Parlamentní bitva kolem případného zákazu chovu slepic v takzvaných obohacených klecích mě přiměla k zveřejnění mého poněkud obstarožního článku z dubna 2012, který jsem publikoval na mém soukromém webu. Uvádím jej v původním znění.
Nejsou vejce jako vejce. Při současném posuzování systémů chovu nosnic, které připadají v úvahu v souvislosti s platností směrnice EU 74/1999, jenž byla zařazena do předpisů pro chov nosnic v jednotlivých členských zemích, je nutné si zachovat především zdravý rozum. Je také třeba vzít do úvahy fakt, že se po zrušení konvenčních klecí snižuje konkurenceschopnost českých producentů konzumních vajec, protože například USA, asijské státy a státy Jižní Ameriky, kde především roste odvětví chovu drůbeže, o podobných opatřeních neuvažují.
Výskyt bakterií
Pro kvalitu vajec je rozhodující pevnost skořápek. U vajec s horší skořápkou penetrují mikroorganismy přes podskořápečné blány do bílku, zatímco u vajec s kvalitnější skořápkou se průnik zastaví na vnitřní podskořápečné bláně. Rovněž ve skladovatelnosti vajec je přímá souvislost mezi systémem ustájení a kvalitou skořápky. U vajec z alternativních systémů dochází k výraznému zhoršení kvality vaječného obsahu po 14 dnech skladování a u vajec s horší skořápkou je tento pokles ještě významnější.
Porovnání výskytu bakterií Escherichia coli na jednom vejci (KTJ/vejce - Kolonie Tvořící Jednotka) je pozoruhodné: konvenční (dnes již zakázané) klece: 5 881 jednotek KTJ, obohacené klece povolené v EU od 1.1.2012): 12 831 KTJ, voliéra 2 344 443KTJ (!!!) a podestýlka 2 011 737KTJ (!!). Komentáře netřeba, vyberte si sami.
Pro porovnání: limit výskytu Escherichia coli v pitné vodě je 0 (nula!) KTJ/100 ml vody.
Ze sledovaných ukazatelů jakosti vajec byla při prováděném výzkumu nejhůře hodnocena vejce z podestýlky v hale a voliéry – nižší hodnota Haughových jednotek, horší kvalita skořápky (slabší skořápka, nižší hodnota pevnosti a vyšší deformace). Naopak relativně kvalitnější produkce vajec byla dosažena v klecích a to i z pohledu mikrobiální kontaminace vaječné skořápky. Za nejvhodnější systém, který by měl po roce 2012 nahradit konvenční klece, je podle výsledků této studie považováno ustájení v obohacených klecích.
Čtěte ZDE: Ochránci zvířat: Spasitelé světa po vzoru Grety? Zákazy cirkusů i delfinárií. Bolševické praktiky a úřednické vyhlášky. Bez znalosti zoologie, s pořádnou porcí emocí. Když zakazovat, tak pořádně!
Evropské směrnice
Z uvedeného je patrné, že ochranářské akce naivních laiků bojujících o to, aby se do obchodů dodávaly jen vejce "veselých" slepic z bezklecových chovů alespoň na podestýlce v hale, kde ale slepice žijí ve vlastních exkrementech a bojují v obrovském hejnu o žrádlo a vodu, kde se napadají a jsou v trvalém stresu, že takové snahy jsou přinejmenším pitomé. Ideálem ochránců slepic by prý byl chov slepic s volným výběhem na louce, kde jsou ovšem ohrožovány přenosem virů ptačí chřipky od volně žijících ptáků.
V obohacených klecích podle směrnice EU má každá nosnice plochu 750 cm2, má zde i snáškové hnízdo, hřad a místo pro hrabání, klování a obrušování drápků. V každé kleci je 6 až 8 slepic. Z těchto klecových velkochovů míří na trh čtyři pětiny domácích vajec. Zbytek pochází od slepic chovaných na podestýlce, ve voliérách nebo "ekologickým" způsobem.
Náklady na přestavbu z konvenčních na obohacené klece dotovaly ze 40 procent stát a Evropské unie. V prodejní ceně vajec by se měly projevit růstem o 10 až 20 procent.
Ke směrnici 74/1999 EU se zatím nepřipojilo 15 členských států a z některých stále míří produkce do českých obchodů. Pokud však vejce nesplňují směrnici EU, jejich prodej je v ČR pozastaven. Jak informovali pracovníci Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kontrolní orgány letos už nepustily na trh zhruba 4 miliony vajec z dovozu.
Čeští zemědělci protestují v Bruselu proti nekalé konkurenci chovatelů nosnic, kteří nedodržují evropskou směrnici 77/1999. Požadují, aby bylo ukončeno období, kdy přetrvává výroba z konvenčních klecí. Na přechod k vyšším standardům měly státy EU dostatečně dlouhou dobu víc než deseti let. Podle posledních informací vyzvala EU chovatele k opuštění konvenční klecové technologie během dvou měsíců.. Pokud si podrobně přečtete směrnici EU zjistíte, že tato opatření měla být uvedena v život již od roku 2002. Nakonec došlo k odkladu o deset let.
Nejlepší řešení?
Přiznám se, že jsem v poslední době ovlivněný nekvalifikovanou mediální masáží kupoval vejce snesené slepicemi žijícími na podestýlce v hale v domnění, že vykazují nějakou detailně neurčenou kvalitu a že se v takové hale s podestýlkou žije slepicím poněkud lépe. Není to pravda, protože pokud je slepic v jednom hejnu více než 30 až 60, panuje mezi nimi agrese a jsou trvale stresované podobně jako lidé nacházející se delší dobu v nějakém davu.
Pokud chcete opravdu podpořit zdravý a veselý život slepic, kupte si laskavě kuřata a chovejte si je doma jako v bavlnce. Nemělo by jich být více než deset až dvanáct a k tomu jeden kohout. Jinak žádejte vejce česká z chovu v tzv. obohacených klecích, protože ta jsou nejkvalitnější a prakticky bez nebezpečných bakterií.
A ještě jednou vřele doporučuji si přečíst práci Prof. Ing. Evy Tůmové, CSc. nazvanou Vliv systému ustájení a výživy na kvalitu masa a vajec drůbeže. Pokud ovšem odmítáte chov slepic i ve zlepšených klecích, připojte se k hnutí na jejich úplný zákaz V takovém případě ale nejvíce slepicím pomůžete, když nebudete žádná vejce kupovat.
Zdroj.
