beta-globinový pseudogen ze stejného, velmi dobře vyprojektovaného, účelu. Více o beta-globinech zde.

Údajná genetická "jizva" chybí

Zničení třetího a posledního evolučního pilíře nastalo zamítnutím dlouho držené fantazie, že lidský chromozóm 2 obsahuje místo, kde došlo k fúzi – něco jako údajnou genetickou jizvu označující, kde dva dávné chromozómy předků fúzovaly (spojily se) v jeden. A toto mělo údajně vysvětlovat, proč má šimpanzí genom o jeden chromozómový pár navíc oproti lidem. Jenže nové studie nenašly žádné znaky, které evoluční povídačka o údajné fúzi předkládala. (6)

Odpovídající místo na lidském chromozómu 2 by mělo vykazovat mnohem více neužitečné informace – pozůstatky zalátání kolize dávných chromozomů. Místo toho tato oblast kóduje funkční vlastnosti uvnitř důležitého genu. (7)

Šimpanzi a lidé neměli společného předka

Všechny tři genetické pilíře lidské evoluce se ukázaly být klamným přeháněním, založeným na neznalosti genetických funkcí. Tvrzení o 98 procentech genetické totožnosti je chybné; pseudogen beta-globin je důležitým regulačním genem; a údajná fúze v místě na chromozómu 2 nebyla nikdy ničím víc než jen evoluční vírou, zaplňující bílá místa ve znalostech dat.

Výsledky genetických výzkumů v roce 2013 anulují fantazii, že šimpanzi a lidé měli nějakého společného předka, a velmi dobře potvrzují biblickou verzi, že Bůh učinil člověka ke svému obrazu. Copak nám asi přinesou výzkumy v roce 2014?

Poznámka překladatele Pavla Kábrta: Brian Thomas ani nezmínil vykopávky lidských pozůstatků v Gruzii, které zcela zesměšňují evoluční mnohaleté povídačky o vyvíjejících se rodech člověka – asi proto, že zmiňuje jen genetiku a navíc jde o výzkumy z mnoha předchozích let.

Odkazy:

1. Tomkins, J. Genetic Recombination Study Defies Human-Chimp Evolution. Creation Science Update. Posted on icr.org May 31, 2013, accessed December 9, 2013.
2. Tomkins, J. Epigenetic Study Produces 'Backwards' Human-Ape Tree. Creation Science Update. Posted on icr.org August 16, 2013, accessed December 9, 2013.
3. Tomkins, J. P. 2013. Comprehensive Analysis of Chimpanzee and Human Chromosomes Reveals Average DNA Similarity of 70%. Answers Research Journal. 6 (2013): 63-69.
4. Tomkins, J. Beta-Globin Pseudogene Is Functional After All. Creation Science Update. Posted on icr.org April 12, 2013, accessed December 9, 2013.
5. Tomkins, J. P. 2013. The Human Beta-Globin Pseudogene Is Non-Variable and Functional. Answers Research Journal. 6 (2013): 293-301.
6. Tomkins, J. P. 2013. Alleged Human Chromosome 2 “Fusion Site” Encodes an Active DNA Binding Domain Inside a Complex and Highly Expressed Gene—Negating Fusion. Answers Research Journal. 6 (2013): 367-375.
7. Tomkins, J. 2012. New Research Debunks Human Chromosome Fusion. Acts & Facts. 42 (12): 9.

Creation research

Kreacionismus

pp

Doporučujeme

Na začátek stránky