Odhlédneme-li od řady problematických aspektů a souvislostí současného tématu číslo 1: OČKOVÁNÍ, je zde neustále jeden z opakovaně zmiňovaných aspektů, závažný nejen pro křesťany. Při výrobě mnoha moderních vakcín se totiž používají buňky z potracených dětí (známé jako fetální buněčné linie).
Přestože se tvrdí, že tyto děti nebyly potraceny kvůli získání vzorku tkáně, argument opomíjí existenci úzké spolupráce mezi tím, kdo provádí odběr, a tím, kdo provádí potrat. Ta je nezbytná při odebírání živých vzorků.
Tvrdí se také, že fetální buňky jsou již časově velmi vzdálené od původního plodu, ale opomíjí se skutečnost, že i buňky našeho těla jsou rovněž časově velmi vzdálené od našich původních buněk, které jsme měli ve stavu embrya, a přece znatelně zůstávají našimi buňkami.
Fetální buněčné linie navzdory uplynulému času a některým genetickým modifikacím objektivně zůstávají buňkami pocházejícími z tělíček plodů a často z konkrétního orgánu nebo tkáně. V tomto kontextu spolupráce mezi osobou odebírající vzorek a vykonavatelem potratu je zavádějící polopravdy tvrdit, že tyto děti nebyly usmrcena kvůli svým tkáním. Rovněž se argumentuje, že pro získání těchto buněčných linií již nejsou zapotřebí další potraty. Ve skutečnosti nikdy žádný potrat nebyl výslovně požadovaný a ani nebude, avšak honba za novými fetálními buněčnými liniemi pokračuje. Tím, že se proti tomu zásadně nenamítá, tento "průmysl" vesele pokračuje, aniž někdo vůči němu vznáší dostatečně hlasité výhrady.
Potracené děti beze jména
Buněčné linie odebrané potracených dětem mají přiděleno číslo a označení, nemají jméno. Takto lidé snadněji zapomenou, že to byly děti, chlapečci nebo holčičky z určité rodiny, z konkrétního města a z konkrétní země. Podívejme se na tyto děti a na to, co (nebo spíše kdo) se v těchto vakcínách a lécích používá. Odběr tkání ze živých dětí znamená, že se provádí na prahu smrti:
Ve 14. až 16. týdnu těhotenství ženě propíchli plodový vak, kleštěmi chytili hlavičku dítěte, přitáhly ji ke děložnímu čípku, udělali díru do hlavičky dítěte a připojili odsávačku k odstranění mozkových buněk. Mezi 16. a 21. týdnem provedli potrat pomocí prostagladinu, při kterém se do dělohy vstříkne chemická látka, která způsobí "mini-porodní" bolesti a vypuzení dítěte. V 50 % případů se dítě narodilo živé, ale to je nezastavilo. Jednoduše dítěti bez anestézie udělali řez do bříška, vybrali mu játra, ledviny atd. (Dr. Peter McCullagh: The Fetus As Transplant Donor: Scientific, Social and Ethical Perspectives).
A) WI-38 (holčička) - Wistar Institute, buněčná linie 38
Buněčná linie vyvinutá z plicní tkáně švédského děvčátka, tříměsíční těhotenství "přerušeno terapeuticky" v červenci 1962 na žádost rodičů, kteří trvali na tom, že už mají příliš mnoho dětí. Byla extrahována ve Stockholmu, dlouhá asi 20 centimetrů, zabalená do sterilního zeleného oděvu a dodána na příslušné oddělení. Holčičce byly odebrány maličké orgány bez vědomí matky a bez povolení, a vložené do ledu byly odeslány do Wistar Institute ve Filadelfii, kde je pak rozřezávali. Toto holčička bylo vybrána, protože její rodiče neměli v rodinné anamnéze žádné choroby ani rakovinu.
B) WI-26 (chlapeček) - Wistar Institute, buněčná linie 26
Vyvinutá z plicní tkáně 3-měsíčního bílého chlapečka, který byl potracený kolem roku 1963.
C) WI-44 (holčička) - Wistar Institute, buněčná linie 44
Vyvinutá z tkání švédského děvčátka, tříměsíční těhotenství "přerušeno" kolem roku 1964.
D) MRC-5 (chlapeček) - Medical Research Council, buněčná linie 5
Vyvinutá Radou pro lékařský výzkum z plicní tkáně bílého chlapečka, týdenní těhotenství bylo "přerušeno" ve Velké Británii v září 1966. Jeho matkou byla 27letá žena, fyzicky a geneticky zdravá. Potratila ho z "psychiatrických důvodů"; konkrétně bylo uvedeno, že matka děťátko nechtěla. V době potratu chlapeček nejevil známky vrozených malformací nebo rakoviny.
E) MRC-9 (holčička) - Medical Research Council, buněčná linie 9
Tyto buňky byly odebrány z plic děvčátka v roce 1974, asi v 15. týdnu těhotenství. Narodilo se 14leté matce, měla normální vývoj; potrat byl proveden, protože matka nebyla vdaná. Matka a její rodina neměli abnormální anamnézu. Dítě bylo vykucháno hned po porodu.
F) IMR-90 (holčička) - Institute for Medical Research, buněčná linie 90
Vyvinutá Institutem pro lékařský výzkum z plicní tkáně děvčátka po čtyřměsíčním těhotenství po "terapeutickém" potratu provedeném v červenci 1975 u 38leté bílé ženy, matky dalších šesti dětí. Její buňky měly nahradit linii WI-38.
G) IMR-91 (chlapeček) - Institute for Medical Research, buněčná linie 91
Vyvinutá Institutem pro lékařský výzkum z plicního a epidermálního tkáně potraceného bílého chlapečka po tříměsíčním těhotenství v roce 1983. Jeho buňky měly nahradit linii MRC-5.
H) Lambda.hE1 (chlapeček) - játra, lidské embryo, kultura 1
Z jaterních buněk chlapečka, druhý semestr (13 - 28 týden těhotenství). Potrat byl proveden v roce 1980 z důvodu "psychosociálních indikací", což znamená nechtěné těhotenství. Jeho buňky se používají pro výrobu mnoha léků.
Čtěte ZDE: Nepřítel nás přesvědčuje: Víme ještě, komu věříme? Nemorální rozměr vakcín. Strach a pohodlnost cestou do otroctví. Něco je celou dobu špatně. Existuje jenom jedna Cesta. Buďme pevní!
I) HEK-293 (holčička) - lidské embryonální ledvinové buňky, test 293
Vyvinuté z ledvinových buněk (účelově prozkoumány, protože jsou vhodnější na mutační studie) nizozemského děvčátka s neznámým obdobím těhotenství, potraceno v roce 1972. Jeden z vývojářů buněčné linie později prozradil, že si neumí vzpomenout, jestli buňky pocházely z umělého nebo spontánního potratu. Osoba, která byla přítomna při převzetí děvčátka po jeho extrakci, jej však označila za "naprosto normální", což jasně naznačuje, že bylo ve skutečnosti potraceno.
J) PER.C6 (chlapeček) - primárně embryonální buňky lidské sítnice, klon 6
Buňky se vyvinuly z izolované sítnice (protože nedávné studie prokázaly, že se dají snadněji transformovat) chlapečka asi v 18. týdnu těhotenství, které bylo "přerušeno" v roce 1985 v Nizozemí. Otec dítěte byl zaregistrován jako "neznámý", a proto se ho jeho matka chtěla zbavit. Byl popsán jako "zdravý plod".
K) RA 27/3 (pohlaví neuvedeno) - zarděnky, potrat, 27. plod, třetí tkáňová kultura
Dítě po 8 - 9 týdnech těhotenství, jehož pohlaví nebylo nikdy zaznamenáno. Bylo jedním z 80 nenarozených dětí zabitých v rámci studia izolace viru zarděnek. 25letá matka přišla do styku s virem zarděnek ao 17 dní později bylo dítě chirurgicky potraceno a okamžitě rozřezané. Byly odebrány vzorky orgánů a mnohé z nich byly úspěšně kultivované (plíce, pokožka, ledviny). Toto konkrétní dítě bylo 27. v řadě potratů provedených během epidemie zarděnek v roce 1964 a také třetí tkáňovou kulturou, která byla vybrána pro další studium. Tyto virem nabité buňky se pak použili na infikování buněk linie WI-38.
L) WALWAX 2 (holčička) - Walwax Biotech Inc. (Čínská společnost)
(Linie) vyvinutá z plicní tkáně děvčátka v Číně, po tříměsíčním těhotenství, které bylo vybráno z devíti dalších potracených dětí v roce 2009. Důvodem, pro který byl potrat proveden, je jizva v děloze způsobena předchozím císařským řezem zdravé matky ve věku 27 let. Osoby odpovědné za extrakci orgánů použili metodu zvanou potrat "vodním vakem" (v USA nelegální), aby se zkrátila doba extrakce a zajistilo se, že dítě se narodí živé, aby bylo možné odebrat mu orgány, dokud je naživu bez anestezie, protože by to ohrozilo odběr vzorků tkáně. Její buňky byly záměrně zkoumány, aby nahradily vyčerpané zásoby linií WI-38 a MRC-5.
Typy covidových vakcín
Vakcíny AstraZeneca, Johnson & Johnson a Sputnik V byly vyrobeny s využitím fetálních buněčných linií. Tyto buňky se používají při vývoji, projektování, produkci a následném testování vakcín. Samotné vakcíny téměř jistě obsahují zbytky fetálních buněk. Říkáme "téměř jistě", protože farmaceutický průmysl ještě musí prozradit, co tyto covidové vakcíny obsahují. U předchozích vakcín příbalové letáky uvádějí, že fetální buněčné linie jsou na seznamu možných složek.
Toto není konspirační teorie. Toto je informace, kterou výrobci léků uvádějí. CDC (Centers for Disease Control and Prevention - Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí), americká agentura pro veřejné zdraví, zveřejňuje na internetu seznam pomocných látek v očkovacích látkách (tzn. co obsahují) a zbytky plodových buněk jsou uvedeny u více vakcín. Všimněte si zahrnutí MRC-5 a WI-38 jako pomocných látek u některých vakcín, jejichž seznam si lze prohlédnout zde .
Vakcíny Pfizer a Moderna používají fetální buněčné linie pro navrhování a vývoj vakcín a na následné testování šarží (batch testing). Pro výrobu vakcín nepoužívají buněčné linie potracených dětí, takže tyto vakcíny by neměly obsahovat zbytky fetálních buněk.
Mnoho křesťanů považuje vakcíny Pfizer a Moderna za méně nevyhovující už jen proto, že nejsou přímými vedlejšími produkty plodových buněk. Výroba však zahrnuje modifikaci proteinu Spike, následné rekódování fragmentů messengerové RNA (mRNA), expresi pseudovirů a neutralizaci. Při všech těchto krocích byly použity potracené fetální buňky. Výsledná výroba samotné vakcíny zahrnuje replikaci mediátorů sekvence RNA a její zapouzdření v určitých lipidech. Je pravdou, že při posledním kroku nebyly použity buněčné linie potracených plodů. Ale při všech ostatních fázích byly použity. Testování vakcín je koneckonců standardní postup. Vakcíny například společností Pfizer a Moderna jsou proto silně závislé na fetálních buněčných linií.
Námitka proti těmto vakcínám nespočívá v tom, že by byly fyzickým vedlejším produktem získaným z fetálních buněk. Přímé použití lidské tkáně není samo o sobě sporné (např. dárcovství orgánů). Námitka spočívá v systematickém využívání těl a tkání zabitých nevinných osob. Z morálního hlediska mezi všemi výše uvedenými vakcínami není žádný rozdíl: všechny jsou morálně stejně špatné. Zahrnutí fetálních buněk do některých vakcín je dělá pro lidi "odpornějšími", ale jsou stejně špatné jako vakcíny, které používají fetální buňky, aniž konečný produkt obsahoval zbytky plodu.
Zdroj. Redakčně kráceno.
